|
|
Solubilní endoglin a jeho role v patogenezi endotelové dysfunkce
Vitverová, Barbora ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Barbora Vitverová Školitel: prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce: Solubilní endoglin a jeho role v patogenezi endotelové dysfunkce Endotel je hlavním regulátorem cévní homeostázy a vykazuje řadu vasoprotektivních účinků, mezi něž patří produkce vasodilatačně působících substancí, potlačení růstu buněk hladké svaloviny či inhibice zánětlivých odpovědí. Většina těchto účinků je zprostředkována oxidem dusnatým (NO), nejúčinnějším endogenním vasodilatátorem. Pokles v produkci či aktivitě NO vede k narušení endotel dependentní vasodilatace, což je charakteristický rys endotelové dysfunkce. Endotelová dysfunkce je prvním a zásadním krokem v rozvoji aterosklerózy a lze ji v cévách detekovat ještě před strukturálními změnami cévní stěny. Ateroskleróza je komplexní zánětlivé onemocnění, jež je podkladem mnoha kardiovaskulárních onemocnění, zejména ischemické choroby srdeční, a tvoří tak hlavní příčinu morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Lékem volby v terapii aterosklerózy, potažmo ischemické choroby srdeční, jsou statiny, které prokazatelně snižují hladiny LDL cholesterolu a svými pleiotropními účinky příznivě modulují funkci endotelu. Pro studium aterosklerózy se v...
|
|
|
Posouzení znalosti dietních a režimových opatření u pacientů s akutním koronárním syndromem
Eliášová, Marie ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Východiska: Akutní koronární syndromy (AKS) se jako součást kardiovaskulárních onemocnění významně podílí na mortalitě, morbiditě a invalidizaci osob ve vyspělých státech. Cílem současné terapie je tudíž snížení rizika následných komplikací včetně časného úmrtí a zvýšení kvality života pacientů. Pro úspěšnost léčby je nezbytné vedle farmakoterapie dodržovat i režimová a dietní opatření, která tvoří nedílnou součást terapie. Základním předpokladem pro úspěšnou léčbu je tudíž dostatečná znalost těchto opatření pacienty. Cíle práce: Cílem diplomové práce bylo posoudit, jaká je úroveň znalostí dietních a režimových opatření u pacientů s diagnózou AKS. Dílčími cíli bylo také zjistit, zda je úroveň znalostí ovlivněná pohlavím nebo předchozí edukací pacienta, dále popsat stravovací návyky pacientů a blíže specifikovat jejich znalosti výživových zásad a vytipovat konkrétní oblasti, v nichž mají pacienti největší nedostatky. Metodika: Výzkum znalostí u pacientů s AKS byl prováděn formou dotazníkového šetření. Dotazník sestavený přímo pro účely této práce byl schválen Etickou komisí VFN pro použití na lůžkových odděleních II. a III. interní kliniky a na Koronární jednotce II. interní kliniky VFN. Do šetření bylo zahrnuto celkem 80 pacientů s diagnózou AKS. Znalosti pacientů byly hodnoceny jak celkově, tak ve...
|
|
|
Solubilní endoglin a jeho role v patogenezi endotelové dysfunkce
Vitverová, Barbora ; Nachtigal, Petr (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Barbora Vitverová Školitel: prof. PharmDr. Petr Nachtigal, Ph.D. Název disertační práce: Solubilní endoglin a jeho role v patogenezi endotelové dysfunkce Endotel je hlavním regulátorem cévní homeostázy a vykazuje řadu vasoprotektivních účinků, mezi něž patří produkce vasodilatačně působících substancí, potlačení růstu buněk hladké svaloviny či inhibice zánětlivých odpovědí. Většina těchto účinků je zprostředkována oxidem dusnatým (NO), nejúčinnějším endogenním vasodilatátorem. Pokles v produkci či aktivitě NO vede k narušení endotel dependentní vasodilatace, což je charakteristický rys endotelové dysfunkce. Endotelová dysfunkce je prvním a zásadním krokem v rozvoji aterosklerózy a lze ji v cévách detekovat ještě před strukturálními změnami cévní stěny. Ateroskleróza je komplexní zánětlivé onemocnění, jež je podkladem mnoha kardiovaskulárních onemocnění, zejména ischemické choroby srdeční, a tvoří tak hlavní příčinu morbidity a mortality ve vyspělých zemích. Lékem volby v terapii aterosklerózy, potažmo ischemické choroby srdeční, jsou statiny, které prokazatelně snižují hladiny LDL cholesterolu a svými pleiotropními účinky příznivě modulují funkci endotelu. Pro studium aterosklerózy se v...
|
|
|
Nové markery kardiovaskulárního rizika v diagnostice a monitoraci léčby.
