|
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
|
Ikonografie fresky Triumf Fámy v kapli Bentivogliů v kostele San Giacomo Maggiore v Bologni
Marsova, Liubov ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce je zaměřena na ikonografický rozbor fresky Triumf Fámy, která se nachází v kapli rodiny Bentivogliů v kostele San Giacomo Maggiore v Bologni. Toto rozměrné dílo je jedním z mála dochovaných svědectví doby vlády Bentivogliů na konci 15. století. Freska vyniká svou složitou ikonografií z řady uměleckých děl s podobným námětem. Cílem práce je zpřesnění souvislostí s literárními prameny, propojení s historickým kontextem, celkové shrnutí výsledků dosavadních výzkumu vztahujících k této fresce. Práce obsahuje přehled vývoje ikonografii Triumfů a exkurz do kulturně-historických souvislostí. V práce se hodně používá cizojazyčná literatura, zejména italská a anglická. Pro práce byly udělány překlady některých latinských a soudobých italských textů, napomáhajících k výkladu zobrazení. Výklad zobrazení začíná základním popisem a interpretováním jednotlivých příběhu a postav, pokračuje hlubším rozborem námětů a zařazuje dílo do kulturně-historického kontextu. Klíčová slova Kaple Bentivogliů, Lorenzo Costa, ikonografie, Triumfy, San Giacomo Maggiore, Bologna
|
|
|
Obrazy Jana van Goyen v Národní galerii
Hledíková, Marie ; Zapletalová, Jana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce nejprve představí život Jana van Goyena, posléze se zaměří na historická fakta, která umělce ovlivnila v jeho způsobu uměleckého vyjadřování. Dále stručně shrne vztah Jana van Goyena k ostatním nizozemským krajinářům, odlišnosti od jejich tvorby. Pokračovat bude tím, jak se umělcovo dílo vyvíjelo v průběhu jeho života. Cílem této práce bude shrnutí všech dosavadních poznatků o obrazech Jana van Goyen v Národní galerii, vytvoření katalogu jeho obrazů se snahou o zasazení do kontextu jeho tvorby.
|
|
| |
|
|
Bassanové ve sbírce Národní galerie v Praze
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Přibyl, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá díly z Národní galerie v Praze, která jsou evidována pod jménem Bassano. Úvodní kapitoly přibližují problematiku řešených děl, potažmo bassanovských děl na území České republiky. Stručně je představen život a tvorba členů rodiny Bassanů s důrazem na hlavní osobnost Jacopa Bassana a krátké obecnější exkurzy jsou věnovány jednotlivým problémům, které jsou následně řešeny u každého díla individuálně. Nejvýznamnější částí práce je katalog děl prezentující kompletní sbírku Bassanů z Národní galerie. Katalog je rozdělen do několika částí podle autorské tvorby, dílenské, pozdějších kopií a děl, která neodpovídají bassanovské tvorbě. Díla jsou komplexně zmapována a porovnávána s jinými díly.
|
|
|
Kašny a fontány raného novověku v Praze
Peterová, Jitka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce, " Kašny a fontány raného novověku v Praze", je věnována popisu kašen vzniklé na území Prahy v době renesance a baroka. V úvodní části této práce jsou vysvětleny základní pojmy, význam jednotlivých specifických prvků a primární funkce těchto architektonických staveb. Práce je také zaměřena na zaniklé kašny v Praze, které vznikli v době raného novověku. Především nejvýznamnější nedochovanou Krocínovou kašnou. Práce také obsahu je ikonografický a symbolický popis vybraných kašen. Klíčová slova: Renesance, Baroko, Sochařství v době renesance, Sochařství v době baroka, Kašny
|
|
|
Sebastiano Ricci a jeho dílo v českých sbírkách
Zářecká, Markéta ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bibliografická citace Sebastiano Ricci a jeho dílo v českých sbírkách: bakalářská práce/Markéta Zářecká; vedoucí práce PhDr. Petra Oulíková, PhD. - Praha 2015 - str. 70 Anotace: Tato bakalářská práce se zabývá zastoupení Sebastiana Ricciho a jeho děl v českých sbírkách. Zpočátku se práce ve stručnosti zabývá barokním malířstvím v Benátkách za období Ricciho života, na které navazuje životní příběh Sebastiana a Marca Ricciových, s čímž je spojená jejich vzájemná výtvarná spolupráce jako strýce a synovce. Poslední, ale také důležitá část této bakalářské práce je věnována katalogu děl, které vlastní české, moravské galerie a zámky. Katalog také uvádí díla stejného námětu ze zahraničních sbírek, s tím souvisí i otázky týkající se Ricciho autorství či přesné datace prezentovaných děl v katalogu. Závěrem jsou v práci shrnuty dosavadní poznatky a bádání, které byly nedílnou součástí pro vytvoření této práce. Klíčová slova: Sebastiano Ricci, dílo, Benátky, Marco Ricci, sbírky
|
|
|
Pražské fontány a vodní nádrže v době renesance
Linartová, Klára ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá pražskými renesančními fontánami, kašnami a studnami. V úvodu práce je pozornost zaměřena na význam a charakter vodního systému v Praze, především v části Pražského hradu, Malé Strany a Starého města, kde se dochovaly nejvýznamnější památky, které jsou předmětem této práce. Stěžejním obsahem práce je pak formální a ikonografické zhodnocení jednotlivých fontán, kašen, studen a ostatních vodních nádrží. Pozornost je soustředěna na okolnosti jejich vzniku, na změny, kterým sledované památky podlehly v průběhu času, včetně jejich následných úprav, druhotným umístěním a především pak na formu uměleckého ztvárnění a ikonografický rozbor. Závěr práce je věnován typologickému srovnání s dalšími významnými památkami v českých i šířeji pojatých evropských souvislostech. Práce je strukturována jako katalog významných renesančních fontán a kašen v Praze v době renesance s přihlédnutím k jejich typologii.
|
|
|
Pražský pobyt Jana Kryštofa Lišky
Šveněk, Martin ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Anotace: MARTIN ŠVENĚK. Pražský pobyt Jana Kryštofa Lišky Univerzita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav pro dějiny umění 2013, 70 s, Bakalářská práce. Tato bakalářská práce se zabývá dílem Jana Kryštofa Lišky pro vybrané pražské kostely a rozebírá jeho vliv na zdejší kulturní prostředí. Vymezuje jeho úlohu v rámci vývoje českého barokního malířství v Praze a snaží se na konkrétních příkladech zdůraznit jeho individuální kvality a přínos. U jednotlivých děl souhrnně předkládá dosavadní poznatky ve věci autorství, chronologie, výsledků restaurování, malířského podání včetně názorů předních odborníků a barevných reprodukcí děl. Klíčová slova české barokní malířství, Jan Kryštof Liška, kostel sv. Františka Serafinského, kostel sv. Havla, kostel sv. Mikuláše, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Vojtěcha, kostel sv. Voršily, Michael Leopold Willmann, Václav Vavřinec Reiner
|
|
|
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
|
host ::
RSS.