|
|
Fyzikální fenomén jako architektonická tvůrčí metoda
Buryová, Tereza ; Mach, Jan (oponent) ; Kristek,, Jan (vedoucí práce)
Cellular_ polární výzkumná stanice Antarktida je nejsušším, nejstudenějším a nejextrémnějším místem na zemi, polovinu roku zahaleným tmou. Lidé tu přesto žijí. Zakládají tu výzkumné stanice, ve kterých bydlí a pracují. V těchto náročných klimatických podmínkách stanice vznikají a zanikají vlivem přírodního dění. Stanice poskytují badatelům bezpečí a prostor pro výzkum, včetně možného pohodlí. Jsou sestavovány různými způsoby a zajišťují různý komfort, podle rozvoje technologií a dopravních možností.
|
|
|
Možnosti studia degradace polymerních materiálů v klimatických podmínkách Antarktidy
Mičkal, Petr ; Sluková, Michaela (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v obecné rovině zabývá polymerními materiály a zhodnocením možností testování jejich odolnosti v extrémně klimatických podmínkách Antarktidy. Jsou zde popsány polymerní materiály, jejich charakteristiky, struktury, rozdělení, vlastnosti a podrobnější popis vybraných polymerů. V další části jsou popsány základní typy degradací, kterým jsou polymery vystaveny v extrémních podmínkách antarktického klimatu. V praktické části je provedeno vyhodnocení zkoušek degradovaných polymerních materiálů, které byly v Antarktidě odebrány v průběhu jižní antarktické sezóny 2013-2014 správcem České vědecké stanice J.G. Mendela Ing. Bc. Pavlem Kaplerem, Ph.D.
|
|
|
Právní režim Arktidy (mezinárodněprávní aspekty režimu Severního ledového oceánu), srovnání s právním režimem Antarktidy
Huk Kloučková, Eliška ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza právní režimu Arktidy, respektive Severního ledového oceánu, a Antarktidy a jejich následná komparace. Výzkumnou otázkou je, zda a v čem konkrétně se liší právní režimy těchto polárních oblastí. V práci je využito převážně metody deskriptivní, s jejíž pomocí jsou popsány základní východiska a platná právní úprava, a následně při porovnání obou režimů pak metoda komparativní. Kromě úvodu a závěru je práce je rozdělena do celkem sedmi kapitol, které jsou dále členěny. Práce tak nejprve definuje Arktidu a Antarktidu, představí jejich historii a nastíní geopolitický význam. Hlavní části práce jsou věnovány právnímu režimu. V případě Arktidy, která je převážně zamrzlým mořem kolem severního pólu, je pojednáno především o mořském právu, které je pro toto území relevantní. Pozornost je věnována Úmluvě OSN o mořském právu z roku 1982 a její aplikaci na Severní ledový oceán. V práci jsou dále popsány i dosud nevyřešené spory v této oblasti a výzvy, které s sebou tento právní režim nejen pro arktické státy přináší. V případě Antarktidy, která je kontinentem, je rozebrán komplexní smluvní režim, který byl smluvně zakotven roku 1954. Pozornost je věnována i zájmu Evropské unie v těchto oblastech a rovněž tomu, jaký k nim má vztah Česká republika. Výsledkem práce je komparace...
|
|
| |
|
|
Genome sequences of two Antarctic strains of Pseudomonas prosekii: insights into adaptation to extreme conditions
SNOPKOVÁ, Kateřina
Rod Pseudomonas obsahuje ubikvitní bakterie s vysokým biotechnologickým potenciálem. Nově popsaný druh Pseudomonas prosekii pochází ze vzorků získaných na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě. Ačkoli lze předpokládat jeho endemismus, nebyly dosud popsány adaptační mechanismy zajišťující přežití baterie v extrémních podmínkách Antarktidy. Cílem páce bylo stanovit celogenomovou sekvenci dvou kmenů P. prosekii, genomy charakterizovat a dále se soustředit na geny související s adaptací na chlad a další stresové podmínky. V práci jsme identifikovali a analyzovali geny vázané na chladový šok a oxidační stres, osmoregulaci, produkci exopolysacharidů a sideroforů i geny související s tvorbu biofilmu. Srovnávací analýza P. prosekii a P. aeruginosa PAO1 vyzdvihla rozdíly v genomu extremofilního druhu a mezofilní oportunně patogenní bakterie.
