|
|
Alluvial gold placers from Klínec area - morphology and nature of gold
Fox, Simon ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Štědrá, Veronika (oponent)
Vyhledávání ekonomicky výhodných ložisek zlata i nadále představuje významnou činnost, která se neobejde bez odborných znalostí. První část této práce se zaměřuje na vymezení základních pojmů týkajících se ložisek zlatých rud a rýžovišť zlata, včetně elementárních vlastností zlata, jeho vzniku v orogenním prostředí, transportu za pomoci přírodních prvků a jeho usazování v říčním prostředí. Dále je zkoumána oblast Klínce ve středních Čechách charakterizovaná neoproterozoickým podložím, které bylo v pozdním miocénu zvednuto v důsledku širších tektonických pohybů, které hrály klíčovou roli při ukládání aluviálního zlata. Součástí práce je i přehled historických souvislostí těžby zlata v této oblasti Čech. Praktická část této práce se snaží nalézt souvislosti mezi statistickými a pozorovacími metodami a vztahem mezi aluviálním zlatem a jeho orogenním ložiskem. Metodologie zahrnuje sběr částic v terénu a jejich následné zkoumání optickým pozorováním a mikroskopickou fotografií. Jejich morfologické vlastnosti, zejména zaoblenost a kruhovitost, jsou analyzovány, aby bylo možné identifikovat trendy naznačující blízkost k primárnímu zdroji zlata. Výsledky ukazují, že zlaté částice blíže primárnímu zdroji vykazují výraznější ostrohrannost, větší velikost zrn a vyšší dvourozměrnou kruhovitost. Naopak oblast...
|
|
|
Mineralogie ložisek typu VMS a jejich srovnání se vzorky z ložiska Tisová
Bulyžkin, Rodion ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Dolníček, Zdeněk (oponent)
Mineralogie ložisek typu VMS a jejich srovnání se vzorky z ložiska Tisová Rodion Bulyžkin Abstrakt Ložiska typu VMS (Volcanogenic Massive Sulphides) jsou specifickým typem minerálních ložisek, která jsou v současnosti významným zdrojem nerostných surovin. Jsou nezbytně důležitá pro vysoký obsah kovů, které se používají pro průmyslové a energetické sektory světového hospodářství a jsou potřebné i pro budoucí vývoj lidské společnosti. Ložiska VMS rud jsou bohatá jak na obecné, tak i na drahé kovy, a proto mají strategický význam. Jejich studium a průzkum poskytuje důležité informace o vzniku nerostných surovin a evoluci podmořských sopečných systémů. To přispívá i k lepšímu porozumění geologických procesů a vývoje naší planety, a umožňuje odhalovat nové zásoby kovů (zejména měděných a zinkových rud, které se využívají v průmyslu, například ve výrobě elektroniky, stavebních materiálů a energetice), které mohou být využity pro budoucí generace. Vznik těchto ložisek je spojen s procesy, které se odehrávají v blízkosti subdukčních zón nebo v místech, kde dochází ke kolizi tektonických desek. Během těchto procesů dochází k reakcím horkých roztoků a plynných fází, bohatých na různé prvky, s okolním horninovým prostředím a mořskou vodou. Při takovém kontaktu dochází k jejich rychlému ochlazení a následnému...
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Anomální absence Bi-Te-S fází a scheelitu v hydrotermální paragenezi je důležitým indikátorem rozdílných podmínek vzniku mineralizace na studované lokalitě a v hlavní části ložiska Jílové. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
|
Vysoce čisté křemité hmoty: vznik, vlastnosti a jejich možné zdroje v České republice
Tichý, Daniel ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Křemen a další křemité hmoty patří k nejvíce využívaným průmyslovým surovinám. V posledních letech prudce vzrostl zájem o vysoce čisté křemité hmoty, které jsou nezbytné např. v oblasti fotovoltaické energetiky nebo elektronickém/elektrotechnickém průmyslu. Striktní požadavky na čistotu vstupní suroviny spolu s velmi složitou technologií úpravy značně zužují výběr potenciálních zdrojů, vhodných k průmyslové těžbě a využití. Tato bakalářská práce pojednává o dosavadních znalostech, týkajících se vzniku, vlastností a zpracování (technologie úpravy) průmyslově využitelných ložisek a tržní politiky vysoce čistých křemitých surovin. Na tento souhrnný přehled navazuje část, která je zaměřena na ložiska a potenciální zdroje vysoce čistých křemitých surovin v České republice (Českém masívu). Tato část byla zpracována na základě veřejně dostupných archivních zdrojů (závěrečných průzkumných zpráv či výpočtů zásob), přístupných v České geologické službě - Geofondu.
