|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kardioprotekce navozená změnou abiotických faktorů vnějšího prostředí
Kubátová, Hana ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Široké pozornosti se proto dostává metodám snižujícím ischemicko-reperfuzní poškození vznikající v důsledku akutního infarktu myokardu. Preconditioning navozený po aplikaci ischemie, chladu nebo cvičením snižuje velikost infarktu a výskyt ventrikulárních arytmií. Přesný mechanismus účinku není zcela znám, ale důležitou roli v něm hraje udržení vápníkové homeostázy v buňce, otevření draslíkových ATP dependentních kanálů (KATP) a naopak zabránění otevření póru způsobujícího změnu propustnosti mitochondriální membrány (MPTP). Kardioprotektivní účinek byl prokázán i u chronického působení hypoxie a pravidelné pohybové aktivity a alespoň částečně závisí na posílené činnosti antioxidačních enzymů a otevření KATP. V zimě se zvyšuje riziko infarktu myokardu u široké skupiny pacientů. U otužilců dochází ke snížení stresu při vystavení chladovému podnětu. Mírný stres je ale pro navození kardioprotekce naprosto nezbytný. Bohužel v současnosti není k dispozici dostatek informací o vlivu dlouhodobé adaptace na chlad na snížení velikosti infarktu myokardu. Některé studie ale naznačují, že otužování by se vedle pravidelné fyzické námahy mohlo stát další široce dostupnou metodou prevence kardiovaskulárních onemocnění.
|
|
|
Echokardiografické hodnocení systolické funkce levé srdeční komory u potkanů adaptovaných na hypoxii a zvýšenou fyzickou zátěž
Hrdlička, Jaroslav ; Papoušek, František (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
- 3 - Abstrakt Adaptace na hypoxii nebo zvýšenou fyzickou zátěž má kardioprotektivní účinky proti ischemickému poškození, může však být spojena i s negativním dopadem na funkci srdce. Případné negativní změny přitom závisí na stupni hypoxie či intenzitě fyzické zátěže a u konkrétních používaných protokolů je nezbytné je ověřit. Ideálním metodickým přístupem je přitom echokardiografie, která umožňuje neinvazivní, opakovaná a dlouhodobá měření u stejných jedinců a sledování vývoje změn v průběhu adaptace. Cílem této práce bylo pomocí echokardiografických vyšetření zjistit vliv vybraného protokolu adaptace na intermitentní hypobarickou hypoxii (odpovídající nadmořské výšce od 4 000 m do 8 000 m v celkové délce 15 týdnů) a protokolu adaptace na zvýšenou fyzickou zátěž (běh rychlostí 30 m.min-1 , 60 min denně po dobu 4 týdnů) na změny geometrie a systolické funkce levé srdeční komory potkanů. Hodnoceny byly základní echokardiografické parametry geometrie komory a parametry srdeční funkce (frakční zkrácení, ejekční frakce, tepový objem, srdeční výdej a další ukazatele). Při adaptaci potkanů na intermitentní hypobarickou hypoxii nedošlo ve srovnání s kontrolní skupinou ke zhoršení echokardiografických ukazatelů systolické funkce ani k rozvoji hypertrofie levé komory; známky hypertrofie byly zaznamenány pouze při...
|
host ::
RSS.