|
|
Stanovení a změna tuhosti jednotlivých zim za období 1961-2015
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Brzezina, J. ; Štěpánek, Petr ; Farda, Aleš ; Chuchma, F. ; Potopová, V.
Hodnoty minimálních teplot vzduchu v chladném období, ale zvláště v zimě mají často velmi negativní dopady na celý soubor našich aktivit. Je mnoho dokladů z předcházejících let, kdy prudké ochlazení způsobilo škody na technice, zastavilo dopravu apod. Každou zimní sezónu či chladný půlrok lze ohodnotit podle několika parametrů. Pro tento článek byly vybrány tři klimatické charakteristiky. První je základní, a to průměrná teplota vzduchu. Dále byla použita suma efektivních teplot vzduchu pod 0°C a -5°C. Poslední charakteristikou, která určuje extremitu daného roku, je absolutní minimální teplota vzduchu. U všech parametrů byla provedena časoprostorová analýza. K největší statisticky významné změně dochází u průměrné teploty vzduchu, kdy od roku 1961 dochází k postupnému oteplování. Velký vliv na teploty vzduchu v zimních měsících má kontinentalita podnebí, kdy v Čechách se otepluje rychleji než na Moravě a zároveň na západním okraji republiky jsou nejnižší absolutní minimální teploty vzduchu. Při víceparametrické analýze klimatických charakteristik vyšel jako rok s nejchladnější zimou a chladným půlrokem rok 1963. Naopak nejméně drsná zima byla v roce 2007. Podle klimatologických modelů lze očekávat zimy do roku 2100 v průměru teplejší o 2,4 °C až 4,9 °C, což by znamenalo výraznou změnu dosavadních zimních podmínek.
|
|
|
Růst zimních teplot vzduchu v České republice v letech 1961-2010
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel
Na základě analýzy průměrných měsíčních teplot vzduchu za období 1961 až 2010 můžeme konstatovat, že na našem území je statisticky prokázán jejich nárůst. Ovšem v jednotlivých ročních obdobích je toto zvýšení rozdílné, což platí i územně, tedy jsou rozdílné hodnoty nárůstu v Čechách a na Moravě. V létě rostou průměrné měsíční teploty vzduchu více na Moravě, kde je vyšší počet stanic se zvýšením přes 1°C, než v Čechách. Toto platí i pro jaro, ale rozdíl je mezi Čechami a Moravou není tak vysoký, na podzim je ještě nižší. Naopak v zimě je vyšší nárůst teploty vzduchu v Čechách, kde na většině stanic jde o zvýšení o více jak 0,5°C. Na Moravě je u většiny stanic nárůst kolem 0,3 až 0,4°C, u daleko menšího počtu stanic je zvýšení vyšší. Rozdíly ve zvyšování průměrné teploty vzduchu jsou i mezi jednotlivými měsíci zimy. Nejvýraznější nárůsty jsou v lednu, kde na části stanic v Čechách je to i více jak 1°C, na Moravě takových nárůstů není dosaženo, část stanic má zvýšení pod 0,8°C. V prosinci a v únoru je zvýšení podstatně nižší. Vzhledem k očekávanému růstu průměrných teplot vzduchu lze však očekávat, že v příštích desetiletích bude výskyt teplých zim vyšší. Růst teploty vzduchu v zimním období bude mít nepříznivé dopady v zemědělství.\n
|
|
|
Využití modelů Euro-CORDEX pro predikci sucha s ohledem na holomrazy a srážkový deficit v chladném období roku
Potopová, V. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Farda, Aleš ; Türkot, L. ; Hiřmanová, D.
