Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Effects of peripheral inflammation on gene expression modulation in passerines and parrots
Kuttiyarthu Veetil, Nithya ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Hyršl, Pavel (oponent) ; Harazim, Markéta (oponent)
(in Czech) Ptáci hrají významné role při udržování ekologické rovnováhy jako predátoři, roznašeči semen, cyklátoři živin a opylovači, což z nich činí nedílnou součást mnoha ekosystémů. Ptáci jsou často vlajkovými druhy a jsou tak důležití pro ochranu volně žijících živočichů obecně. Některé ptačí populace jsou globálně propojené v důsledku migrace, což je činí náchylnými k epidemiím infekcí. Ptáci také čelí různým existenčním hrozbám v náročných podmínkách prostředí, od pouští po studené hory. Aby se vyrovnali s těmito různorodými prostředími, potřebují nejen fyziologické adaptace, ale také velmi dobře vybavený imunitní systém optimalizovaný na patogeny běžné v prostředí, které obývají. Jak dobře imunitní systém hostitele reaguje na patogeny, určuje celkovou fitness a přežití jedince. Vhled do funkce ptačích imunitních systémů je velmi důležitý, protože ptáci jsou zásobárnou nesčetných patogenů. Byli primárním zdrojem několika velkých epidemií vedoucích k celosvětovým úmrtím lidí a zvířat (např. Covid 19, ptačí chřipka, virus západonilské horečky). Podobně jako všechny živé bytosti jsou ptačí hostitelé a patogeny vždy v neustálém adaptačním závodě ve zbrojení. Tato koevoluce hostitelů a jejich patogenů tvoří základ vývoje imunitního systému hostitele. Patogeny využívají různé mechanismy, aby se...
Interspecific and intraspecific variation in gastrointestinal microbiota composition of parrots and its association with incidence of selected disorders
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Papoušci chovaní v zajetí mohou trpět různými poruchami trávení, metabolismu a chování. Výzkum posledních let ukázal, že tyto poruchy by mohly souviset se střevní mikrobiotou, buďto přímo, nebo přes osu mikrobiota-střevo-mozek. Přestože mnoho komerčních probiotických produktů určených papouškům inzeruje prospěšné vlivy na zažívání a duševní pohodu, tyto vlivy nejsou dostatečně podpořeny veřejně dostupnými vědeckými pracemi. Jejich existence je předpokládána spíše na základě znalostí o ose mikrobiota-střevo-mozek získaných ve studiích prováděných na drůbeži, myších a lidech. Papoušci se však od těchto modelových obratlovců významně liší morfologií trávicího traktu, i složením střevní mikrobioty. Tato práce měla za cíl popsat mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu ve složení střevní mikrobioty papoušků, a propojit tuto variabilitu s incidencí osmi vybraných poruch chování a fyziologie. Složení střevní mikrobioty 491 jedinců 85 druhů papoušků bylo analyzováno pomocí 16S rRNA metabarcodingu. Druh hostitele, typ potravy, a prostředí chovného zařízení byly identifikovány jako hlavní faktory ovlivňující diverzitu a složení střevní mikrobioty papoušků. Silnější fylogenetický signál byl zaznamenán u orální mikrobioty než u mikrobioty trusu. Byly popsány některé bakterie vyskytující se u většiny jedinců...
Fc receptor-like molecules: biological role and phylogenetic conservation of FcRL multigene family
Böhmová, Helena ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Fc receptor-like molekuly (FcRL) jsou nově známé imunologické receptory se zajímavými úlohami v imunitním systému. Fylogenetické studie ukazují, že FcRL geny jsou konzervované v čelistnatých obratlovcích (Gnathostomata) a pravděpodobně vznikly během formace adaptivní imunity. FcRL molekuly mají mnoho extracelulárních imunoglobulinových domén, a někteří zástupci mají i nově identifikované ligandy. Několik zástupců FcRL obsahuje ITIM a ITAM sekvence ve své cytoplasmatické části, které jim propůjčují duální signalizační charakter. Tyto vlastnosti jim umožňují regulovat intracelulární signalizační dráhy. FcRL molekuly se účastní regulace B lymfocytů. Jsou většinově exprimovány na B lymfocytech, někteří zástupci jsou preferenčně exprimovány na cytotoxických T lymfocytech a NK buňkách. Exprese FcRL molekul je specifická pro určité subpopulace B lymfocytů a míra jejich exprese se liší v průběhu diferenciace B lymfocytů, což poukazuje na možnost jejich účasti v tomto procesu. FcRL molekuly byly detekovány u savčích vajíček, a mohou potenciálně hrát roli při fúzi membrán gamet. Tato práce si klade za cíl představit FcRL molekuly v mnoha aspektech, mezi které patří jejich vztah k Fc receptorům, jejich struktura, organizace genomu, fylogenetická konzervace a jejich role v organismu. Práce se také soustředí na...
