|
|
Specifika fyzioterapie u pacientů s astma bronchiale
KONEČNÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u pacientů s onemocněním astma bronchiale, českým názvem průduškové astma. Cílem teoretické části bakalářské práce je popsat problematiku onemocnění astma bronchiale a popsat možnosti fyzioterapie u pacientů trpících astmatem. Teoretická část práce zahrnuje ucelený popis onemocnění, konkrétně definici, prevalenci, etiopatogenezi, klinické příznaky, diagnostiku, klasifikaci onemocnění a možnosti léčby. Dále je zahrnuta anatomie dýchacího aparátu, dechové svaly, popis fyziologického dýchání a jeho patologií u astmatiků. Poměrně rozsáhlou část teoretické části tvoří možnosti fyzioterapie. Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest projevující se symptomy bronchiální obstrukce jako je dušnost, kašel, pískavé či hvízdavé fenomény při dýchání a tlak na hrudi. Onemocnění může být doprovázeno různě častými a různě závažnými astmatickými záchvaty, které mohou člověka ohrozit na životě. Příčinou těchto obtíží je přítomnost chronického zánětu v průduškách spolu s jejich hyperreaktivitou. Prevalence astmatu celosvětově stále stoupá spolu se vzrůstající prevalencí alergických onemocnění, což může být ovlivněno stále se zhoršující kvalitou ovzduší. Astma bronchiale je nevyléčitelné onemocnění, jež postihuje osoby všech věkových kategorií. Při včasné diagnostice a nasazení farmakologické léčby lze příznaky onemocnění eliminovat a mít tak onemocnění pod kontrolou. Onemocnění dechového aparátu se negativně projeví také v pohybovém aparátu, a tak má fyzioterapie své místo v komplexní léčbě astmatu. Fyzioterapeutická léčba se zaměřuje hlavně na obnovu správného dechového stereotypu, korekci držení těla, odstranění svalových dysbalancí a na zlepšení fyzické zdatnosti. Cílem praktické části bakalářské práce je navrhnout fyzioterapeutické postupy vhodné pro pacienty s astma bronchiale a zhodnotit jejich vliv. Pro praktickou část byla zvolena forma kvalitativního výzkumu. Výzkum zahrnuje 3 kazuistiky dospělých pacientů s astmatem. Byla provedena vstupní a výstupní kineziologická vyšetření, na základě jejichž porovnání jsou popsány výsledky.
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
|
|
Testovani embryotoxicity psychofarmak metodou CHEST
Pavlovič, Ondřej ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Maňáková, Eva (oponent)
Psychofarmaka jsou hojně užívanou skupinou léků, jejímž hlavním účinkem je změna psychického stavu člověka, tedy i léčení psychických poruch. Vzhledem k neustálému rozšiřování symptomů diagnózy těchto poruch, roste i počet diagnostikovaných, tedy lidí užívajících tento druh léčiv. Jejich užívání v těhotenství s sebou ale přináší mnohá rizika pro plod i matku. Díky absenci kontrolovaných studií na lidech jsme však při zjišťování embryotoxických účinků odkázáni na kazuistická sdělení, popisy nežádoucích vedlejších účinků a animální modely. Řada takovýchto studií naznačuje embryotoxický potenciál psychofarmak, oproti tomu jiné se staví za jejich bezpečnost. Cílem této diplomové práce je tedy otestovat některá vybraná psychofarmaka metodou CHEST, která umožňuje zjistit přímý účinek mateřským organismem nemetabolizované látky na kuřecí zárodek. V této diplomové práci jsme otestovali embryotoxicitu vybraných psychofarmak, konkrétně velmi rozšířeného antidepresiva fluoxetin (prozac) a antipsychotika olanzapin, na kuřecích embryích pomocí in ovo metody CHEST. Výsledky odhalily embryotoxický efekt fluoxetinu v dávkách 10-2 a 10-3 při aplikaci 3. a 4. embryonální den. Hlavním projevem embryotoxicity byla zástava srdeční a výskyt srdečních defektů. Odhad pásma bezpečnosti byl stanoven na jeden dávkový řád. U...
|
|
|
Testování embryotoxicity thyroxinu na zárodku kuřete.
