|
|
Táborské kostelní počty z let 1509-1510
Vandrovcová, Jitka ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Kůrka, Pavel (oponent)
Tábor byl bohaté a prosperující město se širokou majetkovou základnou a vzkvétající řemeslnou výrobou, zejména soukenictvím. Od roku 1452, kdy se poddal zemskému správci Jiřímu z Poděbrad, byl věrným služebníkem českých králů až do roku 1547, kdy se přidal ke stavovskému povstání proti Ferdinandovi I. Po prohře povstání byl Tábor potrestán odnětím velké části majetků a dosazením královského rychtáře. Od husitské revoluce začal vzrůstat laický vliv na správu zádušního jmění, protože církvi byl odebrán její majetek. O zádušní hospodaření se starali kostelníci, v první polovině 16. století převzali jejich funkci úředníci a kostelníkům zůstala jen péče o kostel. Zprávy o záduší měly být zaznamenávány do zádušní knihy, kde byly zapsány příjmy a výdaje záduší, seznam bohoslužebných předmětů, zápisy pamětního a správního charakteru. Příjmy záduší plynuly z petic (ofěr), z pohřbů v kostele a na hřbitově, ze zvonění, z úroků z domů, lesů, zahrad, polí, vinic, vsí atd. Nejčastějšími výdaji byly platy faráři, varhaníkovi, zvoníkovi, kuchařce, za opravy v kostele a na faře, za otop na faru, za potraviny, víno aj. Hlavním tématem mé práce je rozbor táborských kostelních počtů z let 1509-1510. Jsou zapsány na šesti foliích a uloženy v Okresním archivu v Táboře. Počty vedli kostelníci Mikuláš sladovník a Jan Malšický....
|
|
|
Aleš a Petr Holičtí, dvě generace Šternberků a jejich působení na české politické scéně v první polovině 15. století
Koula, Vít ; Zilynská, Blanka (oponent)
Rigorózní práce se zabývá dvěma představiteli rodu Šternberků Alešem Holickým a jeho synem Petrem. Nejprve je pozornost věnována Alešovi a jeho činnosti v Zikmundově táboře. Mapuje Šternberkův politický program, jeho naplňování a cíle. Dále sleduje Alešovu politickou orientaci po konverzi ke kalichu na počátku třicátých let 15. století a snaží se postihnout východiska Alešova vzestupu, včetně vlivu v politických uskupeních, jichž byl členem. V tomto kontextu je pak vysvětlena Alešova role v Ptáčkově a Poděbradově straně a jeho podíl na formulování a prosazování jejích požadavků. Na základě získaných poznatků se práce v závěru snaží zodpovědět otázku, komu vlastně Alešova politika přinesla prospěch, zda pouze jemu, potažmo jeho rodu, kališnickým uskupením, v nichž působil, nebo i zemi. Práce se také snaží revidovat některé závěry starší historiografie, v níž je podceněn Alešův vliv ve stranách, k nimž patřil i jeho schopnost samostatného jednání. V Alešově úspěšné kariéře v převratné a nelehké době jakou byla první polovina 15. století, vidí opodstatnění, proč jej zařadit mezi významné, i když ne právě zásadové postavy tohoto období, jimž náleží naše pozornost. Práce se věnuje jak Alešovu politickému programu, tak jeho vztahům ke spojencům a protivníkům. Současně se zabývá Alešovými majetkovými poměry,...
|
|
|
Johanité v náboženském životě na Žitavsku
Hrachovec, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou johanitské komendy v Žitavě a Hirschfelde, tedy instituce, které zanikly před více než 430 lety, v případě žitavského konventu téměř beze stopy. Přesto tvořily po tři staletí součást dějin jižní Horní Lužice. Jejich význam byl sice jen lokální, ale v případě žitavské komendy se jednalo o nejdůležitější církevní instituci v tomto městě, neboť řád vlastnil patronát k městskému farnímu kostelu. Je proto překvapující, že johanitům nebyla v jinak bohaté hornolužické historiografii věnována žádná podrobnější studie. Až do 30. let minulého století čerpali regionální badatelé jen z prací vzniklých před požárem radního archivu v polovině 18. století. Bohužel bádání po druhé světové válce na výsledky práce několika historiků z 30. let nenavázalo. Dodnes nebyly využity ani archivní fondy přímo v žitavských archivech. Zájem o dějiny johanitů nevzbudilo ani výzkum žitavských postních plátpen (Fastentucher) v poslední době. Středověký vývoj komend je dokumentován alespoň v žitavském regestáři, který pokrývá období až do roku 1437. Konec středověku a doba reformace však nejsou zpracovány vůbec. Cílem mé diplomové práce bylo zprvu popsat dějiny komend a náboženského života v Žitavě právě ve středověku. Reformace v ní neměla být obsažena. Jelikož jsem ovšem pobýval v akademickém roce 2005/06...
