Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech EU
Mihálik, Matej ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štangová, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je srovnání právních úprav výpovědí ze strany zaměstnavatele ve třech právních systémech Evropské unie: ve slovenském, anglickém a švédském systému. Práce se zaměřuje na výpověď ze strany zaměstnavatele, v závěru obsahuje srovnání a hodnocení jednotlivých právních úprav. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá mezinárodní a evropskou právní úpravou ukončování pracovního poměru, zejména výpovědí ze strany zaměstnavatele. Kapitola obsahuje výčet mezinárodních smluv přijatých zvláště v rámci MOP jako i evropské právní předpisy zabývající se touto problematikou. Druhá kapitola pojednává o slovenské úpravě. Začíná obecnými výklady o způsobech ukončování pracovního poměru, pokračuje obecnými náležitostmi výpovědi a výpovědní dobou. V další části se práce věnuje jednotlivým výpovědním důvodům, zvláštními povinnostmi zaměstnavatele při ukončování pracovního poměru a zákazu výpovědi. Závěr kapitoly pojednává o nárocích zaměstnance při neplatném ukončení pracovního poměru. Třetí kapitola obsahuje úpravu anglického práva v kontextu práva UK. Kapitola pojednává o rozdílu mezi ochranou zaměstnance v systému common law a v legislativě. Pokračuje opisem systému ochrany před nespravedlivými výpověďmi (unfair dismissals) a jednotlivých legitimních výpovědních důvodů. Na závěr kapitoly...
Výpověď z pracovního poměru ve vybraných členských státech Evropské unie
Gruszczyková, Natalia ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
=K 76 * 5 -. $ K 0 1 , . 0 , ,- * . * , XG + - *+! !,- * . F9+! *> ,A) 4 86. 2 ! F! 6!(5 + + !( , > B6!42 4 * .,6) O* ,!( , *!,D ) , ,9F 6 @ 42.2 @ , !*4 - 6 0 ! (4 + B4 4 *> F+)C 2 B !8 )+6!42 5 2 *! !F6!42 , *!,D ) ,9F 6 @ G+ 64 @ 42.2H 4 G 4 !( * .,6) O* ,!(0 > 42!C . * !,6) * .,! , G+ 64 @ 8 ) @ 2 6 6 4 4F+ C!, 25 ( G 2- !8 )+9 8 B 6!2+ , * .,6) O* , 6 .+ 8H42., B)0 92! !8 )+9 * ,D2A 6!( ! *!,) B) 4*!+ G 64 (+2( 6) ! + A6!42 6- 8 D0 1 B4 B C (, + , *> @!8) @ * 2!+. @5 * .,! , !*4 -@! 4*!+ G 642,) 4 6 !2 . 6 , (.+6)@! 4 !6G 6) * !,6)@! *! D ( *!6 @.,. 2(2! O* ,( , +(G6D B 6!2+ , G+ 64 42.2H 0 C G+ 64 42.2 2(2! * !F+ 2 ( 2 - > A) ,) G -6D !8 )+6D0 4!(G 46- !FD , *+ 26- G 4 - * .,6) O* ,D5 6 !8 )+ ! 42.2H , !*4 -@! 4*!+ G 642,)5 B !C6!42 B 6!42 66-@! ( !6G 6) * !,6)@! *! D ( 8 42 69 8 D426 , 2 + ! 8 6 5 !C B .6! 42 26) , G2 8. !66 @ H,! H5 8 2 @ HC .2 8 D426 , 2 + 8 D426 6 , *!,DE0 62! 8*H4!F !8,.8.6) * !,6)@! *! D ( 6 6) + -@! 6.8! ( *>)+ A / 2 ,6)0 D426 , 2 + 2 8H42.,. , ( G 2- 6 B 42!2D5 6 F!U ( @ !8) 8 !5 C 8 D426 6 6 * 6 , *!,DE ( 4!( ( 4!( !8@! 6 ! 6 *+ 26!42 , *!,D 0 H4+ 2 !,-@! !8@! 6(2) B 5 C * !,6) *! D 6 .+ 2 ,. 8 D426 , 2 + (4) 8 *+ 2 2 8 D426 6 6.@ ( 8 9 8 +!( !F( 4*! ( 2B0 8 !F( 9 8 D426 6 / 2 * . 6 ,9 !6., +0 ,D2A 6D 8.* ! , !*4 @ 42.2H B , *!,DE 8 42 69 8 D426 , 2 + !C6.5 B 42+ C B (%= F E...
