Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikroplasty v pevných vzorcích životního prostředí
Pospíchalová, Eliška ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Mikroplasty, jakožto plastové částice o velikostech 5 mm-1 nm, se v současné době rozšířily napříč různými ekosystémy. Zvyšující se množství kontaminace mikroplasty vodního a terestrického prostředí vyžaduje vytvoření standardizovaných metod pro jejich separaci a analýzu. Jeden z hlavních vektorů vstupu mikroplastů do terestrických ekosystémů je skrze čistírenské kaly. Ty se recyklačně využívají ke hnojení a rekultivacím díky vysokému obsahu organické hmoty. Vědcům se podařilo v čistírenských kalech již kvantifikovat a identifikovat řadu mikroplastů o různých velikostech, typu polymerů, tvarů atd. Tato diplomová práce se zaměřuje na optimalizace existujících metodik k extrakcím mikroplastů z pevných vzorků životního prostředí a jejich následné kvalitativní a kvantitativní analýze. Byly optimalizovány kroky potřebné k předúpravě vzorku před analýzou, a to redukce obsahu organických látek prostřednictvím Fentonovy reakce a separace mikroplastů flotací na základě hustoty v nasyceném roztoku NaI (1,8 g/cm3 ) pomocí centrifugace. K experimentům flotace a celkové výtěžnosti metodiky byly vyrobeny mikroplasty, které byly ve velikostních frakcích 20-40 μm a 150-300 μm vneseny do experimentů ke stanovení výtěžnosti. Pro kvantitativní analýzu byla zvolena fluorescenční mikroskopie a mikroplasty byly obarveny...
Hygienizace odvodněného čistírenského kalu při procesu vermikompostování v polních podmínkách
Fojtová, Zuzana ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Grasserová, Alena (oponent)
Čistírenský kal je odpadní surovina, která je cenným zdrojem organické hmoty a nutrientů a v mnoho zemích světa je využíván jako hnojivo na zemědělské půdě. Aplikace čistírenského kalu však přináší rizika spojená s obsahem patogenních mikroorganismů a jiných nežádoucích látek v tomto materiálu a v mnoha zemích musí čistírenské kaly splňovat limity pro aplikaci na půdu. Vermikompostování těchto materiálů může být jedním z efektivních způsobů snížení patogenních látek v čistírenském kalu. V této diplomové práci jsem se zabývala účinností hygienizace čistírenského kalu v procesu vermikompostování v polních podmínkách. Pokus probíhal v zemním vermikompostéru o celkovém pracovním objemu 10,5 m3 u obce Hrbov, nedaleko Lhenic v Jihočeském kraji. Měření účinnosti hygienizace probíhalo pomocí testu s vneseným mikroorganismem (E. coli). Test byl modifikován pro proces vermikompostování. V rámci pokusu byla směs čistírenského kalu namíchaného s březovou štěpkou v poměru 1:1,5 (kal: štěpka) po dobu šesti měsíců i) vermikompostována, ii) pouze kompostována a iii) kompostována (po dobu jednoho měsíce) a poté vermikompostována. Kromě hodnocení účinnosti hygienizace u jednotlivých variant byla porovnána stabilita a případná fytotoxicita výsledného produktu pomocí měření enzymatické aktivity a ekotoxikologického...
Dávkování partikulárních látek v rotačních sušárnách a pecích
Kubín, Pavel ; Hudák, Igor (oponent) ; Bojanovský, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá dávkováním partikulárních látek do rotačních sušáren. V teoretické části se práce zaměřuje na mechanické vlastnosti partikulárních látek, přede-vším na jejich tokové vlastnosti. Okrajově je zmíněn také způsob měření těchto vlastností. Následující část pojednává o aktuálně používaných metodách dávkování partikulárních lá-tek. Sepsány jsou základní metody dávkování, jejichž vhodnou kombinací může být násled-ně vytvořen komplexní dávkovací systém. Praktická část obsahuje dva návrhy dávkovačů čistírenského kalu a porovnání jejich výhod a nevýhod. Práce shrnuje okrajové podmínky, které je potřeba uvažovat při návrhu konstrukce dávkovacího zařízení.
