Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 95 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za Protektorátu.
Hanák, Zdeněk ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Plachý, Jiří (oponent)
Dolní Vilémovice v letech 1939-1945. Česká vesnice za protektorátu. Předkládaná práce zachycuje osud západomoravské vesnice Dolní Vilémovice v období nacistické okupace. Za využití pramenů úřední provenience a orální historie se snaží vykreslit každodennost českého venkova během druhé světové války a zachytit dopad změněných politických poměrů na život venkovského obyvatelstva. Výše zmíněná vesnice nebyla autorem zvolena náhodně, jedná se totiž o rodiště Jana Kubiše, jednoho z atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V práci je tak několik pasáží věnováno i německým represím vůči místnímu obyvatelstvu, především rodině Kubišových, a protinacistickému odboji.
Obraz bolševiků v legionářské paměti
Pácha, Martin ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat proces vytváření obrazu a role bolševiků v paměti československých legionářů. Základní položenou otázkou je, jak se tento obraz vytvářel bezprostředně v době působení legií v Rusku a jak se změnil v následném období meziválečného Československa. První část práce tvoří analýza legionářského tisku vydávaného v Rusku, konkrétně Československého denníku. Druhá část je založena na analýze meziválečné legionářské literatury, především na textech autorů vyjadřujících se k událostem revolučního Ruska v obecnější rovině. Pomocí komparace pramenů práce ukazuje, že navrátivší se legionáři ve svých textech bolševickou problematiku silně zjednodušovali a bolševikům přiřadili pouze roli stereotypně pojímaného nepřítele. Klíčová slova: československé legie, legionářská literatura, bolševici, obraz druhého
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
Makedonská pravoslavná církev v kontextu vývoje jugoslávské společnosti a politiky (1944-1968)
Mlynáriková, Eliška ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Když V létě roku 2005 dospěl obnovený spor mezi Srbskou a Makedonskou pravoslavnou církví tak daleko, že srbské aerolinie JAT stáhly své dva letouny zapůjčené makedonské letecké společnosti MAT (pikantní na této záležitosti bylo, že MAT následně musela požádat o dočasné zapůjčení letadel bulharskou leteckou společnost), asi jen málokdo znal dobře pozadí a kořeny tohoto sporu. Můžeme rovněž předpokládat, že patrně nikdo z tvůrců nezávislé makedonské církve v roce 1967 netušil, jaké komplikace bude jednou tento zdánlivě podružný problém vytvářet. Ústředním tématem mojí diplomové práce je vznik a formování národní Makedonské pravoslavné církve v období po druhé světové válce. Od prvních iniciativ v roce 1944 proces vyústil až k vyhlášení samostatnosti církve a jejímu odloučení od Srbské pravoslavné církve v druhé polovině 60. let. Základní otázkou položenou hned na počátku výzkumu bylo, proč jugoslávský komunistický režim vlastně vznik církve podporoval. Po této otázce následovaly dvě další, neméně důležité, a to: proč církev získala nejprve v roce 1958 autonomii a proč se v roce 1967 osamostatnila úplně. Na prvotní dotaz odpovídá většina seriózních autorů, kteří se touto otázkou zabývali, shodně: vytváření makedonské národní církve bylo součástí nové národnostní jugoslávské politiky v Makedonii, a na zbylé...
Demografické proměny v Bosně a Hercegovině v 90. letech minulého století: nucená migrace a její prostorové dopady
Žíla, Ondřej ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Stěžejní pozornost této práce, zabývající se demografickými proměnami v prostoru Bosny a Hercegoviny, je zaměřena na porovnání etno-demografické situace na počátku devadesátých let 20. století se stavem v zemi po ukončení válečného konfliktu. Současná etnická a demografická situace byla (a nadále zůstává) zásadně ovlivněna procesem tzv. nucených migrací. Původně jsem svou práci koncipoval v naivním předpokladu, že může být založena pouze na sekundární literatuře a pramenné bázi v podobě veškerých dostupných dílčích statistických materiálů. Po čase jsem si ale uvědomil, že pokud má mít práce určitou vypovídající hodnotu, musí být doplněna ještě o třetí zdroj informací, čímž by měly být výsledky terénních šetření provedených v prostoru Bosny a Hercegoviny.l Ty jsem postavil do srovnání s výsledky analýzy primárních a sekundárních zdrojů. Vznikla tak práce, která není klasickou historickou studií. Naopak je, i vzhledem k mému studijnímu oboru HistorieGeografie, interdisciplinárního charakteru, usilující o sledování proměn jednotlivých procesů v prostoru a čase, řešená historickými metodami i formami výzkumu, jež využívá současná socioekonomická geografie. Éra devadesátých let 20. století je dobou, za kterou se řada historiků nerada pouští, neboť se jedná již spíše o "přítomnost",2 což přináší četná rizika...
