Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 212 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione
Třešňáková, Alena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
diplomové práce Bc. Alena Třešňáková 2011 Anotace Téma diplomové práce: Otázka sporných přípisů děl Francesca Squarcione V první části diplomová práce shromažďuje dostupné informace o osobě Francesca Squarcione, původem krejčím se zájmem o starožitnosti, ve své době novátorským sběratelem antiky, který je v Padově od roku 1429 zapsán jako malíř. V roce 1431 si otevřel uměleckou dílnu, jíž prošlo až 137 žáků, kteří se vyučili nebo přiučili v dílně kopírováním jeho sbírky, a kteří roznesli nově nabyté znalosti po světě. Francesco získal několik zakázek, z nichž se dodnes dochovala pouze dvě signovaná díla - Oltář De Lazara v Museo Civico v Padově (1449−1452) a Madona De Lazara v Staatliche Museen v Berlíně (kolem 1455). Druhá část této diplomové práce se zabývá dalšími díly, která mu byla připisována v průběhu dalších století. Je zde sestaven katalog těchto uměleckých děl. V každém hesle jsou shrnuty významné názory o autorství díla, na jehož konci je uveden můj vlastní názor. Je obtížné s jistotou připsat tato díla mistru Francescu Squarcione, jelikož na zakázkách často spolupracovali také jeho žáci, kteří tvořili v jeho stylu nazývaném "squarcionesque" ještě ke konci 15. století. V této práci se pokouším vyvrátit některé původní přípisy maleb Francesku Squarcione a jiné naopak potvrzuji. Klíčová...
Antonio Maria Viani v Mantově. Malířské dílo a kresba.
Nová, Magdaléna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá osobností Antonia Maria Vainiho a jeho činností v Mantově. Přestože se Viani na dvoře mantovských Gonzagů uplatnil také jako architekt, scénograf, dekoratér a zastával pozici prefekta staveb, ze které dohlížel na veškerou uměleckou činnost vycházející ode dvora, je práce zaměřena na jeho malířskou činnost a s ní související přípravné kresby. Jedním z cílů práce bylo shrnout dosavadní umělecko-historické bádání o Vianim, kterému byla věnována pozornost od 60. let minulého století. Podstatné pozornosti se Vianimu dostalo na výstavě konané v Cremoně na přelomu let 1997/1998, na které byly poprvé publikovány umělcovy kresby z teplických Clary-Aldringenských alb a položen základ k poznání tohoto umělce. Diplomová práce navazuje na závěry této výstavy, která se svým zaměřením věnovala převážně Vianiho cremonským pracím, ve snaze zdůraznit velkolepost malířského díla, které Viani vytvořil také v Mantově. Po kapitole věnující se stručnému životopisu a shrnutí působení Vianiho v rodné Cremoně a na dvoře bavorských Wittelsbachů, následuje kapitola obsahující jednotlivé Vianiho mantovské realizace, které jsou dnes po dlouhé době Vianimu znovu právem přisuzovány. Nemalá pozornost je věnována velkolepému projektu na výzdobu Casina di Gioto, kde měl být vytvořen soubor několika desítek...
Fundace Marie Markéty z Valdštejna
Svobodová, Jana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
RESUMÉ FUNDACE MARIE MARKÉTY Z VALDŠTEJNA Jana Svobodová, Ústav dějin křesťanského umění KTF UK V předkládané bakalářské práci představuji Marii Markétu, hraběnku z Valdštejna, jako zakladatelku sakrálních objektů na svém panství a uvádím celkový přehled staveb s vysvětlením jejich vzniku v dané lokalitě. Bakalářská práce je součástí bádání o mecenášství Valdštejnů v severních Čechách pro připravovanou výstavu o tomto významném šlechtickém rodu v Muzeu Českého ráje v Turnově. V průběhu svého bádání jsem mapovala jednotlivé památky a popisovala je. Z mého pohledu byla důležitá tzv. práce v terénu, to znamená, pořízení fotodokumentace jednotlivých kostelů a získávání dalších informací o vzniku staveb. Nejvíce sledovaným obdobím byla léta 1724-1729, kdy hraběnka Valdštejnová byla vskutku štědrou podporovatelkou umění, což jí dovolovala i příznivá finanční situace. Její zásluhou bylo obnoveno nebo nově postaveno mnoho církevních staveb na valdštejnských panstvích, jako např. děkanský kostel sv. Jakuba v Mnichově Hradišti, sv. Mikuláše v Turnově, dále kostely sv. Vojtěcha v Kruhu u Doks, sv. Václava v Bosni a kaple sv. Jana Nepomuckého na Valdštejně, sv. Stapina v Klokočce. Cíl vytyčený pro tuto práci se mi podařilo splnit, i když jsem v této práci zůstala svému bádání dlužná ještě obsáhlejší průzkum v...
