|
|
Stanice pro logování teploty a vlhkosti
Vilímek, Tomáš ; Marcoň, Petr (oponent) ; Szabó, Zoltán (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem „Stanice pro logování teploty a vlhkosti“ je zaměřená na návrh zařízení, které bude schopno měřit, uchovávat a zobrazovat data o teplotě a vlhkosti z připojených senzorů. V teoretické části jsou popsány jednotlivé použité součásti zařízení jako LCD modul, senzory, modul reálného času, ukládání dat, komunikace s počítačem a některé možné alternativy senzorů. V praktické části je shrnuto řešení a implementace jednotlivých částí, schéma zapojení, popis funkcí a obsluhy zařízení a rozbor programového vybavení zařízení.
|
|
|
Názorové střety a hledání kompromisů. Genealogie a typologie konfliktů v Chartě 77 (1977-1989)
Suk, Marek ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Bugge, Peter (oponent) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
dizertační práce Cílem mé dizertační práce je detailně rozkrýt Chartu a popsat méně probádané nebo neznámé aspekty jejího působení. Jsou to: 1) hledání účinné právní obrany proti tlaku tajné policie a vhodných způsobů práce; 2) osvojování principů demokratické diskuse; 3) proces tvorby dokumentů Charty. Kladu si následující otázky: Jakým "výrobním procesem" prošlo Základní prohlášení Charty a další klíčové dokumenty? Kdo a v jaké míře se do něj zapojoval? Jaké problémy přitom vznikaly a jak byly řešeny? Kdo jménem Charty rozhodoval a jaké následky to přinášelo? Jak se vyvíjely vztahy mezi centrem a periférií Charty? Co bylo důvodem zklamání chartistů a kdo se kvůli tomu s Chartou rozešel? Jaké se vyvíjely vztahy mezi zástupci jednotlivých proudů, kteří se sešli v Chartě? V čem byl jejich přínos a za co byli ostatními kritizováni? Jak reflektovali chartisté nepolitickou politiku? Kdo patřil mezi odpůrce nepolitické politiky a v čem byly (a nadále jsou) jeho argumenty cenné? V jaké míře se chartisté této politiky drželi, či se od ní odkláněli na konci osmdesátých let, kdy se normalizační režim propadal do stále hlubší krize? Čím je nepolitická politika limitovala? Jak se chartisté stavěli k perspektivě, že by Charta přijala jinou koncepci než obranu lidských a občanských práv? Jak se změnilo na konci...
|
|
|
Boj o hegemonii podle KSČ
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Autor se pokusí postihnout proměnu KSČ ve vztahu k sobě samé a okolnímu prostředí zvláště v období od 17. listopadu do 21. prosince 1989. Využije přitom především články z Rudého práva a stenografický záznam z mimořádných zasedání ÚV KSČ 24. a 26. listopadu 1989, který vyšel pod názvem Poslední hurá. Považuje za vhodné dát do souvislosti události listopadu a prosince 1989 s politickým vývojem v ČSSR v lednu, na přelomu června a července, a v říjnu 1989. Tento pokus o analýzu bude vycházet ze zásad obecné lingvistiky Ferdinanda de Saussure a diskurzivní teorie Ernesta Laclau a Chantal Mouffe. Jako metoda pracovního postupu bude využita kombinace hegemonické analýzy a dekonstrukce. Při analýze proměny KSČ se autor především pokusí opřít o tři zásady, které vyplývají z diskurzivní teorie. Identita nemá pevně danou podstatu, ale je vytvářena v politických bojích o obsah konkrétních pojmů. Dochází k pokusům plně ukotvit identitu jednotlivců, skupin, společnosti. Identita ale není nikdy hotová, protože je možné dosáhnout jen jejího částečného ukotvení. Politické boje se vedou také o hranice společnosti - kdo ní patří a kdo je z ní naopak vyloučen. Přičemž nelze jednoznačně natrvalo určit, co je vnitřek a vnějšek - je to sporné. Nejasnost o tom, kudy přesně vedou hranice společnosti, umožňuje...
