Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Transformations in the Interpretation of Music Folklore: From the Protection of Everyday Culture to the Emergence of a Music Genre (Using the Czech Republic as a Case Study)
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
From the 1960s onwards, efforts began to develop in Czech ethnology, which gradually began to include folklore manifestations in their second existence in professional research. The field of folklorism sometimes overlapped with the existence of folk traditions, sometimes built on them, and sometimes was only inspired by them to varying degrees. The distinction in such defined categories was not easy even in the past, and with the increasingly rapid development of society, it became blurred in the general consciousness. Within this scope, a contemporary broad music genre, music folklore, has emerged that is not easy to define in terms of content. In this paper, the authors outline its historical formation, show model moments of its development, and deal with its polyfunctionality: many collectives present themselves not only on stage (together with dancers) and in concert settings (independently), but also participate in local ethno-cultural traditions, dance parties, family celebrations (weddings, birthdays), and commercially focused events. To illustrate this, the paper uses archival source material, and field research based on interviews with selected musicians.
Proměny interpretace hudebního folkloru: od ochrany každodenní kultury po vznik hudebního žánru (na příkladu České republiky)
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Od 60. let 20. století se v české etnologii začaly rozvíjet snahy, které postupně začaly zařazovat projevy folkloru v jejich druhé existenci do odborného výzkumu. Oblast folklorismu se někdy překrývala s existujícími lidovými tradicemi, někdy na ně navazovala a někdy se jimi pouze v různé míře inspirovala. Rozlišení v takto vymezených kategoriích nebylo snadné ani v minulosti a s příchodem stále rychlejším vývojem společnosti se v obecném povědomí rozostřilo. V tomto rámci vznikl současný široký hudební žánr zakořeněný v hudebním folkloru, který není snadné obsahově vymezit. Příspěvek nastiňuje průběh jeho historického formování, ukazuje modelové momenty jeho vývoje a zabývá se jeho polyfunkčností: mnoho kolektivů se prezentuje nejen na jevišti (spolu s tanečníky) a v hudebních pořadech. koncertním prostředí (samostatně), podílí se ale také na místních etnokulturních tradicích, tanečních zábavách, rodinných oslavách (svatby, narozeniny) a komerčně zaměřených akcích. akce. K ilustraci popsaných faktů článek využívá archivní pramenný materiál a terénní výzkum založený na základě rozhovorů s vybranými hudebníky
The Folk Song Cultural Heritage in the Context of Political Correctness: When hep, hep is not hop, hop
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The paper explores folk songs written down in what is present-day Czech Republic from roughly the beginning of the 19th century to the 1970s. It shows how song lyrics were treated in the past when they did not conform to the social conventions, aesthetics, ethical ideals, and patriotic goals of the time. When such songs were written down by collectors, their lyrics were often modified, some parts being omitted, others changed. This practice was followed from the early 19th century until the fall of the communist totalitarian regime in 1989. At present, these authentic folk song lyrics seem non-controversial by some performers, but many lyrics are far from it. One of the components of tradition is social memory, which is associated with cultural stereotypes—the generally fixed ideas that people have about themselves and members of different groups. These “Others” are usually members of a different ethnicity, religion, or social class. Their image in folklore involves certain ideas, ideological views, evaluative attitudes, and historical experience. Using the example of otherness, which in Czech folk songs is mainly associated with the negative image of members of the Jewish minority, the paper shows the possible results of misunderstanding the historical context: the anti-Semitic motifs of some older songs and dances resented in public may not be evident to those who perform them today.
Když hep hep není hop hop: folklorní kulturní dědictví v kontextu politické korektnosti
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Příspěvek na příkladu lidových písní zapsaných na území dnešní České republiky zhruba od počátku 19. století do 70. let 20. století ukazuje, jak bylo v minulosti nakládáno s písňovými texty, které se v daném historickém nevyhovovaly dobovým společenským konvencím, estetickým i etickým ideálům i vlasteneckým cílům. Pokud byly vůbec takové písně zapsány, pak byl jejich text upravován, některé jeho části byly vypuštěny, jiné změněny. Tato situace trvala od počátku 19. století do pádů komunistické totality v roce 1989. Dnes se autentické znění folklorních textů a dalších dobových pramenů může jevit jako bezproblémová záležitost. Jednou ze složek tradice je ale také sociální paměť a s ní spojené kulturní stereotypy – ustálené představy, které mají lidé sami o sobě a o příslušnících odlišných skupin. Ti „druzí“ mohou být příslušníci jiného etnika či náboženství, odlišné sociální vrstvy apod. Jejich obraz ve folkloru představuje poměrně složitý komplex obecných představ, ideologických názorů, hodnotících postojů a historických zkušeností. Příspěvek na příkladu tzv. fenoménu cizosti, který je v českých lidových písních spojen především s negativním obrazem příslušníků židovské minority, ukazuje, že ztráta historického kontextu může znamenat, že dnes mohou být na veřejnosti prezentovány písně a tance, jejichž antisemitský motiv těm, kteří je interpretují, nemusí být vůbec zřejmý.
Valašský odzemek perspektivou studia kulturní identity a kulturního dědictví
Uhlíková, Lucie
Studie je zaměřena na problematiku kulturní identity (individuální i regionální) a konstruování kulturního dědictví na příkladu valašského lidového tance odzemek - mužského sólového tance spojeného ve své první existenci s karpatskou pasteveckou kulturou a později, v meziválečném období, oživeného jako reprezentativního projevu v oblasti folklorního hnutí na moravském Valašsku.
Od folkloru k world music: Hudba a kapitál
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury.
“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture.
Od folkloru k world music: Hudba a prostor
Uhlíková, Lucie ; Přibylová, I.
The conference edited proceedings on folk and ethnic music, modern folk music and world music.
Between the Countryside and the City: Changes of the Living Space of Folk Traditions and the Development of the Folklore Movement in the Czech Lands in the Second Half of the 20th Century
Uhlíková, Lucie
The folklore movement in the Czech lands is not related only to the development of cultural policy after the communist coup in Czechoslovakia in February 1948. It is also connected to the period of enthusiasm that immediately followed the ending of World War II in Europe, although its importance is rooted in the inter-war development of Czechoslovakia and older activities. Gradually, a new stage and musical genre were developed that were represented by outstanding personalities, who became role models for the way they worked with folklore. This related predominantly to rural culture, however, very soon the city became its new environment. Various activities of folk ensembles contributed to the fact that in the second half of the 20th century, folk traditions became not only a space for artistic self-realization, but an important form of sociocultural capital at the local and regional levels.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Uhlíková, Libuše
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.