|
|
Inventarizace dřevin a návrh jejich obnovy podél kočárové cesty v Kostelci nad Černými lesy
Novák, David ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Práce pojednává o kočárové cestě u Kostelce nad Černými lesy jako o dendrologicko-historické trase z Kostelce do Českého Brodu. Náplní práce je inventarizace historických a exotických dřevin podél této cesty, návrh na jejich ošetření a dosadbu v aleji. Práce zhodnocuje i stav přilehlých exotických porostů metasekvojí čínských (Metasequoia glyptostroboides), korkovníků amurských (Phellodendron amurense), ořešáků černých (Juglans nigra) a ořechovců srdčitých (Carya cordiformis).
Při inventarizaci dřevin podél cesty bylo nalezeno celkem 13 autochtonních a 13 alochtonních dřevin, u nich byly zjištěny údaje o výšce, výčetní tloušťce, stáří, stabilitě, zdravotním stavu a fyziologickém stáří. Výsledkem práce je seznam nalezených dřevin s jejich hodnocením, návrh ošetření dřevin a plán dosadeb do aleje. Vše je ve výsledku převedeno do mapového souboru v programu GIS. Dále práce obsahuje zjištěné informace o historii cesty, doplněné archivními mapami.
|
|
|
Roční průběh tloušťkových přírůstů vybraných dřevin v Arboretu FLD v Kostelci nad Černými lesy
Chržová, Anna ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Abstrakt
Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením ročního tloušťkového přírůstu měřeného ve vegetačním období mezi roky 2014 a 2015. Sběr a vyhodnocení dat proběhlo u 3 druhů dřevin: jedle obrovské (Abies grandis), smrku sitka (Picea sitchensis) a douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii). Formou literární rešerše jsou zde dále stručně charakterizovány zájmové dřeviny a popsáno jejich využití v evropských podmínkách.
Samotné měření probíhalo v Arboretu FLD ČZU v Kostelci nad Černými lesy. U vybraných dřevin proběhlo vyhodnocení sezónní dynamiky tloušťkového přírůstu. na zkusných plochách bylo provedeno porovnání klimatických podmínek a v měřeném období docházelo k zaznamenávání ročního tloušťkového přírůstu a jeho změn v průběhu sezóny. Hodnoty ročního tloušťkového přírůstu byly měřeny pomocí přístroje EMS DRL26A, který rovněž detekoval informace o teplotě ve vegetačním období. Data byla zpracována softwarem EMS Mini32 a posléze exportována do programu Microsoft Excel 2016. Pomocí lokální meteorologické stanice v objektu Arboreta byly zjištěny další údaje týkající se teploty v daném období. Data z dendrometru a meteostanice byla dána do vzájemné závislosti a následně vyhodnocována pomocí programu Microsoft Excel 2016 formou spojnicových grafů.
V roce 2014 jsem se zabývala taktéž fenologickými fázemi pozorovaných dřevin a dobami jejich nástupu a konce. Díky mimořádně teplému a suchému roku 2015 jsem dostala možnost porovnání reakcí jednotlivých dřevin na tyto klimatické jevy. v diskuzi jsou pak mé poznatky konfrontovány s výsledky jiných výzkumů zabývajících se problematikou těchto druhů.
|
|
|
Dřevinné složení zahrad na Dobříšsku
Lexová, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Diplomová práce spočívá v dřevinném složení zahrad v lokalitě Dobříšsko. Na této lokalitě bylo zkoumáno 50 zahrad. Byly zjištěny základní dendrometrické charakteristiky (výška, průměr kmene, průměr koruny), odhadnuto (určeno) stáří stromu, hodnocena vitalita a zdravotní stav jednotlivých dřevin a následně zhodnocena péče o zeleň. Základní dendrometrické veličiny byly pořizovány pomocí metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny Oceňování dřevin rostoucí mimo les. Formou dotazníku byly zjišťovány informace o péči o zeleň, kácení dřevin, projevy sucha v roce 2015. Zjištěná data byla podrobena základní statistické analýze v programu Microsoft Excel.
