|
|
Pražské fontány a vodní nádrže v době renesance
Linartová, Klára ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá pražskými renesančními fontánami, kašnami a studnami. V úvodu práce je pozornost zaměřena na význam a charakter vodního systému v Praze, především v části Pražského hradu, Malé Strany a Starého města, kde se dochovaly nejvýznamnější památky, které jsou předmětem této práce. Stěžejním obsahem práce je pak formální a ikonografické zhodnocení jednotlivých fontán, kašen, studen a ostatních vodních nádrží. Pozornost je soustředěna na okolnosti jejich vzniku, na změny, kterým sledované památky podlehly v průběhu času, včetně jejich následných úprav, druhotným umístěním a především pak na formu uměleckého ztvárnění a ikonografický rozbor. Závěr práce je věnován typologickému srovnání s dalšími významnými památkami v českých i šířeji pojatých evropských souvislostech. Práce je strukturována jako katalog významných renesančních fontán a kašen v Praze v době renesance s přihlédnutím k jejich typologii.
|
|
|
Pražský pobyt Jana Kryštofa Lišky
Šveněk, Martin ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Anotace: MARTIN ŠVENĚK. Pražský pobyt Jana Kryštofa Lišky Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2013, 70 s, Bakalářská práce. Tato bakalářská práce se zabývá dílem Jana Kryštofa Lišky pro vybrané pražské kostely a rozebírá jeho vliv na zdejší kulturní prostředí. Vymezuje jeho úlohu v rámci vývoje českého barokního malířství v Praze a snaží se na konkrétních příkladech zdůraznit jeho individuální kvality a přínos. U jednotlivých děl souhrnně předkládá dosavadní poznatky ve věci autorství, chronologie, výsledků restaurování, malířského podání včetně názorů předních odborníků a barevných reprodukcí děl. Klíčová slova české barokní malířství, Jan Kryštof Liška, kostel sv. Františka Serafinského, kostel sv. Havla, kostel sv. Mikuláše, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Vojtěcha, kostel sv. Voršily, Michael Leopold Willmann, Václav Vavřinec Reiner
|
|
|
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
|
|
| |
|
|
Stavebně-historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze
Kupčová, Simona ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat stavební a historický vývoj letohrádku Hvězda v Praze. Bude porovnán projekt Ferdinanda Tyrolského s jednotlivými stavebními fázemi, na kterých se jako stavitelé podíleli Bonifác Wolmut ad. Pomocí zachovalých vídeňských projektů, které roku 1555 vytvořil arcikníže Ferdinand Tyrolský, dojde k detailnímu popsání objektu. Zmíněn bude i sám Ferdinand Tyrolský. Na základě toho bude možné posoudit současný stav architektury s počátečním projektem.
|
|
| |
|
|
Bechyňský zámek za Petra Voka z Rožmberka
Vrbová, Eliška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámkem v Bechyni v době, kdy jej vlastnil Petr Vok z Rožmberka. Bechyňské panství koupil poslední Rožmberk od Jindřicha ze Švamberka roku 1569. Nechal zde Baldassarem Maggim vybudovat nový renesanční zámek, který se stal centrem Rožmberkova dvora. Celé panství ale kvůli velkým dluhům musel Petr Vok roku 1596 prodat Šternberkům. Autorka představí osobnost Petra Voka ve vztahu k Bechyni a život jeho dvora na zdejším zámku. Poté se zaměří na stavební vývoj sídla z pozdně gotického hradu v renesanční zámek. Hlavní pozornost ale bude věnována malířské a štukové výzdobě interiérů, ve které se odráží Rožmberkova duchovní a konfesijní proměna. V poslední kapitole neopomene ani výzdobu fasád zámeckého nádvoří, která také vznikla v této době.
|
|
|
Mytologické náměty v díle Josepha Heintze st.
