Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Přípustková konstrukce "avoir beau" a její ekvivalenty v němčině a češtině
Drobník, Ondřej ; Venušová, Alena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky): Tématem předkládané bakalářské práce je francouzská přípustková konstrukce avoir beau a její české a německé protějšky. Teoretická část práce vysvětluje pojem přípustky jakožto abstraktního významu vyjadřujícího neplatnou příčinu a popisuje způsoby vyjádření přípustky v češtině, v němčině a ve francouzštině. Právě francouzština nabízí ojedinělou konstrukci avoir beau, která se pojí s infinitivem a přípustkového významu nabývá kontrastováním s vedlejší větou. Její nejčastější zjištěné ekvivalenty v češtině jsou lexikálního charakteru, např. marně, ačkoli, adjektiva s předponou sebe- atd. Němčina avoir beau nejčastěji překládá předložkou trotz, adverbii vergeblich, umsonst, spojkami obwohl, obzwar ad., nebo modálními slovesy können, wollen a mögen. Nakonec bylo ukázáno, že při hledání vhodného ekvivalentu lze na základě získaných výsledků věty téměř libovolně transformovat, a to bez větší sémantické změny.
Lexikografické uchopení jazykových registrů na příkladu slovníků obecného jazyka francouzského
Beranová, Dominika ; Mudrochová, Radka (vedoucí práce) ; Venušová, Alena (oponent)
Bakalářská práce Lexikografické uchopení jazykových registrů na příkladu slovníků obecného jazyka francouzského představuje čtenáři problematiku jazykových registrů a jejich značení ve francouzských slovnících Le Petit Robert, Larousse a TLFi. Je rozdělena do třech základních celků. První část práce seznamuje s pojmem lexikografie. Jsou zde představeny její základní definice, a to jak slovníkové, tak výklady francouzských a českých lingvistů. Představena je v krátkosti také historie této disciplíny. Část o lexikografii se rovněž soustředí na její nejznámější produkt, tedy slovník. Práce nabízí základní typologii slovníků a zaměřuje se především na slovníky obecného jazyka francouzského a prezentuje konkrétně tři: Le Petit Robert, Larousse a TLFi. Základně představí jejich obecnou charakteristiku, strukturu a historii. Další část představuje jazykové registry francouzského jazyka a jejich základní dělení. Hlavním cílem této kapitoly je vymezit terminologii francouzského pojmu registre, který je mnohdy velmi problematický. Již ve slovníkových definicích tohoto pojmu se práce shledává s terminologickou nejednotností a v případě odborných definic českých a francouzských romanistů se škála pojmů ještě více rozšiřuje. Kapitola se tedy snaží porovnat různá pojmenování pro jazykový registr a vybrat ten,...
Přípustková konstrukce "avoir beau" a její ekvivalenty v němčině a češtině
Drobník, Ondřej ; Venušová, Alena (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
(česky): Tématem předkládané bakalářské práce je francouzská přípustková konstrukce avoir beau a její české a německé protějšky. Teoretická část práce vysvětluje pojem přípustky jakožto abstraktního významu vyjadřujícího neplatnou příčinu a popisuje způsoby vyjádření přípustky v češtině, v němčině a ve francouzštině. Právě francouzština nabízí ojedinělou konstrukci avoir beau, která se pojí s infinitivem a přípustkového významu nabývá kontrastováním s vedlejší větou. Její nejčastější zjištěné ekvivalenty v češtině jsou lexikálního charakteru, např. marně, ačkoli, adjektiva s předponou sebe- atd. Němčina avoir beau nejčastěji překládá předložkou trotz, adverbii vergeblich, umsonst, spojkami obwohl, obzwar ad., nebo modálními slovesy können, wollen a mögen. Nakonec bylo ukázáno, že při hledání vhodného ekvivalentu lze na základě získaných výsledků věty téměř libovolně transformovat, a to bez větší sémantické změny.
Attributive absolute constructions in contemporary French
Lipská, Karolína ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Venušová, Alena (oponent)
Atributivní absolutní konstrukce v současné francouzštině Cílem diplomové práce je podrobná analýza francouzských atributivních absolutních konstrukcí (at. AK) s důrazem na jejich sémantické vlastnosti. At. AK jsou příkladem sekundární predikace, tj. nefinitní predikativní struktury modifikující predikaci primární, viz typický příklad "les yeux fermés", ,oči zavřené', z věty "Marie est assise, les yeux fermés.", ,Marie sedí se zavřenýma očima.'. Základní funkcí at. AK je modifikace řídícího substantiva za využití vztahu nezcizitelného vlastnictví (NV) či vztahu část - celek mezi tímto substantivem, zpravidla člověkem, a entitou konceptualizovanou v at. AK. Práce vychází zejména z monografie Suzanne Hanon (1989) věnované obecně AK a doplňuje ji kvalitativní analýzou syntakticko-sémantických faktorů, které se při tvorbě at. AK uplatňují. At. AK jsou nahlíženy pohledem kognitivní lingvistiky a konstrukční gramatiky jako konceptualizace paradigmatu NV, případně část - celek, a je navržen jejich popis jako prototypové kategorie, s více (viz příklad výše) či méně typickými případy (např. at. AK s adverbiální platností či vztahující se k neživé entitě). V samotném závěru je představena možná formální reprezentace základních typů at. AK za využití mechanismu berkeleyské konstrukční gramatiky. Klíčová...