Ptačí plasmodia a jejich vliv na hostitele
Dulavová, Kristýna ; Svobodová, Milena (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Ptačí plasmodia jsou jednobuněční (a vnitrobuněční) krevní paraziti skupiny Apicomplexa, Haemopospororida, kteří využívají ve svém dvouhostitelském cyklu krevsající hmyz (komára) jako vektora a ptáka jako mezihostitele, u kterého mohou vyvolat ptačí malárii. Ptačí plasmodia jsou rozšířena téměř po celém světě a napadají široké spektrum hostitelů. Jejich vliv nejvíce pocítily populace endemických ptáků na Havajských ostrovech, kdy se vinou nechtěné introdukce vhodného vektora začalo plasmodium (zejména Plasmodium relictum) rapidně šířit a spolu s ptačími neštovicemi zdecimovalo velkou část zdejších ptačích populací; mnoho z přeživších druhů je dodnes ohroženo. Tato práce se věnuje vlivu ptačích plasmodií zejména na jejich ptačí hostitele. Nejvýraznějšími patologiemi způsobovanými ptačími plasmodii u ptáků bývá silná anémie, jakožto i poškození četných orgánů (př. mozek, játra, plíce, ledviny, slezina) způsobené tvorbou exoerytrocytických stádií (zejména fanerozoitů) v endoteliárních buňkách kapilár, a to společně s vnějšími projevy jako je např. letargie, dýchací obtíže, slabost, nechutenství, někdy i ztráta váhy a další, přičemž jednotlivé druhy plasmodií mají na různé druhy ptáků různý vliv. Zajímavým jevem je vznikající tolerance vůči ptačí malárii u šatovníků amakihi (Hemignathus virens)...
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
Efekt složení mikrobioty na rozvoj deprese a poruch chování u živočichů
Bartková, Nikola ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Kubovčiak, Jan (oponent)
Cílem této práce je shrnout dosavadní znalosti o vlivu složení střevní mikrobioty na poruchy chování u vybraných savců a ptáků. Současný výzkum se věnuje vlivu střevní mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění u lidí a možnému terapeutické využití manipulace s jejím složením. Práce hlavní mechanismy vlivu mikrobioty na rozvoj duševních onemocnění krátce shrnuje. Střevní mikrobiota může mít vliv i na rozvoj poruch chování u zvířat. Literatura naznačuje, že změny složení mikrobioty u lidí s duševním onemocněním a zvířat s poruchami chování sdílejí jistou podobnost. Obecně se týkají především snížené abundance vybraných rodů bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem a zvýšené abundance gram-negativních bakterií. Výjimku tvoří destruktivní poruchy chování u zvířat, které jsou spojeny se zvýšenou abundancítřídyClostridiaasníženouabundancíroduLactobacillus. Pro prevenci jejich rozvoje pod vlivem stresu práce navrhuje probiotické využití bakterie Lactobacillus rhamnosus. Pro manipulaci složení mikrobioty je v léčbě depresivní poruchy u lidí možné využít podání probiotik, transplantace fekální hmoty od zdravého dárce nebo úpravu stravování podle stravy středomořského typu. Klíčová slova: porucha chování, welfare zvířat, stres, deprese, stereotypní chování, mikrobiota, osa mikrobiota-střevo-mozek
Evoluce molekulární interakce hostitele a parazita
Bílková, Barbora ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Synek, Petr (oponent)
Vzájemný vývoj (koevoluce) hostitele a parazita je dlouhodobě předmětem zájmu biologického výzkumu, a to zejména z důvodu negativního vlivu parazitů na hostitele a potřebě člověka se tomuto negativnímu působení bránit. Přesto jsou doklady o fungování koevoluce stále neúplné a teorie a modely nejsou chápány jednotně. Vedle všeobecně známých teorií o koevoluci jako jsou teorie "Červené královny" či koevoluční "závody ve zbrojení", existují další modely jako např. "gene-for-gene" nebo "matching allele", které detailněji popisují společný vývoj hostitele a parazita a podstatu udržování genetické variability v jejich evoluční interakci. Přestože existují studie mapující vzájemný vývoj parazitů a hostitelů, často chybí jejich propojení s teoretickými modely a naopak práce popisující modely často postrádají dostatek relevantních příkladů. Tato práce proto shrnuje teoretické poznatky a uvádí příklady systémů hostitele a parazita a příklady molekul, které odpovídají chování popisovaných modelů.
