|
| |
|
|
Kronika komendy Řádu křižovníků s červenou hvězdou v Chebu z let 1829-1836 a její výpovědní hodnota o dějinách komendy od poloviny 16. století do roku 1631
Knetlová, Hana ; Vorel, Petr (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Ve velmi nedávné době byl ve Státním okresním archivu v Chebu konečně pořízen inventář zde uložené části archivu zdejší křižovnické komendy. Součástí tohoto archivu je také kronika komendy, kterou začal psát tehdejší chebský komtur Leopold StOhr v letech 1829-1836. Podstatná část knihy je věnována historii chebské komendy od samotného založení špitálu. Podrobněji mohl díky zachovaným dokumentům kronikář popsat historii komendy počínaje polovinou 16. století, protože právě dokumenty týkající se reformace a událostí za třicetileté války mu byly k dispozici v archivu komendy, který se tehdy nacházel v sídle chebského komendátora u sv. Bartoloměje. A navíc, což ještě v té době nebylo zcela běžné, kronikář důsledně odkazuje na zdroj, ze kterého poznatky pro svou kroniku vyčetl. Lze tedy přímo jeho práci porovnat s některými dochovanými prameny z 16. a 17. století, na které se autor kroniky odvolává. Není však úplně jednoduché dokumenty dohledat, protože archiv byl rozdělen a jeho část převezena do Prahy, kde byl roztříděn do kartonů. Přesto jsem se alespoň částečně pokusila porovnat kronikářovo pojetí s autentickými prameny a na některých místech ho snad trochu doplnit. Na počátku bych se alespoň krátce zmínila o původu a charakteru Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Podnět k jeho vzniku dala samotná Svatá...
|
|
|
Zápas o Svídnicko-Javorsko za vlády Lucemburků
Zelenka, Jaroslav ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Svídnicko - Javorsko patřilo ve 14. století do komplexu knížectví, jejichž piastovští vládci se titulovali jako duces Silesiae nebo duces Opolliensis. Dnes se toto území souhrnně nazývá Slezsko (Slqsk, SChlesien).l Do komplexu těchto; zemí patEJ-lo rovněž Svídnicko Javorsko, jež vzniklo pod vládou Boleslava I. Svídnického. Tento kníže založil rodovou linii, která bude v textu označována jako svídnická. Po Boleslavově smrti si knížectví rozdělili jeho tři synové. Bernardovi připadlo Svídnicko, Jindřichovi Javorsko, a nejmladší Boleslav získal Minstrbersko. K obnovení Svídnicko Javorska došlo roku 1346 za vlády Boleslavova vnuka Bolka II. Svídnického. Nejednalo se však o zcela totožný územní celek. Bolek I I. ovládnul po smrti svého strýce Jindřicha Javorsko, avšak větší část Minstrberského knížectví zůstala v moci potomků Boleslava Minstrberského. Osud jednotlivých knížectví, které vznikly rozpadem země Boleslava I. Svídnického bude sledován pouze do té doby, dokud si jeho potomci zachovávali alespoň fakticky nezávislé postavení vůči českému králi. Knížectví svídnických Piastovců představovalo území, kde se po celý středověk setkával německý, polský a český živel. Dalo by se proto očekávat, že se dějiny této země budou těšit zájmu badatelů zmíněných národů. Skutečnos t je ovšem jiná. Svídnicko - Javorsko...
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století
Zich, Ondřej ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Ondřej ZICH, Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013, Práce představuje dva hlavní pivovary na brandýském komorním panství v letech 1547 - 1700, a sice společný měšťanský pivovar cechu nákladníků a sladovníků v Brandýse nad Labem a vrchnostenský podnik při zámku tamtéž. Zmapování městského pivovarnictví dává dopodrobna nahlédnout do statut a fungování cechu právovárečných měšťanů, včetně jejich členstva a otázky šenku piva, a to skrze památné knihy městské a památné knihy cechovní. Naproti tomu o prameny Nové manipulace opřené bádání o zámeckém pivovaru ukazuje jeho stavební proměny, zaměstnance a hospodářské výsledky. Závěrečná část práce je věnována vzájemné teritoriální i cenové konkurenci a porovnání obou podniků. Klíčová slova: Brandýské komorní panství, Brandýs nad Labem, pivovarnictví, 16. a 17. století
|
|
|
Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750
Prchal, Vítězslav ; Vorel, Petr (vedoucí práce)
Zájem o dějiny aristokracie v raném novověku prošel od 90. let 20. století v české historiografii prudkým rozvojem, charakterizovaným aplikací kulturněhistorických, sociálně historických a historickoantropologických východisek ve snaze proniknout k podstatě myšlenkového světa urozenců jakožto svébytné společenské skupiny. Postupně se vyčlenilo několik základních směrů bádání: zájem o politickou kulturu a dějiny moci, o aristokratické dvory a rezidence a o životní cykly šlechtické rodiny. Výzkum, původně pevně zakotvený v 16. století, se v poslední době úspěšně rozšiřuje také do druhé poloviny 17. a do 18. století. Rovněž výzkum aristokratických sídel má v domácím prostředí bohatou tradici, v posledních letech rozvíjenou také pod dojmem sociálně pojatých dějin umění. Naopak dějiny vojenství nejsou mezi historiky raného novověku příliš pěstovanou disciplínou, což platí i o vztahu aristokracie a vojenské problematiky 16. - 18. století. Chybí například základní analytické studie o kariérách urozenců v řadách habsburské armády tohoto období. Předkládaná práce se hlásí ke kulturně a sociálně pojatým dějinám vojenství, tak jak byly postulovány od pozdních 70. let v USA a ve Velké Británii. Klade si dva základní cíle. Tím prvním je představení svého času velmi vlivného konceptu tzv. vojenské revoluce, který...
