|
|
Spolková činnost (tradice a současnost) v malých lokalitách
Hatka, Tomáš ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Předmětem diplomové práce je sociokulturní role spolků v malých lokalitách, kterými jsou venkovské obce a malá města. Prostřednictvím dvou vybraných zájmových činností typických pro malé lokality a organizovaných na bázi spolků/klubů, fotbalové oddíly a sbory dobrovolných hasičů, jsou zkoumány tradice ve vybraných obcích a rozsah současné spolkové činnosti. Význam je přikládán společenským vazbám působícím jak uvnitř spolků, tak mimo ně. Teoretickým východiskem je pro ně koncept Ferdinanda Tönniese Gemeinschaft und Gesellschaft označující dva typy společenské vazby založené na rozlišení dvou druhů lidské vůle. Výzkum kvalitativního charakteru zaměřený na vnímání tradic, současného postavení, poslání a potřeby do budoucna s ohledem na rozvoj aktivit provedený u tří generací zástupců jednotlivých spolků ukazuje mezigenerační rozdíly ve vnímání spolkové činnosti. Prostřednictvím systematické registrace současných potřeb s ohledem na budoucí vývoj spolkové činnosti nastiňuje tato práce možnosti vzájemné spolupráce vedoucí ku prospěchu nejen samotných organizací, ale také pro lokalitu, ve které se tyto spolky nacházejí.
|
|
|
Vliv biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost kontaminované nivní půdy
Tomáš, Tomáš ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivost (Ks) kontaminované nivní půdy. Měřené hodnoty Ks jsou důležitým vstupem pro modelování proudění vody v půdě. V této práci byly hodnoty Ks naměřeny na kontaminované nivní půdě a na této půdě obohacené 2 a 5 % biocharu. Pro tyto půdy byly stanoveny hodnoty Ks a následné změny Ks v čase při opakovaném měření. Biochar je materiál, kterým se zlepšuje sorpční kapacita a další vlastnosti půdy. Vliv aplikace biocharu na Ks ale ještě není dostatečně objasněn. Pro práci byl použit biochar vytvořený pyrolýzou ze stopek vinné révy.
Měření byla provedena ve dvou sériích v rozmezí měsíců říjen až prosinec roku 2015. V každé sérii bylo měřeno deset vzorků, 5 kontrolních a 5 s příměsí biocharu. To je celkem 20 vzorků. Měření každého vzorku probíhalo přibližně 14 dní a vzorky byly měřeny v deseti časových krocích. Současně byly změřeny také související fyzikální vlastnosti (objemová hmotnost, pórovitost, obsah vody v blízkosti nasycení) a byly provedeny zrnitostní rozbory hustoměrnou metodou. Vzorky byly uměle připraveny nasypáním homogenizované zeminy do Kopeckého válečku (100 cm3). V první sérii měření bylo porovnáváno 5 vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků této půdy s přídavkem 5 % biocharu. V druhé sérii bylo porovnáváno znovu pět vzorků s kontaminovanou nivní půdou a pět vzorků obohacených o 2 % biocharu. Sycení vzorků probíhalo postupně a všechny vzorky byly syceny stejně dlouhou dobu. Měření bylo prováděno na laboratorním permeametru metodou konstantního spádu.
Pro kontroly v měření I byly průměrné hodnoty Ks ze všech kroků 4,818.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 5% biocharem byly průměrné hodnoty ze všech kroků 2,254.10-6 m.s-1. V měření II pro kontroly byly průměrné hodnoty ze všech kroků 6,435.10-6 m.s-1 a pro vzorky s 2% biocharem byly průměrné hodnoty 4,211.10-6 m.s-1.