Tůmová, Eva ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Freiberger, Tomáš (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou dlouhodobě jednou z vedoucích příčin morbidity a mortality v rozvinutých zemích s komplexním vlivem jak na zdraví jednotlivce, tak i významným socioekonomickým dopadem. Snahou lékařů z mnoha oborů je v posledních desetiletích najít co možná nejlépe vypovídající rizikový faktor (RF) (či kombinaci několika RF), který by napomohl stanovení individuálního rizika rozvoje KVO. Tato stratifikace rizika slouží k identifikaci rizikových pacientů a intenzifikaci léčby, případně nastolení včasných preventivních opatření. V současné době je známo několik rutinně vyšetřovaných RF aterosklerózy, potažmo KVO, díky nimž je možné individualizovat zdravotní péči. Nicméně stále dochází k rozvoji KVO a výskytu náhlých příhod i u jedinců, kteří nesplňovali kritéria pro vysoce rizikové pacienty. Proto stále přetrvává snaha o nalezení co možná nejvíce specifického RF, v posledních letech je vkládána velká naděje v tzv. zánětlivé parametry, které hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. V naší práci jsme se věnovali vyšetřování hladin zánětlivých parametrů u specifických skupin pacientů (obézní děti a pacienti s metabolickým syndromem) a sledovali efekt poklesu hmotnosti při úpravě životního stylu. Hlavním pilířem našeho zájmu byl enzym fosfolypáza A2 asociovaná s lipoproteiny...
|
|
|
Hodnocení znalostí o vhodném složení stravy u pacientů s přítomností rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění
Lupoměská, Petra ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. Teoretická část je rozdělena do několika kapitol, první tři seznamují se základními informacemi o ateroskleróze jako je její definice, predilekční oblasti, průběh aterosklerotických změn, nejvýznamnější rizikové faktory a klinické následky. Následující kapitola uvádí základní preventivní opatření týkající se kardiovaskulárních onemocnění. Poslední přibližuje pojem edukace a mimo jiné uvádí i její náplň v preventivní kardiologii. Praktická část je věnována hodnocení znalostí o vhodném složení stravy u pacientů s přítomností rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí. Sběr dat byl realizován kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků v Centru preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, a to po dobu tří měsíců od 1. 11. 2017 do 31. 1. 2018. V rámci výzkumu byl zvolen jeden hlavní a dva dílčí cíle, hlavním bylo zjistit, jaké mají pacienti znalosti ohledně vhodného složení stravy. Tento cíl byl splněn, u některých znalostních otázek si respondenti vedli velmi dobře, odpověď na otázky týkající se například zdrojů transmastných kyselin však znalo jen malé procento z nich. Prvním dílčím cílem bylo porovnat znalosti pacientů s ohledem na edukaci nutričním terapeutem. Tento cíl byl taktéž splněn, nepotvrdilo...
|
|
|
Význam diety v ovlivnění rizikových faktorů KVO u pacientů léčených statiny
Bártová, Kateřina ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Vaclová, Martina (oponent)
Dieta a další režimová opatření jsou součástí léčby dyslipidémií, kde je cílem prostřednictvím modifikace lipidového a lipoproteinového metabolismu ovlivnit kardiovaskulární riziko a snížit riziko aterotrombotických komplikací. Cílem této práce bylo zjistit význam diety v ovlivnění rizikových faktoru KVO u pacientů léčených statiny, tedy zhodnotit stravovací návky těchto pacientů pomocí dotazníku a sledovat změny před a po edukaci u zvolených antropometrických a laboratorních parametrů. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 41 pacientů (věk 50 let ± 11, délka užívání statinů - déle než půl roku 88 % a do půl roku 12 %, kouření - 73 % ne a 27 % ano). Dotazník na stravovací návyky byl vyplněn pacientem před edukací a následně vyhodnocen. Sledované parametry - váha, obvod pasu, krevní tlak, celkový cholesterol, HDL-c, non-HDL-c, LDL-c, triglyceridy, glykémie, glykovaný hemoglobin u diabetiků byly hodnoceny před edukací a dále 2-3 měsíce po edukaci. Pacienti převážně znají základní pravidla diety s omezením tuků, ale přes 30 % zařazuje do jídelníčku potravinu neodpovídající této dietě a přes 30 % pacientů nekonzumuje naopak potraviny, které by v rámci diety vhodné byly. Více než polovina pacientů má méně než 30 minut pohybové aktivity denně, jakoukoliv sportovní aktivitu v rozsahu větším než 60min týdně...
