Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cytomegalovirová infekce po transplantaci ledviny
Reischig, Tomáš ; Třeška, Vladislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Pazdiora, Petr (oponent)
1 Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta v Plzni Česká republika CYTOMEGALOVIROVÁ INFEKCE PO TRANSPLANTACI LEDVINY MUDr. Tomáš Reischig I. interní klinika FN a LFUK v Plzeň Autoreferát disertační práce v oboru vnitřní lékařství 2 Disertace byla vypracována v rámci kombinované formy doktorského studijního programu na I. interní klinice a chirurgické klinice FN a LFUK Plzeň. Doktorand: MUDr. Tomáš Reischig Školitel: Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Chirurgická klinika, FN a LFUK Plzeň Oponenti Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. Klinika nefrologie, IKEM Praha Doc. MUDr. Josef Zadražil, CSc. III. interní klinika, FN a Univerzita Palackého Olomouc Stanovisko k disertaci vypracoval Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Autoreferát byl rozeslán dne………. Obhajoba disertace se koná dne……v…….hod. před komisí pro obhajoby doktorských disertací v oboru vnitřní lékařství S obsahem disertační práce je možno se seznámit na děkanátě lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, Husova 13 Prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. předseda komise pro obhajoby ve vědním oboru vnitřní lékařství 3 1. ORIGINÁLNÍ STUDIE Disertační práce je založena na třech níže uvedených originálních studiích (I-III), které byly provedeny a publikovány tiskem v době doktorandského studia (2006-2009). Vzhledem k provázanosti s dřívějším výzkumem se...
Molekulární podstata dědičných hyperurikemických nefropatií
Vyleťal, Petr ; Kmoch, Stanislav (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Jirsa, Milan (oponent)
Familiární juvenilní hyperurikemická nefropatie (FJHN) a medulární cystické onemocnení ledvin typu 1 (MCKD1) a typu 2 (MCKD2) predstavují soubor autosomálne-dominantních tubulointersticiálních nefropatií charakterizovaných kombinací hyperurikémie, dnavé artritidy, progresivní renální insuficience a v nekterých rodinách také medulárních cyst. Fenotypové projevy techto onemocnení nejsou konsistentní, vzájemne se prekrývají a naznacují širší genetickou a alelickou heterogenitu. Jejich patofysiologie byla prevážne neznámá. Predchozí studie lokalizovaly geny, podminující FJHN/MCKD, na chromosomy 16p11 a 1q21. Tato disertacní práce byla primárne zamerena na objasnení molekulární podstaty a mechanismu FJHN/MCKD. Za úcelem naplnení tohoto cíle jsme se zamerili na shromaždování a charakterizaci pacientu a rodin s FJHN/MCKD, identifikaci onemocnení podminujících genu, charakterizaci identifikovaných proteinu a jejich mutant a izolaci a charakterizaci interagujících partneru nove identifikovaných proteinu. K tomu jsme použili a zavedli radu molekulárne genetických, molekulárne biologických a biochemických metod. Shromáždili jsme jeden z nejvetších souboru rodin postižených FJHN/MCKD na svete. Ve zhruba 26% techto rodin jsme nalezli mutace v genu UMOD (kódující uromodulin) a ruznými prístupy charakterizovali 6 mutant...
Protilátkami zprostředkovaná rejekce po transplantaci ledviny
Slatinská, Janka ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Reischig, Tomáš (oponent) ; Krejčí, Karel (oponent)
Protilátkami zprostředkovaná rejekce (AMR) je v současnosti považována za hlavní příčinu dysfunkce a selhání funkce štěpu ledviny po transplantaci. Protilátky způsobují cévní poškození, které je buď akutní nebo chronické, a může se manifestovat jako náhlá nebo progresivní dysfunkce štěpu. Rizikovými faktory pro vznik rejekce zprostředkované protilátkami jsou doba strávená na dialýze, opakovaná transplantace, předchozí sensitizace HLA antigeny, přítomnost panel-reaktivních protilátek. Diagnostika AMR je možná na základě průkazu depozice C4d složky komplementu v peritubulárních kapilárách (PTC) a přítomnosti dárcovsky specifických protilátek (DSA). Existuje také poškození způsobené protilátkami proti non-HLA antigenům, kdy nejsou DSA detekovatelné. Přínosem k upřesnění diagnostiky a stratifikace rizika je využití "molekulárního mikroskopu." Vysoká exprese ENDAT (endothelial activation and injury transcript) lépe predikuje riziko ztráty štěpu než stanovení C4d. Skórovací systém AMR na základě genové exprese koreluje s diagnózou AMR a predikuje ztrátu štěpu v budoucnosti. Cílem práce bylo ověřit účinnost léčebných postupů a rozpoznat nemocné v riziku AMR. V naší práci jsme prokázali efekt léčby akutní AMR pomocí kombinace plazmaferéz a IVIG. U rezistentních forem akutní AMR s použitím inovativně...
