|
|
Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987
Čížková, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Česká alternativní kultura v období normalizace a její obraz v dobových médiích v letech 1983-1987" se zaměřuje mediální reprezentaci alternativní kultury, tedy té části kulturní scény minulého režimu, která byla buď přímo vytlačována, nebo se sama vědomě nezačleňovala do "hlavního proudu." V první části se vedle nastínění dobového kontextu zabývá popisem této oblasti kultury, a to nejen v rovině neoficiální (tzv. undergroundové), ale i v rovině oficiální či polooficiální alternativy vůči idealizovanému hlavnímu a protěžovanému proudu kultury. V druhé části se práce soustředí na reflektování alternativní kultury soudobými médii na příkladu vybraných periodik. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza a výzkumným materiálem pak periodika Rudé právo, Tribuna, Mladá fronta, Melodie a Tvorba za vymezené období let 1983-1987. Práce se zaměřuje z největší části na hudební alternativní scénu, přednostně pak na jev, který se dá nazvat pokusem o likvidaci nové vlny v rockové hudbě, který se ve výzkumu ukazuje být jediným otevřeným mediálním útokem na alternativní kulturu ve vymezeném období. Výzkum dále odkrývá určité rozdíly ve způsobu o informování o alternativní kultuře v jednotlivých zkoumaných periodikách, stejně tak určité jeho proměny v průběhu vymezeného zkoumaného období.
|
|
|
Sexuální obsah současných hudebních videoklipů
Adámek, Petr ; Vedral, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zobrazováním sexuálního obsahu v hudebních videích jako produktu masové komunikace mezi hudebním umělcem, případně nahrávací společností a publikem. Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat a interpretovat jevy zobrazující sexuální chování či nahotu v předem definovaném vzorku hudebních videí. Teoretická část definuje marketingovou funkci videoklipu a vysvětluje principy, jež jsou důvodem k zobrazování sexuálních obsahů v současné produkci videoklipů. Zmíněny jsou také další funkce hudebního videa jako např. sociálně-kulturní či charitativní a taktéž stručná historie videoklipu. Praktická část práce zkoumá na základě obsahové analýzy četnost výskytu sexuálně explicitního obsahu v hudebním videu a jeho formy a nadále je analyzuje. Dvěma předem stanovenými hledisky, jež podléhají pozorování, je přítomnost předem určených projevů sexuálního chování rozděleného do sedmi specifických kategorií a dále přítomnost třech stupňů nahoty. Zkoumaným vzorkem je množina padesáti hudebních videoklipů, jež byly zveřejněny na YouTube v roce 2014 a zároveň v tomtéž roce na této platformě zaznamenaly největší sledovanost. Jde tedy o nejpopulárnější hudební videa na YouTube za uplynulý rok. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Recepce divadla v pozdní antice: obrany, útoky, učená pojednání
Sarkissian, Alena ; Stehlíková, Eva (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent) ; Kulhánková, Markéta (oponent)
Tato práce zkoumala několik textů vytvořených v období mezi 2. a 12. stoletím po Kr., tedy pozdněantických skladeb a skladeb, které na antickou tradici navazovaly. Toto období se může zdát rozsáhlé, ale takové časové rozpětí umožnilo studovat kontinuitu a proměnlivost v recepci divadla v pozdněantických a příbuzných monografiích na toto téma. Snažili jsme se odpovědět na několik otázek. Ačkoli se zdálo, že tyto texty nemají mnoho společného, zkoumali jsme příbuznosti a rozdíly mezi těmito skladbami, ohledávali jsme jejich informační hodnotu s ohledem na jejich žánrovou příslušnost, studovali jsme vlivy, které na ně působily a definovali také vzájemné vlivy mezi těmito díly. V prvních dvou kapitolách bylo vymezeno téma práce a popsán současný stav bádání. Třetí kapitola se věnovala terminologii, protože tato otázka bývá často v odborných pracích podceňována. Badatelé si mnohdy vymezí termín "pozdněantické a byzantské divadlo" příliš vágně, což potom brání tomu, aby jejich studium přineslo konkrétní výsledky. Čtvrtá kapitola čtenáři stručně představuje texty podrobené analýze. Vlastní rozbor textů započíná v páté kapitole. Věnuje se otázkám dramatického a divadelního žánru v pozdní antice. Je zde studován vzájemný vztah tragédie a pantomimu a podobně též vztah komedie k mimu. Obraz těchto žánrů v...
|
|
|
Hudební stanice v českém televizním vysílání a jejich moderátoři
Klementová, Ema ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává dvě významné hudební televize v českém televizním vysílání, MTV a TV Óčko. Je zde také popsán vývoj první americké hudební stanice MTV a zároveň jsou zde poskytnuty některé paralely mezi prvky ve vývoji americké MTV a vývoji českých hudebních televizí. Obě české hudební televize jsou také srovnány z hlediska programové skladby. Praktická část práce je založena na rozhovorech s moderátory hudebních televizí. Na jejich základě byl hodnocen postoj moderátorů k hudebním stanicím, prostor, který je jim ve vysílání poskytnut a také jejich subjektivní pohledy na postavení dané televizní stanice na trhu a srovnání se stanicemi konkurenčními.
