|
|
Násilí u pacientů s psychotickou poruchou
Nichtová, Andrea ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Většina psychiatrických pacientů se nechová agresivně, často se ale stávají obětí agresivního chování. V praktické části této práce jsme se i přesto zaměřili na fenomén agresivního chování u psychotických pacientů a viktimizaci psychotických pacientů se vě teoretické části, jelikož je to jeden z nejdůležitějších prediktorů agresivního chování nejen u psychiatrických pacientů, ale i v obecné populaci. V literatuře se potkáme se třemi základními bezprostředními příčinami agresivního chování - cká, impulzivní a predatorní (plánovaná), jejichž výskyt jsme sledovali v podmínkách nemocničního prostředí. Speciálně jsme se zaměřili na impulzivní chování u agresivních pacientů vzhledem k tomu, že se předpokládá, že psychotičtí pacienti mají potíže v éto oblasti. Cílem této práce bylo zkoumat bezprostřední příčiny agresivního chování a nabídnout data České republiky o jejich prevalenci a zjistit, zda je faktorová struktura v naši práci konzistentní se třemi předpokládanými faktory, které díky faktorové analýze popsala Nolanová et al. Dalším cílem bylo prozkoumání impulzivního chování psychotických pacientů vzhledem popisované snížené kontrole impulzů a emoční dysregulaci, které souvisí se vznikem agresivního chování u psychotických pacientů. Cílem bylo studování behaviorální inhibiční odpovědi na neutrální a emoční...
|
|
|
Prognostic awareness in advanced cancer patients
Vlčková, Karolína ; Loučka, Martin (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Být si vědom závažnosti svého zdravotního stavu je klíčový předpoklad pro to, aby pacienti mohli být zapojeni do plánování své budoucí péči. Tento předpoklad se v literatuře označuje pojmem prognostické uvědomování a dobrá komunikace s lékaři je jedním z faktorů, který jej významně ovlivňuje. Tato disertační práce se zabývá tímto tématem prognostického uvědomování u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Jejím cílem je popsat tento fenomén a identifikovat další faktory, které ovlivňují porozumění vlastní prognóze u pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním. Autorka této disertační práce se podílela na tříletém projektu, který byl podpořen Grantovou agenturou ČR (IMPAC study, číslo grantu 17-26722Y)), jejímž cílem zmapovat preference pacientů s vážným onkologickým onemocnění a dále popsat faktory, které souvisí s prognostickým uvědomováním a prozkoumat jeho stabilitu v čase. Vedlejším cílem bylo také zmapovat, jaké je pro pacienty s vážnou diagnózou a jejich blízké účastnit se výzkumné studie. V úvodní kapitole této disertační práce popisujeme koncept prognostického uvědomování, způsoby jeho měření a cíle této práce. Součástí disertační práce jsou 4 publikace, které se tímto tématem zabývají a 1 publikace, která reaguje na vedlejší cíl této disertační práce. Publikace jsou následovány...
|
|
|
Funkční poruchy hybnosti: patofyziologické mechanismy, diagnostické neurofyziologické markery a nové léčebné přístupy
Slovák, Matěj ; Serranová, Tereza (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Rusina, Robert (oponent)
Funkční poruchy hybnosti (FPH), dříve označované jako psychogenní, jsou charakterizovány inkonzistencí a inkongruencí s organickým neurologickým onemocněním. Původní psychologické modely vzniku FPH byly nahrazeny neurobiologickým modelem onemocnění. Identifikace neurofyziologických korelátů FPH a jejich komorbidit může pomoci rozšířit dosud omezené znalosti patofyziologie těchto poruch. Tato disertační práce se zaměřuje na tři tematické okruhy týkající se FPH: 1. stanovení prevalence komorbidního syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami (PLM) jako objektivního markeru RLS metodou aktigrafie; 2. analýza reflexních a volních očních pohybů metodou videookulografie (VOG); 3. hodnocení emočního arousalu objektivně metodou pupilometrie a subjektivně pomocí afektivních hodnocení emočních obrázků. Celkem se studií zúčastnilo 115 pacientů s FPH a 76 věkem a pohlavím vázaných zdravých kontrol. 1. U pacientů s FPH (N=96) jsme ve srovnání s kontrolami zjistili vyšší prevalenci RLS (43,8 % vs. 7,9 %, p<0,0001) a aktigraficky klinicky významných PLM (20,8 % vs. 2,6 %, p=0,0002). Nález asociace RLS/PLM s FPH naznačuje možnou společnou patofyziologii těchto onemocnění a také má klinické implikace pro management FPH. 2. VOG analýzy u pacientů prokázaly normální reflexní oční pohyby a...
