Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dynamics of cold regulated proteins during cold acclimation in cereals
Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Honys, David (oponent) ; Smýkal, Petr (oponent)
The aim of this dissertation was to study the mechanism of cold acclimation via the dynamics of cold regulated proteins (such as WCS120 or DHN5) in different frost- tolerant wheat and barley cultivars. Mass spectrometry analysis of a total sample of proteins, soluble upon boiling, showed qualitative differences between cold-acclimated (e.g., 7 COR proteins) and non-acclimated (e.g., only 3 COR proteins) samples of the winter wheat Mironovskaya 808. Furthermore, by 2-DE or W-blot analysis, there were found quantitative differences in the accumulation of WCS120 proteins between cultivars, grown under different time, photoperiod, and/or temperature conditions. The higher levels of WCS120 proteins are associated with higher frost tolerance of cultivars, grown under constant and low temperature. However, the dynamics of WCS120 proteins during long-term cold-acclimation, with periods of de-acclimation and re- acclimation, demonstrated that plants with the same level of frost tolerance could be distinguished by the level of accumulation of the WCS120 proteins. These results indicated that developmental genes influence the ability to re-accumulate WCS120 proteins by the partial vernalization of plants, while the ability to induce high frost tolerance was only influenced by the saturation of vernalization....
Transformace lilku bramboru genem kódujícím proteázový inhibitor SPI-2
Říhová, Barbora ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Vítámvás, Pavel (oponent)
Předmětem této diplomové práce byla genetická modifikace lilku bramboru za účelem zvýšení jeho rezistence vůči patogenům a škůdcům. Při vývoji rezistence rostlin se často využívá podobných typů molekul, které rostliny samy využívají při svých obranných reakcích. V této práci byl pro genetickou modifikaci použit gen kódující zástupce inhibitorů serinových proteáz SPI-2, pocházející ze zavíječe voskového (Galleria mellonella). Jelikož se v předchozích pokusech týmu protein SPI-2 nepodařilo v transformovaných rostlinách detekovat, byla základní forma genu upravena přidáním Kozakové sekvence do okolí iniciačního kodónu, čímž se měla zvýšit iniciace translace a tím hladina proteinu. Pro transformaci byly připraveny dva konstrukty, kódující proteiny SPI-2-T a SPI-2-Y, které se liší jednou aminokyselinou, a to mírně pozměňuje jejich inhibiční aktivitu. Konstrukt SPI-2-T byl nejprve pomocí infiltrace s Agrobacterium tumefaciens vnesen do listů tabáku Nicotiana benthamiana. Oba konstrukty SPI-2-T a SPI-2-Y byly poté použity pro stabilní transformaci lilku bramboru (Solanum tuberosum cv. Desireé). Přítomnost proteinu se však v rostlinách nepodařilo prokázat, přestože byl vnesený gen transkribován a jeho sekvence v rostlinách byla ověřena sekvenací. Je tedy pravděpodobné, že protein není v cytoplazmě...