|
|
|
Moravský markrabě Jan Jindřich a jeho manželka Markéta Opavská
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o společném životě moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty Opavské. Jejich manželství hrálo svoji úlohu i v dynastické politice Karla IV., který dokázal využít všechny členy svého rodu. Práce vychází hlavně z pramenů, v nichž se vyskytuje moravská markraběnka, ať už to jsou zápisy z kronik, listiny či účty. Po kapitole věnované obecné terminologii, která se týká sňatku a manželství, následuje stručný popis předchozího života Jana Jindřicha s první manželkou Markétou Korutansko-Tyrolskou. Stejně tak je objasněno, z jaké rodiny pocházela Markéta Opavská. Poté se práce věnuje jejich sňatku, o kterém nemůžeme říci téměř nic určitého, a následně téměř chronologicky probírá další prameny. Snaží se prozkoumat rodinný život markrabat, kde sídlili, jak vypadal jejich dvůr nebo jaké byly osudy jejich dětí. V závěru je řešena otázka Markétiny smrti a shrnuty jsou další manželství, které Jan Jindřich uzavřel. Klíčová slova: Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská, 14. století, manželství, Brno
|
|
|
Kronika komendy Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Chebu z let 1829-1836 a její výpovědní hodnota o dějinách komendy od poloviny 16. století do roku 1631
Knetlová, Hana ; Vorel, Petr (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ve velmi nedávné době byl ve Státním okresním archivu v Chebu konečně pořízen inventář zde uložené části archivu zdejší křižovnické komendy. Součástí tohoto archivu je také kronika komendy, kterou začal psát tehdejší chebský komtur Leopold StOhr v letech 1829-1836. Podstatná část knihy je věnována historii chebské komendy od samotného založení špitálu. Podrobněji mohl díky zachovaným dokumentům kronikář popsat historii komendy počínaje polovinou 16. století, protože právě dokumenty týkající se reformace a událostí za třicetileté války mu byly k dispozici v archivu komendy, který se tehdy nacházel v sídle chebského komendátora u sv. Bartoloměje. A navíc, což ještě v té době nebylo zcela běžné, kronikář důsledně odkazuje na zdroj, ze kterého poznatky pro svou kroniku vyčetl. Lze tedy přímo jeho práci porovnat s některými dochovanými prameny z 16. a 17. století, na které se autor kroniky odvolává. Není však úplně jednoduché dokumenty dohledat, protože archiv byl rozdělen a jeho část převezena do Prahy, kde byl roztříděn do kartonů. Přesto jsem se alespoň částečně pokusila porovnat kronikářovo pojetí s autentickými prameny a na některých místech ho snad trochu doplnit. Na počátku bych se alespoň krátce zmínila o původu a charakteru Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Podnět k jeho vzniku dala samotná Svatá...
|
|
|
Odraz komunikačního systému Rožmberků v korespondenci Oldřicha II. (1418-1462)
Motl, Jaroslav ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Cílem práce je objasnení aspektu komunikace šlechtického rodu Rožmberku v 15. století. Pozornost je venována obecnému fenoménu komunikace v období vrcholného stredoveku, instituci poslu, která hrála hlavní roli v prenosu zpráv. Nastínením života a politické aktivity Oldricha II. z Rožmberka v širším kontextu dejin je poukázáno na osobnost, jejíž korespondence je stredem našeho zájmu. Následující kapitoly jsou venovány analýze informací obsažených v edici listu a listin zaznamenaných rožmberskou kancelárí. Na základe poznatku nacerpaných studiem materiálu obsažených v edici a literatury venující se rožmberskému prostredí, práce sleduje, jakým zpusobem probíhala komunikace, kdo se jí úcastnil a jaké prekážky byly predávání zpráv kladeny.
|
|
|
Stravování českých šlechticů v předbělohorském období a soudobá lékařská literatura
Měrková, Jana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce s názvem Stravování českých šlechticů v předbělohorském období a soudobá lékařská literatura se věnuje dvěma stěžějním tématům již patrným ze samotného názvu. Jedná se o stravování a lékařství, dnes by se tyto dvě slova dala označit jedním, a sice výživou. Práce je pomyslně rozdělena na dvě části, první je jídlo urozených pánů, představení jejich jídelníčku, zvyklostí, ukázek receptů dobových pokrmů a další částí je samotná medicína, která v některých svých odborných literaturách fenomén jídla a výživy zpracovávala. V této druhé části věnuji prostor také významným osobnostem, které svou literární činností právě do této lékařské oblasti významně zasáhly. Představuji jejich díla i život. Jakýmsi spojovacím můstkem první a druhé části je pak kapitola o jídle, charakterizovaném právě pohledem lékařů. Při vzniku této práce jsem se opírala především o dva základní prameny, zabývající se celkovou životosprávou a dále pak o historiografickou literaturu, jejímž hlavním záběrem pak bylo jídlo z pohledu každodennosti, nikoli však z lékařského hlediska. V práci jsem si dala za cíl poukázat na skutečnost, že výživa neboli dietetika není záležitostí moderní doby, ale měla svou významnou roli i v mém sledovaném období.
