|
|
Prostor barokní architektury v pojetí české kritiky ve 20. století
Koryntová, Eliška ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent)
(česky) V diplomové práci shrnuji názory českých historiků umění 20. století na barokní architektonický prostor. Oblast svého zájmu jsem vymezila především na prostor sakrální architektury. Výchozím bodem této práce jsou především texty týkající se barokního architektonického prostoru - práce má tedy převážně charakter metodologický a teoretický. V úvodní části práce se zabývám vznikem teoretického pojmu "architektonický prostor" a také se věnuji umělecko-historickým metodám, pomocí nichž lze architektonický prostor teoreticky uchopit. Na základě četby textů českých historiků umění, kteří se zabývají barokem, jsem určila tři základní témata charakteristická pro bádání o barokním architektonickém prostoru: tendenci k emancipaci architektonického prostoru, důraz na časové prožívání architektonického prostoru a zájem o světelné kvality architektonického prostoru. V kapitole zaměřené na časové prožívání architektonického prostoru se zabývám také iluzí pohybu ovládajícího barokní architektonický prostor, paralelou mezi barokní architekturou a hudební skladbou a principem tvorby tzv. "pohybového prostoru" pomocí iluzivně působících křivek. V této diplomové práci se věnuji také analýze poetického způsobu popisu barokního prostoru, který vyplývá ze skutečnosti, že při vnímání architektury dochází k přímé...
|
|
|
Kašny a fontány raného novověku v Praze
Peterová, Jitka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce, " Kašny a fontány raného novověku v Praze", je věnována popisu kašen vzniklé na území Prahy v době renesance a baroka. V úvodní části této práce jsou vysvětleny základní pojmy, význam jednotlivých specifických prvků a primární funkce těchto architektonických staveb. Práce je také zaměřena na zaniklé kašny v Praze, které vznikli v době raného novověku. Především nejvýznamnější nedochovanou Krocínovou kašnou. Práce také obsahu je ikonografický a symbolický popis vybraných kašen. Klíčová slova: Renesance, Baroko, Sochařství v době renesance, Sochařství v době baroka, Kašny
|
|
| |
|
|
Claude Simon. Úvod a interpretace
Charvát, Martin ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Předložená diplomová práce nazvaná "Claude Simon. Úvod a interpretace" je filosofickou interpretací díla francouzského spisovatele Clauda Simona, držitele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1985, jehož tvorba je v českém akademickém prostředí doposud opomíjeným tématem. V návaznosti na filosofii G. Deleuze jsem se rozhodl pojmout Simonovy texty jako rhizom, tedy jako decentralizovaná heterogenní spojení, multiplicity a linie nepodléhající žádnému strukturálnímu modelu. Ve své interpretaci vycházím z románu Le Vent (Vítr) z roku 1957, který považuji za text, v němž se manifestují základní motivy Simonovy tvorby, jako jsou událostní ráz fikčního univerza či ztráta transcendence a její přerod v imanenci života. Analýza románu Le Vent mi také umožňuje plynulé a časté přechody k dalším Simonovým románům (Histoire, Les Gèorgiques, Le Palace, L'Herbe, La Route des Flandres). Cílem práce tedy je předložit koherentní pohled na Simonovu poetiku.
|
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Bakalářská práce Baroko jako styl v pojetí Vojtěcha Birnbauma se zabývá formulací významného teoretického díla Barokní princip v dějinách architektury (1924) českého historika umění Vojtěcha Birnbauma (1877-1934). V pěti kapitolách se věnuje této v českých dějinách umění výjimečné práci. Po krátkém úvodu samotné osobnosti Vojtěcha Birnbauma práce zkoumá způsob formulace Barokního principu v dějinách architektury a snaží se ji zasadit do dějinného kontextu českého dějepisu umění počátku 20. století. Dále uvádí teoretický rámec v dějinách přemýšlení o baroku od jeho počátků dodnes. Nakonec práce interpretuje Birnbaumovo chápání stylu na základě výskytu barokní epochy v dějinách umění.
