|
|
Modulační účinky quercetinu a rutinu na aktivitu a expresi cytochromu P4501A ve střevních buňkách
Volková, Marie ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Marie Volková Školitel: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Modulační účinky quercetinu a rutinu na aktivitu a expresi cytochromu P4501A ve střevních buňkách Flavonoidy vznikají jako sekundární metabolity rostlin a jsou denně konzumovány v ovoci a zelenině. Vykazují antioxidační, protizánětlivé, antikarcinogenní a další prospěšné vlastnosti. Jejich potenciální antikarcinogenní vliv je zprostředkován silným antioxidačním působením, může ale zahrnovat i inhibici enzymů metabolizujících xenobiotika na karcinogenní sloučeniny. V této práci byl zkoumán potenciální inhibiční vliv flavonoidů rutinu a quercetinu na aktivitu a expresi cytochromu P4501A (CYP1A) ve střevních buňkách. Quercetin je nejčastěji se vyskytující zástupce flavonoidů a rutin jeho nejběžnější glykosidická forma. CYP1A je zodpovědný za aktivaci řady prekarcinogenních látek přijímaných potravou. Studie byla provedena na střevní linii HCT-8. Enzymová aktivita CYP1A byla měřena stanovením EROD/MROD aktivity, množství proteinu CYP1A bylo stanoveno pomocí Western blottingu. Quercetin v koncentraci 1 µM způsoboval mírné zvýšení EROD/MROD aktivity, vyšší koncentrace quercetinu však aktivitu EROD/MROD výrazně snižovaly....
|
|
|
Interaction of Organophosphorus Poisoning Antidotes with Muscarinic and Nitotinic Receptors
Soukup, Ondřej ; Fusek, Josef (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
1 Shrnutí v českém jazyce Otrava organofosforovými (OF) sloučeninami je v současné době hrozbou zejména ve válečných konfliktech, ve spojení s terorismem či jako otravy způsobené v zemědělství OF pesticidy. Otrava je způsobena inhibicí enzymu acetylcholinesterázy (AChE), který za fyziologických podmínek štěpí acetylcholin (ACh) a reguluje tak přenos nervového signálu. V případě inhibice AChE dochází k nadměrné stimulaci cholinergních receptorů a klinicky se manifestuje jako tzv. cholinergní syndrom. Dle zasažených struktur se příznaky dělí na nikotinové, muskarinové či centrální. Jedná se o, dle dávky a doby expozice, letální látky, kdy smrt nastává udušením. Současné léčba sestává z aplikace anticholinergik (atropin), které blokují nadměrný nervový přenos inhibicí zejména muskarinových receptorů a/nebo z aplikace reaktivátorů AChE (HI-6, obidoxim, pralidoxim etc.), které jsou schopny vyvázat OF látku z vazby na AChE a tím obnovit její štěpící funci. Tato léčba je však limitována tím, že neexistuje univerzální reaktivátor, který je schopný vyvázat libovolnou nervově paralytickou látku (soman, sarin, paraoxon etc.), a tím, že reaktivace AChE je možná pouze do určité doby po expozici ("aging"). Na základě těchto limitujících faktorů jsou vyvíjeny další universálnější reaktivátory či jsou vyhledávány jiné...
|
|
|
Mechanism of the vasorelaxant effect of biochanin A studied ex vivovon isolated rat aorta
Katiová, Diana ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikológie Školiteľ: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Skoliteľ specialista: Mgr. Thomas Migkos Poslucháč: Diana Katiová Názov rigoróznej práce: Štúdium mechanizmu vazorelaxačného účinku biochanínu A ex vivo na izolovanej aorte potkana Flavonoidy sú prírodné rastlinné sekundárne metabolity, ktoré sú známe širokým spektrom účinku. Mnohé z nich majú priaznivé účinky na ľudský organizmus. Majú protizápalové, antioxidačné účinky a okrem toho pozitívny vplyv na kardiovaskulárny systém. Cieľom tejto práce bolo zistiť možné vazorelaxačné mechanizmy vybraného izoflavonoidu biochanínu A. Vazorelaxačný potenciál bol overený v ex vivo podmienkach na izolovaných aortálnych krúžkoch potkana Wistar. Získané výsledky potvrdili dávkovú závislú vazodilatáciu. Chceli sme zistiť, či je jeho efekt závislý na prítomnosti intaktného endotelu a zistili sme, že jeho účinok je na prítomnosti endotelu nezávislý. Skúmali sme i vplyv biochanínu A na membránové Ca2+ kanály L-typu a či je jeho vazorelaxačný účinok závislý na extracelulárnom Ca2+ . Potvrdilo sa, že podobne ako nifedipín aj biochanín A blokuje kanály v plazmatickej membráne. Okrem toho bol tento flavonoid v prostredí bez Ca2+ v závislosti na dávke schopný vyvolať relaxáciu v...