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Šimková, Kamila ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Tématem diplomové práce je bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Toto téma bylo vybráno pro jeho důležitost a aktuálnost. Diplomová práce obsahuje osm kapitol. V první kapitole je charakterizován pojem BOZP. Bezpečné a zdraví nezávadné pracovní podmínky chrání zaměstnance a další osoby, aby nebylo ohroženo jejich zdraví a bezpečnost. Zajištění BOZP je důležité pro zaměstnance, zaměstnavatele i pro celou společnost. Ve druhé kapitole jsou uvedena fakta z historie zajišťování BOZP. Třetí kapitola popisuje významné vnitrostátní právní předpisy, které zabezpečují zdraví a bezpečnost lidí v pracovním procesu. V této kapitole jsou dále uvedeny mezinárodní organizace, mezinárodní smlouvy a další právní předpisy. Čtvrtá kapitola se zabývá právy a povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců. Primární odpovědnost při zajišťování BOZP mají zaměstnavatelé. Na druhou stranu také zaměstnanci mají povinnost starat se o své zdraví a bezpečí a o zdraví a bezpečí ostatních osob na pracovišti. Zaměstnavatelé mají povinnost spolupracovat se zaměstnanci nebo jejich zástupci v záležitostech týkajících se BOZP. V této kapitole jsou také popsaná práva odborových organizací a zástupců pro oblast BOZP. Pátá kapitola popisuje další zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví...
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Salajka, Radek ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Shrnutí V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází ke kolizi dvou zájmů, a to dvou skupin subjektů. Mezi hlavní subjekty patří zaměstnavatelé na jednom konci, kontra zaměstnanci a společnost jako taková na konci druhém. Pokud jde o zájmy akcionářů, tak na jedné straně stojí zefektivnění výroby a tím maximalizaci zisku, na druhé straně zájem na maximalizaci bezpečnosti zaměstnanců, což je záležitost z právního i morálního hlediska nutná, ovšem značně nákladná. Řešení spočívá v kompromisu, situaci, kdy je zajištěna solidní bezpečnost při práci za rozumné výdaje. Za řešitele této situace je nutno považovat stát, který stojí někde uprostřed těchto subjektů a jejich zájmů a nelze jej jednoznačně postavit na stranu zaměstnanců, ani zaměstnavatelů, ale zato může svými veřejnoprávními zásahy ve formě zákonů a dalších právních předpisů stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ovlivnit. Stát v sobě totiž také řeší protikladné postoje v tomto směru, a sice žádaná maximalizace zisku obchodních společností a tím co možná nejvyšší odvody na daních do státní pokladny, versus touha po co nejnižších výdajích z titulu důchodového a sociálního pojištění zaměstnancům a zájem na co nejdelším produktivním věku v životě každého jedince. Lze ale argumentovat i tím, že přece pracovní síla ve formě zaměstnanců, s...
Neplatnost pracovněprávních úkonů
Dostál, Martin ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Závěr Neplatnost právních úkonů v individuálním pracovním právu se v poslední době dramaticky vyvíjela. Nález Ústavního soudu1 změnil vzájemný vztah zákoníku práce a občanského zákoníku a preferencí relativní neplatnosti právních úkonů v pracovním právu prohloubil v zákoníku práce principy a zásady, na nichž je postaveno soukromé právo. Podle mého soudu je to velkým přínosem, jedním z principů soukromého práva má být rozhodnutí každého účastníka soukromoprávního vztahu, zda bude o svá práva bojovat. Nepochybně je však nutné udržet míru právní jistoty na vysoké úrovni. Pro účastníky pracovněprávních vztahů je dle mého názoru z hlediska právní jistoty výhodnější, považuje-li se právní úkon za platný, i když je tento stižen vadou, jež způsobuje jeho neplatnost, do té doby, než se jeden z účastníků jeho neplatnosti nedovolá. Jestliže se jedná o zásadní vadu, je zde zachována absolutní neplatnost právního úkonu, jak jsem uvedl výše. Upřednostněním relativní neplatnosti právních úkonů se zohledňuje snaha předcházet faktickým úkonům, uměle je nevytvářet, jak uvedl ve svém nálezu Ústavní soud, s jehož názorem na tuto problematiku se ztotožňuji. Z výše popsaných příkladů neplatnosti některých právních úkonů vyskytujících se v individuálním pracovním právu se nabízí také myšlenka zneužití prokazování domnělé...
