Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulárně-genetická analýza karcinomů štítné žlázy u dětských a dospívajících pacientů
Bulanová, Barbora ; Kuklíková, Vlasta (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Vícha, Aleš (oponent)
U dětských a dospívajících pacientů se uzly ve štítné žláze objevují vzácně, ale je u nich větší riziko malignity než u dospělých pacientů. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu, jejíž incidence stále narůstá. I když existuje několik typů karcinomů štítné žlázy, z 90 % případů se u dětských a dospívajících pacientů jedná o papilární karcinom štítné žlázy (PTC). Cílem práce bylo zanalyzovat rozsáhlý soubor PTC od dětských a dospívajících pacientů, zjistit jejich genetickou příčinu a nálezy korelovat s klinicko-patologickými daty. Dalším cílem bylo charakterizovat nejčastější nálezy a porovnat je se souborem dospělých pacientů pozitivních na tutéž mutaci. Posledním cílem bylo zoptimalizovat vhodnou metodiku pro detekci nejčastějších nálezů u dětských a dospívajících pacientů pro rutinní využití. Vzorky nádorové tkáně štítné žlázy byly vyšetřeny pomocí molekulárně genetických metod, převážně za využití masivně paralelního sekvenování a analýzy real-time PCR. Zjistili jsme, že nejčastější příčinou PTC dětských a dospívajících pacientů jsou fúzní geny, které jsme detekovali v 56 % pacientů. Celkem bylo identifikováno 20 různých typů fúzních genů, z nichž některé nebyly dosud v literatuře popsány. Fúzní geny zahrnovaly onkogeny RET, NTRK, BRAF, ALK, MET. Dalšími genetickými...
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
Jódová gramotnost těhotných žen
Kazdová, Kateřina ; Selinger, Eliška (vedoucí práce) ; Heniková, Marina (oponent)
Tato práce se zabývá jódovou gramotností těhotných žen, což znamená znalostmi těchto žen o roli jódu v potravě. Jód je prvek, jehož příjem je esenciální pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Jeho nedostatek má nepříznivý dopad na zdraví, a to především ohrožených skupin, jako jsou právě těhotné ženy a jejich děti. Tento deficit je v naší zemi problémem a zvýšení jódové gramotnosti by ho mohlo pomoci redukovat. Cílem této bakalářské práce je ověřit, zda existuje vztah mezi jódovou gramotností těhotných žen a frekvencí zařazování potravin obsahujících jód do jejich jídelníčku. Dalším cílem je též nalézt souvislost mezi úrovní této gramotnosti a mírou informovanosti žen a zjistit z jakých zdrojů ženy nejčastěji čerpají informace. Součástí práce je i analýza užívání doplňků stravy a jejich složení. Výzkumu se zúčastnilo 95 žen. Všechny obdržely dotazník, v němž odpovídaly na otázky týkající se nejen samotné jódové gramotnosti, ale i zdrojů o výživě, způsobu jejich stravování, výživových doplňků a dalších témat. Rozebírán byl též frekvenční potravinový jídelníček těchto žen. Polovina z těchto žen navštěvovala Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, přičemž se jednalo o ambulance jak pro fyziologické, tak pro rizikové těhotenství. Druhá...
