|
|
Emigrace z komunistického Československa a Češi v Dánsku
Kleinová, Nikola ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu emigrace z Československa během komunistické nadvlády v letech 1948-1989. Jejím cílem je interpretovat fenomén emigrace a exilu v dobových souvislostech a na tomto pozadí prezentovat orálně-historický výzkum mezi československým emigranty v Dánsku, které nepatřilo mezi zrovna běžné cíle československé emigrace. K odchodu do emigrace mohou vést v různých dobách rozdílné příčiny, čímž se také emigrace podstatně odlišuje od exilu. Tato práce se soustředí na jedinečné motivy a souvislosti odchodu každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh emigrace i její vliv na postoje narátorů k rodné zemi.
|
|
|
Smuteční obřad v druhé polovině 20. století
Šafránková Šídová, Erika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Smrt jako neustále přítomný fakt v životě člověka významně ovlivňuje jeho život. Nutnost smíření se s vlastní smrtelností a ztrátou blízkých vytváří v každé společnosti do jisté míry ustálenou podobu pohřebního ritu. Tradiční smuteční obřad založený na kombinaci lidové tradice a křesťanském rituálu procházel v průběhu 20. století přerodem daným změnou politických a společenských poměrů. Zřejmě největším hybatelem byla vláda komunistické strany v zemi trvající 40 let, která i pohřební rituály používala jako propagandu režimu. Snaha ovládnout veškerý společenský život a eliminovat jiné vlivy spočívala mimo jiné také v otevřeném boji s církví, a tedy s tradičním křesťanským funerálním ritem. Komunismus namísto něj proklamoval kremaci jako možnost antiklerikálního pohřbení. Svým působením tak nastolil mnohé nové pohřební rituály. Motivací tohoto textu je pomocí literárních a orálních pramenů identifikovat vnímání smrti a jeho změny na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Cílem je hledat odpověď na otázku, zda přinesl komunistický režim změnu v pohřebním ritu a pokusit se jí pomocí získaných orálních pramenů identifikovat
|
|
|
Proměny Zahradního Města - Záběhlic očima starousedlíků
Kolářová, Dana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je pohled starousedlíků na vývoj Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic a jejich zkušenost s proměnou této oblasti. Práce využívá metody orální historie, analyzuje a interpretuje rozhovory s lidmi, kteří se zde narodili nebo v této oblasti prožili většinu aktivního života. Na tomto základě pak ukazuje změny, kterými oblast Zahradního Města a tzv. starých Záběhlic prošla především v průběhu posledních přibližně padesáti let, a v zásadě prochází dodnes. Ukazuje přerod periferie v širší centrum hlavního města Prahy, které dnes čelí typickým civilizačním problémům současnosti. Zahradní Město je jeho obyvateli vnímáno jako samostatný celek, nicméně katastrálně se jedná "pouze" o část pražské čtvrti Záběhlice. Vzájemný vztah obyvatel Zahradního Města a starých Záběhlic je dalším tématem, kterého se tato diplomová práce dotýká, pokouší se jej zmapovat a ukázat možné faktory, které tento vztah formují. Součástí práce je také historický úvod, který přináší základní informace o vývoji Záběhlic, popisuje formování a správní členění Velké Prahy, v metodické části je pak prostor věnován popisu plánování, přípravy a realizace samotného projektu, kde jsou ukázány jednotlivé postupy a také problémy, které se v průběhu práce objevily.
|
|
| |
|
|
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích
Vaněk, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích Bakalářská práce Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích, zpracovává dva různé pohledy na lidské tělo. Pohled biblický, jak k tělu přistupovaly knihy Písma svatého ve Starém a Novém zákoně a pohled na tělo, tak jak jej prezentují současná média a sdělovací prostředky. Předkládá informace o tom jak se k lidskému tělu staví články vydávané v českém tisku. Zjištěné informace porovnává a určuje vzájemný střet a protiklady těchto pohledů. Přihlíží k tomu, zda je současný ideál krásy, tak jak je prezentován současnými médii v souladu s křesťanskou etikou a zda může nějak negativně ovlivňovat postoj k vlastnímu tělu. Klíčová slova: ideál; tělo; člověk; média; Písmo svaté; krása
|
|
|
JUDr. PhDr. Karel Vaš. K otázce procesu s gen. Heliodorem Píkou.