|
|
|
Státní bezpečnost a rok 1989
Procházka, Libor ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Štefek, Martin (oponent)
Práce se snaží ukázat, jak dobře a hluboce byla československá Státní bezpečnost informovaná o aktivitách, záměrech a taktice politické opozice zejména v roce 1989. Hlavním pramenem jsou autentické záznamy Státní bezpečnosti, ať už pravidelné situační zprávy, informace o bezpečnostní situaci v zemi, vnitřní směrnice StB, ale i dokumenty vedení komunistické strany. Text vybírá to, co bylo v činnosti nezávislých iniciativ podle Státní bezpečnosti podstatné a dokládá, že bezpečnostní složky režimu měly o opozici (možná až překvapivě) dobré informace. Věnuje se také některým funkčním aspektům Státní bezpečnosti, která neexistovala v politickém vakuu, ale naopak byla přímo podřízena komunistické straně. V neposlední řadě popisuje i změny v organizačních strukturách StB, zejména v souvislosti s reformou v roce 1988. Klíčová slova: Státní bezpečnost, rok 1989, opozice v Československu, Charta 77, Hnutí za občanskou svobodu, Obroda, Demokratická iniciativa
|
|
|
Sonda do každodenního života a myšlení střední třídy společnosti v období 70. a 80. let. (Oral history)
Krákorová, Alena ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Ve své bakalá(ské práci se v)nuji proniknutí do ka+dodennosti a my,lení st(ední t(ídy spole-nosti v 70. a 80. letech 20. století v !eskoslovensku. Vyu+ívám k tomu oral history metod, které uplat/uji p(i práci s narátory a jejich vzpomínkami. V*b)r narátor. se (ídil podle p(edem dan*ch kritérií. P(edn) v,ichni vybraní byli ve sledované dob) zam)stnanci podniku ZPA !akovice. V*b)r narátor. byl omezen také v)kov) a podle pracovního za(azení na zam)stnance technicko-hospodá(ského sektoru. Rozhovory jsem uskute-nila s osmi narátory, kte(í spl/ovali v,echny podmínky. Vedle volného vypráv)ní ka+dého z narátor. byly klí-ov*mi tématy rozhovor. v*znamné historické mezníky (1968, 1989), vnímání tzv. normalizace, vztahy mezi lidmi, státní oslavy a svátky, cestování a rekreace, voln* -as, rodina, mimopracovní aktivity a dal,í. Má bakalá(ská práce je koncep-n) pojata tak, +e samotné anal*ze a interpretaci rozhovor. p(edchází vysv)tlení motivace a p(edpoklad.. D.vodem je zako(en)ní práce v r.zn*ch obecn*ch souvislostech, které dává -tená(i mo+nost vytvo(ení si úhlu pohledu na samotnou anal*zu rozhovor. a jejich interpretaci. V)novala jsem se interpretaci dvou témat. Vnímání Západu a cestování v dob) tzv. normalizace a formálnosti normaliza-ního období. Záv)ry mé práce vycházejí p(edev,ím z v*sledk. anal*zy rozhovor. s...
|
|
|
Problematika rozkrádání a s ním spojené patologické jevy v období přestavby (1986-1989) na stránkách Rudého práva
Bruna, Jaroslav ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(rozkrádání) Tato diplomová práce sleduje způsob, jakým byla v Rudém právu, tiskovém orgánu ÚV KSČ, v letech 1986 - 1989 prezentována problematika rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví v Československu, případně jaké rozpory se v této prezentaci objevily. Vlastnímu jádru práce bude předcházet pohled na rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví z hlediska práva - s důrazem na definici socialistického majetku v ústavě, daného trestného činu v trestním zákoně, pohledu právnické literatury na společenskou nebezpečnost daného jednání, zde reprezentovanou časopisem Socialistická zákonnost. Autor se následně zaměří na to, jakým způsobem byla problematika rozkrádání (ale také ochrany) socialistického majetku vztahována ke Komunistické straně Československa (respektive jejím funkcionářům), vedoucím hospodářským pracovníkům a řadovým zaměstnancům, což bude dokumentovat na konkrétních případech. V závěru bude autor srovnávat články RP s některými empirickými poznatky - ve vztahu k výzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu o kázni a kontrole na pracovištích, ve vztahu ke statistikám o hospodářské trestné činnosti, zmíněné v německy psaném textu Tomáše Vilímka o rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, jakož i ve vztahu k problematice anonymních dopisů,...
|
|
|
"Je to cyklotron!" Podoba a strategie vzájemného střetávání opozice a Státní bezpečnosti v 70. a 80. letech 20. století
Hošek, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobami a strategiemi střetávání Státní bezpečnosti a opozice během 70. a 80. let 20. století. Strategie jsou sledovány jak z pohledu disentu, tak z pohledu Státní bezpečnosti. V první kapitole jsou představeny opoziční manuály pro styk se Státní bezpečností. Ty tvoří základní vymezení vztahu disentu a Státní bezpečnosti z pohledu opozice. V druhé části kapitoly jsou manuály zasazeny do širšího kontextu fenoménu právního povědomí, které představovalo základní prvek vzájemného střetávání těchto dvou skupin. V druhé kapitole jsou představeny strategie a metody Státní bezpečnosti, které využívala v boji proti "vnitřnímu nepříteli". Vedle konkrétních opatření užívaných vůči disidentům je z nich patrná materiální i technická převaha, kterou Státní bezpečnost v boji proti opozici disponovala. Závěrečná kapitola představuje kategorizaci strategií a přístupů, které volili disidenti při styku se Státní bezpečnosti. Kategorizace vznikla na základě několika faktorů - patřila mezi ně povaha disidentů, jejich zkušenost s bezpečnostními orgány, ale i činnost, kterou v rámci opozičního prostředí vykonávaly. Výsledný text ukazuje, jak moc se vzájemně světy disentu a Státní bezpečnosti ovlivňovaly. Práce vychází z několika druhů pramenů. Patří mezi ně diplomové práce obhájené na VŠ SNB,...
