Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 99 záznamů.  začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Festival "Dny soudobé hudby" se zaměřením na sborovou tvorbu.
Karausová, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce mapuje sborové skladby, které byly uvedeny v rámci festivalu Dny soudobé hudby v letech 2000 - 2020 ve světové, české a pražské premiéře. U jednotlivých skladeb představuje datum provedení, obsazení, stručný komentář autora a jméno interpreta, který skladbu premiéroval. Práce přibližuje také fungování festivalu, jeho stručnou historii a jednotlivé společnosti, které se na přípravě podílejí. Premiérované skladby jsou doplněné medailonkem příslušných skladatelů a jejich interpretů.
Paralelní penzum gymnaziálního a hudebního vzdělávání z pohledu pedagogů a studentů na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy, ZUŠ
Pudlovská, Veronika ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Jiřičková, Jiřina (oponent)
zabývá názory pedagogů a studentů na paralelní gymnaziální a hudební vzdělávání na Gymnáziu a Hudební škole hlavního města Prahy. Kromě kapitol o historii vzniku hudebních tříd se soustředí zejména na výzkumnou část, která přináší pohledy pedagogů například na spolupráci s kolegy, jejich názory na adekvátní vybavení školy či přínos vyučování Š pro ně samotné. oučasně nty a absolventy školy. Pomocí dotazníku zjišťuje, jak je podle studentů/absolventů studium náročné časově, co všechno je škola naučila a jak školu zpětně hodnotí. Práce pedagogy či řediteli školy.
Falzet jako hlavní princip při strukturaci mužského pěveckého hlasu Sonda do literatury pěvecké pedagogiky 20. století
Filippi, Lukáš ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Hilscherová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí falzetu při strukturaci mužského pěveckého hlasu. Konkrétně je sondou do české i světové pěvecké literatury 20. století a do toho, jak její autoři nahlíží na roli hlavového rejstříku při pěveckém tréninku. Kritériem pro výběr níže uvedené pěvecko-pedagogické literatury bylo, zda tyto knihy spatřují falzet jako zásadní prvek při školení mužských hlasů. Z českých pedagogů zde autor uvádí myšlenky Antonína Maříka, Jiřího Bara, Rudolfa Vaška a Přemysla Kočího. Z cizojazyčných autorů je zde zastoupen Anthony Frisell. Autor v práci uvádí myšlenky a pedagogické koncepty, které v knihách chápe jako zásadní. Práce na základě citací objasňuje názory, které jsou společné všem anebo většině výše zmíněných autorů, a naopak poukazuje na to, když se v nějaké publikaci objeví názor výrazně odlišný či radikální. Pedagogické postupy uvedených autorů pak autor srovnává s metodou výcviku hlasu přes hrudní rejstřík, kde kromě zmíněné literatury vychází z vlastních zkušeností ze studia klasického zpěvu na Pražské konzervatoři. Práce si zároveň klade za cíl shrnout a porovnat chápání pojmů jako je rejstřík, hlavový tón, fistule, falzet, voix mixte či falsetto di petto. Autor na konci práce uvádí názory uvedených autorů na roli, kterou hraje ve školení pěveckého hlasu mluva a mateřský...
Pod taktovkou - muzikál! (Kompetence dirigenta při procesu nastudování muzikálového představení Legenda jménem Holmes)
Nováková, Kateřina ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá oblastí muzikálového divadla a specifikuje veškeré činnosti a kompetence dirigenta při přípravě a následné realizaci muzikálového představení. Text práce sestává ze dvou částí. Teoretická část popisuje charakteristiku muzikálové formy, její stručné světové dějiny a integraci do českého prostředí. Také mapuje historii Hudebního divadla Karlín a představuje profily současných dirigentů této scény. Cílem teoretické části je uvést čtenáře do problematiky muzikálového žánru a představit jeho tři základní složky: hudbu, drama a pohyb. Dále pak poukázat na rozdíly mezi muzikály klasickými a těmi, které jsou revuálního typu. Druhá, praktická část, se zaměřuje na dirigentskou profesi v oblasti hudebně- dramatického žánru. Demonstruje specifické činnosti dirigenta ve dvou stěžejních žánrech hudebního divadla: opeře a muzikálu. Dále se věnuje výrazovým prostředkům, se kterými muzikálový dirigent pracuje, a to především s důrazem na tempo, které je předmětem častých diskuzí mezi členy různých uměleckých složek muzikálového představení. V dalších kapitolách pak představuje muzikál Legenda jménem Holmes, jeho scénář a hudební styl. Proniká do problematiky kompetencí dirigenta během jednotlivých zkoušek, chronologicky řazených dle časové posloupnosti, při nastudování muzikálového...
Specifika práce sbormistra ve sboru s lidmi s postižením
Brdičková, Anna ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na specifika práce sbormistra ve sboru s lidmi s postižením. První polovina teoretické části práce přináší obecný přehled sbormistrovských kompetencí, rozdělených do tří základních oblastí, které jsou zásadní pro jeho činnost. Druhá polovina teoretické části představuje různé druhy postižení, se kterými se může sbormistr ve své práci setkat, a uvádí nástin specifických potřeb osob při sborovém zpěvu v závislosti na druhu postižení. Praktická část práce prezentuje výzkum vedený formou rozhovorů s osmi sbormistry, kteří měli profesní zkušenost buď s vedením sboru, kde majorita zpěváků měla nějaký druh postižení, nebo měli ve svém sboru integrované osoby s postižením. Analýzou často se opakujících témat ve výpovědích sbormistrů sumarizuje jejich zkušenosti, které mohou být zdrojem inspirace dalším sbormistrům, kteří se setkávají s touto problematikou.
Hudba na kůru chrámu sv. Vavřince v Náchodě
Linhart, Marián ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce podává přehled o chrámové hudbě v kostele sv. Vavřince v Náchodě od 16. století do současnosti. První zmínky o hudbě v děkanském kostele pochází z 1. poloviny 16. století, kdy zde působilo literátské bratrstvo, kterému se věnuje samostatná kapitola. Jako jeho novodobý nástupce může být považován chrámový sbor. Práce také zmiňuje neliturgický hudební provoz v děkanském kostele, na kterém se dnes podílí především různé náchodské sbory. Hlavní cílem práce je zjistit co nejvíce informací o varhanících a sborech při kostele sv. Vavřince v Náchodě. Jsou zde jmenování varhaníci-kantoři od 17. do 19. století. Práce se podrobněji věnuje 20. století, a to především jeho druhé polovině. Hudebníci kůru chrámu sv. Vavřince byli ve 20. století často také neodmyslitelně spojení s hudebním životem města. Někteří z nich vedli Pěvecký sbor Hron, řídili dechové hudby a orchestry, nebo třeba doprovázeli na klavír němé filmy. Ve druhé polovině 20. století někteří z hudebníků museli čelit různým perzekucím tehdejšího komunistického režimu. V tomto ohledu může být zajímavá také kapitola o skupině náchodské mládeže, která v roce 1968 začala hrát rytmické liturgické písně. Práce se zabývá také historií varhan kostela sv. Vavřince, jehož samotnou historií a vybavením se zabývá samostatná kapitola. Úvodní...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 99 záznamů.   začátekpředchozí37 - 46dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
4 VALÁŠEK, Michal
1 Valášek, M.
15 Valášek, Martin
1 Valášek, Matouš
4 Valášek, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.