|
|
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Bakalářská práce se zabývá polygony ledových klínů a jejich morfologickými charakteristikami. Analyzuje podmínky nutné pro jejich vznik respektive podmínky umožňující nebo naopak zamezující mrazovému pukání. Úvodní část shrnuje publikované poznatky ve vědecké literatuře o permafrostu, mrazovém pukání, stavbě ledových klínů a jejich morfologickému projevu a diskutuje závislost na klimatu a litologii. Následně práce analyzuje morfologické znaky polygonální sítě ledových klínů ve zvolené lokalitě situované na ostrově Banks Island v Kanadském Arktickém archipelagu a porovnává je s publikovanou periglaciální literaturou. Klíčová slova: ledový klín, polygony ledových klínů, mrazové pukání, permafrost, Banks Island, arktická zóna
|
|
|
Dlouhé letokruhové chronologie ve střední Evropě a jejich klimatologická interpretace
Gregor, Tadeáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Předkládaná práce se věnuje využití letokruhových dat pro rekonstrukci klimatických poměrů v minulosti. Obsahuje přehled nejvýznamějších dlouhých světových dendroklimatických rekonstrukcí a dlouhé rekonstrukce středoevropské. Porovnávány jsou středoevropské dendroklimatické rekonstrukce delší 250 let, a to na základě jejich délky, zastoupených druhů dřevin, statistické síly chronologií, schopnosti zachytit nízko- nebo vysokofrekvenční klimatický signál, zvolené kalibrační metody a zjištěné síly klimatického signálu. Porovnány jsou pak také samotné výsledné rekonstrukce klimatických poměrů. Byla zjištěna poměrně velká variabilita mezi teplotními rekonstrukcemi a vysoká míra shody mezi rekonstrukcemi hydroklimatických poměrů. Diskutována je lokalizace středoevropských chronologií, možné příčiny odlišností v rekonstrukcích, součástí dikuze je také porovnání s jinými proxy daty. Klíčová slova: letokruhy, dendrochronologie,dendroklimatologie, klima
|
|
| |
|
|
Hodnocení změn v územním plánu města Sušice v průběhu posledních 15 let
Havránková, Ivana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení změn zastavitelných ploch a ploch přestavby v územním plánu města Sušice, které probíhaly mez lety 1999 - 2014. V první části práce jsou tyto změny hodnoceny na základě kvantitativních dat z hlediska vývoje v čase, z hlediska funkčního vymezení a z hlediska naplněnosti územního plánu z pohledu zastavěnosti. V druhé části práce jsou změny hodnoceny na základě kvalitativních dat získaných ze strukturovaných rozhovorů se zástupci veřejné správy ve městě Sušice a se soukromými projektanty, kteří zpracovávali změny v územním plánu. Výsledky práce poukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Sušice vymezovány nadměrné kapacity zastavitelného území, které nemohly být využity. Z hlediska funkčního využití byly u nově vymezených ploch identifikovány funkce bydlení. A jako nejčastější příčiny vymezování nových zastavitelných ploch a ploch přestavby v průběhu sledovaného období byly zjištěny požadavky soukromých vlastníků pozemků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vymezování národních geoparků v České republice - hodnocení z pohledu geodiverzity
Masopustová, Lenka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tato práce shrnuje základní poznatky o geoparcích, soustřeďuje se na situaci v České republice. Ukazuje jejich pozici v ochraně přírody a krajiny a popisuje české geoparky na základě vybraných přírodních charakteristik. Obsažena je i srovnávací analýza kritérií pro získání titulu národní, resp. evropský geopark. V praktické části se práce zabývá přístupy a metodami hodnocení geodiverzity na území České republiky s ohledem na rozložení současných i připravovaných geoparků. Na základě výsledků provedené analýzy navrhuje další území vhodné pro jejich vymezení. Stanovuje souhrnný index geodiverzity na základě součtu standardizovaných hodnot Shannonova indexu diverzity (SHDI) pro jednotlivé datové podklady.
