|
|
Morfologické změny kardiopulmonárního krevního řečiště za experimentálních podmínek
Novotný, Tomáš ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Mazurová, Yvona (oponent) ; Tonar, Zbyněk (oponent)
Expozice potkana hypoxii vede k rozvoji hypoxické plicní hypertenze, zejména z důvodu remodelace odporových plicních artérií. Za významný spouštěč tohoto procesu se považuje intersticiální kolagenáza (matrix metaloproteináza 13), uvolňovaná degranulací z periarteriálních žírných buněk. Podání kromoglykátu sodného této degranulaci zabraňuje, a tím výrazně redukuje rozvoj morfologického obrazu hypoxické plicní hypertenze. V průběhu 4denní a 21denní hypoxie byl potkanům Wistar Han aplikován kromoglykát sodný. Pomocí metod světelné mikroskopie a imunohistochemie jsme sledovali změny morfologie plicních artérií, stejně jako změny v počtu všech a MMP13 pozitivních periarteriálních žírných buněk. Hypoxie vede k remodelaci všech plicních artérií a kompenzatorní hypertrofii pravé komory srdeční. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny redukuje a modifikuje. Léčba v posledních 4 dnech 21denního pokusu nemá na výslednou morfologii efekt. Hypoxie vede ke změnám v množství a distribuci kolagenu VI, stejně jako k poklesu počtu žírných buněk detekovatelných pomocí toluidinové modři a imunohistochemie anti- MMP13. Hypoxie indukuje signifikantní remodelaci plicních artérií a srdce. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny modifikuje. Po 4 dnech jsou kompletně blokovány....
|
|
|
Sledování farmakokinetiky cytostatik ve sklivcovém prostoru králičího bulbu po subkonjunktivální a transkorneální aplikaci
Pochop, Pavel ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Gerinec, Anton (oponent)
Cílem studie bylo stanovit koncentraci platiny a etoposidu ve sklivci králičího oka a plochu pod křivkou koncentrace proti času (area under concentration versus time curve - AUC) po periokulární a intravitreální aplikaci a zároveň zjistit toxicitu takto lokálně aplikovaných cytostatik v závislosti na použité koncentraci. Vytvořili jsme několik skupin laboratorních zvířat, kterým bylo aplikováno: periokulární injekce 15 mg karboplatiny (skupina I, n=6), periokulární injekce 30 mg karboplatiny (group II, n=6), jedna transkorneální intravitreální injekce 0,05 mg karboplatiny (group III, n=6) a následně dalším dvěma skupinám opakovaně intravitreální injekce 0,05 mg (skupina IV, n=6) a 0,008 mg karboplatiny skupina V, n=6). Periokulární injekce 2,5 mg (skupina VI, n=6) a intravitreální injekce 0,5 mg etoposidu (skupina VII, n=6) byly aplikovány stejným způsobem. Odběr vzorků sklivce jsme prováděli za 1 h, 2 h, 6 h, in 1, 2 and 7 dnů a 2 týdny (skupina I, III, VI a VII) nebo 3 týdny (skupina II) po aplikaci. Následně jsme stanovili koncentrace cytostatik ve sklivci a v plazmě. Sledovali jsme klinické a histologické známky toxicity. Při periokulární aplikaci cytostatik se nepodařilo docílit terapeutických koncentrací ve sklivci. Terapeutických hladin jsme docílili pouze při intravitreální aplikaci. Powered by...
|
|
|
Morfologické změny kardiopulmonárního krevního řečiště za experimentálních podmínek
Novotný, Tomáš ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Mazurová, Yvona (oponent) ; Tonar, Zbyněk (oponent)
Expozice potkana hypoxii vede k rozvoji hypoxické plicní hypertenze, zejména z důvodu remodelace odporových plicních artérií. Za významný spouštěč tohoto procesu se považuje intersticiální kolagenáza (matrix metaloproteináza 13), uvolňovaná degranulací z periarteriálních žírných buněk. Podání kromoglykátu sodného této degranulaci zabraňuje, a tím výrazně redukuje rozvoj morfologického obrazu hypoxické plicní hypertenze. V průběhu 4denní a 21denní hypoxie byl potkanům Wistar Han aplikován kromoglykát sodný. Pomocí metod světelné mikroskopie a imunohistochemie jsme sledovali změny morfologie plicních artérií, stejně jako změny v počtu všech a MMP13 pozitivních periarteriálních žírných buněk. Hypoxie vede k remodelaci všech plicních artérií a kompenzatorní hypertrofii pravé komory srdeční. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny redukuje a modifikuje. Léčba v posledních 4 dnech 21denního pokusu nemá na výslednou morfologii efekt. Hypoxie vede ke změnám v množství a distribuci kolagenu VI, stejně jako k poklesu počtu žírných buněk detekovatelných pomocí toluidinové modři a imunohistochemie anti- MMP13. Hypoxie indukuje signifikantní remodelaci plicních artérií a srdce. Léčba kromoglykátem sodným v prvních 4 dnech pokusu tyto změny modifikuje. Po 4 dnech jsou kompletně blokovány....