Změny exprese signálních proteinů a genů v souvislosti s diabetickou nefropatií
Demová, Hana ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Kalousová, Marta (oponent)
Práce je věnována průzkumu změn exprese signálních proteinů a genů v souvislosti s diabetickou nefropatií na krysím modelu. Zjištění specifických molekulárních a buněčných mechanismů a jejich zapojení do etiopatogeneze diabetické nefropatie může mít i významný vliv na zkoumání reakcí při léčbě diabetické nefropatie.
Dysfunkce jater a ledvin u kriticky nemocných. Možnosti podpory a náhrady funkce
Kroužecký, Aleš ; Matějovič, Martin (vedoucí práce) ; Chytra, Ivan (oponent) ; Viklický, Ondřej (oponent) ; Dostál, Pavel (oponent)
Ověření vlivu různých, v intenzivní péči běžných, manipulací a postupů na perfúzi jater a střeva. Cílem bylo testovat hypotézy, že: a. manipulace se středním arteriálním tlakem může v septickém šoku ovlivnit jak krevní průtok hepatosplachnickou oblastí tak její energetický metabolismus a kyslíkový transport. b. podání enterální nutrice kriticky nemocným v sepsi může ovlivnit jak hemodynamiku tak energetický metabolismus hepatosplanchnické oblasti. c. otočení kriticky nemocného s ALI/ARDS do pronační polohy může ovlivnit hemodynamiku, metabolismus a energetickou bilanci hepatosplanchnické oblasti. II. U kontinuálních metod náhrady funkce ledvin zhodnotit vliv: a. heparinového proplachu a regionální citrátové antikoagulace na trombogenitu a biokompatibilitu mimotělního okruhu. b. metodou navozeného snížení tělesné teploty na parametry hemodynamiky, kinetiky kyslíku a energetické bilance v oblasti hepatosplanchnického regionu.
Predikce časného rozvoje funkce a rejekce transplanované ledviny
Wohlfahrtová, Mariana ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zadražil, Josef (oponent) ; Reischig, Tomáš (oponent)
Zlepšení krátkodobých výsledků transplantace nevedlo ke zlepšení dlouhodobé funkce a přežití štěpů ledvin. Klíčovým problémem zůstává nedostatek orgánů a rostoucí počet marginálních ledvin určených k transplantaci. Kvalita dárcovského orgánu je přitom rozhodující pro riziko opožděného funkce štěpu a omezeného přežití štěpů. Cílem je lépe porozumět ischemicko/reperfuznímu poškození a jeho následkům, předpovědět opožděný rozvoj funkce a rejekce, zlepšit alokaci orgánů k transplantaci a identifikovat pacienty vhodné k minimalizaci či úplnému vysazení imunosupresivní léčby. Analýzou biopsií dárců ledvin jsme zjistili, že nízká kvalita tubulárních buněk a nízká exprese genu pro Netrin-1, tzv. faktor přežití, má vztah k opožděnému rozvoji funkce štěpu. Potvrdili jsme, že reperfuzní fáze ischemicko/reperfuzního poškození vede k minimálním morfologickým, ale významným molekulárním abnormalitám. Tato disociace mezi histologií a molekulární patologií svědčí pro nutnost integrovaného přístupu při hodnocení kvality dárcovského orgánu a jeho správné alokaci k transplantaci. Identifikovali jsme nové kompozitní histologické skóre, tzv. CIV skóre, které spolu s klinickou charakteristikou dárce lépe predikuje riziko opožděného rozvoje funkce po transplantaci ledviny než konvenční metody. Poukázali jsme na významnou...
Molekulární markery ovlivňující přežití transplantované ledviny a progresi glomerulopatií
Brabcová, Irena ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Na progresi chronických glomerulopatií, i na odhojování transplantované ledviny má vliv řada prozánětlivých cytokinů, jejichž role v patogenezi poškození není dosud detailně popsána. Cílem této disertační práce bylo identifikovat spolehlivé markery rizika progrese renální dysfunkce a přispět tak k efektivnější léčbě pacienta. Analyzovány byly vzorky biopsií nativních ledvin s histologicky potvrzenou glomerulopatií a biopsií ledvinných štěpů. Intrarenální genové exprese byly měřeny metodou RT- qPCR, jednonukleotidové polymorfizmy detekovány metodami založenými na PCR-RFLP. Pro hodnocení mononukleárního infiltrátu bylo využito imunohistochemické barvení. Na naměřených datech byla provedena statistická analýza. V době diagnózy IgA nefropatie byla zjištěna korelace genových transkriptů TGF-β1, HGF, BMP7, MCP-1 a RANTES a mononukleárního infiltrátu se sníženou renální funkcí a proteinurií. Ve dvouletém sledování závisela progrese IgAN na tíži chronické vaskulopatie a na míře exprese genu pro TGF-1. Pacienti po transplantaci ledviny s dysfunkcí štěpu a zvýšenou intrarenální expresí genu pro TGF-1 a MCP-1 měli zkrácenou dobu přežívání transplantované ledviny. V době biopsie měli pacienti s dysfunkcí štěpu upregulovány také mRNA genů pro IL- 10, TGF-1, IL-6, MCP-1, RANTES a TNF-. Míra tubulitidy ve...