|
|
|
Studium transportu lékovými transportéry na buněčných modelech
Znamínková, Jana ; Smutná, Lucie (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Znamínková Školitel: PharmDr. Lucie Hyršová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium transportu lékovými transportéry na buněčných modelech Játra jsou hlavním biotransformačním orgánem lidského organismu. Zdaleka ne všechny látky mohou přes hepatocytární membránu pronikat prostou difúzí. V těchto případech je jejich přenos přes membránu umožněn prostřednictvím specializovaných transportních proteinů. Uptakové transportéry lokalizované na bazolaterální membráně hepatocytů mají důležitou roli při přenosu látek z krve do jater, kde následně může docházet k jejich biotransformaci. Důležitým zástupcem této skupiny je OCT1 transportér, který přenáší organické kationty. Efluxní transportéry lokalizované na apikální membráně jsou naopak důležité pro přenos látek z jaterních buněk do žluče, čímž umožňují jejich eliminaci touto cestou. Příkladem takového transportéru je BCRP. Z důvodu široké substrátové specificity patří oba lékové transportéry mezi hlavní mechanismus vzniku lékových interakcí. Cílem této práce bylo využít substráty a inhibitory těchto dvou transportérů k ověření funkčnosti buněčného modelu. Byly použity psí jaterní buňky MDCK II stabilně transfekované lidskými transportéry OCT1 a/nebo...
|
|
|
Potenciální toxicita terpenů a jejich účinky v jaterních buňkách
Zárybnický, Tomáš ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tomáš Zárybnický Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Potenciální toxicita terpenů a její účinky v jaterních buňkách Veřejný zájem o rostlinné přípravky, potravní doplňky, extrakty a izolované aktivní látky v posledních desetiletích vzrůstá. Cílem této doktorské disertační práce bylo studovat vybrané látky ze skupiny monoterpenů a seskviterpenů a jejich interakce s jaterními buňkami: interakce s enzymy metabolizujícími léčiva, potenciální jaterní toxicitu a nové mechanismy účinku. Literatura o známá o jaterní toxicitě několika monoterpenů a seskviterpenů byla nejprve shrnuta. Dále jsme se zaměřili na látku (R)-pulegon, známou svou jaterní toxicitou, a jeho předpokládaný metabolit (R)-menthofuran. Výsledky jejich toxicity v precizních tkáňových řezech z lidských jater ukázaly, že (R)-menthofuran byl méně toxický vůči lidským játrům a že pravděpodobným důvodem mohou být mezidruhové rozdíly mezi člověkem a myší. Několik seskviterpenů (farnesol, cis-nerolidol, trans-nerolidol, α-humulene, β-karyofylen a karyofylenoxid) v předešlých studiích inhibovalo aktivitu několika isoforem cytochromu P450 (CYP), zejména pak CYP3A4. Tyto látky...
|
|
|
Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu
Klapková, Tereza ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Hyršová, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Klapková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název diplomové práce: Současné poznatky o vlivu léčiv na mužskou fertilitu Mezi různými typy nežádoucích účinků klinicky užívaných léčiv se vyskytuje i negativní působení na mužské reprodukční funkce. Vzhledem k obecnému trendu poklesu plodnosti u mužů a rostoucímu užívání léčiv v mladších věkových skupinách se jeví tato problematika jako důležitá a aktuální. Cílem této diplomové práce bylo vytvořit přehled shrnující současné odborné znalosti v oblasti vlivu léčiv na mužskou fertilitu. Za tímto účelem bylo provedeno vyhledání relevantních publikací dostupných v databázi PubMed, provedena jejich analýza a vytvořen text typu rešeršní práce. Vypracovaný přehled je zaměřen především na skupiny léčiv, která jsou v dnešní době často užívaná a diskutovaná ve vztahu k mužské fertilitě, jako jsou léčiva působící na kardiovaskulární systém, antimikrobiální léčiva, léčiva používaná v terapii bolesti, antidepresiva, antiepileptika, antipsychotika, imunosupresiva, a některá další léčiva. Vedle standardních léčiv jsou v práci zmíněny i významnější přírodní látky, s kterými se u pacientů můžeme běžně setkat jako s doplňkovou léčbou různých...
|
|
|
Studium transportu lékovými transportéry na buněčných modelech
Znamínková, Jana ; Hyršová, Lucie (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Znamínková Školitel: PharmDr. Lucie Hyršová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium transportu lékovými transportéry na buněčných modelech Játra jsou hlavním biotransformačním orgánem lidského organismu. Zdaleka ne všechny látky mohou přes hepatocytární membránu pronikat prostou difúzí. V těchto případech je jejich přenos přes membránu umožněn prostřednictvím specializovaných transportních proteinů. Uptakové transportéry lokalizované na bazolaterální membráně hepatocytů mají důležitou roli při přenosu látek z krve do jater, kde následně může docházet k jejich biotransformaci. Důležitým zástupcem této skupiny je OCT1 transportér, který přenáší organické kationty. Efluxní transportéry lokalizované na apikální membráně jsou naopak důležité pro přenos látek z jaterních buněk do žluče, čímž umožňují jejich eliminaci touto cestou. Příkladem takového transportéru je BCRP. Z důvodu široké substrátové specificity patří oba lékové transportéry mezi hlavní mechanismus vzniku lékových interakcí. Cílem této práce bylo využít substráty a inhibitory těchto dvou transportérů k ověření funkčnosti buněčného modelu. Byly použity psí jaterní buňky MDCK II stabilně transfekované lidskými transportéry OCT1 a/nebo...