|
|
|
Psychopathology, mental disorders and mitochondrial disorders
Sigitova, Ekaterina ; Raboch, Jiří (vedoucí práce) ; Doubek, Pavel (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Projekt je zaměřen poznání souvislosti mitochondrialních patofyziologických procesů s psychopatologickými příznaky při bipolární afektivní poruše (BPD). Změny aktivity vybraných složek dýchacího řetězce a celková respirační rychlost byly měřeny u pacientů s bipolární afektivní poruchou v porovnání s kontrolní skupinou. byly použity diagnostické dotazníky, respirometrie s vysokým rozlišením a metody radiochemické a spektroskopické. Analýzy provedeny u 21 zdravých kontrol a 37 osob s diagnózou bipolární afektivní poruchy (F31). Statistická analýza zahrnovala parametrické a neparametrické analýzy, faktorovou analýzu, jednocestnou analýzu rozptylu a lineární regresní analýzu. Získané výsledky ukázaly velkou roli buněčné energetiky v patofyziologii bipolární poruchy. Mírný rozdíl mezi různými aktivitami mitochondriálních enzymů byl získán u pacientů s manickou a depresivní epizodou onemocnění. Byly také prokázány změny mitochondriálního dýchání u pacientů s BPD ve srovnání se zdravými kontrolami. Mitochondriální respirační indexy u pacientů v remisi ve srovnání se zdravými kontrolními osobami byly změneny v souvislosti s předchozí fází onemocnění. Byla zjištěna souvislost mezi stavem onemocnění, psychopatologickými příznaky, klinickým zlepšením a mitochondriální patologií. Byla stanovena doba trvání...
|
|
|
Ověření Analyticko-ruminační hypotézy: deprese jako funkční adaptace.
Ševčíková, Marcela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Souhrn Vedle tradičního medicínského pojetí depresivní poruchy se v odborné literatuře objevuje názor, že deprese je funkční adaptací na nepřízeň. V teoretické části práce je představena adaptivní hypotéza deprese, Analyticko-ruminační hypotéza (ARH), podle které se deprese vyvinula v procesu evoluce jako účinná odpověď na složité problémy jedince. Depresivní symptomy, například anhedonie, sociální izolace, či psychomotorické zpomalení, podle ARH slouží k tomu, aby jedinec mohl svoje problémy nerušeně a nepřetržitě analyzovat, tj. analyticky ruminovat. Vedlejším produktem analytické ruminace je omezená schopnost soustředění se na externí problém, jež se projeví jako oslabení výkonu v neuropsychologických testech. Cílem disertační práce je ověřit platnost ARH. Ve výzkumné části prezentujeme pět studií využívajících kvantitativní i kvalitativní přístup, průřezový a longitudinální design, klinický i neklinický soubor. Výsledky experimentální Studie 1 potvrdily, že vystavení komplexnímu problému vede u běžné populace ke zhoršení aktuální nálady. Kvalitativní Studie 2 odhalila u osob s depresivní poruchou projevy adaptivní ruminace (analýzu příčin, povahy a řešení problému). Ve Studii 3 jsme prokázali, že analytická ruminace je dvoustupňový proces analýzy příčin a analýzy řešení. Výsledky průřezové Studie 3 a...