|
|
| |
|
|
Genetic determination of cholesterolemia regulation
Vlachová, Miluše ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
Souhrn Většina hypercholesterolémií je polygenního původu, dosud však neznáme všechny geny, které cholesterolémii určují. K objevu těchto genů by mohlo napomoci studium experimentálních modelů se spontánním defektem v metabolismu cholesterolu. Cholesterolémie u lidí může být též ovlivněna řadou genových variací a polymorfismů. Některé z nich mohou ovlivnit i odpověď cholesterolémie na příjem tuků. Pražský hereditárně hypercholesterolemický (PHHC) potkan je jedinečný model hypercholesterolémie, která je indukovaná pouze dietním cholesterolem (bez přídavku kyseliny cholové nebo léků ovlivňujících činnost štítné žlázy). Již na standardní dietě má lehce zvýšenou cholesterolémii a na podání cholesterolové diety reaguje několikanásobným vzestupem koncentrace cholesterolu v krvi (odpovídající pacientům s hypercholesterolémií). Akumulují se u něj lipoproteiny s vysokým obsahem cholesterolu, zejména lipoproteiny o střední (IDL) a velmi nízké (VLDL) hustotě. V pokusu s tyloxapolem (inhibitorem lipoproteinové lipasy (LPL)) jsme zjistili, že PHHC potkan na cholesterolové dietě inkorporuje do VLDL dvakrát více cholesterolu než potkan Wistar, a to při stejném obsahu cholesterolu v játrech u obou kmenů. Tyto VLDL bohaté na cholesterol jsou in vivo katabolizovány pomaleji a hromadí se v cirkulaci. Zvýšenou inkorporaci...
|
|
|
Analýza vybraných genetických markerů u pacientů po transplantaci srdce
Petříková, Nikola ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Transplantace srdce (TS) je prováděna u pacientů v terminální fázi srdečního selhání, u kterých všechny ostatní léčebné metody selhaly. Nejčastějšími p íčinami takto závažného srdečního selhání jsou dilatační kardiomyopatie (DKMP) a ischemická choroba srdeční (ICHS). Osud pacientů po transplantaci srdce je velice variabilní. Predikce dlouhodobého p ežívání pacientů není v současné době uspokojující a dosud nebyl nalezen spolehlivý marker. ada pacientů zem e po transplantaci srdce v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Tato práce je zamě ena na molekulárně genetickou a následně statistickou analýzu 4 jednonukleotidových polymorfismů (SNPs), konkrétně rs17Ř1744ř (16q12.2; gen FTO), rs2943634 (2q36.3; intergenová oblast), rs6922269 (6q25.1; gen MTHFD1L), a rs10757274 (řp21.3; intergenová oblast), u kterých byla na základě celogenomových asociačních studií (GWASs) odhalena p íčinná souvislost s KVO nezávislá na tradičních rizikových faktorech. Genotypizovali jsme vzorky DNA 364 dárců a 364 p íjemců srdce. Výsledky byly analyzovány pomocí odds ratio (OR) a Pearsonova χ2 testu. Jako kontrolní soubor byly použity vzorky jedinců z populační studie MONICA. Zkoumali jsme zastoupení genotypů u pacientů, kterým selhalo srdce v důsledku dilatační kardiomyopatie či ischemické choroby srdeční, dále u pacientů s...
|
|
|
Hodnocení spotřeby živočišných tuků u pacientů s KV onemocněním, diabetu mellitu
Šťovíčková, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Šnejdrlová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na spotřebu živočišných tuků u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním a diabetem mellitem. Obsah práce je rozdělen mezi teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem teoretické části je poskytnout obecný popis lipidů z hlediska jejich rozdělení, struktury, vlastností a funkcí v lidském organismu. V následujících kapitolách je podrobně popsán metabolismus a transport lipidů. Poslední oddíl teoretické části pojednává o živočišných tucích z hlediska výživy, především o zdravotních rizicích v důsledku jejich zvýšeného příjmu a o dietních opatřeních v prevenci a léčbě KVO a DM. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkové studii. Předmětem této studie bylo zhodnocení stravovacích zvyklostí, především míra konzumace živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Dalším předmětem zájmu bylo hodnocení povědomí, znalostí a edukace, které tito pacienti mají o dietních opatřeních vzhledem k jejich onemocnění. Také byla zkoumána otázka, zda-li pacienti tato opatření dodržují. Výzkumu se zúčastnili pacienti s KVO a DM, kteří docházeli do Diabetického centra a Centra preventivní kardiologie fakultní polikliniky VFN v Praze. Klíčová slova: lipidy, mastné kyseliny, cholesterol, metabolismus, diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění, rizikové faktory, dietní opatření
|
host ::
RSS.