|
|
Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961
Dohnalová, Kristýna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce Autor: Kristýna Dohnalová Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je rozdílnost urbanistických strategií Západního a východního Berlína od konce druhé světové války do roku 1961, kdy došlo stavbou Berlínské zdi k faktickému rozdělení města. Dané rozmezí let 1945 až 1961 se neslo v duchu poválečné znovuvýstavby městské struktury Berlína. Období, které je předmětem zkoumání, se člení do časově vymezených fází, z nichž každá byla charakteristická jiným urbanistickým přístupem, a to jak ve východní, tak v západní části; od roku 1948, kdy došlo k politickému rozdělení města, mluvíme již o Západním a východním Berlíně. Práce se ve svém teoretickém oddílu zaměřuje na nejvýraznější urbanistické principy uplatňované oběma částmi města v průběhu vymezeného období. Skrze podrobné zkoumání jednotlivých urbanistických koncepcí se práce ve své praktické části zabývá rozdíly mezi oběma architektonickými přístupy a srovnává měnící se západoberlínské a východoberlínské urbanistické strategie. Dochází k závěru, že obě politiky rozvoje města se významně lišily. Tato rozdílnost byla způsobena geopolitickou příslušností k východnímu či západnímu bloku a odlišnými sférami vlivu. Diferenciace tedy souvisela...
|
|
|
Vliv olympijských her 1936 v Berlíně na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství
Pokorný, Jiří ; Emler, David (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
bakalářské práce je vliv letních olympijských her 1936 na zahraniční politiku nacistického Německa a jeho obraz v mezinárodním společenství. Práce si klade za cíl ověřit, zda se nacistům podařilo využít olympijské hry ke zlepšení obrazu nacistického Německa zahraničí a posléze k opuštění nepříznivé zahraničněpolitické pozice, ve které se nacházelo. Bakalářská práce je rozdělena do dvou přehledných částí, přičemž v první se autor věnuje výchozí pozici Německa v mezinárodním společenství a jeho zahraniční politice před této části věnuje samotným olympijským hrám. V druhé části autor na základě novinových článků a interní zprávy vytvořené Zahraničním úřadem zjišťuje vliv olympijských her na obraz Německa v zahraničí a posléze i jeho zahraniční poli Nacisté ostře vystupovali proti olympijským hrám v době, kdy byly přiděleny křehké Výmarské republice jako ocenění za snahy navrátit zemi do kulturní společnosti moderních států. Včas si však uvědomili, jaká příležitost se jim naskytla a po nástupu k úsilím uspořádali velkolepé a v mnoha směrech pokrokové hry, jež předurčil , jakým směrem se olympijské hnutí vydá. Pořádání her ohrožovalo mezinárodní bojkotní hnutí vyvolané agresivními kroky Třetí říše a pronásledováním Židů v německé společnosti. Centrem protestů zahraničí se staly Spojené státy americké. Bojkot...
|
|
|
Berlínská zeď
VÁCHOVÁ, Lenka
Diplomová práce s názvem "Berlínská zeď" je zaměřena na zmapování období stavby, existence a pádu Berlínské zdi. V práci jsou obsaženy události předcházející stavbě zdi a její důsledky, které obyvatelům Berlína přinesla, a také okolnosti pádu zdi a jeho následky. Jedním z cílů práce je taktéž zpracování dotazníkového průzkumu zaměřeného na znalosti a povědomí jednotlivých vybraných respondentů týkající se daného období a Berlínské zdi.
|
|
| |
|
|
Financing of Brownfield Regeneration in the EU (Germany)
GOURAUD, Emmanuel
Based on qualitative, case study and the analysis of Europacity project in Berlin, this study aims at assessing the important criteria in order to evaluate the economic dimensions and development potential of a brownfield and a brownfield project. In the literature, more contextual information is given by making an updated state of the arts of brownfield regeneration financing and framework in the European Union with a particular focus on Germany. Furthermore, tools to evaluate the development potential of particular brownfield regeneration projects in particular brownfields and costs-benefits analysis in this field are reviewed. Using a compilation of official and informal data acquired through the interview of one main institutional actor in the development of the Europacity project, the author tried to assess the factors influencing the successful completion of the project in this area, the impacts of the project on eight selected items (stakeholders involvement and following values: economic, social, environmental, historical, psychological, spatial and technological) and the costs-benefits analysis for three of the main stakeholders of the project. The main finding is that all items studied were relevant to some extent in the economic evaluation of a brownfield regeneration project.
