Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 177 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro další obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti.
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
Turbulentní vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955
Taterová, Eva
Tato kapitola představuje vývoj československé blízkovýchodní politiky v letech 1948-1955, kdy se zaměřuje na proměny přístupu Československa vůči Izraeli a Egyptu a intepretaci těchto změn v kontextu událostí probíhající studené války. Československá zahraniční politika po komunistickém převratu v roce 1948 prošla zásadními změnami, které se postupně promítly rovněž do československé blízkovýchodní politiky. Zatímco koncem 40. let převládala snaha udržet partnerství s dosavadními lokálními partnery (např. formou pokračující podpory nově vznikajícímu Státu Izrael), na počátku 50. let v důsledku mezinárodního a vnitřního politického vývoje dochází k zásadnímu přehodnocení československých postojů směrem k rozvoji vztahů s vybranými arabskými zeměmi. Za určitý milník je v tomto smyslu považován rok 1955, kdy došlo k podepsání přelomové smlouvy o dodávkách československých zbraní Egyptu, což vytvořilo precedens pro\ndalší obdobné budoucí spolupráce Československa s vybranými regionálními aktéry ve vojenské oblasti.
Vliv československého a sovětského komunistického režimu na chod Křesťanské mírové konference a jejího prezidenta J. L. Hromádku od konce 50. do konce 60. let 20. století
Peka, Radek ; Nešpor, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nodl, Martin (oponent)
V předkládané diplomové práci je ústředním tématem protestantský teolog Josef L. Hromádka (1889 - 1969) a Křesťanská mírová konference, která byla v Praze v roce 1958 oficiálně založena jako reakce několika pražských teologů na ohrožení světového míru v dobách nastupující studené války. Obecně můžeme prohlásit, že se tato práce zabývá vlivem, který měl tehdejší komunistický režim v Československu na práci této organizace. Odborná obec již v tomto smyslu nepochybuje o tom, že byla KMK usměrňována státním aparátem, my se však podíváme zblízka, jak přesně bylo vedení organizace komunisty úkolováno. Zjednodušeně jak režimní nomenklatura Československa, ale i jiných zemí socialistického tábora, ovlivňovala organizační, materiální, finanční, personální, ale i obsahovou stránku konference od konce 50. do konce 60. let minulého století. Ve stejném časovém rámci budeme také analyzovat interní pohled na prezidenta Hromádka československými tajnými složkami. Práce si klade za cíl určitým směrem posunout obecnou, ale i veřejnou debatu o Hromádkovi i Křesťanské mírové konferenci. Klíčová slova: Josef Lukl Hromádka, Křesťanská mírová konference, Ústřední výbor Komunistické strany Československa, Českobratrská církev evangelická, Jaroslav Němec Ondra, tajné složky, Sovětský svaz, mírová politika, Studená válka,...
Reflexe historických skutečností ve fantastice na příkladu ságy Star Wars
Hadrabová Rauschgoldová, Scarlett ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kudlová, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá problematikou zobrazování dávno minulých i zcela aktuálních historických událostí ve filmové sáze Star Wars. Vzhledem k tomu, jak rozsáhlý je v současnosti celý "vesmír" Star Wars, musí se tato práce omezit pouze na filmy, které jsou označovány jako "Epizody" (s číslováním I až IX) a na dva relativně nové celovečerní spin- offy, zatímco vše ostatní bude zmíněno jen velmi okrajově. Tato práce podrobně mapuje, jak každá ze tří trilogií této ságy, a také oba spin-offy, ukazují hlavní problémy doby, ve které vznikaly, a na které další historické skutečnosti chtějí či mohou odkazovat. Cílem práce je tak ukázat, že žánr všeobecně považovaný za "únikový" a "zcela odtržený od reality" naopak svými specifickými uměleckými prostředky historickou skutečnost velmi ostře reflektuje. Klíčová slova Star Wars, historická skutečnost, science fiction, fantastika, space opera, sci-fi film, příběh, neomýtus, George Lucas, studená válka, politika
Sartre and His Perception by Czech Intellectuals in 1960s
Molodkina, Irina ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent) ; Emler, David (oponent)
The relationships between the power blocs during the Cold war have been researched by scholars. The question of the influence of Western ideas and representatives on the political thought in Czechoslovakia is still discussed. Although major differences were happening due to the work of institutions, their functioning was not possible without specific personalities. The aim of this thesis is to show how Jean-Paul Sartre and his arrival to Prague in 1960s did influence Czech intellectuals. The issue is approached by the review of the biography of the French philosopher, highlighting crucial events that linked him more with the Czechoslovak society, and then analyzing the way the Czech intellectuals reacted to his ideas and statements. Sartre was chosen as an intellectual who was uniting both, the East and the West, and went through a change of views, after the occurrence of several international events with the direct intervention of the USSR. Realistic views of the Czech representatives are facing relatively optimistic ideas of Sartre on the reformation of the Marxist ideology and preservation of it as the ruling one.