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
Možnosti využití vyhnilých kalů z městské čistírny k pyrolýze a jejich použití v sorpčních procesech na příkladu kyseliny šťavelové
PRAŽÁK, Jakub
Tato diplomová práce je zaměřena na kalové hospodářství čistíren odpadních vod. Rešeršní část práce nastiňuje problematiku kalového hospodářství v České republice a také se zabývá technologiemi a technickými řešeními, které souvisí se zpracováním a nakládáním s čistírenskými kaly pro různé účely. Dále se teoretická část věnuje popisu funkce městských čistíren a technologických metod čištění odpadních vod. Zaměřuji se také energetické využití čistírenských kalů při pyrolýzních procesech. Výsledkem těchto pyrolýzních procesů je tzv. Biochar. Biochar je uhlíková hustá pevná látka, která vzniká z pyrolýzy organických materiálů pro aplikaci do půdy a dalších využití jako např. biopaliva. Uhlík, který zůstává v pevné látce, tvoří stabilní aromatické struktury, které jsou odolnější vůči degradaci v přírodním prostředí. Obsah minerálního popela v původních organických materiálech je zachován v biocharu a těkavé složky suroviny se při procesu pyrolýzy ztrácejí. V druhé části práce jsou připravené a upravené vzorky biocharu podrobeny zjišťování, jaké mají sorpční vlastnosti, aby se zjistilo, jestli je biochar schopen předávat živiny v něm obsažené do půdy. Pokud by byl biochar schopen živiny předávat do půdy, bez jakýchkoliv nežádoucích vedlejších jevů, mohlo by to velmi značně vyřešit problém s jeho budoucím ukládáním.
Spalování tuhých paliv v rotační peci a vliv jejich složení na tvorbu znečišťujících látek
Bojanovský, Jiří ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Puchýř, Radim (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Práce je zaměřená na studium vlivu složení tuhého paliva na tvorbu znečišťujících látek při spalování v rotační peci. Jedná se o vysoce aktuální téma spojené s potřebou zvyšování podílu alternativních paliv jako náhrady těch fosilních. Autor navazuje na již provedený výzkum v dané oblasti, na základě souhrnu současného stavu poznání definuje základní charakteristiky studovaného problému a formuluje hypotézy. Hlavní hypotézou je („Složení směsi tuhého paliva lze zvolit tak, aby došlo ke snížení tvorby znečišťujících látek.“) Pro ověření této hypotézy autor volí experimentální ověření v rámci spalovacích zkoušek na poloprovozním experimentálním zařízení. Pro spalovací zkoušky bylo navrženo rozšíření tohoto zařízení o aparáty, díky nimž je možné vyhodnocovat míru zanášení teplosměnných ploch a míru tvorby tuhých znečišťujících látek TZL. Toto zařízení bylo úspěšně použito pro spalovací zkoušky 6 vybraných alternativních paliv (tuhá alternativní paliva TAP, čistírenské kaly a lesní odpad). Na základě provedených spalovacích zkoušek s těmito dílčími palivy bylo sestaveno 6 palivových směsí s vysokým potenciálem pro průmyslové použití. I tyto směsi byly spalovány v rotační peci. Na základě dosažených výsledků byla hlavní hypotéza práce potvrzena a jako nejvhodnější alternativa fosilních paliv byla označena palivová směs, která se skládá ze 70 hm. % lesního odpadu, z 20 hm. % TAP a z 10 hm. % čistírenského kalu (v práci označena jako MIX 6). Tato směs nevykazovala žádné provozní problémy a při jejím spalování bylo dosaženo nejlepších výsledků při tvorbě plynných znečišťujících látek i TZL. Výsledky práce jsou zásadním bodem při hledání metodiky specifikace vhodných směsí alternativních paliv za účelem jejich spalování v energetickém i zpracovatelském průmyslu.
Využití odpadů v kontextu aktuálních legislativních opatření a principů oběhového hospodářství
Dočekal, Petr ; Vymazal, Petr (oponent) ; Chorazy, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využíváním vybraných druhů odpadů za podmínek aktuální legislativy platné na území ČR. Zaměřuje se na plastový obalový odpad a čistírenský kal – odpad vzniklý z čištění komunálních odpadních vod. Cílem práce bylo zpracování rešerše aktuální legislativy a strategických dokumentů v oblasti nakládání s odpady v kontextu principů cirkulární ekonomiky a v návaznosti na to potom navržení a poté kritické zhodnocení optimálního systému využívání výše uvedených odpadů založený na principech oběhového hospodářství. Byly popsány jak jeho silné, tak slabé stránky fungování i základní ekonomické parametry. První částí práce je popis a aktuální způsoby nakládání se zvolenými druhy odpadů a rešerše právních předpisů a strategických dokumentů na úrovni EU i ČR. Ve druhé části je navrhnut a zhodnocen optimální oběhový způsob nakládání s odpadem. Pro plastový obalový odpad se v současnosti uplatňuje donáškový systém. Bakalářská práce se zabývá novým systémem zpětného odběru PET lahví a porovnává jejich silné a slabé stránky. Pro čistírenský kal bylo jako optimální způsob nakládání zvolen sušení a následná pyrolýza, která se jeví jako velmi efektivní způsob.
Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému
Valeeva, Adeliia ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.