|
|
|
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket. Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487)
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Z měšťanského domu přes císařský dvůr na hrad Loket Kariéry Kašpara a Matesa Šliků v Čechách, Říši a Sasku (1390-1487) Předkládaná dizertační práce se věnuje tématu nejstarších dějin rodu Šliků. Vzestup původně měšťanské rodiny je založen na dvorské a kancelářské kariéře Kašpara Šlika († 1449), který své úspěchy ve službách Zikmunda Lucemburského, Albrechta a Fridricha Habsburských podpořil souborem falešných listin, které výrazně napomohly změně jeho společenského a ekonomického statutu (falešné povýšení na hraběte, majetkové zisky). Po jeho smrti bratr Mates Šlik a jeho synové vedli ve druhé polovině 15. století zápas o udržení získaného postavení i majetku. Sledovanými tématy bylo použití dvorské služby a kariéry pro průnik měšťanů do šlechtických vrstev, zejména se zaměřením na osobu Kašpara Šlika († 1449). Druhým tématem bylo hledání strategií, kterými se Šlikové, zejména bratr zmíněného Mates Šlik († 1487), vymezovali vůči šlechtickému prostředí, jehož se stali součástí. Podstatnými okruhy zde byl vztah k městu Cheb, odkud rod pocházel, a k Loketskému kraji, který Šlikové získali a ze kterého se snažili vytvořit základ rodového dominia. Falzátorská činnost zakladatele rodu přispěla značnou měrou ke vzniku zkresleného obrazu o dějinách rodu. Proto byla na začátek zařazena kapitola věnovaná...
|
|
|
České království, soused Bavorska v pozdním středověku a raném novověku
Herglová, Ivana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vorel, Petr (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Ivana HERGLOVÁ --- ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ - SOUSED BAVORSKA V POZDNÍM STŘEDOVĚKU A RANÉM NOVOVĚKU --- Abstrakt --- Práce se zabývá styčnými momenty české a bavorské historie (především z hlediska politických dějin) v 15. a začínajícím 16. století. Centrem její pozornosti jsou vztahy Českého království a čtyř dílčích vévodství, do kterých bylo v této době Bavorské vévodství rozděleno - (Dolní) Bavorsko-Straubing, Bavorsko-Mnichov, Bavorsko-Landshut a Bavorsko- Ingolstadt. Text disertace je rozdělen do čtyř velkých oddílů. Prvním je období husitských válek, dále jde o českou královskou volbu roku 1440 Albrechta III. Mnichovského a její odmítnutí tímto vévodou. Následuje spolupráce Českého království s landshutským dílčím vévodstvím za vlády Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. Práci uzavírá pohled na pokus bavorských vévodů (nyní již opět sjednoceného vévodství) Viléma IV. a Ludvíka X. o zisk české královské koruny ve snaze zamezit hegemonii Habsburků ve středoevropském prostoru.
|
|
|
Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750
Prchal, Vítězslav ; Vorel, Petr (vedoucí práce)
Zájem o dějiny aristokracie v raném novověku prošel od 90. let 20. století v české historiografii prudkým rozvojem, charakterizovaným aplikací kulturněhistorických, sociálně historických a historickoantropologických východisek ve snaze proniknout k podstatě myšlenkového světa urozenců jakožto svébytné společenské skupiny. Postupně se vyčlenilo několik základních směrů bádání: zájem o politickou kulturu a dějiny moci, o aristokratické dvory a rezidence a o životní cykly šlechtické rodiny. Výzkum, původně pevně zakotvený v 16. století, se v poslední době úspěšně rozšiřuje také do druhé poloviny 17. a do 18. století. Rovněž výzkum aristokratických sídel má v domácím prostředí bohatou tradici, v posledních letech rozvíjenou také pod dojmem sociálně pojatých dějin umění. Naopak dějiny vojenství nejsou mezi historiky raného novověku příliš pěstovanou disciplínou, což platí i o vztahu aristokracie a vojenské problematiky 16. - 18. století. Chybí například základní analytické studie o kariérách urozenců v řadách habsburské armády tohoto období. Předkládaná práce se hlásí ke kulturně a sociálně pojatým dějinám vojenství, tak jak byly postulovány od pozdních 70. let v USA a ve Velké Británii. Klade si dva základní cíle. Tím prvním je představení svého času velmi vlivného konceptu tzv. vojenské revoluce, který...
|
|
|
Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století
Zich, Ondřej ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vorel, Petr (oponent)
Ondřej ZICH, Pivovarnictví na komorním panství Brandýs nad Labem v 16.-17. století, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2013, Práce představuje dva hlavní pivovary na brandýském komorním panství v letech 1547 - 1700, a sice společný měšťanský pivovar cechu nákladníků a sladovníků v Brandýse nad Labem a vrchnostenský podnik při zámku tamtéž. Zmapování městského pivovarnictví dává dopodrobna nahlédnout do statut a fungování cechu právovárečných měšťanů, včetně jejich členstva a otázky šenku piva, a to skrze památné knihy městské a památné knihy cechovní. Naproti tomu o prameny Nové manipulace opřené bádání o zámeckém pivovaru ukazuje jeho stavební proměny, zaměstnance a hospodářské výsledky. Závěrečná část práce je věnována vzájemné teritoriální i cenové konkurenci a porovnání obou podniků. Klíčová slova: Brandýské komorní panství, Brandýs nad Labem, pivovarnictví, 16. a 17. století
|
host ::
RSS.