Tomková, Adéla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se primárně zaměřuje na rozbor devíti mytologických obrazů Josefa Heintze st., jenž patřil k předním dvorním malířům císaře Rudolfa II. Úvodní část práce je věnována kulturní a hospodářské situaci druhé poloviny 16. století, akcentováno je zejména umění na císařském dvoře. Následuje malířův životopis, v jehož rámci je sledována Heintzova umělecká profilace i tvorba z oblasti architektury. Těžištěm práce je vlastní rozbor jednotlivých děl. Důraz je kladen především na literární předlohy, které byly pro jejich zpracování určující, tedy Ovidiovy Metamorfózy a Apuleiův román Zlatý osel. U každého analyzovaného obrazu je nejprve převyprávěn mýtus, z kterého výjev vychází. Poté je podán přehled základních informací o díle, tj. provenience a datace, a provedena jeho obsahová analýza s důrazem na diskrepance mezi výtvarným provedením a literárním pramenem. Konečně je pozornost věnována alegorickému smyslu znázorněných bájí, který často není na první pohled viditelný. Zde jsou využity komentáře Giuseppa Orologgiho, jimiž opatřil do italštiny přebásněné Ovidiovy Metamorfózy.
|
|
|
Benátské vlivy na dílo Boccaccia Bocaccina
Jiráková, Hana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
(česky) Ústředním tématem mé práce jsou benátské vlivy na dílo Boccaccia Boccaccina, který byl jedním z nejvýznamnějších představitelů cremonské malířské školy. Zpočátku pracoval v Janově, Cremoně a v Miláně a byl ovlivněn umělci jako Leonardo, Bramantino a Boltraffio. V letech 1497-1500 je Boccaccino doložen ve Ferraře. V této době provedl tzv. tondo Gronau, Nesení kříže, Madonu s dítětem z Bostonu, Madonu s dítětem z Padovy, Adoraci pastýřů z Neapole a Mrtvého Krista podpíraného andělem. Tato díla prozrazují vliv Bramantina, umbrijské školy, ale také časný vliv benátského umění. V roce 1500 nebo 1501 namaloval oltářní obraz s Madonou a dítětem se sv. Petrem, Archandělem Michaelem, sv. Janem Křtitelem a sv. Janem Evangelistou pro kostel San Giuliano v Benátkách. Vzory této kompozice jsou oltářní obraz Antonella da Messina ze San Cassiano a Madona s dítětem se světci, kterou Giovanni Bellini vytvořil pro kostel San Giobbe. Boccaccinův obraz v San Giuliano je inspirován také Ercolem de'Roberti a Lorenzem Costou. V barevnosti se projevuje vliv Giorgiona. V roce 1506 je Boccaccino doložen v Benátkách, ale také v Cremoně. V letech 1500-1506 pobýval pravděpodobně v Benátkách, ale mohl také cestovat mezi oběma městy. V této době namaloval Boccaccino několik obrazů Madony s dítětem jako polopostavy za...
|
|
|
Vznik a vývoj komplexu plzeňské radnice
Šimková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské práce je umělecko-historický vývoj komplexu plzeňské radnice. Ústřední částí tohoto komplexu je renesanční budova vystavěná na objednávku městské rady v roce 1555 italským stavitelem Giovannim de Staziou v místech staršího radního, tzv. Velkého domu. Týž stavitel vybudoval pro soukromé účely pravou polovinu tzv. Císařského domu (č. p. 290), který je dnes rovněž součástí radničního komplexu. Císařský dům je dílem Giovanni Maria Filippiho, který jej roku 1609 vytvořil spojením dvou samostatných domů. Architektura plzeňské renesance je vynikajícím příkladem "české renesance". Užité architektonické formy navazují jednak na soudobé projevy renesance v českém prostředí, především však reflektují podněty italské renesance. V letech 1902-1910 byla plzeňská radnice v neorenesančním stylu rekonstruována Janem Koulou.
|
host ::
RSS.