|
| |
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Myšlenková cesta filosofa - disidenta Bohumíra Janáta
Zemanová, Kristýna ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Práce "Myšlenková cesta filozofa-disidenta Bohumíra Janáta" pojednává o životě a díle křesťanského filozofa a mluvčího Charty 77. Není však rozdělena na dvě části, ale v jednotlivých kapitolách je zahrnut jak život osobní a profesní, tak i rozbor Janátových textů. Práce začíná kapitolou o Janátově dětství a studiu na Filozofické fakultě UK, pokračuje obdobím od ukončení studia do roku 1989, kdy se v Janátových textech již objevují motivy, které pak rozvíjel po zbytek života. V tomto období byl důležitý především rok 1988, protože byl mluvčím Charty 77. Třetím oddílem je doba od roku 1989 do Janátovy smrti v listopadu 1998, v tomto období byl textově nejplodnější. V práci je poukázáno především na to, že Bohumír Janát byl vždy kritikem současnosti, stál proti duchu doby - za totality i po listopadu 1989. Listopadový převrat chápal jako revelaci, zjevení Boží moci, nikoli revoluci. Doufal ve změnu smýšlení celého národa, v obrat ke sféře etiky a v duchovní prohloubení. Porevolučním vývojem byl však hluboce zklamán. Jeho inspirátory byli myslitelé J. S. Dunne, H. D. Thoreau, T. G. Masaryk i F. Nietzsche, jehož filozofie Janátovi sloužila jako podklad pro kritiku moderního a postmoderního myšlení. Základními Janátovými tématy, kromě kritických prací, pak byly naděje, pravda, domov, faustovské téma....
|
|
| |
|
|
Bílkoviny ve výživě sportovců
Zemanová, Kristýna ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Pro sportovce hrají bílkoviny důležitou roli při regeneraci, obnově a růstu svalové hmoty. Jsou v jídelníčku, na rozdíl od tuků a sacharidů, nenahraditelné. Svalová tkáň je tvořena především bílkovinami, proto většina sportovců věří, že čím vyšší příjem bílkovin budou mít, tím rychleji jejich svaly porostou. Při nadměrném množství přijatých bílkovin však dochází k únavě organismu, zatěžování ledvin, jater, ztrátě velkého množství vody a draslíkových ionů. Dále nadbytek bílkovin vyčerpává některé minerální látky a vitaminy (např. vápník, zinek, vitaminy skupiny B).
Organismus není schopen využít více jak 2-2,5 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti. Doporučené denní množství bílkovin je pro průměrnou populaci 0,8-1,2 g/kg tělesné hmotnosti a 1,2-2 g/kg tělesné hmotnosti pro sportovce, vytrvalostní sportovci přibližně 1,2 až 1,4 g/kg tělesné hmotnosti, silovým sportovcům je doporučováno přijímat více bílkovin, od 1,6 do 1,7 g/kg tělesné hmotnosti.
Plnohodnotné jsou pro nás bílkoviny z živočišných zdrojů, obsahují ideální poměr esenciálních aminokyselin pro lidskou potřebu. Oproti tomu bílkoviny z rostlinných zdrojů jsou neplnohodnotné. Při vhodné kombinaci rostlinných zdrojů lze však zajistit dostatečný přísun všech esenciálních aminokyselin.
Při vyváženém a pestrém jídelníčku a dostatečném množství přijaté energie není nutné suplementovat bílkovinné doplňky stravy. Většina sportovců však používá k podpoře regenerace a růstu svalové hmoty nejčastěji syrovátkový protein. Ten je oceňovaný především pro jeho snadnou stravitelnost, proto je doporučovaný především po tréninku (v dávce 0,3 g/kg tělesné hmotnosti), kdy ještě trávicí trakt není připraven na trávení složitějších jídel. Po jeho konzumaci dochází v krvi k rychlému nárůstu aminokyselin, které mohou být využity na svalovou proteosyntézu.
|
|
|
Ochrana autorských práv v on-line médiích
Trinh, Thuy Duong ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Zemanová, Kristýna (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi ochrany autorských práv v online médiích, a to se zaměřením na osobní blogy. Autorka se v práci věnovala definici základních pojmů, zejména užití díla a popisu způsobů užití. Detailně se pak zabývala otázkou odpovědnosti za neoprávněný zásah do autorských práv a identifikaci osob, které odpovědnost nesou. Také se soustředila na samotnou ochranu autorských práv a nástroje k jejich prosazování. Zvýšená pozornost byla věnována taktéž dostupné judikatuře, zejména rozsudkům Soudního dvora Evropské unie. V neposlední řadě provedla autorka průzkum mezi autory, kteří publikují svá díla na internetu, aby zjistila, jaké mají zkušenosti s porušováním jejich autorských práv.
|
host ::
RSS.