|
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Významné ekofenomény ve střední Evropě
Majerová, Martina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Klíčovým pojmem této bakalářské práce je ekofenomén a jeho následný vliv na krajinnou diverzitu. Součástí práce je vymezení jednotlivých typů ekofenoménů a rešeršní zpracování jejich charakteristiky s důrazem na výjimečnost tohoto jevu. Každý ekofenoménový typ je popsán, jeho specifičnost je vykreslena na uvedených příkladech místní vegetace a je doplněn informacemi o výskytu tohoto jevu na konkrétních lokalitách. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozložením jednotlivých ekofenoménových typů na území České republiky. Je zde uvedena základní souhrnná charakteristika zmíněných lokalit a zařazení do odpovídajícího biogeografického členěnění ČR. Práce je doplněna mapovým výstupem. Klíčová slova: ekofenomén, fenomén, biodiverzita, geodiverzita, krajina
|
|
|
Letokruhová chronologie smrku pro východní Krkonoše
Janda, Martin ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent)
4 PŘEDMLUVA Předložená diplomová práce je výsledkem úsilí, které, ač nenavázalo přímo na bakalářskou práci, bylo naplňováno neméně zajímavou a rozmanitou činností. Zaměřil jsem se na oblast mne důvěrně známou, východní Krkonoše. Jde o region, který se zároveň vyznačuje dlouhou tradicí fyzickogeografického výzkumu. Práce na tuto tradici navazuje a snaží se ji obohatit uplatněním dendrochronologických přístupů. Velký podíl na tom mají níže uvedené osoby, kterým patří poděkování i za to, že se pro mě dendrochronologie stala víc než pouhou "povinností". Na prvním místě patří velký dík Václavu Tremlovi, který mě zasvětil do teoretických i praktických základů dendrochronologie a práci od začátku do konce vedl na diskuzním základu. Pavlu Klimešovi děkuji za pomoc ve výběru krkonošských chalup a bud pro odběr historických vzorků a konzultaci řady dalších problémů. Kromě něj děkuji také majitelům všech ostatních jedinečných stavení za umožnění přístupu a bezproblémového odběru vývrtů. Dále bych rád poděkoval Tomáši Kynclovi za zodpovězení závažných dendrochronologických otázek i poskytnutí smrkových standardů, Otakaru Schwarzovi za sdělení informací o nejstarších krkonošských smrkových porostech, Ivanu Sládkovi a Jiřímu Kastnerovi pak za pomoc při shánění klimatických dat a konzultaci některých klimatických aspektů...
|
|
|
Ověření expozičního efektu na horní hranici lesa v Krkonoších
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
The thesis deals with the influence of thermal conditions on the growth of the trees along the slopes with differing exposure to solar radiation in the alpine treeline ecotone in the Eastern Giant Mountains. Methodological approach was based on the measuring of the tree top and root zone temperatures, measurement of the dendrometric parameters (tree height, length increment) and radial increment of the Norway spruce (Picea abies). The results show only weak relation between significant temperature characteristics and exposure effect in the alpine treeline ecotone, which correspond to the growth rates of the sampled trees. Slightly higher temperatures were found on the south-facing slopes during the growing seasons in case of the closed canopy forest. Soil and air temperatures in tree groups were a bit higher on the north-facing slopes. In closed-canopy forest there was larger radial increment on south-facing slopes of Lu_ní hora, on the slopes of Malý Šišák there were similar growth trend on both slope exposures. In tree groups there were found larger increments on north-facing slope of Lu_ní hora, on the sampled sites of Malý Šišák there were found larger increment on south-facing slope during the 20th century, then in last decade larger increment was recorded on northfacing slope. Based on standard...
|
|
|
Historická dynamika horní hranice lesa ve východních Krkonoších
Jungrová, Alena ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza změn ekotonu Alpinské hranice lesa, s důrazem na věkovou strukturu a pokryvnosti smrku ztepilého (Picea abies) ve Východních Krkonoších v 20. století. Poloha a pokryvnost stromů alpinské hranice lesa je citlivým indikátorem, jak antropogenního vlivu, tak i klimatických změn a znečištění ovzduší. Metodický přístup zahrnoval měření věkové struktury smrku ztepilého pomocí dendrochronologie. Dále byly zjišťovány změny pokryvnosti smrku hodnoceny z řad leteckých snímků datováno 1936, (1953) 1964, 1985 a 2002. Tyto fotografie byly orthorektifikovány a klasifikovány. Metody byly hodnoceny na dvou typech lokalit - na dolní (horní hranice zapojeného lesa) a horní (stromové skupinky) části tohoto ekotonu. Věkové struktury zachycují významné vrcholy, které odpovídají době s příhodnými podmínkami pro zmlazování stromů a deprese poukazující na období disturbancí. Znatelný vrchol během 30. a 40. let, odpovídá zvýšeným průměrným teplotám ve vegetačního období. Naopak, byla zaznamenána deprese v průběhu 70. a 80. letech, které se shodují s nižšími teplotami a imisní zátěží. Zvyšující se počet stromů v průběhu 90. let by mohl souvislosti s klesajícím znečištění ovzduší a vyšším teplotám. Relativně mladá věková struktura Luční hora poukazuje na lidskou aktivitu, doznívající v první...
|
host ::
RSS.