|
|
|
Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách
Kreuselová, Zuzana ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Buben, Milan (oponent)
Bakalářská práce "Kostel sv. Máří Magdalény v Bartošovicích v Orlických horách" se nejprve stručně věnuje historickému vymezení a kolonizaci Orlických hor a Podorlicka s přihlédnutím na horní tok Divoké Orlice, kde se nacházejí Bartošovice v Orlických horách. Následně se práce zabývá vznikem a dějinami obce se zaměřením na majitele panství. V další části pozornost přechází k historickému a stavebnímu vývoji kostela a poté na jeho vnitřní výzdobu, kde práce podrobněji popisuje barokní inventář, zejména postranní rámové oltáře s medailóny. Dále se zabývá barokním sochařstvím v Podorlicku a jeho nejvýznamnějšími představiteli, jejichž díla mají charakteristický rys pro uměleckou tvorbu této oblasti. Poslední část pro srovnání uvádí a popisuje další nalezené příklady barokních rámových oltářů s medailóny, zabývá se jejich chronologickým uspořádáním a začleněním do vytvořených tematických skupin.
|
|
|
Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku(Obecné a jedinečné v typologii mužského dvorského, vojenského a církevního oděvu ve světle ikonografických a písemných pramenů v českých zemích raného novověku v rámci evropské kultury odívání)
Kutílková, Dagmar ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Petráň, Josef (oponent) ; Nachtmannová, Alena (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce s názvem "Předpoklady vzniku novodobého pánského obleku" zpracovává obecné a jedinečné rysy základních typů mužských dvorských, vojenských a církevních oděvů jako jednotlivých součástí celého pánského obleku. Výzkum, který je založen na písemných, ikonografických a hmotných pramenech, je zaměřen do prostředí středoevropského habsburského dvora v období raného novověku od konce 15. století do počátku 90. let 18. století se zřetelem k českým dějinám v kontextu s evropskou kulturou odívání. Koncepce práce vychází z pojetí pánského obleku v rámci dějin odívání jako kulturně historického oboru. Hlavním teoreticko-metodologickým východiskem je zkoumání obecného a jedinečného v konkrétním typu mužského oděvu, který je charakterizován především dobově podmíněnou konstrukcí (střihem), materiálem a barvou oděvu a který má svými obecnými rysy slohotvorný význam. Výsledky výzkumné práce přinášejí nejen rozšíření poznání v oblasti dějin odívání, ale i možnost praktického využití tohoto poznání ke zvýšení vypovídací hodnoty písemných, ikonografických i hmotných památek o časovou, věcnou i osobní identifikaci. Klíčová slova v českém jazyce Kultura odívání, oděv, typ oděvu, oděvní typologie, oděvní styl, móda, vkus, panovnický dvůr, mužský dvorský oblek, vojenský oblek, církevní...
|
|
| |
|
|
Kostel Stětí sv.Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
(česky) Bakalářská práce Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici a dynamické baroko v Čechách se zabývá pozicí tohoto vysoce zdařilého díla české barokní architektury v kontextu dobové architektonické produkce. Cílem práce, kromě vyhotovení podrobného popisu celé stavby, bylo rozhodnout otázku autorství hořelického kostela. Proto byla zvolena metoda formálního rozboru jeho architektonické podoby. V úvahu přicházela jména dvou barolních tvůrců - slavného Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jeho méně proslulého kolegy Ferdinanda Václava Špačka, kteří oba působili ve službách Anny Marie velkovévodkyně toskánské, na jejíž popud byl kostel vystavěn. Na základě srovnání s díly obou architektů se jednoznačně jeví jako pravděpodobnější autorství Špačkovo. V závěrečné části práce je tedy připojena kapitola, věnující se tomuto dosud nepříliš známému architektovi a zhodnocení jeho tvorby.
|
host ::
RSS.