|
|
Minulost, současnost a budoucnost jezerních pstruhů
Blabolil, Petr ; Peterka, Jiří ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Matěna, Josef ; Muška, Milan ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír ; Vejřík, Lukáš ; Kubečka, Jan
|
|
| |
|
|
Co říkají ryby o kvalitě vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Jůza, Tomáš ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Frouzová, Jaroslava ; Ricard, Daniel ; Mrkvička, Tomáš ; Sajdlová, Zuzana ; Vejřík, Lukáš ; Šmejkal, Marek ; Borovec, Jakub ; Matěna, Josef ; Boukal, David S. ; Kubečka, Jan
Byla vytvořena první česká metodika hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů pomocí společenstev ryb. Před vlastním vývojem metodiky byla vypracována typologie vodních útvarů rozlišující mezi útvary v různých nadmořských výškách a různou průměrnou hloubkou. K vytváření metodiky byly použity údaje z monitoringu nádrží standardizovanou metodou odlovů ryb mnohoočkovými tenatními sítěmi. Výběr indikátorových metrik spočíval ve statistických analýzách citlivosti jednotlivých indikátorů k nejvýznamnějšímu stresoru – eutrofizaci. Na základě těchto analýz byly vybrány nejspolehlivější indikátory, které navíc splňovaly požadavky Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES), tedy zahrnující hodnocení četnosti, složení a věkové struktury rybího společenstva. Pro každou nádrž byl kombinací vybraných indikátorů spočten poměr ekologické kvality (Ecological Quality Ratio, EQR), který vyjadřuje míru odchýlení aktuálního od maximálního ekologického potenciálu nádrže. Dále byla provedena validace spolehlivosti EQR, a to za prvé s indexem popisujícím degradaci prostředí, a za druhé pomocí časové stability EQR u nádrži s daty zahrnujícími více let vzorkování. Validace prokázaly schopnost námi vyvinutého indexu (vyjádřeného hodnotami EQR) rozlišit mezi silně a slabě antropicky degradovanými nádržemi a malou časovou variabilitu tohoto indexu. Tato metodika tak splňuje požadavky na ní kladené Rámcovou směrnicí vodní politiky (2000/60/ES) a může být použita k hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů.
|
|
| |
|
|
Fish detection with modern sonar systems
TUŠER, Michal
Tato dizertační práce byla zaměřena na vylepšení metodických postupů při detekci ryb moderními sonarovými systémy v jezerech a nádrží. První část práce je zaměřena na vertikální akustický průzkum s hlavním důrazem na akustickou slepou zónu a její praktické řešení. Druhá část se zabývá orientací ryb v volných vodách nádrží a jejími následky pro horizontální akustické průzkumy. Poslední část se věnuje DIDSONu, mnohokuželového sonaru, a jeho spolehlivosti při detekci a odhadu velikosti ryb.
|
|
|
Fish orientation along the longitudinal profile of the Rimov reservoir
TUŠER, Michal
Cílem této práce bylo ověřit předpoklad náhodné orientace ryb v {\clqq}jezerní`` části kaňonovité Římovské nádrže a porovnat distribuce orientace ryb v této jezerní a v přítokové oblasti. Tato studie potvrdila, že většina ryb byla orientována náhodně v jezerní oblasti nádrže, zatímco v přítoku se ryby pohybovaly převážně souběžně s podélnou osou nádrže.
|
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Rybí obsádka nádrže Orlík po prvních létech provozu jaderné elektrárny Temelín
Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Říha, Milan ; Jůza, Tomáš ; Frouzová, Jaroslava ; Draštík, Vladislav ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Rybí obsádka nádrže Orlík byla sledována v červnu 2004 pomocí zátahových sítí a vědeckého echolotu. V nádrži byla zjištěna rybí obsádka cyprinidního typu s významným podílem ušlechtilých lovných ryb a okouna. Hlavními dominantními druhy zjištěnými nočními zátahy jsou cejn velký a plotice obecná. Průměrná hodnota odhadnuté biomasy ryb v příbřežní části nádrže činila 302 kg/ha, abundance 3920 ks/ha. Velikostní a věkové složení ukazuje na poměrně pravidelný populační doplněk hlavních druhů ryb bez patrných mimořádných výkyvů. Při hydroakustickém průzkumu byla průměrná biomasa ve volné vodě celé nádrže odhadnuta na úrovni 145,5 kg/ha, ve Vltavské části 148,8 kg/ha. Na pozadí hydrologické situace jara 2004 nebylo možno jednoznačně detekovat žádné změny rybí obsádky nádrže Orlík, které by mohly souviset s provozem JETE.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Komplexní průzkum rybí obsádky nádrže Želivka, největší vodárenské nádrže v ČR, v letech 2004 a 2005
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Říha, Milan ; Jarolím, Oldřich ; Tušer, Michal ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
V létě roku 2004 a 2005 byl proveden komplexní průzkum rybí obsádky ÚN Želivka, a to pomocí tenat, zátahů adultní i plůdkovou sítí, plůdkovými i adultními traly a sonarem. Detailní obrázek rybí obsádky byl sestaven z každého odlovného prostředku ze všech hloubkových vrstev pelagiálu i litorálu. Během dvouletého průzkumu bylo uloveno 40 168 ryb z 19 druhů a jednoho křížence. Rybí obsádka byla představována zejména kaprovitými rybami – ouklej dominovala v pelagiále spolu s ploticí a cejnem, okoun byl početný v litorále. Obsádka byla zařazena do stabilní cyprinidní fáze vývoje společenstva. Průměrná početnost byla 1 700 ks/ha a biomasa 110 kg/ha. V prostorovém uspořádání byly nalezeny následující gradietny – vyšší početnost i počet druhů v přítokové oblasti nádrže a epilimniu a litorále.
|
host ::
RSS.