|
|
|
Královská rada Jiřího z Poděbrad
Preisler, Hynek ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
23. listopadu 1457 zemřel ve svých sedmnácti letech český a uherský král Ladislav zvaný Pohrobek. O uprázdněný český trůn usilovala řada evropských panovníků, od francouzského krále přes většinu vladařů sousedních států až po císaře Fridricha III. Český zemský sněm zvolil druhý březnový den roku 1458 na Staroměstské radnici v Praze českého pána Jiřího z Poděbrad. Volbu emotivně popisuje Rudolf Urbánek slovy: "Pan Zdeněk, předstoupiv před Jiříka, zvolal hlučným hlasem do ztichlé náhle síně: Ať pan správce je králem naším! A již před ním poklekl a s jeho pozdravem spojily se hned i hlasy všech sněmovníků, jejichž vzrušená radost našla i svou hlučnou ozvěnu v davech, čekajících venku na náměstí: Živ bud~ Jiří, král Čechů! ,,3 V olba kališnického velmože Jiřího z Poděbrad českým králem měla závažné stavovské, státoprávní a zahraničněpolitické důsledky.4 Svatováclavská koruna poprvé v českých dějinách spočinula na hlavě, ve které neproudila královská krev. Jiří z Poděbrad pocházel ze starobylého panského rodu a stavovská příbuznost hrála při volbě nemalou roli. Panstvo na nového českého krále apeluje: "Neb tíž jsme jako naší předci a Vaše Milost v témž duostojenství jest, jakož to předkové Vaší. A poněvadž tíž předkové Vašie Královské Milosti spravedlivě v tom drželi a zachovali i obhajovali předky naše, rač na...
|
|
|
Ubytování vysokoškolských studentů v Praze v letech 1918-1939
Daněčková, Michala ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá praktickými otázkami života mimopražských vysokoškol- ských studentů v hlavním městě v meziválečném období. Největší pozornost je kladena na formy studentského bydlení, ostatní témata - finanční náročnost studia, stravování a spolkový život stu- dentů - zde doplňují obrázek studentského života. Práce je rozdělena do tří samostatných tema- tických celků. Úvodní kapitola představuje strukturu vysokých škol v letech 1918 až 1939, složení studentstva pražských vysokých škol. Dále se v této části nacházejí výsledky statistického šetření, které zkoumalo preferované formy ubytování studentů v Praze a volené čtvrti privátního ubytování v letech 1913/14, 1920/21, 1930/31, 1939/40. Základní pramen této statistiky tvoří katalogy poslu- chačů Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického. Druhá kapitola práce popisuje jednotlivé formy ubytování. Pozornost je zaměřena na obecné charakteristiky těchto forem, v přípa- dě kolejí také na budování jejich sítě v daném období. Závěrečnou část práce tvoří medailonky jednotlivých pražských kolejí. Práce vychází z archivních materiálů Národního archivu, Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Univerzity Karlovy a Archivu Českého vysokého učení technického. Užitečné informace poskytly také dobové studentské příručky,...
|
|
|
Aleš Holický ze Šternberka. Šlechtic a politik polipanské doby
Koula, Vít ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám významným představitelem rodu Šternberků Alešem Holickým v polipanské době. Na základě rozboru pramenů se snažím zmapovat zejména jeho politický program, jeho vytváření a naplňování a cíle, které jím sledoval. Sleduji jeho politickou orientaci po konverzi ke kalichu na počátku 30. let 15. století a snažím se postihnout východiska jeho vzestupu, včetně vlivu politických uskupení, jichž byl členem. V tomto kontextu pak vysvětluji Alešovu roli v Ptáčkově a Poděbradově straně a jeho podíl na formulování a prosazování jejích požadavků. Na základě shromážděných poznatků je v závěru zhodnocen Alešův přínos nejen pro český utrakvismus, Ptáčkovu stranu, poděbradskou stranu (později poděbradskou jednotu), v nichž působil, ale i pro celou zemi. Snažím se tak revidovat některé závěry starší historiografie, v níž je podceněn Alešův vliv ve stranách, k nimž patřil i jeho schopnost samostatného jednání. Právě v Alešově vytrvalé, cílevědomé činnosti a zásluhách vidím opodstatnění, proč jej zařadit mezi významné postavy českých dějin a politiky 30. - 50. let 15. století. V práci se věnuji jak Alešovu politickému programu, tak jeho vztahům ke spojencům a protivníkům. Současně se zabývám Alešovými majetkovými poměry, jejich vývojem a teritoriálním rozvržením. Pro komplexní vystižení...
|
host ::
RSS.