|
|
|
The picture of mental illness in the print media in three central European countries
Nawková, Lucie ; Jirák, Roman (vedoucí práce) ; Bražinová, Alexandra (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Pro veřejnost představují média nejdůležitější zdroj informací o duševních onemocněních. Je známo, že mediální prezentace lidí s duševními poruchami jsou často negativní a přispívají tak k jejich stigmatizaci. Na druhou stranu, média mohou hrát významnou roli při snižování míry stigmatizace, a to poskytováním adekvátních informací o tomto tématu a zapojováním se do antistigmatizačních kampaní. Až dosud nebyl vyvinut žádný standardizovaný nástroj k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, který by používal operacionalizované definice. V rámci našeho projektu jsme si stanovili dva cíle: a) vytvoření standardizovaného a objektivního nástroje k měření stigmatizace duševních onemocnění v tištěných médiích, b) provedení analýzy obsahu mediálních sdělení o duševních onemocněních ve vztahu ke stigmatizaci v českém, chorvatském a slovenském tisku. Vytvoření nástroje "Picture of Mental Illness in Newspapers" (PICMIN) bylo založeno na principech obsahové analýzy, což je výzkumná technika umožňující vyvozování platných a replikovatelných závěrů z textu. Uvedený nástroj se skládá z jedenácti popisných a pěti analytických kategorií. V rámci naší studie jsme došli k těmto závěrům: ve všech třech zemích bylo zjištěno vysoké zastoupení článků se stigmatizujícím obsahem, v četnosti uvádění...
|
|
|
The role of endometriosis in the development of dyspareunia and algopareunia.
Fiala, Luděk ; Zvěřina, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Adamík, Zdeněk (oponent)
Endometrióza je definována jako přítomnost endometriálních buněk mimo dutinu děložní. Základním symptomem je bolest, velmi často je endometrióza spojena s primární nebo sekundární sterilitou, předpokládá se, že se také podílí na vzniku a rozvoji ženské dyspareunie a algopareunie. Teorií zabývajících se vznikem onemocnění je mnoho, žádná ale nepostihuje komplexní stav tohoto onemocnění, které se se vyskytuje v populaci dle statistik u 10-15 % žen. U žen s diagnózou sterility a infertility je výskyt endometriózy popisován u více jak 40 %, a více jak 50 % žen popisuje nejrůznější formy dyspareunie a algopareunie, které mají dopad nejen na vlastní život žen, ale i na jejich partnerské vztahy. Onemocnění tak nabývá na významu nejen z čistě medicínského hlediska, ale i z hlediska psychosociálního. V současné době neznáme žádný specifický laboratorní marker, který by endometriózu jednoznačně diagnostikoval. Významnou skutečností je fakt, že endometrióza bývá diagnostikována se značnou časovou prodlevou, statistiky hovoří až o jedenácti letech mezi objevením prvních, mnohdy neurčitých příznaků, do jednoznačného potvrzení diagnózy. Studie, které jsou podkladem této disertační práce, shrnují všechny dostupné možnosti vyplývající z imunologického pohledu na endometriózu, její vznik, šíření, diagnostiku a případnou...
|
|
|
Ověření Analyticko-ruminační hypotézy: deprese jako funkční adaptace.
Ševčíková, Marcela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Souhrn Vedle tradičního medicínského pojetí depresivní poruchy se v odborné literatuře objevuje názor, že deprese je funkční adaptací na nepřízeň. V teoretické části práce je představena adaptivní hypotéza deprese, Analyticko-ruminační hypotéza (ARH), podle které se deprese vyvinula v procesu evoluce jako účinná odpověď na složité problémy jedince. Depresivní symptomy, například anhedonie, sociální izolace, či psychomotorické zpomalení, podle ARH slouží k tomu, aby jedinec mohl svoje problémy nerušeně a nepřetržitě analyzovat, tj. analyticky ruminovat. Vedlejším produktem analytické ruminace je omezená schopnost soustředění se na externí problém, jež se projeví jako oslabení výkonu v neuropsychologických testech. Cílem disertační práce je ověřit platnost ARH. Ve výzkumné části prezentujeme pět studií využívajících kvantitativní i kvalitativní přístup, průřezový a longitudinální design, klinický i neklinický soubor. Výsledky experimentální Studie 1 potvrdily, že vystavení komplexnímu problému vede u běžné populace ke zhoršení aktuální nálady. Kvalitativní Studie 2 odhalila u osob s depresivní poruchou projevy adaptivní ruminace (analýzu příčin, povahy a řešení problému). Ve Studii 3 jsme prokázali, že analytická ruminace je dvoustupňový proces analýzy příčin a analýzy řešení. Výsledky průřezové Studie 3 a...
|
|
|
Spánkové koreláty časného rizika bipolární afektivní poruchy u dětí a adolescentů.
