|
|
Klimatizace a větrání restauračního provozu
Urbanová, Magdaléna ; Pavelek, Milan (oponent) ; Janotková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem klimatizace restaurace pro 60 osob a klimatizací přilehlé kuchyně. Součástí je krátký úvod do problematiky klimatizace a dispozice objektu. Diplomová práce se skládá z výpočtové a návrhové části. Výpočtová část zahrnuje stanovení množství větracího vzduchu, výpočet tepelných ztrát, výpočet tepelné zátěže a psychrometrické výpočty pro letní a zimní provoz. Návrhová část obsahuje návrh umístění a dimenzování vyústek, návrh vedení tras vzduchovodů, jejich dimenzování a výpočet tlakových ztrát. Práce dále řeší návrh větrání strojovny, výběr klimatizačních jednotek a jejich měření a regulaci. Součástí diplomové práce je také vypracovaná výkresová dokumentace a rozpis materiálů.
|
|
|
Násilí na dětech a etická dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí pracujících s touto cílovou skupinou
URBANOVÁ, Magdalena
Diplomová práce je zaměřena na dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, kteří pracují s rodinami, v nichž je přítomno násilí na dětech. Práce se zabývá etickými aspekty sociální práce s rodinou, na kterých je pácháno násilí v rodině a také tím, jaká dilemata pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí při práci s touto cílovou skupinou řeší. Jsou představovány dilematické situace, které jsou ilustrované za pomoci kazuistik. Vybrané dilema je podrobeno rozboru při využití etické teorie I. Kanta. Práce se snaží o důsledné promýšlení principů etické teorie I. Kanta, které mohou být nápomocné při řešení tohoto dilematu, který vzniká při práci s rodinou, ve které je přítomno násilí na dětech.
|
|
|
Klimatizace a větrání restauračního provozu
Urbanová, Magdaléna ; Pavelek, Milan (oponent) ; Janotková, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem klimatizace restaurace pro 60 osob a klimatizací přilehlé kuchyně. Součástí je krátký úvod do problematiky klimatizace a dispozice objektu. Diplomová práce se skládá z výpočtové a návrhové části. Výpočtová část zahrnuje stanovení množství větracího vzduchu, výpočet tepelných ztrát, výpočet tepelné zátěže a psychrometrické výpočty pro letní a zimní provoz. Návrhová část obsahuje návrh umístění a dimenzování vyústek, návrh vedení tras vzduchovodů, jejich dimenzování a výpočet tlakových ztrát. Práce dále řeší návrh větrání strojovny, výběr klimatizačních jednotek a jejich měření a regulaci. Součástí diplomové práce je také vypracovaná výkresová dokumentace a rozpis materiálů.
|
|
|
Pozitiva a negativa pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zúčastněných - vybraných odborníků a žadatelů
URBANOVÁ, Magdalena
Abstrakt V roce 2000 byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde je zakotvena speciální úprava umožňující krátkodobou pěstounskou péči. Pro tento typ náhradní rodinné péče se užívá označení ?pěstounská péče na přechodnou dobu?. Teoretická část práce je věnovaná významu rodiny, transformaci náhradní rodinné péče, zkušenostem s PPPD v zahraničí, pozitivním důsledkům a rizikovým okruhům PPPD. V úvodu práce se v samostatné kapitole věnuji attachmentu, významu rodiny a jejímu vlivu na vývoj dítěte. V další kapitole se věnuji vývoji pěstounské péče a potřebě změny systému o ohrožené děti. Navazuji kapitolou o zkušenostech s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Tento stát jsem si vybrala z důvodu dlouholetých zkušeností s PPPD a také díky tomu, že jsou nám kulturně nejblíže. Dále se věnuji dvou stěžejním kapitolám práce a to pozitivním důsledkům PPPD, kde zmiňuji tři nejdůležitější přínosy PPPD, v kapitole Možná úskalí popisuje sedm základních rizik PPPD. Kapitolou Teoretická východiska a náměty výzkumného šetření zakončuji teoretickou část práce, z níž jsem se inspirovala při vytváření okruhů pro vedení rozhovorů. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké názory mají zúčastnění (tzn. pracovníci SPOD, psychologové, lékaři, žadatelé) na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Popsat, jaké jsou podle nich pozitiva a negativa této formy náhradní rodinné péče. Rozhovory jsem vedla s odborníky a pěstouny na přechodnou dobu. Odborníky jsem vybírala za pomoci vedoucího zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zprostředkoval kontakt s nimi a dále přes zaměstnankyni OSPOD jsem se dostala k pěstounkám na přechodnou dobu. Pro sběr dat jsem použila kvalitativní metodu, techniku polořízených rozhovorů. Shromážděná data jsem vyhodnotila postupy tématické obsahové analýzy a vytvářela tak kategorie, které jsem rozdělila do dvou základních skupin ? přínosy PPPD a rizika PPPD. V prvním okruhu jsem zjistila tři základní přínosy PPPD ? okamžité umístění dítěte do náhradní rodiny, navázání citové vazby dítěte k matce pěstounce a ostatním členům rodiny a předcházení citové deprivaci. V okruhu rizika PPPD jsem se věnovala otázce přerušení vazby mezi členy rodiny a dítětem z pohledu jak rodičů a ?sourozenců?, tak i dítěte. Další otázka se týkala nedostatku pěstounů na přechodnou dobu a návaznosti s dlouhodobou péčí o děti. Dále jsem se věnovala motivaci pěstounů na přechodnou dobu, kontaktu s biologickou rodinou, vhodnosti pro všechny děti a také službám pro pěstouny ? přípravným kurzům a službám doprovázení. V následující části této práce, v kapitole ?Diskuze?, se zamýšlím nad jednotlivými oblastmi, především nad tím, jak jsou tyto oblasti vzájemně provázány a jak se případně ovlivňují a doplňují. Práci zakončuji závěrem, kde v krátkosti shrnuji výsledky. Snahou této práce je ukázat jaké přínosy a jaká rizika může s sebou sytém PPPD přinést. Jelikož je však na samém počátku fungování, bylo by vhodné zopakovat tento výzkum za určitou dobu, kdy by jak odborníci, tak i pěstouni měli více zkušeností a mnoho poznatků zde popsaných by se mohlo šířeji rozpracovat.
|
|
|
Sonda do stravovacích návyků Romů v sociálně vyloučené lokalitě v Českých Budějovicích
URBANOVÁ, Magdalena
Teoretická část práce popisuje obecná východiska pro životosprávu, dále pak stravovací návyky u Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách a proměny jejich stravovacích návyků v čase. Praktická část práce sleduje stravovací návyky Romů žijících v sociálně vyloučené lokalitě v Českých Budějovicích, konkrétně v ulici V. Volfa. Sběr dat byl realizován prostřednictvím polořízených rozhovorů (kvalitativní sběr dat). Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů s respondenty žijícími v sociálně vyloučené lokalitě v Českých Budějovicích na sídlišti Máj v ulici V. Volfa, která je definována v Analýze sociálně vyloučených romských lokalit a komunit v České republice a absorpčních kapacit subjektů působících v této oblasti (2006). Rozhovory jsou zaznamenány pomocí kasuistik a následně vyhodnoceny.
|
host ::
RSS.