|
|
|
Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo
Rajnišová, Jana ; Vilímek, Tomáš (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Práce "Srovnání postavení vysídleného německého obyvatelstva po druhé světové válce v Německé demokratické republice a Spolkové republice Německo" se zaměřuje na postavení německého obyvatelstva po nucené migraci z Československa. V první části se práce nejprve zabývá samotným procesem transferu, jeho dobovým teoretickým ukotvením a genezí plánů důležitých aktérů. Následující část se dotýká průběhu vysidlování a problematiky číselného vyjádření rozsahu událostí. Další kapitoly analyzují postavení vysídleného německého obyvatelstva na politické, ekonomické a sociální úrovni v jednotlivých okupačních zónách a obou německých republikách. Práce se zaměřuje na srovnání toho, jak Německo rozdělené na dva státy postupovalo a jak se tyto jednotlivé státy vyrovnaly s příchodem nového obyvatelstva. Klíčová slova Odsun, Německo, Německá demokratická republika, Spolková republika Německo, Střední Evropa, integrace, poválečná Evropa, nucená migrace
|
|
|
Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968: srovnání cesty do opozice, vzájemného vnímání a pohledů bezpečnostních orgánů
Vilímek, Tomáš ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje srovnání protirežimního jednání v ČSSR a NDR po roce 1968. Jde o komparativní studii, která se soustřeďuje především na tři základní tematické oblasti. Nejedná se však o ucelený přehled dějin opozičního hnutí ve srovnávaných zemích. Po nástinu stavu bádání, přiblížení základních archivních pramenů a následně i metodiky vypracování této práce, se autor zaměřuje na otázku typologizace protirežimního jednání. Důraz je přitom kladen na potřebu vzájemného propojení kategorizačních pokusů s individuálními aspekty opozičního postoje. Značná pozornost je věnována rovněž otázce společenského zakotvení opozičního jednání a hledání klíčových faktorů přerodu společenského odmítání v opozici. V rámci prvního tematického okruhu odpovídá autor práce na otázku, co vlastně vedlo jedince k rozhodnutí, angažovat se proti režimu KSČ resp. SED. Mnoho prostoru je tak věnováno komparaci rozličných předpokladů protirežimního jednání v obou zemích s cílem zmapovat složitost opoziční cesty. Na základě provedených rozhovorů, materiálů státně bezpečnostní a opoziční provenience a v neposlední řadě odborných textů a zveřejněných pamětí posuzuje autor vliv rodinného prostředí, individuálních a sociálních předpokladů, zákona akce a reakce, skupinové dynamiky a konečně také význam historických událostí a zlomů...
|
|
|
Státní hospodářský plán v poválečném Československu. Produkce a spotřeba piva v letech 1945-1961
Minařík, Martin ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Předkládaná disertační práce má ambici přispět k porozumění hospodářskému systému v období poválečné socialistické a následného upevňování komunistického režimu padesátých 20. století Prostředek poznání představuje státní hospodářský plán, který se postupně stal jedním z klíčových determinantů československé ekonomiky po druhé světové válce Proces formování systému státem řízené je sledován ze zorného pole vybraného průmyslové odvětví - pivovarnictví, jehož význam zvyšuje hluboce zakořeněná specifika spotřeby piva v české společnosti ve výzkumu prostupování poválečných nacionálních, sociálních a hospodářských proměn československou produkcí i spotřebou piva. Sledovány jsou zejména limity podnikatelské svobody pivovarnictví v období třetí republiky, transformace soukromého podnikání na kolektivní formy vlastnictví výrobních prostředků specifika a detailnost státního plánu a jeho formování kontextu klíčových domácích politickýc i mezinárodních událostí. Výstupy disertační práce přináší poznatky plánování, o vývoji tradičního českého průmyslového odvětví a spotřeby piva období státního socialismu a současně poskytují vhled na roli plánovacích expertní výstavbě socialismu, v následných reformních pokusech a v samotném procesu udržování mocenské hegemonie komunistické strany.
|
host ::
RSS.