Morfologické, fyziologické a proteomické změny obilnin vystavených abiotickému stresu
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení abiotického stresu na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, abiotický stres, výnos
Fyziologické změny obilnin vystavených tepelným stresům
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení tepelných stresů na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, tepelné stresy, výnos, abiotický stres
Rozmnožování krytosemenných rostlin a teplotní stres
Nedvědová, Kateřina ; Honys, David (vedoucí práce) ; Vítámvás, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující účinky vysokoteplotního stresu na reprodukční vývoj krytosemenných rostlin a toleranční mechanismy reprodukčního vývoje. Rostliny jsou průběžně vystavovány měnícím se podmínkám prostředí a stále se zvyšujícím teplotám. Reprodukční vývoj, zvláště vývoj samčího gametofytu, je na tyto změny obzvláště citlivý. To vede k defektnímu vývoji, sterilnímu pylu a nižšímu počtu semen, což ovlivňuje produktivitu a výnos plodin. Proto je důležité těmto změnám, a především tolerančním mechanismům, porozumět. Klíčová slova: reprodukce, krytosemenné rostliny, teplotní stres, tolerance, samčí gametofyt, samičí gametofyt
Morfologické, fyziologické a proteomické změny obilnin vystavených abiotickému stresu
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení abiotického stresu na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, abiotický stres, výnos
Resyntéza řepky olejky z brukve řepáku a brukve zelné
Klíma, Miroslav ; Hilgert-Delgado, Alois ; Ulvrová, Tereza ; Bryxová, Pavla ; Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja Tom ; Kosová, Klára
K rozšíření variability genofondu lze využít tzv. resyntézu, kdy nové genotypy vznikají křížením vybraných zástupců řepice a brukve, časnou izolací nezralých zárodků z vyvíjejících se šešulí a jejich dopěstováním v in vitro (Hilgert-Delgado et al. 2015). Bylo prokázáno, že resyntetizované genotypy jsou odlišné od materiálů řepky, vyšlechtěných a pěstovaných v současnosti (Sosnowska et al. 2010), takže mohou sloužit jako zdroj nové variability ve šlechtitelských programech se zaměřením na cytoplazmatickou a jadernou pylovou sterilitu, odolnost k patogenům a toleranci ke stresům (Warwick et al. 2009). Zástupci výchozích komponent řepky (řepice, vodnice, kadeřávek, zelí, kedluben, kapusta apod.) se vyznačují širokou variabilitou z hlediska morfologie i agronomických charakteristik a představují perspektivní zdroj heteróze a dalších znaků (Wu et al. 2014). Využití resyntetizovaných genotypů k přímé tvorbě odrůd řepky olejky není možné zejména z důvodu špatné kvality semene těchto materiálů. Jde především o vysoký obsah glukosinolátů a kyseliny erukové, typický u většiny výchozích komponent resyntézy (Jesske et al. 2013). Požadované vlastnosti lze ale přenést křížením do konvenčních lechtitelských materiálů (Hilgert-Delgado et al. 2017).
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Metodika stanovení mrazuvzdornosti řepek v raných fázích růstu rostlin
Prášil, Ilja Tom ; Klíma, Miroslav ; Musilová, Jana ; Kosová, Klára ; Vítámvás, Pavel
Metodika je zaměřena na podrobný popis stanovení mrazuvzdornosti odrůd, šlechtitelských materiálů a genových zdrojů řepek v raných fázích růstu rostlin pomocí přímého mrazového testu. Rostliny řepek jsou pěstovány a otužovány v květináčích umístěných venku v přirozených podmínkách. Výsev naklíčených semen řepek se provádí během října tak, aby do konce listopadu rostliny dosáhly fáze prvního pravého listu. Rostliny jsou vystaveny mrazovému testu v květináčích v průběhu prosince až února podle popsaných postupů.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Dynamics of cold regulated proteins during cold acclimation in cereals
Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja (vedoucí práce) ; Honys, David (oponent) ; Smýkal, Petr (oponent)
The aim of this dissertation was to study the mechanism of cold acclimation via the dynamics of cold regulated proteins (such as WCS120 or DHN5) in different frost- tolerant wheat and barley cultivars. Mass spectrometry analysis of a total sample of proteins, soluble upon boiling, showed qualitative differences between cold-acclimated (e.g., 7 COR proteins) and non-acclimated (e.g., only 3 COR proteins) samples of the winter wheat Mironovskaya 808. Furthermore, by 2-DE or W-blot analysis, there were found quantitative differences in the accumulation of WCS120 proteins between cultivars, grown under different time, photoperiod, and/or temperature conditions. The higher levels of WCS120 proteins are associated with higher frost tolerance of cultivars, grown under constant and low temperature. However, the dynamics of WCS120 proteins during long-term cold-acclimation, with periods of de-acclimation and re- acclimation, demonstrated that plants with the same level of frost tolerance could be distinguished by the level of accumulation of the WCS120 proteins. These results indicated that developmental genes influence the ability to re-accumulate WCS120 proteins by the partial vernalization of plants, while the ability to induce high frost tolerance was only influenced by the saturation of vernalization....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.