|
|
Recentní změny polohy horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule
Kolařík, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Jedním z často uváděných projevů globálních změn klimatu je postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, zejména v souvislosti se zvyšující se průměrnou teplotou. Problematika dynamiky horní hranice lesa je však složitější. Cílem této práce je popsat faktory, které ovlivňují polohu a pohyb horní hranice lesa a vytvořit přehled dynamiky horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule mimo Evropu. Dále pak vytvořit databázi postupu horní hranice lesa v této oblasti a následně ji analyzovat. Z 20 zkoumaných lokalit byl postup zaznamenán u 65 %, ústup jen u dvou lokalit, nejvyšší hodnoty postupu (až 1,59 m/rok) vykazovala oblast Skalnatých hor v Severní Americe, největší ústup (1,21 m/rok) byl zaznamenán v San Francisco Peaks taktéž v Severní Americe. Statistickou analýzou nebyla zjištěna významná korelace mezi teplotními trendy a postupem hranice lesa. Nejvyšší hodnoty postupu i ústupu horní hranice lesa vykazovaly lokality, kde došlo ke změnám v land use, což naznačuje, že antropogenní činnost je významným faktorem ovlivňujícím dynamiku horní hranice lesa.
|
|
|
Zastavitelné plochy v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014
Vacková, Marie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zastavitelné plochy města Klatovy, které v území zastupují hlavní směry potenciálního rozvoje městské zástavby. Prvním cílem práce je analyzovat vývoj zastavitelného území města Klatovy v letech 1994-2014. Druhým cílem je pak zjistit příčiny vymezování dalších zastavitelných ploch v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014. K naplnění cílů práce byla za prvé provedena analýza zastavitelných ploch, která hodnotila postup vymezování a postup zastavování zastavitelného území města. Za druhé byly realizovány řízené rozhovory se zástupci veřejné správy jako s klíčovými aktéry územního rozvoje. Výsledky práce ukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Klatovy vymezeny značně nadměrné kapacity zastavitelných ploch, které do značné míry nebyly vůbec využity. Hlavní příčiny vymezování nových zastavitelných ploch v průběhu sledovaného období souvisely s požadavky vlastníků pozemků a otevřeným přístupem města při jejich schvalování. Klíčová slova: územní plánování, územní plán, zastavitelná plocha, město
|
|
|
Dendroklimatologie arktických keřů
Lexa, Martin ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Práce se věnuje vlivu klimatických charakteristik na mikroskopickou stavbu dřeva jalovce. Dendrochronologie jako metoda naráží v arktických oblastech na své limity. Právě v těchto oblastech je však nedostatečná síť klimatických a meteorologických stanic s dostatečně dlouhými řadami klimatických parametrů. V současnosti proto stoupá zájem o studium arktických keříků, které se mohou vyskytovat i za severní hranicí lesa. V údolí Gangasdalen v oblasti fjordu Jarfjord v severovýchodním Norsku bylo v polovině srpna roku 2014 odebráno 33 disků z keřů jalovce, na kterých byly mikroskopicky měřeny šířky letokruhů. Z 26 jedinců, které se podařilo křížově datovat, byla vytvořena hlavní chronologie. Na vybraných osmi vzorcích byly ve spolehlivém období chronologie měřeny pomocí programu WinCell anatomické charakteristiky dřeva a to jak pro celý letokruh, tak zvlášť pro jeho jarní a letní část. Jednalo se o plochu lumen, šířku buněčných stěn, počet buněk v letokruhu a šířku letokruhu či jeho částí. Bylo zjištěno, že šířka letokruhu nemusí mít vždy nutně nejvyšší závislost na klimatu a tedy nemusí být nejlepší klimatické proxy. Nejvyšších závislostí dosahoval počet buněk v letokruhu na letních teplotách, naopak nejnižší závislost na klimatu vykazovaly plochy lumen.
|
|
|
Odezva erozních a akumulačních procesů na měnící se intenzitu lidských zásahů
Kašpar, Vít ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Zatímco na kontinentální či globální úrovni a v dlouhých časových měřítcích jsou erozní a akumulační procesy podmíněny do značné míry tektonikou, tak na krajinné či lokální úrovni a v krátkých časových měřítcích hraje větší roli tvar reliéfu, klima a půdotvorný substrát. Od počátku zemědělství se však významným činitelem ovlivňujícím průběh erozně-akumulačních procesů stala lidská společnost. Následkem zemědělské činnosti, rozšiřování osídlení a změn využití ploch se akceleroval odnos svrchních půdních horizontů a dále inicioval rozvoj strží, svahových, říčních a jezerních sedimentů. Cílem této práce je popsat vývoj středoevropských erozně-akumulačních procesů jako odezvy na změny antropogenního tlaku v průběhu holocénu. Na základě 37 případových studií byl v práci popsán obecný dlouhodobý trend i regionální anomálie erozně-akumulačních procesů vázaných na lidské zásahy. Ze studií vyplývá, že první fáze antropogenně akcelerovaných erozně-akumulačních procesů nastala již v pozdním eneolitu. Svého vrcholného rozvoje však tyto procesy dosáhly až během středověké kolonizace krajiny. Druhá část práce se zaměřuje na datování dvou strží v oblasti Polomených hor. Vývoj strží byl analyzován pomocí exponovaných kořenů. V zájmovém území byl popsán průběh eroze půdy v posledních 40 letech, který inicioval...