Hematologická variabilita a její souvislost s gastroinstestinální mikrobiotou u papoušků (Psittaciformes)
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Volf, Jiří (oponent)
Tisíce papoušků po celém světě trpí nemocemi a dalšími zdravotními komplikacemi, které mohou mít základ v interakci mezi jejich imunitním systémem a bakteriemi v jejich trávicím traktu. Předkládaná diplomová práce si klade za cíl pochopit souvislosti mezi projevy těchto zdravotních problémů, buněčným složením krve a skladbou gastrointestinální mikrobioty u papoušků. Hematologické vyšetření bylo provedeno u 198 krevních vzorků 53 druhů papoušků. Složení mikrobioty bylo stanoveno kombinací molekulárního přístupu sekvenace bakteriálního genu pro 16S rRNA ze 132 vzorků trusu, 12 vzorků střev, 228 kloakálních výtěrů a 236 výtěrů zobáku odebraných celkem z 61 papouščích druhů a diagnostického přístupu analýzou fekálních nátěrů Gramovou metodou. Byla zjištěna signifikantní závislost hematologických parametrů na individuálních, environmentálních a klinických faktorech a zároveň jejich značná mezidruhová variabilita. Hodnoty absolutního počtu heterofilů a lymfocytů se ukázaly jako užitečnější pro monitorování průběhu infekčních a autoimunitních onemocnění papoušků než hodnoty H/L poměru. Nejkvalitnějším ukazatelem pro sledování projevů poruch chování byly hodnoty relativního počtu bazofilů. Byl odhalen efekt bakteriální čeledi Flavobacteriaceae, jako součástí orální mikrobioty, a bakterií Escherichia, či...
Evoluční význam polymorfismu receptorů vrozené imunity
Bainová, Zuzana ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interakce hostitele s jeho parazity je důležitým zdrojem evolučních změn na obou stranách. Adaptační přizpůsobení na straně hostitele vzhledem k parazitům lze nalézt především v imunitním systému a obzvláště v jeho receptorovém aparátu, který se dostává do přímého kontaktu se strukturami parazitů. Mezi receptory vrozené imunity se řadí tzv. pattern recognition receptory (pattern recognition receptors, PRRs). PRRs detekují struktury parazita (tzv. pathogen-associated molecular patterns; PAMPs, například lipopolysacharidy, flagelin, peptidoglykany) či poškozené tkáně hostitele (damage-associated molecular patterns; DAMPs, například proteiny teplotního šoku, heat shock proteins). Přestože jsou tyto molekuly značně evolučně konzervativní, ukazuje se, že se jedná o poměrně polymorfní receptory a to na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni. I minoritní alely se mohou vyskytovat v populacích v poměrně vysokých frekvencích. Byly prokázány asociace jednotlivých alel různých PRRs s rozmanitými infekčními i autoimunitními chorobami. Právě vztah daného polymorfního receptoru k různým chorobám by mohl představovat hnací sílu evoluce těchto receptorů. Zájem o studium polymorfismu PRRs v posledních letech rychle roste. Většina prací se ale omezuje pouze na studium lidských populací, nebo na laboratorní či hospodářská...
Vliv kvality potravy na poměr pohlaví modelového pěvce
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Vinkler, Michal (oponent)
Studium vychýleného poměru pohlaví představuje jedno z ústředních témat evoluční ekologie. Zatímco u ryb, obojživelníků, plazů a některých bezobratlých existují přesvědčivé důkazy o závislosti poměru pohlaví na podmínkách prostředí, u ptáků a savců na zodpovězení této otázky stále čekáme. Jednou z hlavních překážek je skutečnost, že u těchto dvou skupin obratlovců determinují pohlaví výhradně pohlavní chromozomy. Velká část autorů považuje za nejpravděpodobnější proximátní mechanismus manipulace nenáhodný rozchod pohlavních chromozomů, tzv. meiotický tah. Podle tradiční Mendelovské představy by měl být však rozchod chromozomů během meiotického dělení náhodný. Díky zavedení nové technologie určování pohlaví pomocí molekulárních metod máme od 90. let minulého století možnost stanovit téměř absolutní primární poměr pohlaví mláďat. Na přelomu tisíciletí tudíž začal v tomto oboru probíhat intenzivní výzkum. Přestože dnes máme k dispozici několik desítek experimentálních studií, stále se nedaří najít jednotnou fyziologickou adaptaci, která by manipulaci poměrem pohlaví objasnila. Totéž platí i pro možnou ultimátní příčinu. Existuje několik prací, které svědčí o vychýleném poměru pohlaví na té nejnižší úrovni, žádná z nich však přímo meiotický tah netestovala. Proto jsme se rozhodli ověřit jednu z možných...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.