Použitý biochar na testované půdě snižuje hodnoty Ks oproti kontrole. Hodnoty Ks jsou více sníženy při aplikaci 5% biocharu než při aplikaci 2% biocharu. Biochar také koeficient variace u většiny časových kroků. U kontrolních měření jsou také změny hodnot Ks mezi jednotlivými časovými kroky výraznější než u vzorků obohacených o biochar.
|
|
|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
|
Environmentální vzdělání a environmentální chování v rozvoji regionu
Trávníčková, Klára ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení environmentálního vzdělání a environmentálního chování pro rozvoj Ústeckého kraje a navržení východiska k této problematice. Dílčím cílem je zjištění úrovně environmentálního vzdělávání na středních školách a mezi veřejností.
Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zpracována na základě odborné literatury s použitím metod analýzy, syntézy a komparace. Praktická část práce je založena na kvantitativním i kvalitativním sociologickém šetření. Kvantitativní šetření bylo provedeno prostřednictvím dotazníků mezi studenty středních škol a veřejností z Ústeckého kraje. Kvalitativní průzkum byl proveden mezi aktéry podílející se na environmentálním vzdělávání z téhož regionu. V závěru diplomové práce je zhodnocení environmentálního vzdělávání na středních školách a environmentálního chování mezi veřejností v regionu a navržena doporučení.
|
|
|
Volný čas mládeže na Rychnovsku se zřetelem k jeho preventivní funkci
Bílek, Radek ; Hudečková, Helena (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času jako nového fenoménu ve vyspělé průmyslové společnosti. Cílem je jednak zmapovat situaci, jak sledovaná skupina dětí a mládeže z Rychnova nad Kněžnou a okolních vesnic tráví svůj volný čas, a jednak jak výše uvedená sledovaná skupina pojímá preventivní funkci volného času. Po teoretické části, která se zaměřuje na společnost volného času, pedagogiku volného času a městský a venkovský prostor, následuje část empirická, která obsahuje sekundární a primární výzkum (provedený technikou dotazování) se zvláštním zaměřením k nabídce volnočasových aktivit. Výzkumem se zjišťovalo, že obě skupiny žáků (městští i venkovští) vnímají volný čas, možnosti jeho trávení a svá přání s lepším trávením volného času podobně. Překvapivým zjištěním bylo, že ačkoli nabídka volnočasových aktivit je na vesnicích nesrovnatelně omezená v porovnání s nabídkou volnočasových aktivit ve městě, jsou i přesto žáci bydlící na venkově s nabídkou spokojeni. Tato omezená nabídka je doprovázena častějším pocitem nudy, což by mohlo přerůst v nebezpečí a z hlediska preventivní funkce volného času je tedy tato skutečnost nezanedbatelná.
|
|
|
Porovnání zásoby organického uhlíku v půdách s různým způsobem využití
Rašková, Renáta ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit a porovnat zásoby organického uhlíku na vybraných lokalitách. Byly vybrány tři lokality v okrese Vyškov, z nichž každá obsahovala čtyři typy využití půdy: lesní porost, ornou půdu, trvalý travní porost a půdu městskou. Z těchto půd byly odebrány vždy čtyři vzorky, které od sebe byly vzdáleny 10 m. Vzorky byly odebrány pomocí půdního vrtáku z hloubky 0 až 40 cm v měsíci listopad 2015. Odebraný půdní materiál byl následně vysušen a zpracován do požadované jemnozemě. Dále probíhalo stanovení obsahu humusu modifikovanou Tjurinovou metodou. Z těchto výsledků byl vypočítán obsah a zásoba organického uhlíku na jednotlivých lokalitách a typech využití půd. Následně byly tyto výsledky porovnávány mezi sebou.
Přínos mojí práce spočívá zejména v potvrzení či vyvrácení hypotéz, čímž poskytnu další informace v této oblasti.
Hypotézy: Zásoba uhlíku v půdách pod lesním porostem je vyšší než v půdách se zemědělským využitím. Zásoba uhlíku v zemědělských půdách je vyšší než v městských půdách.