|
|
|
Vliv stresových faktorů na životní spokojenost
Oborná, Denisa ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Michálková, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, zda a případně jaký vliv, mají stresové faktory na životní spokojenost dospělých jedinců. Zaměřuje se také na to, jaké jiné aspekty jsou při tomto zhodnocování důležité. Je založena na kvalitativním výzkumu, v rámci něhož jednotlivé osoby podaly autentické výpovědi při posuzování jejich životní spokojenosti a podmínkách, které toto hodnocení významně utváří. Pozornost byla věnována jak negativním, tak také pozitivním vlivům a strategiím při vyrovnávání se s obtížnými situacemi, se snahou nalézt podobnosti a odlišnosti a zhodnotit podstatné faktory. Cílem také je, ukázat možnosti k naplňování vyšší míry tohoto uspokojení. Nejdůležitější přínos práce vidím v upřímných a komplexních výpovědích jedinců k tomuto tématu a v možnosti, zamyslet se díky nim nad vlastním přístupem k životu a nad mírou a limity pro dosažení životní spokojenosti obecně. KLÍČOVÁ SLOVA
Životní spokojenost, stresové faktory, odolnost, psychická vyrovnanost, duševní pohoda
|
|
|
Morfologické a funkční změny v bronchiální sliznici u dětí s časným bronchiálním astmatem
Beránková, Katarína ; Pohunek, Petr (vedoucí práce) ; Vajner, Luděk (oponent) ; Čáp, Petr (oponent)
V časném dětském věku je spolehlivá diagnostika průduškového astmatu velmi obtížná. Z důvodu vysoké prevalence exacerbací průduškových obstrukcí u nejmenších dětí se často otálí se zahájením preventivní protizánětlivé léčby. Cílem práce bylo prokázat, že lze u rizikových dětí již v raném věku nalézt určité strukturální odchylky ve sliznici průdušek, předznamenávající rozvoj průduškové remodelace s dalšími patofyziologickými a klinickými důsledky. V přehledném histologickém barvení byla analyzována tloušťka bazální membrány ve vzorcích z průduškové stěny 14 dětí do 4 let věku splňujících kritéria zvýšeného rizika rozvoje astmatu a porovnána s kontrolní skupinou 16 dětí. Pomocí imunohistochemických metod pak byla detailně zkoumána exprese strukturálních glykoproteinů bazální membrány a množství zánětlivých buněk v subepiteliálním vazivu. U spolupracujících dětí bylo následně doplněno funkční vyšetření plic v předškolním věku. U rizikové skupiny byl prokázán výskyt iniciálních remodelačních změn na úrovni bazální membrány ve smyslu jejího signifikantního ztluštění při zvýšené depozici lamininu ve vrstvě přiléhající k epitelu dýchacích cest. Toto ztluštění nebylo v korelaci s výskytem prozánětlivých buněk v subepiteliálním vazivu. Nebyl také nalezen funkční korelát ve smyslu zhoršení funkce plic v...
|
|
|
Sledování farmakokinetiky cytostatik ve sklivcovém prostoru králičího bulbu po subkonjunktivální a transkorneální aplikaci
Pochop, Pavel ; Vajner, Luděk (vedoucí práce) ; Baráková, Drahomíra (oponent) ; Gerinec, Anton (oponent)
Cílem studie bylo stanovit koncentraci platiny a etoposidu ve sklivci králičího oka a plochu pod křivkou koncentrace proti času (area under concentration versus time curve - AUC) po periokulární a intravitreální aplikaci a zároveň zjistit toxicitu takto lokálně aplikovaných cytostatik v závislosti na použité koncentraci. Vytvořili jsme několik skupin laboratorních zvířat, kterým bylo aplikováno: periokulární injekce 15 mg karboplatiny (skupina I, n=6), periokulární injekce 30 mg karboplatiny (group II, n=6), jedna transkorneální intravitreální injekce 0,05 mg karboplatiny (group III, n=6) a následně dalším dvěma skupinám opakovaně intravitreální injekce 0,05 mg (skupina IV, n=6) a 0,008 mg karboplatiny skupina V, n=6). Periokulární injekce 2,5 mg (skupina VI, n=6) a intravitreální injekce 0,5 mg etoposidu (skupina VII, n=6) byly aplikovány stejným způsobem. Odběr vzorků sklivce jsme prováděli za 1 h, 2 h, 6 h, in 1, 2 and 7 dnů a 2 týdny (skupina I, III, VI a VII) nebo 3 týdny (skupina II) po aplikaci. Následně jsme stanovili koncentrace cytostatik ve sklivci a v plazmě. Sledovali jsme klinické a histologické známky toxicity. Při periokulární aplikaci cytostatik se nepodařilo docílit terapeutických koncentrací ve sklivci. Terapeutických hladin jsme docílili pouze při intravitreální aplikaci. Powered by...
|
|
| |
host ::
RSS.