|
|
Egypt na cestě k demokracii
Ptáčník, Martin ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickými předpoklady a podmínkami demokracie a možnostmi jejího trvalého uchycení v Egyptě. Hlavním cílem je odpovědět na výzkumnou otázku, jestli je Egypt připraven na demokracii. Jedná se o případovou studii, která rovněž zkoumá specifické postavení egyptské armády ve společnosti a ve vztahu k demokracii. První část práce se zabývá teorii příznivých podmínek pro zakotvení a udržení demokracie, kterou rozpracoval Robert Dahl, a Lipsetovou teorií předpokladů stability demokratických režimů. Druhá teoretická část se věnuje problematice vztahu armády a demokracie, respektive civilní kontrole nad armádou. Jedná se o teorie Samuela Huntingtona, Nordlingerův pohled na armádu a alternativní pohled na armádu Lawson, Maye a Selochana vztahující se více k rozvojovým zemím. Empirická část je snahou o aplikaci výše zmíněných teoretických předpokladů na případ Egypta. Rovněž teorie vztahující se k problematice armády jsou v této v empirické části aplikovány na postavení a roli armády v egyptském politickém systému.
|
|
|
Vliv ropy na ekonomickou a politickou stabilitu ropných států
Koláčková, Ivana ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu vlivu ropy na ekonomickou a politickou stabilitu ropných států. První kapitola přehledně shrnuje základní fakta o ropě, jejích zásobách, produkci a spotřebě, dále se zmiňuje o obchodu s ropou a o ceně ropy. Součástí kapitoly jsou i základní informace o OPEC a o jejím postavení. Druhá kapitola v sobě zahrnuje různé teorie o dopadech ropného bohatství na politický, ekonomický a sociální vývoj ropných států. Třetí kapitola pak představuje pokus o aplikaci teorií z druhé kapitoly na příkladu zemí OPEC. Cílem práce je předvedení účinků ropy na stabilitu zemí OPEC.
|
|
| |
|
|
Pravicový extremismus v kontextu demokracie
ŠLEMENDOVÁ, Barbora
Práce se zabývá pravicovým extremismem v kontextu demokracie. V první části je charakterizována demokracie, její vývoj a základní hodnoty. Následující část popisuje extremismus a jeho základní typologii, dále historické kořeny pravicového extremismu a jeho strategii. Poslední část se zabývá bojem demokracie proti extremismu. V této části jsou předložena možná protiextremistická opatření, včetně kritické reflexe principů pravicového extremismu. Dále je představen koncept tzv. militantní demokracie, analýza jeho aplikování v České republice a jeho kritická reflexe.
|
|
|
Fungování demokracie a lidská práva v ČR - únor 2015
Čadová, Naděžda
Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice, obecného postoje k demokracii a respektování lidských práv v ČR. Spokojenost s tím, jak v ČR funguje demokracie, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (55 %).
|
|
|
Výchova demokratického občana na 2. stupni ZŠ
VÝLETOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá jedním z průřezových témat RVP ZV, které pojednává o výchově směřující k aktivnímu demokratickému občanství. V teoretické části se práce zabývá tématy: výchova k občanství, kurikulární reforma, klíčové kompetence, výchova demokratického občana, učebnice občanské výchovy. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které je zaměřeno na výuku výchovy demokratického občana na základních školách a návrh pracovních listů, které směřují k naplnění očekávaných výstupů výchovy demokratického občana.
|
|
|
Politický marxismus o dvou tradicích demokracie
Brabec, Martin
Článek prezentuje analýzu demokracie z pohledu Politického marxismu. Jedná se o nový proud v současném marxismu, vycházející z prací amerického historika Roberta Brennera a kanadské politoložky Ellen Woodové, která odlišuje dvě koncepce demokracie. Antické pojetí demokracie vyrostlo z určitého historického stavu, kdy doposavad podřízené skupiny (rolníci) získaly občanský status. Naopak naše současné pojetí demokracie má své počátky nikoliv v antické demokracii, ale v evropském feudalismu. Jejími základními kameny jsou Magna Charta a rok 1688 v Anglii, které značí vzestup třídy vlastníků. V tomto případě tak nešlo o osvobození rolníků od politické nadvlády pánů. Ale o prosazení nezávislé moci pánů proti požadavkům monarchie.