Příspěvek se zaměřuje na analýzu změny v rozložení četnosti, délky trvání a závažnosti sucha v různých časových měřítkách pro historické i budoucí běhy regionálních klimatických modelů v rámci aktivity Euro-CORDEX. Analýzy jsou založené na experimentech se scénáři vývoje skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 v budoucích obdobích 2041 - 2070 a 2071 - 2100 včetně porovnání s referenčním obdobím 1981 - 2010. Pro kvantifikaci sucha byl z řady různých charakteristik zvolen standardizovaný srážkový evapotranspirační index (SPEI) a standardizovaný srážkový index (SPI) v pěti časových intervalech – 1, 3, 6, 12 a 24 měsíců. Odhady budoucích projekcí sucha dle SPI, mají tendenci podceňovat rizika sucha, zatímco riziko závažnosti sucha dle SPEI se zvyšuje do konce tohoto století, i přes mírný nárůst srážek.
|
|
|
Výskyt silných mrazů koncem měsíce dubna 2016 s ohledem na škody způsobené v ovocnářství
Zahradníček, Pavel ; Rožnovský, J. ; Štěpánek, Petr ; Chuchma, F.
Výskyty teplot vzduchu pod bodem mrazu na počátku a konci vegetace, tedy výskyty tzv. vegetačních mrazů, byly vždy v našich klimatických podmínkách nebezpečím. Zima 2015/2016 byla relativně teplá, podobně také počátek jara a též měsíc duben. Vysoké škody v sadech způsobilo prudké ochlazení od 25. do 30. dubna 2016, kdy se na naše území dostal velmi studený vzduch od severu. Minimální teploty v noci a ráno klesly pod bod mrazu. Příliv studeného vzduchu začal 19. 4. 2016, ale pod bodem mrazu byly jen přízemní teploty vzduchu. Ovšem v období 25. až 30. 4. 2016 poklesly pod 0°C i teploty vzduchu měřené ve 2 metrech. Na celém území ČR byla nejnižší naměřená minima pod bodem mrazu a nejčastěji se pohybovala mezi -2 až -4°C. Nejnižší minimální přízemní teploty vzduchu za dané období klesly pod -5°C na 85 % území ČR. Na Moravě byla přízemní minimální teplota vzduchu nižší než 0°C v pěti dnech, v Čechách každý den ze sledovaného období 25. až 30. 4. 2016. Je nutné zdůraznit, že v době květu ovocných stromů bez listů tvoří květy aktivní povrch. Vyzařováním jsou teploty květů často ještě nižší než naměřená minima přízemní teploty vzduchu. V tomto hodnocení není zahrnut vliv reliéfu, díky kterému dochází k výskytu mrazových kotlin.
|
|
| |
|
|
Drought periods in 2014
Zahradníček, Pavel ; Trnka, Miroslav ; Štěpánek, Petr ; Semerádová, Daniela ; Farda, Aleš
The first half of year 2014 was characterized by the occurrence of extreme weather. Episode without precipitation were alternated with thunderstorms, temperature were mostly above normal and was occurred first heat wave. The year began with a very mild winter, when amount of snow was only 27% of long term average and in agricultural region South Moravia only about 10%. The winter temperature was more than 2 degrees C higher than normal. March and April were characterized by low sum of precipitation mainly again in South Moravia, both months were about 70% of long term average. March and April temperature were significantly above normal (March about more than about 4 degrees C and April more than 2 degrees C). In contrast May was cold and rainy. In the middle of the month there were persistent rainfall, which caused an increase of river levels and flooding several areas. June was again very dry. These weather conditions led to the strong dry episodes during first half of the year.
|
|
|
Physiological equivalent temperature as an indicator of the UHI effect with the city of Prague as an example
Zahradníček, Pavel ; Žák, M. ; Skalák, Petr
Description of an Urban Heat Island (UHI) using the difference in air temperature is one of the world's most studied characteristics. If, however, one wants to express how the temperature is perceived by humans, one must consider the overall effect of air temperature, wind speed, air humidity and radiation flows, which is expressed using temperature bioclimatological indexes. One of them is the socalled physiological equivalent temperature (PET), which is used for quantification of the overall effect of meteorological parameters combined with human energetic balance and which is perceived by humans. The RayMan (MATZARAKIS et al. 2007, 2010) microscale models in the city of Prague were used to simulate biometeorological conditions describing the effect on humans using PET.