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Nikaragui po Kubánské revoluci
Černá, Kateřina ; Perutka, Lukáš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Nikaragui mezi lety 1961-1973. Při nástupu administrativy Johna F. Kennedyho v roce 1961 panovaly obavy z vývoje na Kubě a zejména možnosti, že podobný osud se bude opakovat ve státech Latinské Ameriky. Z tohoto znepokojení vznikl do té doby nejrozsáhlejší program zahraniční pomoci - Aliance pro pokrok. Přestože se jednalo o komplexní systém podpory zohledňující jak ekonomické, tak sociální otázky, výsledky Aliance jsou rozporuplné. Příkladem tomu byla i Nikaragua. K objasnění výsledků Aliance pro pokrok na příkladu Nikaraguy tato práce používá metodu případové studie. Syntézou literárních pramenů a sekundární literatury jsou vyhodnoceny jednotlivé cíle Aliance pro pokrok. První část práce se zabývá politickou situací Spojených států jak na domácí půdě, tak ve světovém měřítku. Druhá část práce popisuje charakter Aliance pro pokrok, naplnění jejích cílů a důsledky pro obyvatelstvo Nikaragujské republiky. Práce dochází k závěru, že v případu Nikaraguy, Aliance pro pokrok uspěla v ekonomické sféře. Drtivá většina sociálních otázek však zůstala nevyřešena a hlavní cíl Aliance, vymýtit bídu, nebyl nenaplněn.
Mezi globálními ambicemi a ekonomickým pragmatismem: Českoslovenští experti v Angole a Mosambiku za studené války
Menclová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent) ; Pešta, Mikuláš (oponent)
V polovině 70. let 20. století zahájil Sovětský svaz a jeho spojenci, posíleni úspěchem Helsinské konference i mezinárodním oslabením Spojených států po porážce ve Vietnamu, novou globální ofenzivu. Jednou z jejich priorit se stala spolupráce s nově vzniklými státy v subsaharské Africe - Angolou a Mosambikem. Kromě pokračující vojenské podpory státy východního bloku investovaly i do jejich industrializace, zemědělství a klíčové infrastruktury, což mělo přispět k rozvoji obou států. V případě Československa se podobně jako u dalších evropských socialistických zemí stalo součástí jeho zahraniční politiky i vysílání expertů do angolských a mosambických továren a dalších institucí. Do konce studené války získalo pracovní zkušenost z Angoly, a o něco později i z Mosambiku několik stovek československých občanů. Cílem disertační práce analyzující tuto klíčovou československou zahraničněpolitickou strategii v širším studenoválečném kontextu je přispět k současné akademické diskusi o podobách socialistické globalizace a přístupu Východu ke globálnímu Jihu v pozdní fázi studené války. Na základě archivních dokumentů a rozhovorů s pamětníky je zjišťováno, jaké záměry ČSSR sledovala touto strategií a zda byla v obou případech srovnatelná. V neposlední řadě také přibližuje pohled dosud opomíjených aktérů...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 177 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.