|
|
|
Česká hudební televizní stanice Óčko jako kulturní průmysl v éře matrix médií
Pješčaková, Petra ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Česká komerční hudební televizní stanice Óčko, která začala vysílat pod označením Stanice O v roce 2002, je přeneseně důsledkem změn v oblasti evropského televizního vysílání od 80. let 20. století spojených především s digitalizací a deregulací televizního trhu. Óčko lze charakterizovat čtyřmi základními znaky, které určují podobu jeho vysílání. Jsou jimi zábava, propojení s novými médii (interaktivita), českost a masifikace. Všechny tyto znaky zaštiťuje podnikatelská logika (popisovaná především zástupci politické komunikace médií) jako základní princip určující podobu Óčka. Středobodem se tak v této souvislosti stává sledovanost. Přestože Óčko vzniklo v roce 2002, lze v jeho vysílání, právě skrze tuto ekonomickou logiku, spatřovat principy kulturního průmyslu, tak jak jej popsal Theodor Adorno (a Max Horkheimer) již v polovině 20. století. Současně lze na hudební televizní stanici Óčko nahlížet skrze aktuální přístupy mediálních studií, jako na příklad smrti vysílací televize v post-vysílací éře a příklad nástupu matrix médií. Základní charakteristické znaky televize Óčko, tedy zábavní role, konvergence s novými médii či interaktivita jsou totiž podstatou televize v post-vysílací éře. Ve vysílání Óčka lze však stále najít znaky éry předchozí, vysílací, a to skrze jeho důraz na národní charakter...
|
|
|
Specifika vysílání pro posluchače Radia 1.
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá Radiem 1, jeho historií, formátovým zařazením, jednotlivými pořady a způsobem moderace. Cílem práce je identifikovat a popsat specifika vysílání, která tvoří "identitu" Radia 1. Stanice nevysílá hudbu na základě playlistu, ale náplň vysílání určují sami moderátoři, a proto právě jejich způsob moderace je klíčovým prvkem této práce. Výzkumná část práce se dělí na dvě kapitoly. V první z nich jsou popsány odchylky od spisovného jazyka, které byly vysledovány v jazykovém projevu moderátorů Radia 1. V druhé kapitole jsou porovnány pořady Odvážné Palce - Radio 1 a Čelisti - ČRo 4 - Radio Wave z hlediska obsahové struktury pořadů, jazykového projevu moderátorů a interpretace obou pořadů, tedy reakcí posluchačů. Obě tyto stanice jsou si formátově velmi podobné a oba pořady mají stejné žánrové i tematické zaměření. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné faktory, které se na vytváření "identity" Radia 1 podílejí.
|
|
|
Moderní jazykové tendence české hudební publicistiky
Morochovičová, Eliška ; Kraus, Jiří (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá infiltrací moderních tendencí do české hudební publicistiky, které představují určité odlišnosti od jejích obecných norem, a to především v podobě individualistického přístupu mladých autorů k hudbě a její reflexi. Na pozadí americké nové žurnalistiky a gonzo žurnalismu a s využitím platných publicistických norem jako nástrojů srovnání zkoumá práce tyto nové tendence, popisuje jejich vývoj a analyzuje specifika jazykového projevu jednotlivých autorů. V práci jsou analyzována různá česká hudební média v období od 90. let 20. století až do současnosti, od zájmových periodik s hudebním zaměřením přes modifikované podoby nových forem v hudebních sekcích masových médií až po současnou podobu individualistické publicistiky v hudebních médiích na internetu.
|
|
|
Režie jako scénické vyprávění příběhu
Zembok, Ewa ; VEDRAL, Jan (vedoucí práce) ; DEÁK, Juraj (oponent)
Práce je napsaná z praktického režijního hlediska. Zaměřena je na problematiku sboru jako diegetického prvku v inscenaci. V práci je položen důraz na sbor jako výrazný prvek režijního řešení při realizaci dramaturgicky-režijní koncepce. Autorka se v úvodní teoretické části věnuje použití mimetických a diegetických prostředků v moderní divadelní inscenaci a proměně klasických principů režijní práce s nástupem postdramatického divadla. V dalších kapitolách reflektuje svoji absolventskou inscenaci z roku 2011 a popisuje postupy použité při realizaci inscenací během jejího praktického
|
|
|
Využití kompetencí divadelního dramaturga v praxi učitele na Waldorfském lyceu
Černý, Matouš ; SÍLOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; VEDRAL, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možnosti využití kompetencí divadelního dramaturga v oboru pedagogiky a didaktiky, konkrétně pak při vykonávání profese středoškolského učitele na Waldorfském lyceu. V první části se autor zabývá charakterizací povolání dramaturga a učitele a vymezením souboru kompetencí, které jsou pro tyto profese nezbytné. Dále obě tato povolání porovnává a hledá styčné body a paralely mezi rolí dramaturga v divadelním provozu a rolí učitele v provozu školy. V další části se autor věnuje představení waldorfské pedagogiky a jejích specifik s ohledem začlenění scénického umění do výuky a rozebírá divadelní poetiku Rudolfa Steinera včetně jeho přístupu k mluvnímu projevu a pohybovému umění eurytmie. Ve stěžejní třetí části diplomové práce autor líčí své zkušenosti z praxe učitele na Waldorfském lyceu a zabývá se jednotlivými oblastmi své činnosti – projekty literárními, scénickými, uměleckými i kulturními, a to zejména ve vztahu k využití kompetencí dramaturga, získaných studiem dramaturgie činoherního divadla na DAMU.
|
host ::
RSS.