|
| |
|
|
3D tisk pro vývoj pomůcek v oboru Informatika
Dümont, Jan ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Jeřábek, Tomáš (oponent)
Předmětem diplomové práce je tvorba robotické pomůcky pro rozvoj algoritmického myšlení pro žáky 2. stupně základní školy a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou představeny digitální technologie využívající 3D zobrazení a jejich využití ve školním prostředí. Větší důraz je kladen na popis technologií 3D tisku. Po představení digitálních technologií jsou analyzovány možnosti implementace 3D tisku a modelování ve výuce vybraných předmětů v rámci revize RVP ZV. Následuje seznam aplikací zabývajících se 3D modelováním vhodných pro vybrané cílové skupiny žáků. Praktická část předkládá návod na sestavení robota a návrhy pracovních listů s deseti algoritmickými úlohami včetně řešení pro pedagogy. Součástí jsou také podklady obsahující pravidla pro stavbu algoritmů ve vybraném programovém prostředí. Vzhledem k mapování procesu vývoje robota, dílčí část předkládá seznam elektronických součástek, které lze při výrobě robota využít, a zdůvodnění výběru použitých variant. Následující kapitola se věnuje reflexi pokusného ověřování, které bylo realizováno na Gymnáziu Lovosice, konktrétně v rámci volitelného semináře robotika pro žáky sekundy a tercie. V závěru práce je vyhodnoceno plnění vytyčených cílů. V přílohách k diplomové...
|
|
| |
|
|
Využití IoT na střední škole
Hanel, Filip ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá technologickým trendem, kterým se v poslední době stal Internet věcí, a to v kontextu výuky na střední škole. Teoretická část práce se zabývá základními technologickými a technickými aspekty Internetu věcí, jeho definicí, historií a rostoucí popularitou. Dále se zabývá propojením tohoto trendu se vzděláváním, a to ve třech směrech. Nejprve myšlenkou chytré školy, poté návrhem vyučovacího předmětu a jeho osnovy, včetně hardwarovým i softwarovým vybavením a na závěr využitím IoT jako nástroje pro výuku neinformatických předmětů. Pozornost je věnovaná i různým vzdělávacím metodám formám výuky jako STEM, DIY, design thinking, projektová a problémová výuka. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu a představení několika vybraných výukových aktivit. Výzkum se zabývá vnímáním tohoto trendu ve vybraných středních školách včetně doporučení ohledně výuky. Ze závěru šetření je patrné, že výuka zabývající se tímto trendem na většině škol již probíhá nebo se chystá zejména z důvodu rostoucí popularity tohoto trendu a tím i zvyšující se poptávky na trhu práce a komplexního propojení několika informačních disciplín jako programování, databáze, sítě s elektrotechnikou. Výuka může být vedena formou průřezového tématu, nejčastěji se jedná o předmět zabývající se programováním jednočipových...
|
|
| |
|
|
Digitální gramotnost v oboru Informatika
Pečenka, Jakub ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Leipert, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání digitální gramotnosti v oboru Informatika. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy digitální gramotnost, digitální kompetence a rámec digitálních kompetencí. Tyto rámce, které se používají pro podrobnější definování a hodnocení digitálních kompetencí, jsou následně analyzovány, popsány a navzájem porovnány. Poté je na základě vybraných zdrojů popsána digitální gramotnost současných českých pedagogů. Dále je popsána v současnosti probíhající revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jež do rámcového vzdělávacího programu přidává kompetenci digitální a vzdělávací obor "Informační a komunikační technologie" nahrazuje novým vzdělávacím oborem "Informatika". Závěrem teoretické části jsou analyzovány dostupné podklady pro přípravu výuky Informatiky v souladu se zmíněnou revizí. V praktické části je navrženo patnáct výukových aktivit do hodin nové Informatiky pro různé třídy druhého stupně základních škol. Aktivity jsou rozděleny do čtyř kategorií zmíněných v revizi: "Data, informace a modelování", "Algoritmizace a programování", "Informační systémy" a "Digitální technologie". V následující kapitole je popsán a zhodnocen průběh osmi vybraných aktivit, které byly realizovány v hodinách informatiky šesté a sedmé třídy a v hodinách volitelné...