Jugoslávie na křižovatce. Reflexe jugoslávského tisku na počátku roku 1990
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce analyzuje činnost dvou jugoslávských deníků, záhřebského Vjesniku a bělehradské Politiky, na počátku roku 1990, tedy v době předcházející rozpadu SFRJ. Snaží se nastínit základní postoje a názory těchto periodik k třem vybraným událostem a problémům, které v lednu roku 1990 dominovaly na jugoslávské politické a společenské scéně. Patří mezi ně start ekonomických reforem federálního premiéra Ante Markoviće, projevy chorvatského a srbského nacionalismu na příkladech shromáždění HDZ a SNO a krach XIV. sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie. Tyto události a jevy jsou zařazeny do širšího rámce vnitropolitického vývoje jugoslávské federace. Klíčová slova: tisk, reflexe, Jugoslávie, komunistická strana, ekonomická reforma
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
Uprchlíci z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlené osoby z Kosova v Srbsku. Integrace do společnosti
Fialová, Kristýna ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Tato práce popisuje postavení uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny a vnitřně přesídlených osob z Kosova žijících v současné době v Srbsku. Soustředí se především na míru jejich integrace do srbské společnosti. Cílem této práce je tedy popsat, nakolik se uprchlíci a vnitřně přesídlené osoby cítí být součástí společnosti, ve které se byli nuceni usídlit. V posledním desetiletí dvacátého století došlo v bývalé Jugoslávii následkem několika válek k mohutnému stěhování celých etnických skupin. To mělo mimo jiné za následek příchod ohromného počtu uprchlíků a vnitřně přesídlených osob do Srbska. V roce 1991 až 1995 přišlo do Srbska přes půl milionu uprchlíků z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. V roce 1999 jako následek bombardování Srbska a s tím spojeným odchodem srbského vojska z Kosova se do Srbska uchýlilo přes dvě stě tisíc takzvaně vnitřně přesídlených osob z Kosova. Přestože počet uprchlíků a přesídlených osob je v Srbsku stále vysoký a jejich postavení se nezlepšuje, srbská veřejnost se tímto tématem příliš nezabývá. V samotném Srbsku se uprchlíkům a přesídleným osobám věnují například srbské nevládní organizace!. Velmi aktivní jsou především organizace, které se sdružují pod hlavičkou Srbské rady pro uprchlíky. Srbská rada pro uprchlíky také realizuje malé vlastní vědecké centrum s knihovnou....
The Jocism: A Social Movement of the Catholic Church in the First Half of the 20th Century
Štofaník, Jakub ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubiš, Karel (oponent)
Práca sa venuje formovaniu sociálnej náuky katolíckej cirkvi od konca 19. storočia do konca druhej svetovej vojny. Všíma si oficiálne dokumenty cirkvi, ktorými je táto oblasť vymedzená, ako aj reálny ohlas tohto programu v belgickom prostredí. Na príklade hnutia La jeunesse ouvrière chrétienne sa snaží poukázať na základné východiská sociálneho učenia cirkvi a na posuny, zmeny a adaptácie, ktoré sa objavujú v istej jedinečnej podobe v rámci hnutia JOC. Takisto si všíma formovanie, vznik a vývoj samotného hnutia. Táto cirkevne- historická téma je zasadená do širších spoločensko-kultúrnych kontextov. V závere je pozornosť venovaná prostrediu medzivojnového Československa a jeho špecifikám v oblasti prijímania sociálneho učenia cirkvi začiatkom 20. storočia.
Historická symbolika v osvětové literatuře Legionářů
Purkert, Jan ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Ira, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá způsoby používání historie v propagační literatuře legionářských autorů v kontextu vývoje legionářského hnutí. Cílem je zjistit, jak a která témata z historie využívají legionáři ke konstrukci své identity a výkladu kontextu svého hnutí v národních dějinách. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je zmapování distribuce historických témat mezi různými typy jejich knižních titulů. Výsledky budou sloužit jako základ pro zasazení historické symboliky do kontextu sociálního života legionářů v meziválečné době a detekci faktorů, jež determinovaly její formulaci, v porovnání rozdílů v užití mezi autory s rozdílným politickým přesvědčením. První část obsahuje výklad vývoje legionářského hnutí ve válce a souvislosti historických motivů, druhá část popisuje vývoj v meziválečném Československu v kontextu produkce legionářské literatury. Třetí část se věnuje obsahu historické symboliky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 95 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.