Rembrandt Harmenszoon van Rijn v českých a moravských státních sbírkách
Lišková, Julie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá několika obrazy z pražské Národní galerie spjatými s Rembrandtem Harmenszem van Rijn. Jedná se konkrétně především o tři malby, z nichž jedna je dodnes považována za autorskou práci Rembrandtovu, zbylé dvě již připsány jeho žákům, ovšem v minulosti byli po jistou dobu Rembrandtovi připisovány, což je moment velmi důležitý a rozhodující pro jejich výběr. Obecnějším kontextem práce je také problematika Rembrandtova autorství, což s ní velice úzce souvisí. Jedná se ale pouze o širší nastínění v souvislosti zmíněných obrazů. Rozsáhlý prostor je věnován především uměleckohistorickým názorům, jejich reprodukování a snaze o vytyčení sporných bodů. Závěrem práce je tedy spíše reprodukování a shromáždění dostupných informací, neboť zodpovědně odpovědět a rozuzlit otázky autorství, je práce na mnoho a mnoho let s nejistým výsledkem.
Grünes Gewölbe mezi pokladnicí a barokním muzeem. Historie sbírky do roku 1733
Hlušičková, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
121 Anglická anotace The Green Vault is among Europe's most exquisite and most famous treasure chambers. It was established as a baroque museum by the Saxon elector and Polish king August the Strong (1670-1733) between 1723 and 1730. During that period, the Wettin dynasty's sumptuous collection of Renaissance and Baroque treasures was placed on view for the first time in eight presentation rooms of the Royal Palace. The inventories of 1733 have survived and form the basis for the present reinstallation of the treasure chamber. In those documents, this group of rooms is referred to as the "Secret Repository of the Green Vault of Dresden. The malachite-green hue of various architectural elements in the rooms of the secret repository probably led to their colloquial designation as the "Green Vault" from as early as 1572. Between 1723 and 1730 August the Strong realized his vision of a Baroque synthesis of the arts as an expression of wealth and absolutist power. In harmony with the festive architecture, 3,000 artworks were presented standing freely against a background of richly embellished and mirrored display walls and on ornamental tables. In this incomparable Baroque setting, the individual artwork receded behind the overflowing abundance of the whole. The rooms themselves have their origins in palace...
Zobrazení a význam zvířat v renesanční portrétní tvorbě: případ hranostaj
Marešová, Markéta ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zobrazováním a významem zvířat v evropské portrétní malbě období 2. poloviny 15. století až počátku 17. století a popsáním vztahu mezi člověkem a zvířetem projevujícím se v příznačném prostoru portrétu i renesanční kultuře obecně. V rámci uměleckých žánrů dochází právě v portrétu k jejich bezprostřední interakci, neboť zvířata jsou obvykle komponována do portrétu právě na přání zadavatele uměleckého díla a figurují zde v roli symbolu, skrze nějž portrétovaný komunikuje s divákem. Základním rysem zvířecí symboliky je ambivalence a mnohovrstevnatost, která se utvářela v průběhu staletí, a v případě renesanční ikonografie zvířat měly formulující význam především starověké rukopisy a středověké bestiáře. Ze široké škály zobrazovaných zvířecích druhů se tato práce podrobněji soustředí na zobrazení a význam hranostaje, který patří k méně obvyklým motivům. Symboliku hranostaje práce déle rozebírá v případové studii dvou mistrovských děl doby renesance - Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci a Portrét mladého rytíře v krajině benátského malíře Vittore Carpaccia pro jejichž interpretaci sehrála jeho přítomnost významnou roli. Teoretickými východisky práce je pak dobový kontext umělecké produkce v Evropě a vývoj její ikonografie specificky zaměřené na zvířata. Klíčová slova: renesance,...
Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech mezi lety 1720 a 1780
Plzáková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Otavský, Karel (oponent)
Resumé: Dějiny Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech v letech 1720 - 1780 Kupferstich-Kabinett v Drážďanech byl založen roku 1720 kurfiřtem Friedrichem Augustem I. Saským, zvaným Augustem Silným, jako nejstarší museum grafiky v Německu. V roce 1720 se stává prvním ředitelem Kupferstich-Kabinettu Johann Heinrich von Heucher. Sbírka se rozrůstala například nákupy kreseb či grafik. V roce 1728 koupil J. H. von Heucher sbírku kreseb Gottfrieda Wagnera z Lipska. V roce 1738 vytvořil Johann Heinrich von Heucher první inventář Kupferstich-Kabinettu v Drážďanech. Kresby a grafiky rozřadil dle uměleckých škol a ikonograficky dle námětů. V roce 1746 byl zvolen novým ředitelem Carl Heinrich von Heinecken. Díky svým kontaktům se sběrateli a znalci umění dále rozšiřoval obsah sbírky Kupferstich-Kabinettu. Pro sbírku nejvýznamnější sběratel byl Pierr Mariette z Paříže. Spolupráce neprobíhala jen na vzájemné výměně a prodeji uměleckých děl, rovněž i na poli kunsthistorických spisů. C. H. von Heinecken tvořil ale i sám. Nově uspořádal sbírky Kupferstich-Kabinettu a neurčené kresby se snaží přiřadit autorovi či umělecké škole. Christian Ludwig Hagedorn zastával funkci ředitele Kupferstich-Kabinettu od roku 1763. Kupferstich-Kabinett prošel rekonstrukcí a je zpřístupněn veřejnosti. Následuje katalog vybraných kreseb italských...
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511
Pokorná, Barbora ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce na téma "Raná tvorba Sebastiana Luciani zv. del Piombo v Benátkách do roku 1511ˮ pojednává o raném tvůrčím období Sebastiana v Benátkách před jeho odjezdem do Říma. Nejdříve jsou nastíněny základní informace o Sebastianově životě, tvorbě a přehled jeho základních děl. Stěžejní část práce se zaměřuje na Sebastianovo mládí a vývoj v nadaného umělce konfrontaci a ovlivnění soudobými umělci což z něj udělalo "Osobnostˮ na umělecké scéně v Benátkách a následně i v Římě. V další kapitole jsou představena jednotlivá připsaná díla vytvořená za jeho raného období v Benátkách a jejich pozdější ovlivnění u jiných malířů. Na závěr práce je přiložen katalog k oněm benátským dílům.
Kresby Filippina Lippiho pro fresky v kapli Strozzi a Carafa
Kolomazníková, Karina ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Kresby Filippina Lippiho pro fresky v kapli Strozzi a Carafa" je věnována italskému renesančnímu malíři a kreslíři Filippinovi Lippimu, především jeho kresbám k freskám v kaplích Strozzi a Carafa. Po základních informacích o jeho životě a tvorbě, s přehledem jeho základních děl, je pojednáváno o Lippim jako kreslíři. Je zde zachycena jeho dílenská praxe i několik důležitých kreseb, které zhotovil. Hlavní část práce pak pojednává o freskách v kapli Strozzi ve florentském kostele Santa Maria Novella a kapli Carafa v římském kostele Santa Maria sopra Minerva a o dochovaných a dosud připsaných přípravných kresbách k těmto freskám Filippina Lippiho. Je zde uvedeno i několik kreseb, které se k těmto nástěnným malbám vztahují a byly zhotoveny jinými umělci. V závěru práce je přiložen katalog Lippiho přípravných kreseb k těmto freskám.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 212 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Zlatohlávek, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.