|
|
Studium chemických procesů iniciovaných elektrickým výbojem v kapalinách
Možíšová, Aneta ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce v první části přibližuje proces zapálení plazmatického výboje ve vodných roztocích, generaci částic, které při výboji vznikají a jejich následné analyzování vhodnými analytickými metodami. Druhá část je zaměřena na konkrétní případy použití plazmatického výboje v prostředí vybraného elektrolytu, pro jednotlivé experimenty byly vybrány fosforečnany a pro porovnání chlorid sodný. Fosforečnany byly vybrány zejména díky jejich stabilnímu pH, jako možné výhodě při výboji. Cílem je získat nejideálnější prostředí pro zapálení plazmatického výboje a optimalizovat danou metodu, která by se následně dala využít pro medicínské účely, zejména při sterilizaci nástrojů
|
|
|
Stanovení dusičnanů v zelenině metodou kapilární izotachoforézy
Jančová, Nikola ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením dusičnanů v zelenině metodou kapilární izotachoforézy. V teoretické části se práce věnuje výskytu dusičnanů v zelenině, jejich zdravotním rizikům, vlivu zpracování, běžně používaným metodám stanovení, kapilární izotachoforéze a jejímu praktickému využití. V praktické části jsou uvedeny podmínky pro stanovení dusičnanů kapilární izotachoforézou a použité chemikálie. Zelenina s vyšším obsahem dusičnanů je srovnána se zeleninou v bio kvalitě. Dusičnany v zelenině jsou současně stanoveny pomocí diagnostických papírků.
|
|
|
Hodnocení vlivů biodegradabilních mikroplastů na biotu sladkovodního ekosystému prostřednictvím testů ekotoxicity
Procházková, Petra ; Maršálek,, Blahoslav (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Mikroplasty jakožto všudypřítomné kontaminanty sladkovodních ekosystémů vyvolávají oprávněné obavy týkající se jejich vlivu na životní prostředí. Dochází proto k všeobecné snaze nahradit konvenční plasty biologicky odbouratelnými alternativami, které by měly být v prostředí snadno rozložitelné. Nicméně, proces biodegradace takových materiálů vyžaduje specifické podmínky, jako jsou teplota, vlhkost, pH a přítomnost mikroorganismů, které nejsou vždy dostatečně splněny. V důsledku toho dochází k jejich fragmentaci a tvorbě biodegradabilních mikroplastů. Ty mohou, stejně jako konvenční mikroplasty, ovlivňovat životní prostředí. Cílem této práce proto bylo posoudit vliv mikroplastů biodegradabilního poly(3-hydroxybutyrátu) na vybrané zástupce sladkovodních organismů, a to konkrétně na řasu Desmodesmus subspicatus, rostlinu Lemna minor a korýše Daphnia magna, a dále pak najít vhodnou analytickou metodu umožňující přímou detekci mikroplastů v těle organismu D. magna. I přes to, že pozorované účinky nebyly vždy významné, upozornily na určité sekundární problémy, které může přítomnost biodegradabilních mikroplastů v životním prostředí vyvolat. Ty mohou být způsobené právě biologickou rozložitelností spojenou s tvorbou biofilmu na povrchu biodegradabilních mikroplastů, což, jak se ukázalo, následně vede k vyčerpání živin v okolním prostředí. Výsledky této práce tedy naznačují, že k využívání biodegradabilních plastů jakožto náhrady konvenčních materiálů je nutné přistupovat kriticky před jejich masivním využitím jako náhrady za konvenční plasty.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vzorků z požářišť
Pasírbková, Adéla ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Při požárech dochází často k hoření různorodého materiálu. Vzniká mnoho produktů hoření, které mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí. Nejčastěji detekovanými sloučeninami jsou oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, sulfan, kyanovodík, nitrózní plyny a také organické sloučeniny, které mají nepříznivé účinky na organismy. Prostřednictvím chemické analýzy je možno identifikovat a kvantifikovat většinu z nich, avšak dopad těchto látek na ekosystém na základě těchto analýz nelze předpovědět. Účinným nástrojem, který umožní hodnocení vlivu produktů hoření na ekosystém, jsou testy ekotoxicity. V této diplomové práci byly ze vzorků z požářišť připraveny vodné výluhy, které byly podrobeny ekotoxikologickému testování. Byly použity dva alternativní testy ekotoxicity na vodních organismech: na organismu Thamnocephalus platyurus (ThamnotoxkitFTM) a na organismu Daphnia magna (DaphtoxkitFTM). Dalším testovacím vodním organismem byla žábronožka slanisková (Artemia salina). Ekotoxicita byla hodnocena také pomocí standardních testů fytotoxicity, a to testem inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba), cibule bílé (Allium cepa) a inhibice růstu okřehku menšího (Lemna minor). Na základě získaných ekotoxikologických hodnot LC(EC, IC)50 byl posouzen vliv vzniklých produktů hoření na ekosystém.