|
|
|
Právní režim Anktarktidy, zejména ochrana jejího životního prostředí a postavení České republiky
Přech, Ondřej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem mé práce je analyzovat právní režim Antarktidy, zejména ve vztahu k ochraně jejího životního prostředí. Úvodní kapitoly jsou věnovány stručnému popisu přírodních podmínek v Antarktidě a historii jejího objevování. V souvislosti s objevitelskými cestami jsou také zmíněny první územní nároky států a právní základy, z kterých státy takové nároky vyvozovaly. Dále se pak zabývám elementárním právním dokumentem ve vztahu k tomuto kontinentu, a to Smlouvou o Antarktidě (Antarctic Treaty), především jejími hlavními principy jako je nemilitarizace, zákaz přivlastnění a zmražení dosavadních nároků. V rámci Smlouvy o Antarktidě se věnuji rovněž rozdělení smluvních stran do několika kategorií, které je u mezinárodních smluv neobvyklé a s tím souvisejícím Poradním shromážděním ke Smlouvě o Antarktidě (Antarctic Treaty Consultative Meeting), které dále rozvíjí úpravu zakotvenou Smlouvou o Antarktidě a vydává různé právní akty. Těžiště mé práce spočívá v analýze ochrany životního prostředí Antarktidy. Problematiku ochrany jsem pro lepší přehlednost rozdělil podle jednotlivých složek životního prostředí a v jednotlivých kapitolách sleduji postupný vývoj a zpřísňování ochrany od dob objevitelských cest až po současnost. Zvláštní kapitolu jsem věnoval Protokolu ke Smlouvě o Antarktidě, která je doposud nejkomplexnějším...
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Ecology and Taxonomy of limno-terrestrial diatoms from East Antarctica.
Bishop, Jordan ; Kopalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hutňan Chattová, Barbora (oponent) ; Jüttner, Ingrid (oponent)
Rozsivky jsou jednobuněčné fotosyntetické eukaryotní organismy významně přispívající ke globální primární produkci. Zároveň v Antarktidě patří mezi druhově nejrozmanitější skupinu organismů. Z pohledu biogeografie, Antarktidu tradičně dělíme na tři oblasti a to subantarktickou, přímořskou a kontinentální Antarktidu. Nové taxonomické revize rozsivek v subarktické a přímořské oblasti v nedávné době odhalily řadu endemických druhů, které byly v minulosti špatně určeny a zařazeny mezi kosmopolitní druhy. Nejen v rámci kontinentální Antarktidy vedla tato taxonomická nepřesnost například ke zkresleným závěrům v rámci environmentálních faktorů ovlivňujících společenstva limno-terestrický rozsivek. Tato znalost je důležitá vzhledem k použití rozsivek jako regionálních bioindikátorů pro změnu životního prostředí. Cílem této disertační práce byla revize rozsivkové flóry kontinentální Antarktidy a stanovení faktorů, které tyto společenstva strukturují ve dvou historicky a biologicky významných lokalitách východní Antarktidy, Vestfold Hills a Windmill Islands. Popis nového rodu Sabbea bylo provedeno u dlouho špatně zařazeného druhu, Sabbea adminensis, který se vyskytuje v oblasti Vestfold Hills a McMurdo Sound Region, kde byl zdrojem taxonomického zmatku již od počátku 20. století (kapitola 2). V rámci revize...
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Právní režim Antarktidy a ochrana jejího životního prostředí
Ledl, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je poskytnout shrnutí právního režimu Antarktidy, jeho vývoj a fungování, s důrazem na úpravu ochrany životního prostředí v antarktické oblasti. V první části diplomové práce dochází k seznámení se samotným kontinentem, včetně přírodních podmínek, historie objevování, soutěžení o dobytí jižního pólu a územních nároků jednotlivých států, které byly vznášeny v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována základnímu dokumentu, který upravuje právní režim Antarktidy. Jedná se o Smlouvu o Antarktidě, která byla přijata ve Washingtonu v roce 1959. Ta mimo jiné zakotvila mezinárodně právní postavení Antarktidy, mezinárodní spolupráci, demilitarizaci, zákaz budování vojenských základen, jaderných pokusů a vojenských manévrů na jejím území, což vzhledem k probíhající studené válce a napětí mezi dalšími státy představuje mimořádný počin. Územní nároky jednotlivých států byly touto smlouvou zmrazeny a z Antarktidy se stal mezinárodní prostor. Třetí část obsahuje přehled a rozbor Antarktického smluvního systému, tedy komplexního systému, který upravuje právní režim Antarktidy. Je tvořen Smlouvou o Antarktidě, Úmluvou o zachování antarktických tuleňů, Úmluvou o zachování antarktických mořských živých zdrojů, Protokolem o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě...
|
host ::
RSS.