Vliv modelové látky s anti-progestagenní aktivitou na vývoj gonád a štítné žlázy u žáby drápatky vodní (Xenopus laevis)
KARBUSOVÁ, Kateřina
Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv steroidního hormonu mifepristonu, modelové látky s anti progestagenní aktivitou, která se běžně používá v lékařství jako abortivum, na vývoj gonád a štítné žlázy u modelového druhu obojživelníka drápatky vodní (Xenopus laevis). Drápatky vodní byly od stádia Nieuwkoop a Faber (NF) 47-48 až do dosažení stádia NF 66 vystaveny třem koncentracím mifepristonu 2, 22 a 215 ngl-1. Mifepriston byl rozpouštěn v dimethylsulfoxidu (DMSO). Kontrolní skupina žab byla chována v čisté vodě s přídavkem rozpouštědla DMSO ve výsledné koncentraci 0,001 %obj.. Snímky pro hodnocení morfologie gonád byly pořízeny během pitvy při vzorkování v závěru testu (po dosažení juvenilního stadia). Dále byly zpracovány vzorky štítné žlázy pro histologickou analýzu. Štítná žláza na histologickém sklíčku byla vyfocena pomocí programu QuickPHOTO MICRO 3.2. Na snímcích gonád a štítné žlázy byly pomocí analýzy obrazu v programu QuickPHOTO MICRO 3.2 měřeny vybrané parametry a na jejich základě byl hodnocen vliv mifepristonu na vývoj gonád a štítné žlázy. Expozice mifepristonu nevyvolala patologické změny ve vývoji gonád ani nebyla zjištěna intersexualita. Ani u jednoho sledovaného parametru (délka a šířka gonád, počet melanoforů) nebyly zjištěny signifikantní rozdíly mezi skupinami exponovanými mifepristonu a kontrolní skupinou. Na základě sledovaných parametrů můžeme konstatovat, že mifepriston neměl vliv na vývoj gonád exponovaných žab. Histopatologické vyšetření štítné žlázy rovněž neodhalilo žádné změny. Vývoj štítné žlázy, který byl posuzován na základě šířky folikulárního epitelu folikulů štítné žlázy, také nebyl ani v jednom sledovaném vývojovém stádiu žab (NF 58, NF 66) významně ovlivněn expozicí mifepristonu. Přestože v této práci nebyl pozorován žádný vliv mifepristonu na sledované parametry až do dosažení juvenilního stadia, není vyloučeno, že by se účinky mohly projevit až v dospělosti, proto je zapotřebí provést další experimenty.
Potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy
HANUSOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá potřebami pacientů s onemocněním štítné žlázy. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Mezi onemocnění štítné žlázy se řadí struma, záněty, nádory, hypotyreóza a hypertyreóza. Práce byla zaměřena na potřeby pacientů s hypotyreózou a hypertyreózou. Uvedená dvě onemocnění se liší ve funkčnosti štítné žlázy, která je u hypotyreózy snížená a u hypertyreózy zvýšená. Obě onemocnění doprovází spousta nespecifických příznaků, které se objevují ve všech systémech. Léčba onemocnění probíhá u hypotyreózy v substituci hormonů štítné žlázy a u hypertyreózy buď také v substituci hormonů, nebo se řeší operativně či pomocí radioaktivního jódu. Léčbu je důležité dodržovat, neboť i u těchto dvou onemocnění může dojít k vystupňování příznaků a k následnému myxedémovému kómatu či tyreotoxické krizi, což jsou život ohrožující stavy. Teoretická část se zabývá i hierarchií potřeb, protože od těchto znalostí se následně odvíjí ošetřovatelský proces. Nemoc může pacientovy potřeby jistým způsobem ovlivnit a v případě jejich neuspokojování pacient strádá ve fyzické, psychické anebo sociální oblasti. Praktická část bakalářské práce se věnuje kvalitativnímu výzkumu. Daný výzkum byl tvořen deseti probandy, kteří se léčí buď s hypotyreózou, nebo hypertyreózou. Pro sběr dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, jenž byl použit při komunikaci s probandy trpícími onemocněním štítné žlázy. Rozhovory byly zformulovány na základě stanoveného cíle: zmapovat potřeby pacientů s onemocněním štítné žlázy. Výzkumné šetření probíhalo v domácím prostředí. Výsledky, které jsme od dotazovaných pomocí rozhovorů získali, byly rozděleny do několika kategorií a následně zpracovány. Dle našeho výzkumu je pro každého pacienta důležitá jiná potřeba. Ráda bych však poznamenala, že některé dotazované se i po nasazení medikace stále potýkají s únavou, kterou se snaží do jisté míry překonávat, ale i tak jsou někdy nuceny únavě podlehnout a jít si během dne odpočinout. Dále bych ráda zmínila i sníženou toleranci teplého prostředí, která se u některých dotazovaných objevila, a i po nasazení medikace u nemocných nevymizela. Nakonec bych ráda podotkla, že dle našeho výzkumu se některé dotazované obávají těhotenství z důvodu jejich nemoci, což je do budoucna nejspíš bude omezovat. Tato práce poslouží studentům k získání nových informací o daných onemocněních a mohla by také posloužit jako zdroj informací pro nově diagnostikované pacienty.
