|
|
Vliv stresu na metabolismus kortikosteroidů v periferních tkáních.
Makal, Jakub ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Působení stresoru na organismus může vést k narušení homeostázy. Aby k tomu nedocházelo, vyvinul se u organismů mechanismus, který kompenzuje negativní dopady stresorů - stresová odpověď. Jedním ze dvou hlavních systémů zajišťujících stresovou odpověď organismu je osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA osa). Efektorem HPA osy jsou glukokortikoidy, steroidní hormony uvolňované z kůry nadledvin. V cílových tkáních pro glukokortikoidy se vyskytují enzymy, které tyto hormony metabolizují. Mění aktivní glukokortikoidy na inaktivní formu, nebo naopak. Dosud byly popsány dva takové enzymy - 11beta-hydroxysteroiddehydrogenasa typu 1 a typu 2. Bylo prokázáno, že v některých tkáních se pod vlivem stresu mění jak exprese, tak aktivita těchto enzymů. Tyto změny jsou tkáňově specifické a závislé na typu aplikovaného stresoru.
|
|
|
Obezita její příčiny a následky
Ondráčková, Anna ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Kuda, Ondřej (oponent)
Obezita je jedním z nejrozšířenějších zdravotních problémů na světě. Trpí jí přes 500 milionů dospělých a přes 40 milionů dětí. Cílem této práce je shrnout poznatky o příčinách a následcích tohoto problému. I přesto, že v některých případech jsou za její rozvoj zodpovědné pouze genetické mutace, jako mutace v ob genu, nebo Prader-Willi syndrom, převážná většina případů je způsobena životním stylem lidí - nadměrný příjem potravy a nedostatečná fyzická aktivita. Zdravotních problémů, které doprovázejí obezitu, je mnoho. Mezi nejzávažnější můžeme zařadit metabolický syndrom, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění a rakovinu. Následky obesity se ovšem netýkají jen zdraví. Můžeme pozorovat také ekonomické následky. Finanční náklady na léčbu obezity a s ní spojených nemocí se pohybují ve stovkách miliard dolarů. Farmakologická léčba se prozatím prokázala jako neúčinná. Pokud jsou léky účinné, vedlejší účinky jsou natolik závažné, že jejich využití není možné. Zatím největší naději dávají hormony tukové tkáně, které regulují příjem potravy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mikroklimatické parametry přírodních a umělých typů úkrytů dendrofilních a štěrbinových druhů netopýrů.
Nodžáková, Kateřina ; Vybíral, Stanislav (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat mikroklimatické charakteristiky prírodních a umelých typu úkrytu v biosférické rezervaci Trebonsko na jihu Cech. S využitím datalogeru jsme merili teplotní parametry dutin obsazených a neobsazený netopýry a porovnávali je s teplotou umelých úkrytu - okenic a vápenky. Naše výsledky prokázaly, že vápenka a stromové dutiny jsou ve studované oblasti obývány jinými druhy netopýru než okenice, což dokazuje, že nároky na úkrytové mikroklima jsou druhove specifické. Využití vápenky muže být pro netopýry výhodné zejména v období brezosti a laktace, jelikož jim poskytuje príznivejší mikroklima v porovnání se stromovými dutinami, což muže být jeden z duvodu proc se v ní behem brezosti agreguje tak velká kolonie samic. Dále byla merena velikost metabolismu za ruzných okolních teplot. V experimentu byly využity tyto druhy netopýru: netopýr vecerní (Eptesicus serotinus) a netopýr rezavý (Nyctalus noctula). Velikost metabolismu byla merena v rozmezí teplot 26-43 řC. Naše výsledky potvrdily rozdílné nároky obou zkoumaných druhu netopýru na mikroklimatické pomery. Lze predpokládat, že vysoké teploty spadající do termoneutrální zóny pravdepodobne umožnují netopýrum udržovat telesnou teplotu pasivne a tím minimalizovat energetické nároky.
|
|
|
Vliv stresu na expresi 11β-hydroxysteroiddehydrogenasy v mozku laboratorního potkana
Kuželová, Andrea ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem stresu na činnost CA1 oblasti hippokampu. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda stresová zátěž ovlivní lokální metabolismus glukokortikoidů, a zda se v CA1 oblasti hippokampu účinkem stresové reakce změní hladiny kortikosteroidních receptorů. K odpovědi na tyto otázky byly použity celkem tři kmeny potkanů. Potkani kmene Fisher, Lewis a Wistar, kteří se mezi sebou vzájemně liší v aktivitě osy hypothalamus-hypofýza-nadledviny. Naše výsledky prokázaly, že stresová zátěž nemá žádný vliv na změnu exprese MR mRNA. Naopak snižuje hladiny GR mRNA v CA1 dorzální oblasti hippokampu. Také jsme potvrdili, že u potkanů kmene Lewis a Wistar nedojde po stresu ke změně glukokortikoidního metabolismu. U Fisher potkanů se v CA1 ventrální oblasti hippokampu zvýšila exprese 11β-HSD1 mRNA, a s tím tedy i metabolismus kortikosteronu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Peptidové hormony ovlivňující příjem potravy a jejich analogy jako potenciální látky pro léčbu obezity
Nagelová, Veronika ; Maletínská, Lenka (vedoucí práce) ; Vybíral, Stanislav (oponent)
Obezita je v dnešní době významným celosvětovým zdravotním problémem. Každoročně se zvyšuje množství osob s obezitou (BMI > 30 kg . m-2 ) a nadváhou (BMI > 25 kg . m-2 ). Obezita není jen kosmetickým nedostatkem, ale vede k mnoha závažným zdravotním komplikacím, především ke kardiovaskulárním chorobám, metabolickým poruchám apod. Můžeme ji definovat jako nadměrné množství tělesné tukové tkáně. Její rozvoj je často ovlivněn energetickým příjmem, který převažuje nad energetickým výdejem. Mnohé studie se v současnosti zabývají vlivem různých látek, které by potenciálně mohly působit jako léky pro snižování hmotnosti. Peptidové hormony, jimiž se tato práce zabývá, můžeme rozdělit na dlouhodobě působící (leptin, inzulín, ghrelin) a krátkodobě působící (např. cholecystokinin, glukagonu podobný peptid 1, peptid YY, peptidy CART, melanokortinový systém, neuropeptid Y a hormon koncentrující melanin). Dále lze peptidy rozdělit podle jejich působení na příjem potravy na anorexigenní a orexigenní. Anorexigenní peptidy snižují příjem potravy, orexigenní působí opačně.
|
host ::
RSS.