|
|
| |
|
|
Vzestup horní hranice lesa jako důsledek růstu teplot a změn využití půdy
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek je pozorován u většiny evropských pohoří. Mnoho autorů přičítá postup horní hranice lesa hlavně rostoucím teplotám, jiní zase snižujícímu se antropogennímu vlivu. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, které ji ovlivňují a dále na základě databáze případových studií se zabývat otázkou, zda je vzestup horní hranice lesa řízen spíše růstem teploty nebo změnou využití půdy. Na základě zpracované databáze bylo zjištěno, že velikosti vzestupů hranice lesa v Evropě se pohybovaly od -0,2 do 1,6 m.rok-1 . Nejrychleji stoupala horní hranice lesa v Rakouských Centrálních Alpách, naopak v Ukrajinských Karpatech byl zaznamenán ústup. Dále bylo zjištěno, že vzestup horní hranice lesa se shoduje s rostoucími teplotami během zimního období. Vzestup horní hranice lesa je v polárních oblastech přičítán hlavně rostoucí teplotě a zvyšujícím se srážkám, zatímco v lokalitách ovlivněných člověkem je připisován rostoucí teplotě v kombinací se snižujícím se antropogenním vlivem.
|
|
|
Factors determining the alpine treeline
Oľhava, Rastislav ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Horní hranice lesa je fenomén s globálním výskytem, který představuje náhlou změnu mezi dvěma výrazně odlišnými formami vegetace, a to horským lesem a nízkou alpínskou vegetací. Ukazuje se, že primární klimatický faktor, který určuje její polohu je teplota. V této práci jsou shrnuté výsledky, které popisují vliv teploty na výškovou polohu horní hranice lesa a hledají společný vzorec, který by její polohu určoval. Funkční zdůvodnění neschopnosti stromů přežít nad horní hranicí lesa nabízí dvě hypotézy: C-limitující a růst- limitující. První tvrdí, že stromy jsou limitované nedostatkem uhlíku, přičemž podstatou druhé je limitovaný růst na základě nízkých teplot i přes to, že uhlíku je dostatek. Tato práce poskytuje přehled argumentů pro každou z nich a popisuje stav současného poznání v této problematice.
|
|
|
Klimatický signál v letokruhových chronologiích borovice kleče
Samusevich, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Borovice kleč (Pinus mugo Turra (sensu lato)) je keřem rostoucím nad hranicí lesa v pohořích jižní, střední a východní Evropy. Kleč je dobře přizpůsobená na extrémní horské prostředí a často tvoří výškový vegetační stupeň 250 - 300 m. Diplomová práce byla řešena v Krkonoších na základě letokruhových vzorků borovice kleče, které byly dále porovnané s chronologiemi smrku ztepilého. Vzorky kleče byly odebrány s využitím metody sériových řezů ze čtyř lokalit v různé nadmořské výšce ze Sněžky a Stříbrného hřbetu. Následná analýza vzorků byla provedena s použitím různých standardizačních metod za účelem zjištění nejvhodnější metody pro analýzu odezvy růstu keřů na klimatické proměnné. RCS standardizace a standardizace průměrováním sérií z jedné lokality odrážejí nejsilněji klimatický signál který obsahují chronologie kleče. Přednost těchto metod vyplývá z jejich schopnosti odrážet podmínky růstu na rlzných stanovištích. Výše položené lokality se vyznačují relativně silnou korelací růstu s teplotami vegetačního období, v případě lokalit ležících při horní hranici lesa podobný signál není zřejmý. Množství srážek významně ovlivňuje růst keřů během vegetačního období (obzvlášť v měsíci červenci) i také na jaře kdy je dostatek vody důležitý pro zahájenéí růstu. Na výše položených lokalitách Pinus mugo se...
|
|
|
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví Abstrakt: Velké šelmy představují tradiční skupinu bioindikačních druhů, jejichž přítomnost vypovídá o stavu prostředí i krajiny. S postupným návratem těchto živočichů do kulturní krajiny střední Evropy zároveň stoupají požadavky na bližší poznání jejich prostorových nároků a habitatových preferencí. Rys ostrovid (Lynx lynx) patří od 70. let 20. století opět mezi lesní druhy šumavské fauny. Za bezmála 40 let se populace šelmy rozšířila ze Šumavy a Bavorského lesa i do lesnatých celků Českého lesa, Smrčin a Novohradských hor po obou stranách státní hranice. Nicméně současný stav, ať už stabilní početnost jedinců, či genetická variabilita, ohrožuje celá řada faktorů. Dlouhodobá životaschopnost populace šelmy je negativně ovlivňována nejen úbytkem vhodných biotopů, ale i postupující fragmentací krajiny. Částečné řešení zmírnění dopadu aktuálních trendů krajinných změn představují migrační koridory. Ty by mohly zajistit přísun nových jedinců do malých, k extinkci náchylných populací a zároveň by se podílely na posílení celkové fitness populace. Práce řeší tři hlavní cíle: 1) zhodnocení fragmentace a konektivity krajiny širší oblasti Šumavy a návazných lesnatých celků nadhledem k možnostem šíření rysa ostrovida, 2) příprava modelu migračních...
|
|
| |
host ::
RSS.