|
|
Zapomenutá generace. Nezávislé aktivity a samizdat na Plzeňsku v 80. letech 20. století.
Petrová, Jana ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím 80. let 20. století na Plzeňsku. Obecně se jednalo o dobu nesvobody a netolerance, kdy veškerá moc ve státě byla soustředěna do rukou jedné politické strany - KSČ, která za pomoci bezpečnostního aparátu bez uzardění manipulovala s důstojností, právy i myšlením občanů. Práce mapuje nezávisle smýšlející skupiny obyvatel na Plzeňsku prostřednictvím popisu některých oblastí zájmových občanských aktivit, které tvořily jakési podhoubí místního nezávislého prostředí. Z toho důvodu se ocitly pod dohledem státní moci, jejich stoupenci byli sledováni a jejich činnost potlačována. Jednotlivé oblasti jsou v diplomové práci rozděleny do kapitol - církev, hudební alternativa, skauting, tramping, ekologie - ve kterých na úvodní celospolečenský vhled navazuje popis situace v regionu. Předposlední kapitola se zaměřuje na činnost místního disentu, jehož představitelé se rekrutovali převážně z výše uvedených skupin, poslední kapitola pak zachycuje samizdatovou tvorbu, která zde byla v tomto období vydávána. Snahou diplomové práce je nalézt nebo alespoň přiblížit východiska a důvody, které nakonec členy různě orientovaných skupin, často i diametrálně odlišných, přivedly na společnou cestu nezávislých aktivit, disentu a samizdatu.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
| |
|
| |
|
|
Reflexe Východoslováků na rok 1989. Životopisná vyprávění
Kohoutová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná práce se zabývá reflexí Slováků na rok 1989, se zaměřením na region Košic a blízkého okolí, tedy na Slovensko východní. Pád komunistického režimu ovlivnil další vývoj v celém Československu. Diplomová práce se soustředí na stranu slovenskou, která je nedílnou součástí československých dějin, avšak její prostor je v českém prostředí značně omezen. Stavebním kamenem práce jsou vzpomínky a vyprávění nejrůznějších Východoslováků - pamětníků, jejichž pomocí se autorka snažila faktograficky dokreslit dobu. Vedle toho se práce opírá o dostupné literární zdroje a archivní materiály ze sbírek Státního archivu v Košicích. Teoretická část práce je založena na pramenech historických a na výsledcích rozmanitých výzkumů zabývajících se listopadem 1989. Výzkumná část práce se zaobírá samotnými pohledy, názory a postoji Východoslováků na listopad 1989. Prostřednictvím orální historie jsou rozhovory s narátory následně analyzovány a interpretovány. Diplomová práce se snaží reflektovat každodennost lidí, práci, životní podmínky a konzum před listopadem a po něm. U všech narátorů autorku zajímalo, jak hodnotili převrat v roce 1989 a jak se na něj dívají dnes s odstupem pětadvaceti let. Klíčová slova: Československo, listopad 1989, východní Slovensko, orální historie, Košice.
|
|
|
Občanské fórum v procesu tvorby českého stranického systému
Bureš, Jan ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
/ Abstrakt Předložená disertační práce pojednává o vzniku, vývoji a rozpadu Občanského fóra. Tento proces zároveň zasazuje do širšího rámce procesu tvorby českého stranického systému. Občanské fórum představovalo nejen jednoho z hlavních aktérů politického dění v prvním roce transformace, ale také základnu, z níž se na sklonku roku 1990 zrodily některé významné politické strany a hnutí, které v dalších letech spoluurčovaly či spoluurčují podobu české politiky. Práce je časově ohraničena na jedné straně 17. listopadem 1989 a koncem února 1991, kdy dochází k rozpadu Občanského fóra, na straně druhé. V první kapitole se věnuji vývoji čs. komunistického režimu a opozice proti němu v letech 1987 - 1989. Sleduji jednak proměnu mezinárodně-politické situace čs. režimu v souvislosti se změnami, ke kterým docházelo v okolních zemích sovětského bloku v důsledku probíhajících politických a ekonomických změn v SSSR. Druhá a nejrozsáhlejší kapitola této disertační práce se zabývá založením Občanského fóra a průběhem jednání zástupců OF s představiteli státní moci v listopadu a prosinci 1989. Analyzuji zde mechanismy fungování OF v prvních dvou měsících, jeho základní strategie a proměny těchto strategií, způsoby komunikace OF s představiteli státní moci. Stejně tak analyzuji vývoj postojů na druhé straně, tzn. u...
|
|
|
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích
Vaněk, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích Bakalářská práce Ideál lidského těla a jeho obraz v médiích, zpracovává dva různé pohledy na lidské tělo. Pohled biblický, jak k tělu přistupovaly knihy Písma svatého ve Starém a Novém zákoně a pohled na tělo, tak jak jej prezentují současná média a sdělovací prostředky. Předkládá informace o tom jak se k lidskému tělu staví články vydávané v českém tisku. Zjištěné informace porovnává a určuje vzájemný střet a protiklady těchto pohledů. Přihlíží k tomu, zda je současný ideál krásy, tak jak je prezentován současnými médii v souladu s křesťanskou etikou a zda může nějak negativně ovlivňovat postoj k vlastnímu tělu. Klíčová slova: ideál; tělo; člověk; média; Písmo svaté; krása
|
|
| |
|
|
Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína
Stehlíková, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Podnik Tatra v období tzv. normalizace očima jeho zaměstnanců a obyvatel Kolína" se týká privatizovaného podniku v městě Kolíně. Vypracovaná práce zkoumá názory a každodenní život zaměstnanců tohoto podniku a obyvatel Kolína. Podává přehled o historii a vývoji podniku Tatra. Představuje okres Kolín a zaměřuje se především na popis v období tzv. normalizace, které se dotklo města, podniku, obyvatel, ale i celého Československa. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky. Propojuje pracovní prostředí, osobní životy, volnočasové aktivity, sociální kulturu města a obyvatel, kteří byli součástí velkého podniku a historie města Kolína. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory doby tzv. normalizace a také současný vztah lidí k místu, kde prožili větší či menší část svého života.
|
|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
host ::
RSS.