Obsah půdního organického uhlíku byl v lesní půdě největší, avšak u zásoby tomu tak nebylo. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že vedle způsobu využití půdy má na zásobu uhlíku v půdě rozhodně vliv také způsob hospodaření.
|
|
|
Dynamika horského smrkového lesa se zaměřením na vývoj přirozené obnovy
Červenka, Jaroslav ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Disturbance hrají nezastupitelnou roli v dynamice lesních ekosystémů. Avšak jejich přesné důsledky nejsou v oblastech horských smrčin střední Evropy zcela objasněné. V roce 2007 se přes území Národního parku Šumava přehnal ničivý orkán Kyrill, který nastartoval kůrovcovou disturbanci a následné velkoplošné odumírání horního stromového patra v této oblasti. Tato práce využívá této skutečnosti a zabývá se rozpadem a strukturou porostů po distrubanci, početností a strukturou přirozené obnovy a dále řeší především dynamiku přirozené obnovy smrku ztepilého (Picea abies) na tlejících kmenech. Porovnává narušené porosty (NP Šumava) s oblastí bez narušení (CHKO Jeseníky). Zaměřili jsme se na změnu početnosti zmlazení po disturbanci a vliv vlastností tlejících kmenů na tuto změnu. V oblasti Trojmezenského pralesa činila mortalita mateřského porostu 99 %, bylo nalezeno několik málo stromů, které kůrovcovou gradaci přežily. Jednalo se především o potlačené stromy s průměrem kolem 10 cm. Živé stromy (DBH>7 cm) dosahovaly hustoty 16 ks/ha. Množství tlejícího dřeva se zvýšilo 2,5 násobně (v porovnání se stavem před 10 lety) a jednu třetinu tvořily ležící kmeny. V porostech byla nalezena pouze obnova smrku ztepilého (Picea abies) a jeřábu ptačího (Sorbus acuparia). Zmlazení se zde vyskytovalo v dostatečných počtech, především na mikrostanovištích mech (32 %), tlející dřevo (27 %) a pata stromu nebo souše (28 %). Zmlazení smrku uchycené před disturbancí (banka zmlazení) zaujímalo celkově 88 %. S rostoucí nadmořskou výškou se vyskytovala celkově nižší více homogenní obnova. Nejlepší podmínky pro obnovu poskytují kmeny velkých dimenzí, kmeny rozkládané bílou hnilobou způsobenou václavkou (Armillaria spp) nebo ohňovcem ohraničeným (Phellinus nigrolimitatus). Naopak kmeny rozkládané troudnacem pásovaným (Fomitopsis pinicola) nejsou pro obnovu příliš vhodné. Při porovnání změny početnosti obnovy na ležících kmenech v narušené a nenarušené lokalitě jsme pozorovali výrazný nárůst v narušené oblasti (o 33 %). Největší nárůst byl pozorován v nejnižších výškových kategoriích na kmenech větších dimenzí. Tři roky po odumření horního stromového patra se efekt silné disturbance na odrůstání a přežívání obnovy na ležících kmenech neprojevil.
|
|
|
Vliv kadmia na oxidační stres u rostlin
Zemanová, Veronika ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Pro porovnání akumulace Cd a jeho tolerance byly studovány dva ekotypy Noccaea caerulescens pocházejících ze dvou různě kontaminovaných míst (Redlschlag, Rakousko; Ganges, Francie), N. praecox (Mežica, Slovinsko), Arabidopsis halleri a Spinacia oleracea. Po 30, 60, 90 a 120 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro hyperakumulátory a 25, 40, 55 a 75 dnech pěstování v Cd kontaminované půdě (30, 60 a 90 mg Cd/kg půdy) pro špenát byly stanoveny parametry výměny plynů (čistá rychlost fotosyntézy, rychlost transpirace, vodivost průduchů, intercelulární koncentrace CO2), obsah mastných kyselin, obsah makro- a mikroelementů stejně jako N využití rostlinami. Noccaea druhy a A. halleri vykazovaly podobné změny ve výnosu biomasy, obsahu Cd a celkového obsahu aminokyselin. Rozdíly mezi těmito druhy se potvrdily v profilu a obsahu jednotlivých volných aminokyselin. Srovnání mezi druhy Noccaea ukázaly, že stres vlivem Cd má za následek podobné změny parametrů fotosyntézy. Kontrastní odezvy rostlin na kontaminaci Cd byly potvrzeny v obsahu makro- a mikroelementů, mastných kyselin a metabolismu aminokyselin. Špenát ukázal rozdílnou reakci na Cd ve srovnání s hyperakumulátory, zejména v profilu volných aminokyselin a mastných kyselin.