Markery transplantační tolerance po transplantaci ledviny
Krepsová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Krejčí, Karel (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Pro dlouhodobé přijetí transplantované ledviny je zatím nezbytná dlouhodobá účinná imunosuprese, která však s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Naopak, při její nedostatečnosti hrozí rejekce a selhání funkce štěpu. Proto se hledají nové biomarkery, které by odrážely imunologický stav pacienta, a umožnily by tak individualizovat imunosupresivní léčbu. Prokázali jsme, že pacienti po transplantaci ledviny po indukci králičím anti-thymocytárním globulinem (rATG) či basiliximabem měli snížený výskyt akutní rejekce 3 měsíce po transplantaci. Po rATG došlo v periferní krvi příjemců k hluboké depleci T a NK lymfocytů a poklesu exprese genů výhradně exprimovaných těmito buňkami zároveň s výraznou expanzí regulačních T lymfocytů (Treg) v CD4+ kompartmentu. Indukce rATG byla dále krátce po transplantaci spojena se zvýšením dvou transkriptů asociovaných s rejekcí (MAN1A1 a TLR5). Po indukci basiliximabem jsme v krvi přechodně detekovali CD4+CD25low/-FoxP3+ populaci současně s vymizením CD4+CD25+FoxP3+ Treg. Absolutní počty CD4+FoxP3+ Treg po basiliximabu byly přechodně zvýšené a tato léčba byla také spojená s vyšší expresí genů FOXP3 a TCAIM. Dále jsme pozorovali vyšší poměr CD4+FoxP3+ Treg k CD8+CD45RA+CD62L- efektorovým T lymfocytům v potransplantačním období u pacientů s indukcí basiliximabem, kteří během...
Role paměťových T lymfocytů v transplantační imutě
Straňavová, Lucia ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent) ; Vlas, Tomáš (oponent)
Paměťové T lymfocyty představují specifickou subpopulaci buněk, které vznikají během prvního setkání s antigenem, aby u reinfekcí byla sekundární reakce imunitního systému rychlejší a efektivnější. V transplantační imunitě mohou tyto buňky představovat potenciální riziko pro přežití štěpu. Kromě dárcovsky-specifických paměťových T buněk, které přímo ohrožují transplantovaný orgán, mohou pomocí zkřížené reaktivity, tzv. heterologní imunity, ohrozit zdraví a funkčnost štěpu i virově specifické paměťové buňky. V této práci jsme se zaměřili na dárcovsky-specifické a CMV-specifické paměťové/efektorové T lymfocyty. Zajímal nás vliv imunosupresivní terapie na frekvenci CMV specifických paměťových/efektorových T buněk. Zjistili jsme, že použitá imunosuprese, profylaxe ani délka dialýzy výrazně neovlivňuje počet CMV-reaktivních buněk, jejich počet byl 6 měsíců po transplantaci stejný jako před ní. Dále jsme se zabývali zkříženou reaktivitou mezi CMV a antigeny dárce, tzv. heterologní imunitou, kterou jsme ověřili analýzou repertoáru T receptorů β (TCR-β) pomocí sekvenování nové generace (NGS) u CMV a dárcovsky-reaktivních T buněk. Funkční zkříženě reagující T buněčné klony (sdílející stejnou TCR-β sekvenci) jsme pak nalezli jak v periferní krvi pacientů před transplantací, tak i v potransplantační biopsii...
BK virová infekce u pacientů po transplantaci ledviny.
Girmanová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Krejčí, Karel (oponent)
1 ABSTRAKT BK virus je příčinou vzniku nefropatie asociované s polyomavirovou infekcí (BKVN) u 1- 10 % pacientů po transplantaci ledviny. U 30-80% pacientů po transplantaci ledviny dochází k bezpříznakové reaktivaci BK viru, která nevede k rozvoji BK virové nefropatie. Prvním cílem této studie bylo zavést monitoraci replikace BK viru v krvi a moči u pacientů v prvním roce po transplantaci ledviny. Byly zhodnoceny rizikové faktory a stanoveny hraniční hodnoty viremie a virurie pro rozvoj BKVN. Pozitivní BK virurie >107 kopií/ml a pozitivní BK viremie >104 kopií/ml se vyskytla u 25,8 %, resp. 5 % pacientů. U 3 z monitorovací studie došlo k rozvoji BKVN. Pomocí ROC analýzy byly stanoveny hraniční hodnoty pro rozvoj BKVN na 103 kopií/ml séra pro BK viremii a 6,7x107 kopií/ml moči pro BK virurii. Druhým cílem bylo stanovit expresní profil imunitních genů v biopsiích ledvin ve třech skupinách pacientů s různým stupněm reaktivace BK viru (bez reaktivace viru, s bezpříznakovou virurií, s BKVN). Bylo měřeno 90 genů imunitní odpovědi metodou TaqMan® low density array RT-qPCR. Analýza biopsií od pacientů s bezpříznakovou virurií vedla k identifikaci 5 rozdílně exprimovaných genů (CD3E, CD68, CCR2, ICAM-1, SKI; p<0,05), a funkční analýza ukázala významně zvýšenou přítomnost kostimulačních signálů (CD40 / CD40L;...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.