|
|
|
Virtuální svět ve vzdělávání
Šmarda, Radim ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje informatického a algoritmického myšlení s využitím virtuálních světů, a to především v prostředí známé počítačové hry Minecraft. Cílem práce je analyzovat virtuální světy jako prostředek pro rozvoj algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy, zmapovat dostupná řešení a ve vybraném prostředí vytvořit ucelenou sadu praktických úkolů a následně realizovat výzkumné šetření ověřující vybrané řešení v edukační realitě. Teoretická část práce se ve svém úvodu zaměřuje na vymezení termínů, které s danou problematikou přímo souvisí. Následně je v práci provedena analýza a zmapování dostupných nástrojů vhodných k rozvoji algoritmického myšlení ve školním prostředí. Hlavní přínos této práce spočívá v prakticky zaměřené části, která obsahuje vytvořenou a v praxi ověřenou sbírku algoritmických úloh, jež by měly sloužit jako námět vyučujícím v předmětu informatika. Úkoly jsou ve formě metodických materiálů určených pro blokové programování ve speciální verzi počítačové hry Minecraft pro školy a vzdělávací instituce. Na základě všech získaných poznatků je výsledkem práce zhodnocení využitelnosti virtuálních světů jako prostředku pro rozvoj algoritmického myšlení u žáků druhého stupně základní školy.
|
|
|
Chytré telefony ve vzdělávání
Hruška, Ondřej ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Leipert, Jiří (oponent)
Moderní technika se stala nedílnou součástí našeho světa, ale do škol se dostává se zpožděním. Mobilní telefon vlastní většina populace. Zatímco jeho zastánci si myslí, že by měl být ve školách aktivně využíván, jiní by preferovali jeho úplné zakázání ve výuce, popř. i ve školní budově. Teoretická část práce nejprve zařazuje mobilní telefon mezi ostatní výukové prostředky a na základě literatury shrnuje jeho kladné a záporné stránky. Dále uvádí některá doporučení pro jeho používání ve výuce. Praktická část práce zkoumá chování uživatelů při výuce využívající mobilního telefonu pomocí autorem vytvořené aplikace na výuku základů azbuky. Ukázalo se, že většina studentů nečte při registraci licenční podmínky, u hlasu aplikace preferuje vlastní pohlaví a má tendenci kurz předčasně opouštět. Žáci základních a středních škol pracovali s aplikací více o víkendu než ve všedních dnech. Ačkoliv byl obsah aplikace připraven spíše pro náctileté uživatele, většina těch, kteří si aplikaci našli a instalovali, uváděla vyšší věk. Nakonec bylo provedeno dotazníkové šetření na základní škole, z něhož vyplynulo, že žáci dotyková zařízená většinou používat chtějí a jsou i ochotni používat svá, i když spíše ve škole, než ve svém volném čase. Pro hraní her i návštěvy internetu je mobilní telefon nejpoužívanějším...
|
|
| |
|
|
Vnímání nových médií dětmi předškolního věku
Duchatschová, Martina ; Vaňková, Petra (vedoucí práce) ; Štípek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na děti předškolního věku a jejich vnímání nových médií. Cílem práce je na základě teoretického rozboru dané problematiky s přispěním empirických zjištění vytvořit edukační materiál, který je zaměřen na přiblížení tématu nových médií dětem předškolního věku. V teoretické části je vymezen termín "nová média" a je zde popsáno pole nových médií, ve kterém by se dítě předškolní věku mělo na základě aktuálních studií v době psaní práce pohybovat. V rámci práce byl uskutečněn kvalitativní výzkum v podobě akčního výzkumu, který byl složen ze dvou výzkumných šetření. První šetření získávalo data od zákonných zástupců dětí formou dotazníku. Navazující druhé výzkumné šetření probíhalo formou individuálních rozhovorů s dětmi. Výsledky výzkumu popisují, v jakém prostředí nových médií se děti předškolního věku pohybují, jaké hodnoty jsou dětem předávány, jaká pozitiva a negativa děti u nových médií vnímají, jaké chování považují v rámci nových médií za správné a jaké faktory ovlivňují vnímání nových médií dětmi předškolního věku.
|
host ::
RSS.