Kolektivní vyjednávávní
Štoffová, Michala ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Pichrt, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji kolektivnímu vyjednávání. Práci jsem pro lepší přehlednost rozdělila na šest částí. V první kapitole se věnuji kolektivnímu vyjednávání z historického hlediska a jeho významu v současné době. Snažím se vystihnout významné momenty ve vývoji kolektivního vyjednávání a zdůraznit, proč je i v dnešní době tak důležité. Druhá kapitola obsahuje úpravu kolektivního pracovního práva v jeho celku. Soustřeďuji se hlavně na jeho subjekty a formy, kdy kolektivní vyjednávání je právě jednou z nich. Důraz kladu především na popis státu jako subjektu kolektivních pracovněprávních vztahů a odborovou organizaci. Třetí kapitola se již věnuje samotnému kolektivnímu vyjednávání. Nejdříve obsahuje jeho právní úpravu jak mezinárodní tak vnitrostátní. Dále je zde zmíněn sociální dialog a tripartita, kolektivnímu vyjednávání velmi blízké. Kapitola čtvrtá mluví o procesu kolektivního vyjednávání, zejména o jeho zahájení a strategii při jeho provádění. Hlavní cíl vyjednávání - kolektivní smlouva - je obsažena v kapitole páté. Na závěr jsem zařadila pojednání o kolektivních sporech, ke kterým může docházet, neboť při kolektivním vyjednávání strany zastávají rozdílná stanoviska, mají protichůdné návrhy a kolikrát nejsou schopny v samotném jednání dojít k společnému kompromisu. Svou práci jsem opřela...
Veřejné zdravotní pojištění a jeho reforma v ČR
Spolek, Josef ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
109 8. ZÁVĚR V této kapitole se budu věnovat oblasti VZP, resp. se vyjádřím k současným reformním krokům a možnému budoucímu vývoji. Některé zmínky již byly uvedeny v příslušných pasážích této diplomové práce, na které tímto odkazuji. O tom, že současný systém VZP vykazuje nedostatky, není pochyb. Mezi nejzásadnější problémy lze zařadit zejména finanční nevyrovnanost a neefektivitu celého systému VZP, nedostatečně definovaný nárok pojištěnce, dlouhé čekací doby, náročnou administrativu a jiné. Z těchto důvodů byla "spuštěna" reforma zdravotnictví, VZP nevyjímaje, s cílem tyto nedostatky a chyby odstranit. Ovšem s koncepcí nynější reformy nesouhlasím. S ohledem na její příliš úsporná opaření, je příznačnější hovořit o ní jako o reformě veřejných financí, která snižuje objem finančních prostředků ve zdravotnictví bez zřetele na kvalitu a kvantitu poskytované zdravotní péče. Nedá se říci, že nepříznivý stav českého zdravotnictví je způsoben pouze nedostatkem finančních prostředků. V roce 2007 činily výdaje na zdravotnictví přibližně 231 mld. Kč. Tato částka je z 88 % (203 mld. Kč) tvořena veřejnými výdaji a z 12 % (28 mld. Kč) soukromými výdaji. V souhrnu se jedná o 7 % HDP.67 Je třeba dodat, že podíl HDP se ale stále snižuje a např. západoevropské země vydávají vetší podíl HDP. Do budoucna je nutné podíl HDP...
Právní postavení nestátních zdravotnických zařízení v českém zdravotnictví
Dobiáš, Michal ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem této diplomové práce v oboru právo je analyzovat právní postavení, které zaujímají soukromí poskytovatelé zdravotní péče (tj. provozovatelé nestátních zdravotnických zařízení) v českém zdravotnictví, zejména v systému veřejného zdravotního pojištění. Vývoj tohoto postavení je poměrně krátký (v období socialismu soukromí poskytovatelé neexistovali) a stále neuzavřený. Přestože je právní úprava této specializované oblasti dosti komplikovaná, je častým předmětem ostrých politických kontroverzí, částečně kvůli velkorysému, avšak nejasně formulovanému právu na bezplatnou zdravotní péči. V současné době jsou Parlamentem projednávány jako součást širší reformy zdravotnictví návrhy zákonů, jejichž dopad na postavení soukromých poskytovatelů péče si zaslouží zhodnocení. Tato diplomová práce sestává z úvodu, tří kapitol statě a závěru. Každá z kapitol rozebírá jiný aspekt tématu, všechny jsou nicméně provázány společnými právními instituty, které hrají roli v rámci celé práce. První dvě podkapitoly Kapitoly I. jsou nejvíce obecné a představují možné způsoby financování zdravotní péče (veřejné a soukromé pojištění, přímá úhrada) a jejich specifika. Rovněž je osvětleno postavení zahraničních pacientů v českém zdravotnictví. Po závěru o vedoucí úloze veřejného zdravotního pojištění v českém prostředí je...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.