|
|
|
Study on the influence of plasma activated water on seed germination
Vozár, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with study on the influence of plasma activated water on wheat seed germination. After interaction with the plasma, the water changes its composition and obtain new properties that are useful in agriculture. The theoretical part is divided into two parts. The first part of the theory is dealing with basic knowledge about plasma, its properties, and possibilities of plasma generation in laboratory conditions. In the second part, the work deals with plasma activated water – PAW. The preparation of plasma activated water is described in details as well as its physical-chemical properties and composition with respect to the PAW possible applications. The aim of the experimental part of this work was to prepare plasma activated water in three different plasma systems and apply it on wheat seeds. These three ways of activation used direct and indirect interaction of plasma with water surface. After the seeds were germinated, the influence of plasma activated water on seed germination and quality of crops was observed and compared to control samples. The influence of different ways of water activation was also evaluated. Results show positive effects of plasma activated water on the seed germination and it also increased the quality of crops. Next steps in this research should be the transfer of this experiment from the laboratory scale on the Petri dish to the pot experiments in soil.
|
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Možnosti stanovení syntetických vonných látek v odpadních vodách
Kašparová, Jarmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Syntetickými vonnými látkami (musk compounds) rozumíme uměle vyrobené organické sloučeniny, které se aplikují jako vonné složky drogistických a kosmetických přípravků. Přítomnost musk sloučenin bývá prokazována ve všech složkách životního prostředí. Největší pozornost je však věnována přečištěné odpadní vodě, která je častým zdrojem znečištění povrchových vod. Fyzikálně-chemické vlastnosti musk sloučenin způsobují jejich akumulaci v živých i neživých složkách ekosystému, kde se chovají jako perzistentní polutanty. Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou stanovení jednotlivých musk sloučenin, a to všech skupin vedle sebe. V rámci bakalářské práce bylo sledováno devatenáct musk sloučenin ze čtyř skupin, nitromusk sloučeniny, makrocyklické musk sloučeniny, lineární musk sloučeniny a polycyklické musk sloučeniny. Hlavním cílem této práce bylo optimalizovat metodu pro stanovení všech skupin musk sloučenin vedle sebe, zhodnotit a interpretovat výsledky. Mikroextrakce tuhou fází (SPME) byla použita jako metoda pro extrakci analytů. Plynová chromatografie ve spojení s hmotnostní detekcí byla aplikována pro finální analýzu, jako detektor byl použit průletový analyzátor.
|
|
|
Ryba jako indikátor zátěže vodního ekosystému rezidui farmak
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době nabývá na významu problematika reziduí léčiv v odpadních a následně povrchových vodách, neboť jejich spotřeba v lidské populaci neustále stoupá. Je proto vhodné monitorovat nejen tato farmaka, respektive jejich rezidua, ve vodách, ale je také velmi významné sledovat jejich rezidua ve vodních organismech. Tato práce je teoretického charakteru a zabývá se možností využití ryb jako bioindikátorů při hodnocení reziduí léčiv v akvatickém ekosystému. Jsou zde popsána léčiva nejčastěji se vyskytující ve vodách a uvedeny příklady léčiv. Jako nejrozšířenější skupina léčiv byly vybrány syntetické estrogeny, jejichž účinky na vodní organismy resp. ryby jsou prokazatelné v největší míře.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných musk sloučenin
Cvikýřová, Zuzana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Prostředky každodenní potřeby, kterými jsou zejména kosmetické přípravky a prostředky osobní péče, mohou značnou měrou ovlivňovat životní prostředí. V poslední době jsou z hlediska ochrany životního prostředí často zmiňovány organické sloučeniny, které tvoří vonnou složku těchto prostředků - tzv. musk sloučeniny. Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění a posouzení ekotoxicity nejnovějších zástupců této skupiny, kterými jsou lineární (alicyklické) musk sloučeniny. Z nich byly testovány následující vonné komponenty: lilial, linalool, arocet a arofloron. Jelikož převážná část jejich reziduí vstupuje do akvatického ekosystému, byly pro testy ekotoxicity vybrány vodní organismy: sladkovodní korýši Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus a vodní rostlina Lemna minor. Byla hodnocena individuální ekotoxicita jednotlivých látek a dále toxicita binární směsi arofloronu a linaloolu, a to na organismech Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Na základě výsledků testů byly vypočteny hodnoty ekotoxicity LC50, EC50 a IC50 pro testované látky a byla porovnána jejich ekotoxicita. Nejvyšší ekotoxicitu vykazoval lilial. Hodnota 24h EC50 pro organismus Daphnia magna byla 2,13 mg/l a hodnota 24h LC50 pro organismus Thamnocephalus platyurus byla 10,86 mg/l.
|
|
| |
host ::
RSS.