Potřeby nemocného podstupujícího léčbu radiojodem
PAVLOVIČOVÁ, Adéla
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika potřeb u pacientů, kteří podstupují léčbu pomocí podání radiojodu. V návaznosti na tento ústřední cíl práce byly zvoleny dvě výzkumné otázky, které znějí následovně: "Jaká jsou specifika v rovině biologických potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" a "Jaká jsou specifika v rovině psycho-sociálních potřeb pacientů podstupujících léčbu radiojodem?" Empirická část této bakalářské práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumného šetření. Vlastní výzkumné šetření probíhalo formou polostrukturovaného rozhovoru, jenž obsahoval 19 předem připravených otázek, které byly ve vhodných případech doplněné o podotázky. Rozhovory probíhaly v soukromém prostředí oddělení nukleární medicíny a endokrinologie a byl zhotoven také jejich zvukový záznam, s čímž všichni z dotazovaných souhlasili. Nahrané rozhovory byly přepsány do písemné podoby a následně zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výzkumný soubor představovalo celkem 8 informantů ve věkovém rozmezí od 19 do 72 let. Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě třech kategorií a dvě z nich jsou rozčleněny také do podkategorií, které jsou v práci pro jejich přehlednost schématicky znázorněny. Tyto tematicky zvolené kategorie představují odpovědi na dříve zmíněné výzkumné otázky této bakalářské práce. Zjištěné výsledky umožňují komplexní náhled do období před podáním radiojodu, na období po podání i na jeho samotnou aplikaci. Tyto výsledky mohou posloužit jako vzdělávací materiál sestrám, které pečují o pacienty s onemocněním štítné žlázy, nebo také jako zdroj informací pro pacienty, které tato léčba čeká.
Štítná žláza prasat
ŠTĚCHOVÁ, Petra
Štítná žláza je významný endokrinní orgán, který zasahuje do celé řady procesů v organizmu. Pro optimální produkci tyreoidálních hormonů je nezbytná dostatečná saturace zvířat jodem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit zásobení jatečných prasat jodem a ve štítných žlázách vybraných jedinců také morfometrické parametry. Do studie bylo zařazeno 27 kastrovaných kříženců plemen česká landrase a pietrain. Obsah jodu v moči byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody dle Sandell - Kolthoffa. Mikroskopicky byly stanoveny parametry štítné žlázy: délka, šířka, zevní a vnitřní plocha folikulů a výška tyreocytů. Bylo také zjištěno zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Průměrný obsah jodu v moči byl u sledované skupiny 350,8+-184,3 ug/l, maximum 608 ug/l a minimum 76 ug/l. Optimálně bylo saturováno jodem 44,44 % jedinců, u 11,11 % byl zjištěn deficit a u 44,44 % nadbytek jodu. Průměrná délka folikulu štítné žlázy byla 149,3+-64,8 um, šířka 105,9+-50,6 um, zevní plocha 16810,6+-18030,0 um2, vnitřní plocha 14318,4+-16985,2 um2 a výška tyreocytů 6,2+-2,6 um. Ve štítných žlázách byly zastoupeny z 9,4 % malé, z 62,8 % středních a z 27,8 % velké folikuly. Ve vybrané skupině jedinců byl prokázán dopad různé saturace zvířat jodem na veškeré sledované parametry štítných žláz.
