|
|
Praha a chudí: chudinská péče v Praze v letech 1864-1929
Janovská, Veronika ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Chudinská péče znamenala významnou pomoc potřebným ve chvílích, kdy se dostali do nesnází. Podle zákonů se o ně měla postarat jejich domovská obec, což sebou přinášelo nejeden problém. Hlavními podklady pro výkon chudinské péče byly říšský zákon o domovském právu z roku 1863 a český zemský zákon z prosince 1868 upravující přímo chudinskou péči. Těmito akty přecházela péče o chudé ze státu na jednotlivé obce. Předkládaná diplomová práce se zabývá pražsko chudinskou péčí a jejím vývojem v letech 1864-1929. V tomto období docházelo postupně k přerodu klasického chudinství v sociální péči, která byla chápána nejenom jako řešení důsledků, ale jako prostředek pro prevenci. V její kompetenci se také ocitly nové otázky, její představitelé nechtěli jenom dávat podpory, ale také vzdělávat a zlepšovat životní podmínky zaopatřených osob. V roce 1929 začaly fungovat pražský sociální ústav tzv. Masarykovy domovy, které všechny tyto parametry splňovaly. Po většinu sledovaného období stálo v čele pražské chudinské péče Vrchní ředitelství, které mělo na starosti zajištění každodenní chod instituce. Základními prostředky pro zaopatření chudých byla tzv. otevřená a ústavní, nebo také uzavřená, péče. Pro otevřenou péči bylo charakteristické právě rozdělování almužen mezi chudé. O vyplácení podpor se starala chudinská...
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Motiv snu ve vybraných dílech české beletrie 19. století (Zeyer - Mácha - Erben)
Drechslerová, Katharina ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tématem snu v krásné literatuře se zaměřením na vybrané české autory 19. století. Ve zvolených titulech českých spisovatelů (Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Julius Zeyer) je věnována pozornost především motivu snu. Je kladen důraz především na význam snů u konkrétních děl (Mácha - Pouť krkonošská; Erben - Kytice; Zeyer - Dům U tonoucí hvězdy, Blaho v zahradě kvetoucích broskví, Stratonika, Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena) a možnosti jeho využití v příběhu. Dále jsou hodnoceny rozmanité podoby a pojetí tohoto literárního motivu. Sny mají v konkrétních dílech různé funkce, práce proto volí komparativní postup a snaží se sledovat jak společné, tak odlišné prvky snu u vybraných děl. V průběhu textu je hlavní pozornost zaměřena na analýzu snů, snění i použitou symboliku. V závěru jsou shrnuty hlavní poznatky týkající se významu citovaných snů, a to především v kontextu s obsahem konkrétního díla. Celá práce se opírá o tradiční koncepty snu v psychologii a psychoanalýze (Carl Gustav Jung, Sigmund Freud). Jejich pojetí snu a práce se snovým materiálem se proto věnuje úvod práce, který se vztahuje k celému textu. Základem však zůstává oblast krásné literatury. Největší prostor má práce se sny v díle Julia Zeyera, neboť právě Julius Zeyer je s ohledem na množství svých děl autorem...
|
|
|
Výzkumné plavby rakouského (rakousko-uherského) válečného námořnictva v letech 1848-1914
Kalecká, Karolína ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tématem práce jsou cesty lodí rakouského a rakousko-uherského válečného námořnictva do vzdálených oblastí. Účelem těchto cest, pro něž se časem vžilo pojmenování "Missionsreisen", byl především výcvik posádky v nejrůznějších podmínkách, štáby se ale zabývaly i korekcemi map, průzkumy trhů a podrobnými meteorologickými pozorováními a dle podmínek i dalšími přírodovědeckými výzkumy. Prvním takto velkorysým podnikem byla expedice fregaty Novara, na základě výzkumu, který byl založen na studiu zpráv z těch to cest a misí, lze konstatovat, že tato expedice byla od pozdějších misí značně odlišná. Rozdílné byly podmínky na lodi, účel cesty i vědecký přínos. Na misích nebyl na vědu kladen tak velký důraz jako na Novaře, zkoumání místních poměrů se zaměřovalo především na skutečnosti důležité pro mořeplavbu a ekonomiku, velitelé lodí měli dbát hlavně na výcvik posádek a malou spotřebu uhlí. Na mise vypluly desítky lodí a investice do nich se zřejmě vyplácely.
|
|
|
Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940
Mergl, Jan ; Kybalová, Jana (vedoucí práce) ; Schöttner, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Studijní program Dějiny výtvarného umění Jan Mergl Výtvarný vývoj produkce Harrachovské sklárny v Novém Světě 1850-1940 Art Development of the Production of the Harrach Glassworks in Nový Svět 1850-1940 Abstrakt Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kybalová, CSc. 2014 ABSTRAKT České sklo je celosvětově uznáváno za kulturní fenomén a Harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších patří jednoznačně na přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zásadně zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradičně vynikající řemeslná zručnost, technologické zázemí a prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Tato práce je studií vycházející z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní, v nezvyklé šíři dochované dokumentace. Jejím cílem bylo předložit zpřesňující, novou, podrobnou a ucelenou analýzu vývoje harrachovské produkce od druhé...