Petrušková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Thyroxin je hlavním hormonem štítné žlázy. Stav, kdy jej žláza nesecernuje do krevního oběhu dostatek - hypothyreóza, je spojen s celou řadou zdravotních komplikací a je tedy nutné podstupovat substituční léčbu tímto hormonem v adekvátních dávkách. U těhotných žen je obzvláště důležité udržovat hladinu thyroxinu v krvi v normě, neboť jak její snížení, tak zvýšení, má nejen nepříznivý vliv na zdravotní stav matky, ale hlavně na normální vývoj dítěte. Cílem mé diplomové práce bylo popsat malformační spektrum thyroxinu, zjistit jeho začátek pásma embryotoxicity pro kuřecí embrya a tuto hodnotu přepočítat pro embrya lidská, díky čemuž lze posoudit, zda může být substituční léčbou zvýšená hladina thyroxinu pro člověka embryotoxická. Experimentální částí práce bylo alternativní metodou testování embryotoxicity využívající zárodek kuřete in ovo - CHEST, otestovat embryotoxický potenciál hormonu thyroxinu. Embryotoxicita je vlastnost zevního faktoru působícího na zárodek, může se manifestovat jako letalita, růstová retardace nebo teratogenita, což je schopnost zevního faktoru vyvolat vývojovou vadu. Nejfrekventovanějším projevem embryotoxicity v tomto experimentu byla letalita, z vývojových vad se nejčastěji objevoval srdeční defekt mezikomorové přepážky, dále pak vyhřeznutí břišních orgánů, transpozice...
|
|
|
Testování embryotoxicity vybraných lidských teratogenů na zárodcích kuřete.
Pavlíková, Zuzana ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Teratogeny jsou faktory zevního prostředí schopné vyvolat u exponovaných jedinců vývojovou či vrozenou vadu. Metody používané k odhalení embryotoxického účinku látek jsou buď klasické, využívající laboratorní savce, nebo alternativní, využívající systémů in vitro či in ovo. Alternativní metody testování se od klasických metod liší především tím, že jsou zbaveny metabolismu mateřského organismu, který do systému vnáší vysokou variabilitu výsledku. V této diplomové práci byly použity dvě alternativní metody testování využívající kuřecího zárodku. První byla in ovo metoda CHEST (Jelínek, 1977), kterou lze použít k aplikaci testované látky od ED2 do ED6. Nevýhodou metody CHEST je výrazné naředění testované látky po její subgerminální aplikaci na ED2. Proto jsme vyvinuli in vitro metodu SANDWICH, při které k naředění testované látky nedochází. Cílem práce bylo vypracovat in vitro metodu SANDWICH za použití prokázaného teratogenu (all-trans retinové kyseliny) a jeho rozpouštědla (dimethyl sulfoxidu), dále stanovit odhadovaný začátek pásma embryotoxicity obou testovaných látek pomocí metody SANDWICH a CHEST a výsledky z obou metod porovnat. V této práci jsme potvrdili embryotoxický účinek all-trans kyseliny retinové jak pomocí metody CHEST, tak pomocí metody SANDWICH. Embryotoxický efekt dimethyl...
|
|
|
Rozbor embryotoxického účinku hydrokortizonu metodou CHEST.
Janíková, Michaela ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Rozštěp rtu je jednou z nejčastějších vrozených vad u lidí. Jeho etiopatogeneze je multifaktoriální a mnoho aspektů jeho vzniku je jak na poli genetiky tak teratologie stále neznámých. Jedním z negativních zevních faktorů, který je s jeho vznikem spojen, je hydrokortizon. Působení hydrokortizonu na buněčnou proliferaci je velice různorodé v závislosti na vlastnostech konkrétní buněčné populace. V této práci byl na základě metody CHEST studován vznik rozštěpu zobáku u kuřete po aplikaci hydrokortizonu. Cílem práce bylo odhalit změny v cyklu buněk frontonasálního výběžku pomocí průtokové cytometrie. Hydrokortizon způsoboval zbrždění buněčného cyklu v S fázi, avšak pouze u menšinové subpopulace vysoce granulárních buněk se specifickým buněčným cyklem. Tato senzitivní subpopulace byla lokalizována v oblastech výskytu již dříve určených proliferačních center frontonasálního výběžku na podkladě imunohistochemie na řezech zamražené tkáně. Kvantitativní analýza buněk těchto oblastí odhalila signifikantní pokles podílu buněk v M fázi u hydrokortizonovaných vzorků oproti kontrole. Pro určení míry apoptózy v oblasti frontonasálního výběžku bylo použito barvení metodou TUNEL na histologických řezech. Porovnání hydrokortizonovaných a kontrolních vzorků neodhalilo v množství apoptózy žádné rozdíly. V této práci...
|
host ::
RSS.