Šebela, Antonín ; Goetz, Michal (vedoucí práce) ; Příhodová, Iva (oponent) ; Vevera, Jan (oponent)
Úvod: Nálezy narušeného spánku a cirkadiánních rytmů byly opakovaně replikovány u dospělých i u dětí s bipolární poruchou (BP) a jsou proto považovány za jádrové příznaky BP. I přesto, že jsou narušená cirkadiánní rytmicita a spánek uváděny v různých heuristických modelech vývoje BP, nebyly zatím jako biomarkery v populaci v riziku dostatečně validovány. Proto jsme provedli: a) Explorativní studii spánku a cirkadiánního rytmu klid-aktivita u potomků BP rodičů; b) Navazující studii spánku a cirkadiánního rytmu u dětí a adolescentů BP rodičů, u kterých nebyla přítomná psychopatologie, s výjimkou deprese a úzkostných poruch. Metody: a) 14 dnů aktigrafického měření a subjektivní škály (dotazník dle Chervina, Dotazník ranních a večerních typů - verze pro děti, MEQ a spánková škála dotazníku General Behavior Inventory, GBISS) k testování chronotypu a kvality spánku, psychiatrické vyšetření k určení psychopatologie. b) Studie se stanovenými hypotézami dle výsledků studie a), užívající ≥ 14 dní aktigrafického měření s pokročilejšími technikami k určení chronotypu, sociálního jet lagu a spánkové makrostruktury, psychiatrické vyšetření a subjektivní psychometrické škály k určení plného psychopatologického profilu. Výsledky: a) Bylo zařazeno 42 potomků v riziku a 42 kontrol srovnatelných věkem a pohlavím. U...
|
|
|
Česká verze Osobnostního inventáře pro DSM-5 (PID-5): Teoretická východiska, psychometrické vlastnosti a implikace pro klinickou praxi.
Riegel, Karel Dobroslav ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Vevera, Jan (oponent) ; Praško Pavlov, Ján (oponent)
1 SOUHRN V Alternativním modelu DSM-5 pro poruchy osobnosti (AMPO) je diagnóza specifických poruch osobnosti stanovena na základě posouzení míry narušení v osobnostní funkční schopnosti a evaluace dimenzionálních osobnostních rysů sdružených do 25 aspektů "nižšího řádu" a 5 širokých oblastí "vyššího řádu". K posouzení osobnostních rysů byl vytvořen Osobnostní inventář pro DSM-5 (PID-5). Disertační práce představuje souhrn pěti relevantních publikací zabývajících se problematikou AMPO s důrazem na PID-5. Autoři nejprve podrobným způsobem seznamují s teoretickým zázemím PID-5. Pozornost je věnována snadnosti jeho použití, interpretaci výsledků a jejich významem pro plánování terapie u různých typů pacientů. Dvě výzkumné studie ověřují psychometrické vlastnosti (vnitřní konzistenci, validitu, rozlišovací schopnost a unidimenzionální strukturu) PID-5 na souboru dobrovolníků z běžné populace (n=351) a klinickému souboru psychiatrických pacientů (n=143). Respondentům byl PID-5 administrován skupinově a individuálně formou tužka-papír a prostřednictvím online sběru dat. 33 respondentů vyplnilo dotazník dvakrát pro ověření test-retestové reliability. Autoři předpokládali, že bude prokázána vnitřní konzistence oblastí PID-5, jejich stabilita v čase a konvergentní validita. Dále budou prokázány signifikantní rozdíly u...
|
host ::
RSS.