|
|
|
Drobná próza Jaroslava Vrchlického
Hubáček, Jiří ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Topor, Michal (oponent)
Bakalářská práce se komplexně zabývá drobnou prózou Jaroslava Vrchlického. Postupuje chronologicky a pozornost věnuje jak jednotlivým povídkovým celkům, tak prózám tištěným samostatně nebo rukopisným; jako doplněk k povídkové tvorbě zkoumá prózy fejetonistické a vzpomínkové. Je přitom zaměřena především literárněhistoricky, zabývá se enezí textů, jejich vydáváním a kritickou recepcí, zkoumá intertextové souvislosti především s klasickými díly světové literatury. Na základě rozboru jednotlivých povídek se snaží postihnout základní směřování Vrchlického jako prozaika v jednotlivých obdobích jeho tvorby, a ukázat tak celek jeho prozaického díla jako dynamicky se měnící důležitou a neopomenutelnou součást jeho tvorby.
|
|
|
Číst Pekaře. Čtyři interpretační cesty k jednomu textu
Fapšo, Marek ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Číst Pekaře. Čtyři interpretační cesty k jednomu textu Marek Fapšo Abstrakt diplomové práce Diplomová práce je empirickým příspěvkem k teorii historické vědy. Vychází z analýzy přítomné situace v historiografii, kterou lze z hlediska epistemologie charakterizovat jako metodologický pluralismus, tj. jako mnohost rovnoprávných, byť často protichůdných náhledů na minulost. V centrální části práce je provedena analýza textu Josefa Pekaře Čechové jako apoštolové barbarství z roku 1897. Analýza se sestává ze čtyř metodologických sond, jež čtyřmi způsoby vykládají jeden text. Tyto metodologické cesty jsou inspirovány postupně Émilem Durkheimem (sociologie náboženství), Alexandrem Koyré (dějiny vědy), Romanem Ingardenem (fenomenologie literatury) a Walterem Benjaminem (filozofie dějin). Konkrétní (kvazi-emprickou) část následuje teoretická reflexe těchto čtyřech "pokusů" a předložení určité teorie historické vědy a jejích základů. V návaznosti na Hanse-Georga Gadamera se předkládaná diplomová práce zaměřuje hlavně na vztah zvolené metody a historického poznání (pravdy).
|
|
|
Tábory lidu v Čechách v 19. století
Kubíček, Lubomír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce zkoumá táborové hnutí v Čechách s bližším zaměřením na oblast Podkrkonoší. Seznamuje se základními událostmi, které předcházely táborovému hnutí nebo ho inspirovaly. Práce řeší především revoluci roku 1848, obnovení ústavního života v habsburské monarchii, prusko-rakouskou válku a rakousko-uherské vyrovnání. Hlavní zájem se soustředí, především, na atmosféru vybraných táborů lidu a životy obyvatel a státních úředníků v Hořicích během let 1868 - 1870. Práce pojednává i o průběhu táborového hnutí v Čechách a na Moravě a jeho vlivu na českou státoprávní politiku. Klíčová slova Prusko-rakouská válka Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu Hořice v Podkrkonoší Fundamentální články 19. století
|
|
|
Architekt Jan Vejrych a jeho tvorba
Uhlík, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tvorbou významného architekta přelomu 19. a 20. století, rodáka z Horní Branné u Jilemnice, Jana Vejrycha. Jeho čtyřicetiletá rozsáhlá a mnohostranná projektová a stavební činnost zanechala výrazné stopy jak v Praze, tak i na řadě míst v Čechách a realizací projektu Národního domu ve slovinském Mariboru získala i mezinárodní rozměr. Cílem práce je nabídnout ucelený pohled na Vejrychovy životní osudy a profesní dílo a vyplnit tak jedno z bílých míst v poznání architektury pozdního 19. a raného 20. století v českých zemích. Těžiště práce spočívá v rozboru Vejrychova architektonického díla. Při mapování jeho tvorby bylo snahou důsledně zasazovat jednotlivé projekty a studie do širšího umělecko-historického i společensko-politického rámce. Práce jsou přitom analyzovány nejen v rámci jednotlivých tvůrčích period, ale je sledován i vývoj vybraných stavebních typů v průběhu času. Pozornost je věnována interiérovým návrhům, které byly nedílnou součástí významných projektů i drobným skicám, náčrtům a studiím vytvářeným pro vlastní potřebu, v nichž lze nalézt architektovy obecné úvahy a komentáře k různým aspektům architektonické tvorby. Diskutovány jsou rovněž názory na Vejrychovu tvorbu a jejich proměna v návaznosti na měnící se hodnotová kritéria a důraz kladený na různé stránky...
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
host ::
RSS.