Stav štítné žlázy jatečného skotu
PEKSA, Zdeněk
Cílem práce bylo zjištění a zhodnocení různých histometrických parametrů štítné žlázy skotu. Celkem bylo odebráno 23 ks štítné žlázy skotu (od 19 krav a 4 býků). Při zjišťování hmotnosti štítné žlázy byly zjištěny rozdíly mezi kravami a býky (průměrná hmotnost štítné žlázy býků dosáhla 33,28{$\pm$}8,12 g a u krav dosáhl tento ukazatel hodnoty 55,12{$\pm$}35,52 g. Byla zjištěna pozitivní korelace (r=0,33) mezi hmotností štítné žlázy a věkem zvířat. Jedním z důležitých histometrických parametrů štítné žlázy je délka folikulů. V kategorii velkých folikulů byla u býků zjištěna průměrná délka folikulů rovna 273,25{$\pm$}86,75{$\mu$}m a u krav 269,63{$\pm$}81,75{$\mu$}m. U kategorie středních folikulů dosáhla hodnota tohoto ukazatele u býků 124,3{$\pm$}26,77{$\mu$}m a u krav 122,92{$\pm$}24,9{$\mu$}m. Délka folikulů u kategorie malých folikulů byla u býků 31,33{$\pm$}7,24 {$\mu$}m a u krav 58,96{$\pm$}11,81{$\mu$}m. Dále bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých velikostních kategorií folikulů. Zastoupení velkých folikulů bylo u býků rovno 37,92{$\pm$}6,22 % a u krav 28,29{$\pm$}14,77 %. U středních folikulů dosáhlo zastoupení této kategorie u býků 48,17{$\pm$}5,35 % a u krav 39,80{$\pm$}9,05 %. Zastoupení malých folikulů představovalo u býků 8,75{$\pm$}3,82 % a u krav 31,91{$\pm$}16,27 %. Hodnota výšky epitelu, zjištěná u krav, byla na úrovni 8,87{$\pm$}1,84{$\mu$}m a u býků 9,59{$\pm$}1,25 {$\mu$}m. Byla zjištěna negativní korelace (r= -0,62) mezi hmotností štítné žlázy a výškou epitelu. Procentuální zastoupení velkých folikulů u ovcí dosáhlo hodnoty 28,72{$\pm$}15,46 %, u středních folikulů 40,78{$\pm$}7,87 % a u malých folikulů 30,5{$\pm$}11,34 %. U jehňat bylo zjištěno 3,28{$\pm$}3,48 % velkých folikulů, 57,38{$\pm$}20,51 % středních folikulů a 39,34{$\pm$}23,15 % malých folikulů. Průměrná výška epitelu zjištěná u ovcí dosáhla hodnoty 6,19{$\pm$}0,49 {$\mu$}m a u jehňat byla hodnota tohoto ukazatele rovna 6,00{$\pm$}1,46 {$\mu$}m. Kromě tohoto ukazatele byly prokázány statisticky významné rozdíly (P<0,05) mezi ovcemi a jehňaty u všech dále zjištěných ukazatelů.
Tyreopatie v graviditě - imunoendokrinologické a metabolické aspekty
Vítková, Hana ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Kosák, Mikuláš (oponent) ; Posová, Helena (oponent)
Úvod: V těhotenství dochází k řadě imunologických, hormonálních a metabolických změn, které zvyšují riziko rozvoje některých onemocnění. Základní cíle práce byly: porovnat sérové koncentrace protilátek proti C1q složce komplementu (anti-C1q) a manózy vázajícího lektinu (MBL) u těhotných žen s autoimunitním onemocněním štítné žlázy (AITD) a zdravých těhotných žen a porovnat koncentraci jodu ve vzorku moči (jodurie), novorozenecký tyreoideu stimulující hormon (TSH) a další tyreoidální laboratorní parametry u těhotných žen s gestačním diabetes mellitus (GDM) a zdravých těhotných žen. Pacientky a metody: Do studie "anti-C1q" bylo zařazeno 96 těhotných žen s AITD a kontrolní skupiny byly tři: 80 zdravých těhotných žen, 72 netěhotných žen s AITD a 72 zdravých dárců krve. Do studie "MBL" bylo zahrnuto 212 těhotných žen s AITD a 80 zdravých těhotných žen a do studie "jodurie" 195 těhotných žen s GDM a 88 zdravých těhotných žen. Koncentrace anti-C1q a MBL byly měřeny metodou ELISA, jodurie metodou absorpční spektrofotometrie po předchozí alkalické demineralizaci a ostatní parametry běžnou imunoanalýzou. Výsledky: Anti-C1q a MBL v séru byly vyšší u těhotných žen s AITD oproti kontrolám. Anti- C1q pozitivně korelovaly s koncentracemi TSH a po porodu klesaly u žen s negativními TPOAb. Sérové koncentrace MBL...
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.