|
|
|
Metallogeny of selected gold deposits of the Bohemian Massif
Němec, Matěj ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato práce byla vypracována na základě dvou studií, publikovaných autorem a kolektivem v nedávné době, a jedné další studie, jež je v současné době v recenzním řízení. Tyto publikace jsou v plném znění přiloženy v závěru této práce. V první publikaci se autoři zabývají genezí Sb-Au ložisek Krásná Hora-Milešov a Příčovy. Druhý článek se v rámci ložiska Krásná Hora detailně zabývá procesem přeměny zlata na aurostibit a vznikem dalších Au-Ag-Sb(S) fází. Třetí článek se věnuje genezi Au ložiska Voltýřov. Ložisko Krásná Hora-Milešov a Příčovy jsou v Českém masivu unikátním příkladem Sb-Au ložisek. Rudní křemenné žíly jsou zde vyvinuty v těsné vazbě s tektonicky rejuvenovanými žilnými lamprofyry probíhajícími ve směru V-Z v rámci stejně orientovaného masivního poruchového pásma v těchnickém granodioritu. Podle výsledků studia fluidních inkluzí v křemeni a stibnitu probíhala precipitace stibnitu při teplotách od ~250 do ~130 řC, zlato se ukládalo při teplotách od ~200 do ~130 řC z nízko salinních H2O fluid. Z těchto fluid krystalizovala i většina žilného křemene. Vtroušený arsenopyrit spolu s raným křemenem krystalizoval z raných H2O-CO2 fluid (250 MPa, 400 řC) a jeho krystalizace není spojená s krystalizací Au. Ze studie stabilních izotopů kyslíku z pozdního kalcitu asociovaného s krystalizací stibnitu...
|
|
|
Genetické vztahy mezi intruzemi žil porfyrů a vznikem Au mineralizace na lokalitách Petrov a Bohuliby
Petrov, Ivan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Slobodník, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá genetickými vztahy zlatonosného zrudnění a asociovaných s ním granodioritových žilních porfyrů v oblasti Petrova a Bohulib v jihozápadní části jílovského rudního revíru. Horniny, jejich hydrotermálně podmíněná alterace i hydrotermální zlatonosná mineralizace byly charakterizovány z petrografického, mineralogického a krystalochemického hlediska. Také byly vyšetřeny jejich vzájemné genetické a texturní vztahy, ověřené využitím biotitového, arzenopyritového a chloritových empirických termometrů. První identifikovaná generace sulfidické mineralizace vznikla za cca 360řC a je tvořená arzenopyritem, galenitem a ryzím zlatem. Za teploty přibližně 274řC proběhla chloritizace horninové minerální asociace a vznik chloritové žilní výplně. Druhá generace sulfidické mineralizace vznikla za 264řC. Na základě zjištěných dat granodioritový porfyr byl rozdělen na dva rozdílné genetické typy s nesoudobým vmístěním, které však mají společný původ v hlubších částech magmatického krbu středočeského plutonického komplexu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obsah a vazba stříbra v galenitu
Němec, Matěj ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Galenit se jako hlavní stříbronosná ruda vyskytuje téměř na všech Ag ložiscích. Obsahuje-li více než 0,5 hmot. % Ag, jedná se o galenit pevný roztok - PbS ss. Toto stříbro je v galenitu vázáno dvěma hlavními způsoby. Jako inkluze nebo izomorfní příměs. Kolem devadesáti procent Ag se v PbS vyskytuje v podobě inkluzí jež jsou až na vyjímky produktem retrográdního procesu chladnutí pevného roztoku. Jedná se o matildit (AgBiS2), miargyrit (AgSbS2), diaforit (PbAg3Sb3S8), freislebenit (AgPbSbS3), pyrargyrit (Ag3SbS3) aramayoit (Ag(Sb,Bi)S2), freibergit (Ag12Sb4S13), gustavit (AgPbBi3S6) etc. Menší část izomorfního Ag vstupuje do minerálu substitucí 2Ag+ = PbII+ . Rozpustnost Ag2S je však v běžných podmínkách depozice (200 - 300řC ) velmi malá. Množství takto inkorporovaného stříbra v galenitu je max. 0,4 mol. % při 615řC. Většina izomorfního stříbra ovšem vstupuje do galenitu heterovalentně substitucí Ag+ + Bi III+ /Sb III+ = 2 PbII+ . V tomto případě může být obsah Ag v PbS až 9 hmot. % při 350 - 400řC. V ložiskách, ve kterých neproběhla párová substituce Bi/Sb za Pb, je obsah stříbra v galenitu pouze velmi malý. Obsah stopových prvků Ag, Bi a Sb může mít také vliv na tvar krystalů PbS. Galenit bohatý Bi obvykle tvoří oktaedricky omezené krystaly. Galenit který obsahuje více Ag a Sb a pouze velmi malé množství...
|
|
|
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
|
host ::
RSS.