|
|
Design of material and technological copy for repair of sgraffito decorated renders
Válek, Jan ; Skružná, Olga ; Wichterlová, Z. ; Waisserová, J.
This paper deals with research in Renaissance sgraffito materials and techniques. It focuses on the replication process for original materials and application techniques used in a reconstruction of the missing parts of a sgraffito decoration depicting a Landsknecht procession on the façade of a house in Slavonice. The result of the theoretical and practical experimental work is the description and evaluation of the process of creating a material and technological copy of the original. This involved detailed material analysis, determining the provenance of and selecting suitable raw materials, design of a repair mix and its testing, and evaluation during application trials. The study has shown that, in order to achieve good results, the conclusions of material analysis have to be linked to the practical\nskills of restorers and conservators. The particular application procedures that match the requirements of the historical material and the original work can be deduced from full scale practical trials. Feedback between the design of the repair mixture and the application process made it possible to come to an optimal material and application technique. The missing parts of the sgraffito were replaced using a mortar and application technique that closely correspond to those originally used in the Renaissance.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Určení hloubky výparové fronty v pískovcích a dalších porézních materiálech: využití jehel obalených uraninem
Mareš, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Válek, Jan (oponent)
Výparová fronta v porézních materiálech odděluje kapilární zónu, což je oblast, kde se voda pohybuje v kapalném skupenství, od suché přípovrchové zóny, kde se voda pohybuje ve formě vodní páry. Hloubka výparové fronty a její geometrie je zásadní pro velké množství fyzikálních, chemických a biologických procesů v porézních materiálech, které např. způsobují degradaci materiálu a jeho rozpad. Výparová fronta se většinou neměří přímo, ale používá se měření vlhkosti nebo sacího tlaku, které ale pro její detekci nejsou dostatečně vhodné. Z tohoto důvodu bylo potřeba vytvořit metodu, která by byla schopna určit hloubku výparové fronty v otvoru o malém průměru. Toho jsem docílil pomocí jehly, na kterou jsem nanesl lepidlo a uranin. Po vložení dojde k rozpuštění uraninu v kapilární zóně a změně jeho barvy z červené na zelenou, zatímco v suché zóně zůstane barva uraninu nezměněná. Hranice mezi červenou a zelenou barvou uraninu tak přesně zobrazuje výparovou frontu. S touto nově vyvinutou metodou jsem následně měřil hloubku výparové fronty na přírodních výchozech i na kvádrovém zdivu, kde jsem se snažil popsat chování výparové fronty.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.