|
|
|
Struktura rozptýlené zeleně kolem Lovoše na Litoměřicku
Kuperová, Zuzana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Tato práce byla zaměřena na revizi dřevinného složení rozptýlené zeleně v obhospodařované krajině. Místem revize bylo Litoměřicko, konkrétně okolí vrchu Lovoš, které je zajímavé svým dendrologickým vývojem s ohledem na historické souvislosti. Cílem práce bylo zjistit druhovou bohatost v závislosti na stanovištních podmínkách a tendence ve vývoji jejího složení. Složení skladby dřevin zde výrazně ovlivnilo poválečné období a období kolektivizace. Na jednotlivých stanovištích bylo mimo druhového složení z dendrologického hlediska sledováno také množství mrtvého dřeva, skeletovitost:přítomnost skeletu viditelně vystupujícího nad povrch půdy, zápoj, patrovitost a v neposlední řadě ovlivnění vodou, kterým se zde rozumí vodu stále přítomnou. Bylo zjištěno významné zastoupení starých ovocných stromů i solitérně se vyskytujících, avšak nejúspěšnější dřevinou z hlediska sukcese byla zjištěna růže šípková (Rosa canina) a bez černý (Sambucus nigra). Tyto dřeviny patří mezi keře a vliv na jejich úspěšnost má zcela jistě i způsob přenášení semen ptactvem a odolnost proti poškození. Ze stromů byly nejúspěšnějšími dřevinami ořešák královský (Juglans regia) a hrušeň (Pyrus communis). Zjištěné skutečnosti byly porovnány na snímcích v systému Marushka a dobových snímcích z roku 1953, které vysvětlují mnohé výskyty starých ovocných stromů.
|
|
|
Struktura rozptýlené zeleně v okolí Ostřetína (Pardubice)
Hloušková, Jana ; Janeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Rozptýlená zeleň tvoří významný prvek v krajině a má několik funkcí. Mezi ty hlavní patří ekologická, půdoochranná, mikroklimatická, produkční, zdravotní a hygienická funkce. Tato bakalářská práce je zaměřená na druhové složení rozptýlené zeleně. Cílem práce bylo zjistit druhové složení a stanovištní charakteristiky během dendrologického průzkumu. Určit faktory, které ovlivňují druhové složení. Průzkum probíhal v září a říjnu 2015 v okolí obce Ostřetín v Pardubickém kraji. Bylo zjištěno celkem 19 druhů stromů a 9 druhů keřů na 70 lokalitách. Nejpočetnější druhy keřů byly bez černý (Sambucus nigra), růže (Rosa sp.), hloh (Crateagus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa). Ze stromů byly nejčetnější olše lepkavá (Alnus glutinosa), švestka domácí (Prunus domestica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Zjištěná data byla statisticky vyhodnocena pomocí zobecněného lineárního modelu. Ovlivnění vodou a nadmořská výška se ukázaly jako neprůkazné. Ale faktory jako jsou rozloha, zápoj, patrovitost a výskyt mrtvého dřeva byly statisticky významné. Měly tedy vliv na druhové složení. Porovnáním podobných prací bylo zjištěno, že keřové druhy jako růže a bez černý v rozptýlené zeleni výrazně dominují. Naopak četnost stromových druhů se často liší.
|
|
|
Zhodnocení růstu rychle rostoucích topolů v Doubravicích
Bezdeková, Jana ; Bažant, Václav (vedoucí práce) ; Vítámvás, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku rychle rostoucích dřevin, konkrétně v lokalitě východních Čech. V úvodu práce jsou vysvětleny některé základní pojmy, jako např. biomasa, její rozdělení a způsoby energetického využití a ekologické aspekty pěstování rychle rostoucích dřevin. Dále je v této práci rozebrána aktuální legislativa regulující danou oblast podnikání. Stěžejní částí práce je provedení měření na konkrétní vybrané plantáži v regionu východních Čech, konkrétně u obce Doubravice. Naměřené výsledky jsou v závěru porovnány s výsledky jiných autorů, kteří prováděli obdobný výzkum v České republice.
|
host ::
RSS.