|
|
|
Drought monitor for the Czech Republic-www.intersucho.cz
Trnka, Miroslav ; Hlavinka, Petr ; Semerádová, Daniela ; Balek, Jan ; Možný, M. ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Hayes, M. ; Eitzinger, Josef ; Žalud, Zdeněk
Because drought and its impacts are among the worst hydrometeorological extremes (including also Central European conditions), the aim of this paper is to describe the core and use of the Integrated drought monitoring system for the Czech Republic. Land-use, information about soil, vegetation characteristics and meteorological data are used as inputs to validated water balance SoilClim model, which is applied for estimates of actual and reference evapotranspiration and water saturation of the soil profile in % or soil moisture content in mm. Moreover the prognosis of expected soil moisture (based on probabilistic analysis) is calculated for next 1, 2, 4 and 8 weeks. Main results are weekly updated in form of drought occurrence maps, which are published in spatial resolution 500 m for whole territory of the Czech Republic and for all its 76 districts separately. Final maps with detail comments are available at drought topic dedicated web page (ANONYM 3 2014).
|
|
|
Application of DSSAT model to simulated thermophilic crops in central and southern Europe
Potop, V. ; Mateescu, C.D. ; Türkott, L. ; Zahradníček, Pavel ; Boroneant, C. ; Constantinescu, F. ; Iamandei, M.
This study presents applications of DSSAT version 4.5 software package to simulate thermophilic crops. The results are used to identified adaptation options to reduce impacts of climate changes, pest and diseases in thermophilic crops in the central and southeastern Europe, specifically in Elbe River lowland and Romania. For the Czech Republic, experimental research at farm level includes: (1) testing thermophilic assortment of vegetables in Elbe lowland conditions; (2) monitoring the meteorological data, phenological phases, soil characteristics, leaf area and the amount of aboveground biomass on farmer vegetable fields. For Romania, the focus is put on crop water use efficiency under current and future climate scenarios for thermophilic species (maize) in different agricultural sites from south and south-eastern regions. CERES Maize and CROPGRO-vegetables modules embedded in DSSAT were used.
|
|
|
Odhad výnosů zemědělských plodin na základě družicového monitoringu
Lukas, V. ; Trnka, Miroslav ; Semerádová, Daniela ; Rajdl, Kamil ; Balek, Jan ; Štěpánek, Petr ; Zahradníček, Pavel ; Hlavinka, Petr ; Žalud, Zdeněk
Znalost výnosů plodin před dosažením sklizně je významná nejen pro plánování aktivit na úrovni zemědělských podniků, ale také z národohospodářského pohledu pro zabezpečení produkce potravin. Cílem studie bylo ověřit vývoj modelu odhadu výnosů významných plodin (pšenice ozimé, ječmene jarního a řepky ozimé) z výsledků vegetačních indexů NDVI (Normalized Difference Vegetation Index) a EVI2 (Enhanced Vegetation Index) ze senzoru MODIS v podobě 16 denních kompozitů za období 2000 – 2014. Za vybrané území 14 okresů České republiky, které představují regiony s vyšší intenzitou zemědělské produkce a rozdílnými pedo-klimatickými podmínkami. Přesnost predikčního modelu byl testována zejména v ročnících se silným výskytem sucha a nízkou úrovní výnosu (2000, 2003, 2006 a 2012). Stabilnější výsledky byly dosaženy ve výnosově nejproduktivnějších okresech, jako jsou Olomouc a Přerov, zatímco u výše položených území byl model značně ovlivněn nižším podílem sledovaných plodin na úkor pícnin. Ve většině případů byla vyšší přesnost stanovení výnosu dosažena pomocí vegetačního indexu EVI2 a postupným průměrováním hodnot kompozitů v průběhu vegetačního období plodin.
|
host ::
RSS.