|
|
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
|
|
|
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví Abstrakt: Velké šelmy představují tradiční skupinu bioindikačních druhů, jejichž přítomnost vypovídá o stavu prostředí i krajiny. S postupným návratem těchto živočichů do kulturní krajiny střední Evropy zároveň stoupají požadavky na bližší poznání jejich prostorových nároků a habitatových preferencí. Rys ostrovid (Lynx lynx) patří od 70. let 20. století opět mezi lesní druhy šumavské fauny. Za bezmála 40 let se populace šelmy rozšířila ze Šumavy a Bavorského lesa i do lesnatých celků Českého lesa, Smrčin a Novohradských hor po obou stranách státní hranice. Nicméně současný stav, ať už stabilní početnost jedinců, či genetická variabilita, ohrožuje celá řada faktorů. Dlouhodobá životaschopnost populace šelmy je negativně ovlivňována nejen úbytkem vhodných biotopů, ale i postupující fragmentací krajiny. Částečné řešení zmírnění dopadu aktuálních trendů krajinných změn představují migrační koridory. Ty by mohly zajistit přísun nových jedinců do malých, k extinkci náchylných populací a zároveň by se podílely na posílení celkové fitness populace. Práce řeší tři hlavní cíle: 1) zhodnocení fragmentace a konektivity krajiny širší oblasti Šumavy a návazných lesnatých celků nadhledem k možnostem šíření rysa ostrovida, 2) příprava modelu migračních...
|
|
| |
|
|
Paleoklimatologická proxy data pro období svrchního Holocénu ve střední Evropě
Heglasová, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Tato práce přináší přehled o klimatických rekonstrukcích pokrývajících svrchní holocén ve střední Evropě. Pro kvantitativní určení teploty či srážek se používají nepřímé zdroje informací o dané klimatické proměnné, tzv. proxy data, která lze členit na několik typů: nízko i vysokofrekvenční variabilitu klimatu s ročním rozlišením zachycují letokruhy stromů; biologická proxy data, včetně palynologických, vypovídají spíše o dlouhodobějších změnách podnebí na základě změn složení taxonů a jejich ekologických preferencí; chemismus sedimentů, včetně stabilních izotopů 18 O a 13 C, může prostřednictvím frakcionace a dalších procesů podávat informaci o podmínkách v době vzniku či depozice materiálu. Přírodní archivy doplňují dokumentární data, zachycující klimatické extrémy a podnebí až s měsíčním rozlišením. Střední Evropa je pokryta 44 kvantitativními paleoklimatickými rekonstrukcemi využívajícími zmíněné typy proxy dat, ovšem většina studií se zabývá pouze posledním přibližně 1 000 let. Výzkumy na českém území rekonstruují teploty i srážky, ale pokrývají jen nejmladších ~600 let. Zatímco variabilita úhrnů srážek na úrovni desetiletí nevykazuje dlouhodobé trendy a studie si mezi sebou poměrně odpovídají, rekonstrukce teplot se neshodují na načasování a intenzitě chladných výkyvů v rámci Malé doby ledové,...
|
|
|
Přístupy k hodnocení vlivu klimatických charakteristik na růst dřevin
Pekař, Ondřej ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Předložená bakalářská práce popisuje využití šířek letokruhů v dendroklimatologii a hlavní přístupy při jejich zpracování a rekonstrukci klimatických proměnných. Představuje základní poznatky o vlivu klimatu na tvorbu letokruhů, popisuje jejich zpracování a získání klimatického signálu. Z nevyrovnaných a vyrovnaných letokruhových sérií je za použití základních standardizačních metod vytvořeno 26 stanovištních standardních a residuálních chronologií. Ty byly porovnány a pomocí Pearsonových korelací byla určena závislost u standardních chronologií na průměrných teplotách za červen - červenec a u residuálních chronologií na průměrných teplotách za květen - červenec. Nejlépe korelovaná teplotní proměnná byla rekonstruována metodou škálování za období 1900 - 1970. Pro rekonstrukci se ukázaly jako nejvhodnější metody odstranění věkového trendu založené na negativní exponenciále a RCS. Obě byly vhodné k uchování vysokofrekvenčního i nízkofrekvenčního klimatického signálu. Klíčová slova: Dendroklimatologie, letokruhové chronologie, standardizace, klimatická rekonstrukce
|
|
|
Prostorové rozložení sněhové pokrývky v alpinském bezlesí na příkladu vrcholové oblasti východních Krkonoš