Aspekt ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem
VENUŠOVÁ, Alena
Práce se zabývá zkoumáním aspektu ve verbonominálním predikátu s kategoriálním slovesem (VNP) ve francouzském jazyce. Tento typ analytického predikátu (např. faire du doublage, faire une découverte, donner un conseil) je spojením predikativního jména a kategoriálního slovesa a definuje se redukčním testem a koreferencí argumentů. Z aspektového hlediska je zásadní, že jeho sémantickým jádrem je nominální složka, od které se také odvíjí výchozí aspektová analýza. Celková aspektová intepretace se zjišťuje z věty a je výsledkem všech aspektově relevantních prvků (aspektová skladba). Aspekt sám je trojsložkový a zahrnuje lexikální aspekt (stavy, procesy, události), gramatický aspekt (perfektiva a imperfektiva) a povahu slovesného děje (kvantita, kvalita a fáze děje). Cílem práce je objasnit, jaké jsou aspektové možnosti predikativního jména a dále ověřit, zda a jak se ve VNP projevuje sekundární telicizace a co je pro ni rozhodující: příslušnost k sémantickému vzorci (vznik, zánik, pohyb do cílové destinace), komplement predikativního jména (jeho kvantizace, kumulativnost), počitatelnost a determinace predikativního jména. Ukazuje se, že výraznou aspektovou roli má počitatelnost či přesněji číslo i konkrétní determinant predikativního jména. Jeho interpretace výrazně ovlivňuje lexikálně-aspektové i povahodějové klasifikování (faire un saut - sauter une fois, faire un emballage - emballer un cadeau, *emballer une fois). Analýza vychází z lexikogramatických tabulek a z autentických příkladů z korpusů (InterCorp 2018, FrWac, araneum) a opírá se o kompetence rodilých mluvčí, kteří testovali slučitelnost různých kombinací a komentovali některé interpretace.\\
Causative Constructions \kur{faire+inf.} and their Czech Translation.
VENUŠOVÁ, Alena
Práce pojednává o francouzských kauzativních konstrukcích faire + infinitiv a jejich českých protějšcích. Záměrem práce je odhalit, jaké systémové možnosti nabízí čeština pro vyjádření kauzativnosti a ověřit, jaké prostředky jsou reálně využívány českými autory a překladateli. Na teoretické rovině představujeme základní kauzativní prostředky a třídíme je od syntetických (prefixální vyjádření, syntetické sloveso) po analytické (francouzská kauzativní konstrukce, volnější spojení slovesa a infinitivu, větné vyjádření). Dále charakterizujeme syntakticko-sémantické vlastnosti francouzské kauzativní konstrukce, která je východiskem našeho paralelního výzkumu v korpusu InterCorp. V analýze zkoumáme, jaké jsou konkrétní ekvivalenty francouzských kauzativních vazeb, třídíme je, hledáme faktory, které ovlivňují jejich výběr a zamýšlíme se nad významem zdrojového jazyka.
Politika zaměstnanosti EU v regionu soudržnosti Jihozápad
VENUŠOVÁ, Alena
Bakalářská práce Politika zaměstnanosti v regionu soudržnosti Jihozápad je rozdělena do devíti kapitol. Dvě kapitoly popisují základní právní dokumenty Evropské unie a České republiky v oblasti politiky zaměstnanosti a ukazují institucionální strukturu a nástroje Evropské unie, jako je EPSCO {--} Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, EURES {--} Evropské služby zaměstnanosti, Evropský sociální fond a konkrétní politiky zaměstnanosti. Čtvrtá a pátá kapitola objasňují charakteristiku regionu soudržnosti Jihozápad. V této souvislosti ukážu, že celý region vykazuje poměrně nízkou míru nezaměstnanosti v rámci České republiky. Další podkapitoly odkazují na projekty financované z Evropských fondů a na vývoj Lisabonské strategie na regionální úrovni. Důležitou část práce tvoří poslední kapitola. Jedná se o praktickou část, kde předkládám dotazník a rozbor novinových a časopisových článků ohledně politiky zaměstnanosti v EU. Součástí práce je francouzské résumé a dvojjazyčný glosář.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.