|
|
Analýza krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace
VACÍK, Slavomír Ladislav
V diplomové práci bylo zpracováno téma analýzy krizové komunikace státní správy (státu) směrem k obyvatelstvu v době krizové situace, které se ukázalo z pohledu dnešní koronavirové krize jako velmi aktuální. Základ analýzy tvořilo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 162 respondentů. Na otázky odpovídali především lidé ve věku od 21 do 65 let, převážně s vysokoškolským vzděláním, bydlící v obcích různých velikostí. V rámci dotazníku byla zjišťována spokojenost respondentů s komunikací státní správy směrem k veřejnosti z pohledu využívaných komunikačních kanálů, druhu poskytované informace o mimořádné události, její srozumitelnosti a důvěryhodnosti. Vyhodnocením výzkumu bylo zjištěno, že pro získání informací o mimořádných událostech byl respondenty nejvíce využíván internet, především pak zpravodajské portály, dále sociální sítě, a také tradiční televizní a rozhlasové vysílání. Většina respondentů uvedla, že dokáže důležité informace o krizové situaci rychle najít a jsou pro ně převážně srozumitelné. Také bylo zjištěno, že většina respondentů spíše dokázala rozeznat pravdivou zprávu od dezinformace a snažila se také důležité zprávy ověřovat z více zdrojů. K tomu také respondenti využívali především veřejnoprávní rozhlas, televizi a její zpravodajský internetový portál, protože byly považovány za nejdůvěryhodnější. Respondenti v dotazníku také uvedli, že nejvíce získávali informace od ministerstev a obcí. Z výzkumu vzešlo několik doporučení pro státní správu. Stát by měl zvážit vytvoření speciální mobilní platformy, která by informovala obyvatele o vzniklých mimořádných událostech a opatřeních pro jejich zvládnutí. Dále by měl zajistit rychlé, srozumitelné poskytování důležitých, jednotných informací za využití všech komunikačních nových i tradičních platforem.
|
|
|
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
|
host ::
RSS.