Klivanová, Lucie ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Sníh je dominantním činitelem v oblasti alpinského bezlesí a charakter jeho ukládání a odbourávání způsobuje rozdíly v zásobení půdy vodou, jeho izolační schopnosti pak ovlivňují chod teplot v půdě a regelaci. Sníh tak může působit na flóru, faunu, vývoj půd či výskyt periglaciálních tvarů. Předkládaná diplomová práce pojednává o rozložení sněhové pokrývky a faktorech na ní působících v nejvyšší části východních Krkonoš. Distribuce sněhové pokrývky byla během let 2010-2011 zjišťována na základě pravidelných terénních měření výšky sněhu. Pro vyhodnocení a interpretaci provedených měření byla data statisticky zpracována v prostředí ArcMap a STATISTICA 10. Na základě statistické analýzy byl vytvořen jednoduchý statistický nástroj k vytvoření mapy prostorového rozložení výšky sněhu. Jako hlavní vysvětlující proměnné pro distribuci sněhové pokrývky byly vyhodnoceny nadmořská výška, křivost, heat-load index, západnost a procentuální zastoupení travino- bylinné vegetace. Mimoto výsledky terénního měření potvrdily rozložení sněhové pokrývky předešlých prací. Klíčová slova: distribuce sněhové pokrývky, výška sněhu, fyzicko-geografické faktory, modelování a měření sněhové pokrývky, regresní analýza, alpinské bezlesí, východní Krkonoše
|
|
|
Vliv nadmořské výšky na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Kašpar, Jakub ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
RESUMÉ Tato práce se zabývá vlivem teplotních poměrů na intra-anuální růst smrku ztepitélo (Picea Abies (L.) Karsten) na alpínské hranici lesa v Krkonoších ve vegetačních sezónách 2011 a 2012. Monitoring probíhal na dvou lokalitách na jižním svahu Luční hory. První lokalita se nacházela v nadmořské výšce 1310 m n. m., přibližně na horní hranici zapojeného lesa, druhá pak v nadmořské výšce 1450 m n. m., ve stromových skupinkách nad horní hranicí lesa. Mezi lokalitami byl pozorován poměrně vysoký vertikální teplotní gradient jak u teplot vzduchu (1,2 - 1,7 řC), tak u teplot půdy v hloubce 10 cm (0,8 - 1,2 řC). Teplotní rozdíl mezi lokalitami se pak projevil v nižším pozorovaném přírůstu na výše položené lokalitě. Pozorované počátky kambiální aktivity se pohybovaly od 26. 4. do 21. 5. Začátek kambiální aktivity je ovlivněn množstvím sněhové pokrývky akumulované na lokalitách v průběhu zimy a s tím souvisejícím datem jejího odtátí, teplotami půdy a teplotami v přízemní vrstvě atmosféry. Délka kambiální aktivity se pohybovala mezi 55 - 77 dny, přičemž její délka byla nižší na výše položené lokalitě. Diferenciace buněk nastala bezprostředně po počátku kambiální aktivity a trvala od 111 do 132 dní. V porovnání sledovaných růstových sezón vyšla lépe růstová sezóna 2012, ve které byl průměrný přírůst stromů vyšší na...
|
|
|
Dendrochronologické datování lavin v Krkonoších
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kociánová, Milena (oponent)
Laviny jsou přírodní procesy s významným vlivem na charakter přírodního prostředí velehorských i středohorských oblastí. Aplikací dendrochronologických metod byla rekonstruována historie jejich aktivity, prostorový rozsah a možné spouštěcí vlivy v prostředí hluboce zaříznutého Dolu Bílého Labe v Krkonoších. Na 5 lavinových drahách byly odebrány vzorky ze 101 stromů, na kterých bylo vymezeno celkem 1253 prudkých růstových změn, náhlých nárůstů excentricity, anatomických anomálií (kalus, traumatické pryskyřičné kanálky, reakční dřevo) nebo odatovaných úmrtí stromů. Celkové časové rozpětí retrospektivní analýzy dosáhlo od současnosti až do roku 1859, během této doby bylo dendrochronologicky datováno 40 lavinových eventů, z nichž většina vhodně doplňuje záznamy lavinového katastru o nepozorované nebo opomenuté události. Vzhledem k omezením dendrochronologické datovací techniky, dané hlavně nemožností zachytit pády malých lavin, které ovlivnily pouze vnitřní část lavinové dráhy, lze tento počet považovat pouze za minimální údaj, který zohledňuje spíše nadprůměrně velké eventy. Zhodnocením trendů změn sněhové pokrývky a aktivity jednotlivých drah byl doložen poměrně silný vztah lavinové aktivity k maximálnímu měsíčnímu přírůstku i úbytku sněhu, což na severně orientovaných lavinových drahách poukazuje na...
|
|
|
Vliv orientace svahu na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje odezvě růstu stromů na mikroklimatické rozdíly na severních a jižních svazích horní hranice lesa. Součástí práce je vysvětlení, průběh a načasování xylogeneze, představení specifických podmínek na horní hranici lesa a vlivu orientace svahu vůči slunečnímu záření. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit průběh, načasování a vliv teplotních podmínek na xylogenezi smrku ztepilého (Picea abies) na dvou lokalitách s opačnou expozicí v dole Bílého Labe. Za tímto účelem byly odebírány mikrovzorky pomocí nástroje Trephor v období od 26. dubna do 25. září 2012, které byly dále zpracovávány v dendrochronologické laboratoři. Ze získaných vzorků bylo zjištěno načasování jednotlivých fází xylogeneze a posouzen jejich vztah k teplotním podmínkám. Výsledky poukazují na vliv teploty vzduchu při zahájení dělení kambiálních buněk a vývoji počtu zvětšujících se buněk v první části vegetačního období. Klimatická charakteristika obou lokalit byla podobná, větší rozdíly v teplotách byly zaznamenány na začátku a na konci sledovaného období.
|
|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
host ::
RSS.