Pižlová, Martina ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
Cílem práce je hlubší analýza procesu s gen. Heliodorem Píkou, který byl odsouzen za zneužití služební moci a vojenské zrady a v roce 1949 popraven. Vzhledem k tomu, že se jednalo o výraznou osobnost v Československých dějinách a jeden z prvních poúnorových procesů, bude nezbytné charakterizovat období 50. let 20. století v tehdejším Československu. Zde se soustředím především na politickou situaci. Informace k výše zmíněnému procesu jsem získala od přímého účastníka, Karla Vaše, který sehrál, dle dochovaných materiálů, roli vyšetřujícího prokurátora. Dílčím cílem diplomové práce bude, alespoň ve stručné podobě, představit životní příběh Karla Vaše. Důvodem je především uvedení do kontextu doby v poválečném Československu. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že jsem postupovala metodu orální historie s následnou analýzou archivních pramenů. Cílem práce tedy není hodnotit osobnost a činy Karla Vaše, ale nabídnout ucelený pohled na výše uvedenou problematiku zasazenou do kontextu doby. Klíčová slova: Druhá světová válka, Heliodor Píka, Karel Vaš, Komunistická strana, Obranné zpravodajství, vojenský soud, státní soud.
|
|
|
Ve jménu pokroku: Osudy obyvatel "zmizelého" Dolního Jiřetína.
Kryšpínová, Tereza ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá obcí Dolní Jiřetín, zlikvidovanou na počátku 80. let minulého století, a osudem jejích obyvatel, kteří v obci žili do jejího zániku. Dolní Jiřetín byl jednou z mnoha obcí na Mostecku zrušených v době od druhé světové války kvůli rozmachu důlní těžby a chemického průmyslu. Od ostatních obcí se ale lišil tím, že byl likvidován po částech. Jihovýchod obce se dostal do hygienického pásma chemických závodů v Záluží, zbytek Dolního Jiřetína poddoloval hlubinný důl Centrum. Práce sleduje vývoj obce a život jejích obyvatel před likvidací, především v době rapidního nárůstu industrializace. Věnuje pozornost i rozvoji obou příčin zániku obce: hnědouhelným dolům a chemickým závodům. Dále popisuje samotnou likvidaci, od jejích příprav přes realizaci po dění v obci v době, kdy už v ní nebydleli žádní lidé. Dává přitom prostor jak pohledu institucí, které likvidaci organizovaly, tak pohledu obyvatel Dolního Jiřetína, kterých se týkala. V závěru se práce zabývá případem Horního Jiřetína, který měl s Dolním Jiřetínem společnou historii a dnes mu hrozí podobný osud. Od zániku Dolního Jiřetína uplynulo třicet let a padl politický režim - změnily se ale vůbec vyhlídky lidí z obcí, kterým hrozí likvidace? Klíčová slova Dolní Jiřetín, likvidace, Horní Jiřetín, Mostecko, orální historie
|
|
|
Kopisty: proč jsme museli odejít!