|
|
|
Vliv nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína na příkladu iniciativy SO 36 ve čtvrti Kreuzberg
Kneřová, Alžběta Klára ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o vlivu nových sociálních hnutí na rozvoj Západního Berlína s důrazem na čtvrť Kreuzberg a občanskou iniciativu SO 36, a sice v časovém období od roku 1979 do roku 1984. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázky, jakými způsoby nová sociální hnutí ovlivnila městskou a bytovou politiku Západního Berlína, a jaké kroky podnikali členové kreuzberských sociálních hnutí k její změně kromě fyzického obsazení domů. Práce se v širším kontextu zabývá novými sociálními hnutími v SRN, především pak squattingem v Západním Berlíně. Dále se práce věnuje i západoberlínské městské části Kreuzberg a jejímu vývoji po stavbě Berlínské zdi do počátku vlny squattingu na konci 70. let včetně popisu tehdejší urbánní politiky. Ústředním tématem práce je přitom občanská iniciativa SO 36, která prvními obsazeními prázdných domů za účelem jejich opravy přispěla ke vzniku vlny squattingu v Kreuzbergu a potažmo i jiných částech Západního Berlína. V práci jsou analyzovány různé způsoby, jakými se členové iniciativy snažili ovlivnit tehdejší městskou a bytovou politiku, jako např. vydávání vlastního měsíčníku či informačních letáků. Dále se práce zabývá i postojem významných západoberlínských politických stran ke squattingu včetně pokusů o jeho eliminaci prosazovaných jednotlivými vládami. Výsledkem interakce...
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Vliv subkultury techno na politické názory jejích členů: Komparace pražské a berlínské scény
Dytrych, Simon ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednává o subkultuře techno, přesněji hodnotovou orientaci jednotlivce. Soustředí se přitom na komparaci Berlína a Prahy. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tento vliv existuje a případně ho popsat. metodologické části definuji některé pojmy a krátce zmiňuji několik přístupů ke studiu kultury a subkultur. Rozebírám přístup chicagské školy, birminghamské školy, post subkulturních studií, ale i nejnovější trendy ve studiu pokouším na základě odborných publikací v vztah mezi příslušností k subkultuře a politickou či hodnotovou orientací jednotlivce. Nakonec se zaobírám metodologií, načrtávám svou výzkumnickou části praktické analyzuji provedené rozhovory, na základě kterých se prokazuje, že techno subkultura opravdu může mít souvislost s hodnotovou orientací jednotlivce. Věřím, že práce rozšíří povědomí o růz názorových skupinách ve společnosti.
|
|
| |
|
|
Symbol demokracie? Proměny vnímání budovy Reichstagu po roce 1990.
Nováková, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá symbolickými významy spojovanými s reprezentativní architekturou a zkoumá diskusi a aktéry, kteří vytváření těchto symbolických významů ovlivňují. Reprezentativní budovy představují pro příslušníky národa dodnes symboly a pomáhají k vytváření národní identity. Zároveň jsou odrazem historických událostí a nositeli kulturní paměti, jejíž podobu utváří i zástupci politické reprezentace. Předmětem zkoumání této práce je budova Říšského sněmu v Berlíně, která byla v minulosti spojována s pozitivními i negativními konotacemi v souvislosti s proměnou jejího vzhledu a funkce. Cílem mé bakalářské práce je zmapovat diskusi, která se odehrávala v 90. letech a představit její aktéry, kteří vtiskli budově její dnešní podobu. Práce představuje pro rekonstrukci důležité mezníky, nejdříve se zabývá kolokvii o přestavbě budovy a požadavky na rekonstrukci v rámci výběrového řízení a následně se zabývá sporem o kopuli Reichstagu a o uměleckém projektu zahalení. U obou zmíněných událostí jsou uvedeny argumenty pro i proti, které zároveň vystihují, jaké symbolické významy měly být s budovou po rekonstrukci spojovány. Výsledkem je zjištění, že události 90. let ovlivnily vnímání Reichstagu, který se díky své rekonstrukci stal jasnějším symbolem spojovaným s významy jako demokracie nebo nový začátek oproti...
|
host ::
RSS.