|
|
Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo - fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách.
Schneiderová, Daniela ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Tato práce se zaměřuje na specifickou část české sklářské výroby období 20. až 40. let 19. století. Věnuje se konkrétně produkci skláren na Novohradsku v jižních Čechách, kde bylo vyráběno hyalitové sklo v černé i červené variantě. Dále pak práci sklářského technologa Bedřicha Egermanna v Polevsku a v (Novém) Boru, kde znovu objevil a následně zavedl výrobu lazurami rafinovaného skla a objevil, respektive prvně vyrobil lithyalinové sklo. Tyto nově vynalezené či znovu objevené technologické postupy, jimiž se zabývá tato práce, reflektovaly změnu vkusu v období biedermeieru a druhého rokoka, kdy sklářská produkce v českých zemích dosáhla mimořádné úrovně. Nejen, že se vyrovnala soudobé anglické a francouzské produkci, ale v některých ohledech ji i předčila. Výroba těchto opakních a lazurovaných skel byla zásadním počinem, který přispěl ke zvýšení prestiže již tak vynikající úrovně českého sklářství v deklarovaném období. Klíčová slova Buquoyové, Egermann, hyalit, lithyalin, lazury, opakní sklo, sklo
|
|
|
Zhodnocení produkce manufaktury Wilhelm Schiller & Sohn z uměleckohistorického hlediska.
Benetka, Jaroslav ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií výrobce siderolitu a majoliky, továrny Wilhelm Schiller & Sohn v Horním Žlebu. Zaměřuje se na zhodnocení produkce továrny v době její existence mezi léty 1851-1910. Továrna patřila ve své době k nejvýznamnějším výrobcům siderolitu a majoliky v severních Čechách. Ze zaměstnanců továrny vzešel také pozdější ředitel Teplické technické školy (Teplitzer Fachzeichnen- und Modellir-Schule) Franz Laube. Wilhelm Schiller bedlivě sledoval umělecký vývoj stylů ve světě a podle něj vytvářel návrhy svých modelů, které si ale udržely vlastní charakter. Továrna zaměstnávala velké množství lidí z okolí.
|
|
| |
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání
Wittlich, Filip ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání. Tématem práce je zatím poměrně málo sledovaná oblast nepsaných vizuálních historických pramenů, tvořená fotografickými obrazy. Vlastní práce je rozdělena na pět částí. První se zabývá vybranými okolnostmi a předpoklady, které vedly ke vzniku fotografie. Vedle poukazu na odlišné vnímání cyklického (přírodního) a lineárního (historického) času, jako významného předpokladu pro různé způsoby zachycení minulosti, je pozornost věnována iluzivní mimetické obrazové tradici, jenž je charakteristická pro zobrazování skutečnosti v západní kultuře. Na základě této zobrazovací tradice - ve spojení s poznatky z oblasti přírodních věd - vznikla fotografie jako produkt společenské potřeby zobrazování. Pozornost je věnována základní faktografii vynálezu fotografie a tomu, jak bylo nové zobrazování používáno a rozvíjeno ve společnosti. Druhá kapitola je věnována proměnlivému obsahu pojmu umění oscilujícímu mezi činností a věděním, dále pak důsledkům tohoto rozporu v posuzování fotografie. Na základě definování postavení fotografie mezi vědou a uměním je věnována pozornost třem nejvýraznějším oborům, které ve svém diskursu reflektují fotografii ve vztahu ke společnosti. Je zmiňováno využití fotografie v oboru dějin umění a následné vytváření fotografie jako...
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
|
|
|
Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání
Wittlich, Filip ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce)
Fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání. Tématem práce je zatím poměrně málo sledovaná oblast nepsaných vizuálních historických pramenů, tvořená fotografickými obrazy. Vlastní práce je rozdělena na pět částí. První se zabývá vybranými okolnostmi a předpoklady, které vedly ke vzniku fotografie. Vedle poukazu na odlišné vnímání cyklického (přírodního) a lineárního (historického) času, jako významného předpokladu pro různé způsoby zachycení minulosti, je pozornost věnována iluzivní mimetické obrazové tradici, jenž je charakteristická pro zobrazování skutečnosti v západní kultuře. Na základě této zobrazovací tradice - ve spojení s poznatky z oblasti přírodních věd - vznikla fotografie jako produkt společenské potřeby zobrazování. Pozornost je věnována základní faktografii vynálezu fotografie a tomu, jak bylo nové zobrazování používáno a rozvíjeno ve společnosti. Druhá kapitola je věnována proměnlivému obsahu pojmu umění oscilujícímu mezi činností a věděním, dále pak důsledkům tohoto rozporu v posuzování fotografie. Na základě definování postavení fotografie mezi vědou a uměním je věnována pozornost třem nejvýraznějším oborům, které ve svém diskursu reflektují fotografii ve vztahu ke společnosti. Je zmiňováno využití fotografie v oboru dějin umění a následné vytváření fotografie jako...
|
|
| |
host ::
RSS.