Pšenicová, Barbora ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Kopisty: proč jsme museli odejít!" se týká zlikvidované obce na Mostecku. Kopisty musely ustoupit průmyslové těžbě a její obyvatelé museli být vystěhováni. Oficiálním důvodem této likvidace byl povrchový lom Ležáky. Jak ale v práci prokazuji, není jedinou příčinou. Mezi další patří také hlubinné doly M. J. Hus a Julius III. a rozšiřování hygienického pásma Chemických závodů. Jak se postupem práce ukázalo, všechny tyto skutečnosti měly na obec zásadní vliv. S postupující těžbou došlo k propadávání domů a silnic. Je ale s podivem, že kromě Ležáků a Chemických závodů se v oficiálním likvidačním plánu o těchto zmíněných motivech nehovoří. V celé práci se na základě archivního výzkumu a orální historie snažím rekonstruovat proces likvidace a demolice obce. Prokazuji, že fáze od roku 1976-1981 není jedinou a že již dříve docházelo k demolicím objektů. To potvrzuje i skutečnost, že obyvatelé o likvidaci tušili od 60. let. Nevyhýbám se zde ale i otázkám z dnešní doby jako rekultivaci Mostecka, těžebním limitům a případným likvidacím dalších obcí. Zároveň nabízím pohled Kopistských obyvatel na jejich obec, celý proces stěhování, nové domovy a postup likvidace. Klíčová slova: Mostecko, likvidace obce Kopisty, orální historie, uhelné hornictví
|
|
|
Jáchymovští političní vězni. Orální historie v teorii a praxi.
Bouška, Tomáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Záměr této doktorské práce kombinuje možnosti orální historie v teorii a praxi. První část spočívá v přípravě předložení výsledků výzkumu zaměřeného na mapování a chápání nedávné historie za pomoci orální historie dvanácti obětí komunistického režimu vězněných v 50. letech na Jáchymovsku. V práci nejprve demonstruji přehled použití metody orální historie a myšlení o ní v zahraničním i českém kontextu. Za pomoci této metody pak předkládám empirický materiál v podobě životních příběhů a osobních svědectví bývalých politických vězňů, kteří jsou po roce 1989 organizováni v Konfederaci politických vězňů ČR. Vedle metodologicky podloženého sběru, analýzy a interpretace úryvků jejich životopisných vyprávění poukazuji na možnosti dalšího zpracování a představení takto vedeného výzkumu laické i odborné veřejnosti. Vycházím z premisy, která tvrdí, že osobní svědectví pamětníků znamenají příspěvek k poznání malých dějin a jejich lidského aspektu - zde v kontextu politické perzekuce v 50. letech. V předkládané práci také nastiňuji postupný vývoj svého badatelského projektu, který se mi podařilo rozšířit a propojit s akademickou prací dalších kolegů, čímž vznikl (snad) ojedinělý multidisciplinární projekt několika českých doktorandů. Společné úsilí vyústilo v podobě nezávislé dobrovolnické organizace s názvem Političtí...
|
|
|
Brandtova východní politika
Soběhart, Radek ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Disertační práce "Brandtova východní politika" se zabývá konceptem Brandtovy zahraniční politiky vůči východní Evropě. Tato koncepce nebyla pouze krátkodobým plánem po jeho nástupu do vládních funkcí po roce 1966, ale týkala se samotné podstaty chápání politiky Willyho Brandta. Práce se dívá na výše uvedené téma ze tří pohledů. Prvním oblast tvoří ideovo-teoretická rovina, jež se soustředí především na analýzu dlouhodobých trendů v Brandtově východně politice. Proto se kriticky vymezila vůči dosavadním přístupům, které aplikují tuto koncepci pouze na období 1969-1974, kdy Brandt stál v čele SRN, ale také vůči pracím, které za počátek východní politiky považují druhou berlínskou krizi a stavbu berlínské zdi. Jedním z dílčích závěrů práce je, že kořeny Brandtovy východní politiky je nutno hledat již v jeho pobytu v emigraci v Norsku a Švédsku, neboť zde Brandt získal základní představy o fungování parlamentní demokracie a významu evropské spolupráce pro poválečnou obnovu Evropy a Německa. Díky tomu, že období druhé světové války nestrávil na území Německa, stal se symbolem "jiného, lepšího" demokratického Německa po roce 1945. Pobyt v emigraci mu také napomohl, aby se mohl profilovat jako novinář se zájmem o zahraniční politiku, což mu později velmi pomohlo při sestavování jeho politických projevů a...
|
host ::
RSS.