|
|
|
Změny v expresi biotransformačních enzymů v hlísticích ovlivněných albendazolem
Štěrbová, Karolína ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
4 ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Karolína Štěrbová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová Ph.D. Název diplomové práce: Změny v expresi biotransformačních enzymů v hlísticích ovlivněných albendazolem Vlasovka slézová (Haemonchus contortus) je vysoce patogenní parazitární hlístice, napadající gastrointestinální systém přežvýkavců. Nemoc, kterou způsobuje, se nazývá dle svého původce hemonchóza. Při dlouhodobé infekci dochází k rozvoji anémie, ztrátě hmotnosti hostitele a mnohdy i k úhynu. K léčbě se používají syntetická antiparazitická léčiva, tzv. anthelmintika. Celosvětovým problémem je rozvoj rezistence vůči všem dosud dostupným anthelmintikům. Důvodem je nejspíše časté a neopodstatněné podávání anthelmintik hospodářským zvířatům a expozice parazitů sub- letálním dávkám. Předkládaná práce je zaměřena na studium mechanismu vývoje resistence u vlasovek vůči albendazolu, anthelmintiku ze skupiny benzimidazolů. Mechanismem přispívajícím ke vzniku rezistence by mohla být zvýšená exprese některých biotransformačních enzymů. V této práci byl sledován vliv albendazolu na expresi vybraných genů u dospělců H. contortus z kmene ISE (Inbread Susceptible Edinburgh). Červi byli izolováni ze slezu jehňat a vystaveni třem různým koncentracím...
|
|
|
Analýza lékových problémů na oddělení z pohledu farmaceuta
Dvořáčková, Eliška ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Urbánek, Karel (oponent)
1.Abstrakt práce v českém jazyce Název práce: Analýza lékových problémů na oddělení z pohledu farmaceuta Úvod: Chronické onemocnění ledvin (CKD - Chronic Kidney Disease) představuje významný medicínský i ekonomický problém. Postihuje v evropských zemích 10-13 % populace a s každou životní dekádou jeho výskyt roste. Nejčastější příčinou selhání ledvin jsou v katergorii nemocných nad 50 roků onemocnění spojená s diabetem 2. typu a hypertenzí. Chronické onemocnění ledvin je spojeno s rizikem mortality, hospitalizace a snížené kvality života. Klinický farmaceut (KF) jako specialista na farmakoterapii spolupracuje s dalšími zdravotníky na optimalizaci farmakoterapie. Pokud je KF součástí týmu, může aktivně předcházet vzniku lékových problémů (DRPs - Drug Related Problems) a tím zvyšovat bezpečnost terapie a kvalitu péče. Identifikace a minimalizace lékových problémů společně s optimalizací účinku farmakoterapie jsou hlavní cíle klinické farmacie, kde předpokladem pro odhalení a řešení lékových problémů jsou nejen znalosti z farmakologie ale i z ostatních lékařských oborů jako je biochemie, mikrobiologie, patofyziologie a epidemiologie. Doposud v podmínkách České Republiky nebyl komplexně prozkoumán přínos KF pro oddělení nefrologie. Cíl: Cílem předložené práce bylo poskytnout co nejvíce ucelený obraz o...
|
|
|
Studium vlastností radioaktivně značených monoklonálních protilátek pro zobrazování v onkologii
Janoušek, Jiří ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Kozempel, Ján (oponent) ; Lázníčková, Alice (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Jiří Janoušek Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Konzultant: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Název disertační práce: Studium vlastností radioaktivně značených monoklonálních protilátek pro zobrazování v onkologii Monoklonální protilátky patří mezi cílená biologická léčiva, která se v současnosti s úspěchem uplatňují v řadě oblastí medicíny, včetně onkologie. Schopnost protilátek vázat se specificky na antigeny vyskytující se v nádorové tkáni lze využít k zobrazení nádorů v nukleární medicíně. Mezi možné cíle protilátek patří receptory pro vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGFR) a epidermální růstový faktor (EGFR), které jsou charakteristické pro některé typy proliferující nádorové tkáně. Pro potenciální radiodiagnostické využití je třeba k molekule protilátky připojit vhodný radionuklid. Tato operace vyžaduje chemickou modifikaci její molekuly, která může ovlivnit její imunoreaktivitu a vazbu na cílový receptor. Cílem této disertační práce bylo studovat vliv podmínek značení monoklonálních protilátek, potenciálně využitelných v onkologické radiodiagnostice, vybranými diagnostickými radionuklidy na jejich radiochemické parametry, in vitro receptorově specifickou vazebnost,...
|
host ::
RSS.