|
|
|
Kulturní dědictví jako jeden z faktorů rozvoje obce a regionu
Vondráčková, Zdeňka ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci jsem zkoumala možnosti, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu. Zjištění návštěvnosti památek a informačního centra sloužilo k rozboru situace současného cestovního ruchu. Pro výzkum v terénu jsem použila kvantitativní metodu pomocí dotazníků mezi místními občany, další šetření probíhalo mezi návštěvníky z ČR. Kvalitativním přístupem jsem zjišťovala názory na stav cestovního ruchu v regionu, názory na faktory, které přispějí v budoucnu k regionálnímu rozvoji. Rozhovory s aktéry cestovního ruchu probíhaly s představiteli města, spolků, příspěvkových organizací města. Výsledky kvantitativní metody ukázaly potřebu soustředit kulturní aktivity na mládež a seniory, získávat finanční prostředky a dotace, důležitá je komunikace vedení MÚ s aktéry cestovního ruchu. U místních obyvatel je velký zájem o tradiční akce, prohlídky s průvodcem po městě, obnovení obchodů v centru, otevření infocentra celoročně, větší ubytovací kapacity. Respondenti požadují zřetelnou činnost spolků vůči veřejnosti (výstavy), digitalizaci městských kronik, upřednostňují rekonstrukce stávajících památek, zpřístupnění kostelů, synagogy, modernizaci expozice v regionálním muzeu. Výsledky kvalitativní metody: šetření proběhlo se členy spolků, předsedy spolků, jednateli spolků, zástupci města a s řediteli příspěvkových organizací města. Většinou postrádají pro svou činnost místo vhodné pro setkávání spolků, finanční prostředky, ubytovací kapacity, aktivitu obyvatel, aktivitu destinační agentury, soustavnou podporu města. Pro změnu jednodenního turismu na krátkodobý nebo lépe dlouhodobý budou potřebné finanční prostředky z místní samosprávy, z dotací, důležitá je komunikace vedení MÚ s aktéry cestovního ruchu. K rozvoji cestovního ruchu přispěje soustavná podpora města. Možností zvýšení rozvoje cest. ruchu je zápis na seznam UNESCO, tím by se otevřely cesty jednoduššího získávání dotací, lepší propagace města. Strategické plány je potřeba přizpůsobit požadavkům návštěvníků za pomoci moderních informačních technologií. Dostatek zaměstnanců v destinačním managementu přispěje k řešení problémů v oblasti rozvoje cestovního ruchu.
|
|
|
Kulturní dědictví jako jeden z faktorů rozvoje obce a regionu
Kratochvílová, Tereza ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Tématem předkládané bakalářské práce je kulturní dědictví a jeho role při rozvíjení obce a kraje.
Teoretická část této práce se zaměřuje na definování základních pojmů, které jsou s tématem kulturního dědictví spojeny. Konkrétně se zabývá situací ve městech Pardubice a Pardubického kraje. Po počátečním představení základních východisek, týkajících se pojmů kulturní dědictví, region, regionální rozvoj, následuje část věnovaná konkrétním charakteristikám kulturně-historického vývoje a konkrétním místům v Pardubickém kraji.
Poslední ze čtyř hlavních částí práce je věnována výsledkům kvantitativního a kvalitativního terénního šetření, uskutečněného k sebrání dostatečného množství aktuálních informací. V jeho průběhu proběhlo dotazníkové šetření mapující názory na téma kulturní dědictví u místních obyvatel a uskutečnilo se několik desítek strukturovaných, nestrukturovaných i polo strukturovaných rozhovorů se zástupci informačních center, místní samosprávy i řadových obyvatel a návštěvníků kraje.
|
host ::
RSS.