|
|
|
Názory občanů na politický systém v ČR - únor 2014
Čadová, Naděžda
V únorovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory českých občanů na politický systém v České republice a na to, do jaké míry lze náš politický systém považovat za demokratický. Požádali jsme všechny respondenty, aby zhodnotili politický systém v naší zemi před listopadem 1989, politický systém po roce 1989, tj. v 90. letech, a současný politický systém a aby se vyjádřili k tomu, jaký politický systém bude podle jejich názoru v naší zemi za 10 let.
|
|
|
Towards a Safer Europe
Hokovský, Radko ; Winzen, Thomas ; Breitner, Igor ; Trautvetter, Daniel ; Vassilopoulos, Theodore ; Miccinilli, Máximo ; Riedel, Rafal ; Martinsm, Nuno Wahnon ; Ghazaryan, Sargis
This paper summarises the discussions and conclusions of Working Group 1 of the 2010 European Values Network. The Working Group met for a two-day workshop in Brussels in March and since then has engaged in research and debate online. During a second workshop from 8–12 May 2010 in Prague, the group met to evaluate and refine the conclusions presented below. Our starting point is the observation that engagement in democratic politics is in a dissatisfactory state. There are many symptoms of this including declining electoral participation and low trust in political institutions and the governing elite. But above all, political disengagement represents a certain view of politics, remote and inaccessible to ordinary citizens, benefitting only a select few rather than making collectively acceptable choices. Disengagement from democratic politics challenges the way we organise decision-making in our societies. It goes to the heart of one of the most cherished set of norms, enshrined in the legal and living constitutions of states in Europe and beyond. We were asked to analyse the phenomenon in greater depth and to develop recommendations that could contribute to greater and deeper engagement with democratic politics. Political disengagement is a complex phenomenon that varies across social groups and over time both in terms of its manifestations and its determinants. Therefore, we found it preferable to focus our discussions on a sub-set of the problem and its solution: young people and education. Predispositions for political engagement are developed and habitualised at an early stage of political participation. The way young people engage in politics is likely to shape, though not determine, patterns of political disengagement throughout their lives.1 We focus on education because the way individuals become acquainted with politics in school can be shaped more easily than other influences on the political engagement of youth. Our purpose, in sum, is to discuss how educational systems could contribute to greater political engagement of young people. Political engagement is a two-dimensional phenomenon including, but not confined to, formal participation such as voting. Formal participation is of critical importance if “democracy” is to be more than merely a fashionable term. On the other hand, engagement also refers to the critical awareness of public affairs among individuals. That is, their interest in matters of common concern and their ability to make critical, informed and conscious choices as to how they wish to position themselves in relation to such matters. Participation and critical awareness form two sides of the concept of political engagement. Our question, therefore, must be how the educational system may contribute to either of these two dimensions. We come to two main conclusions. On the one hand, we need more and better courses in civic education. Importantly, quantity itself is not sufficient but the style and substance of the classes has to be taken into account. On the other hand, we also draw attention to a strategy of animating civic education and call for more opportunities for young people to experience real-world politics.
Plný text:  PDF
|
|
|
Kdy a proč vznikají stabilní demokracie? Propojení pohledů ekonomie a politologie.
Kovář, Kamil ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
V této práci se zabývám ekonomickými teoriemi demokracie a demokratizace a jejich syntézou s politologickými teoriemi. První je diskutovaný 'statický' model Acemogla a Robinsona (2006), který se soustředí na ekonomicky motivovaný politický konflikt mezi elitami a masami a ve kterém stabilní demokracie vvznikají v zemích se střední úrovní ekonomické nerovnosti. Druhým diskutovaný 'dynamický' přístup pochází od Northe, Wallise a Weingasta (2009), kteří postulují existenci dvou společenských řádů, které neoddělitelně kombinují ekonomické a politické prvky. Ve třetí kapitole argumentuji, že ekonomické modely demokratizace nejsou schopny postihnout dramatické rozšíření demokracie okolo světa v posledních 3 dekádách. Za tímto účelem by musely zahrnout normativní preference pro dermokracii a politologický koncept legitimity. Závěrem je, že syntéza ekonomických a politologických modelů je nutná pro postihnutí vzniku stabilních demokracií.
|
host ::
RSS.