Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Revoluce 1848 na panství Mnichovo Hradišti
Ondráčková, Michaela ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je zaměřit se na revoluční události roku 1848 v regionálním měřítku v rámci panství Mnichova Hradiště. Snahou bude podívat se na události z různých perspektiv s přihlédnutím na osobní prožitky a postoje současníků z různých sociálních vrstev od panovnického domu přes nadřízenou vrchnost až po obyvatele poddanských měst a vesnic. Zvláště se chci zaměřit na vývoj vztahu mezi vrchnosti a poddanými, dále také přiblížit příčiny a následky revoluce na základě změn v hospodářské i společenském životě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
P. Franz Schneider: portrét bolzanovce
Pichnerová, Anna ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobou a dílem čechoněmeckého kněze, pedagoga a spisovatele P. Franze Schneidra (1794-1858), předního představitele bolzanovského hnutí a výrazné postavy pražského kulturního života první poloviny 19. století. Pomocí biografických pramenů rekonstruuje jeho životní běh, přičemž si všímá zejména národnostních a církevně historických kontextů. Dále předkládá literárněvědnou a obsahovou analýzu Schneidrových uměleckých, publicistických i náboženských textů a sleduje nachleben této historické osobnosti coby postavy v českém písemnictví. Na závěr mapuje Schneidrovo postupné vytrácení se z veřejné paměti. Práce postupuje metodami literární vědy i historiografie. Jejím základním nástrojem je rozbor textu. K popsání Schneidrova života a povahy využívá jeho vlastní díla, ale také svědectví jeho současníků, kteří o něm zanechali písemné zmínky. Dále vychází z hmotných pramenů, jako je například náhrobek od sochaře Františka Šebka. Usiluje vytvořit životopis v moderním pojetí - tedy takový, který nevyděluje osobnost z jejího historického kontextu, ale ani neumenšuje její roli v historických procesech. Ukazuje, že Franz Schneider poznamenal české národní obrození a formoval náboženské smýšlení nejméně dvou generací, jež buď zažily jeho vyučování, nebo alespoň znaly jeho díla....
Samuel Štúr - A forgotten "teacher" of Slovak Awakeners
Jurámiková, Babeta ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Osoba Samuela Štúra (1789-1851) je verejnosťou vnímaná skôr na pozadí dejín ako otec Ľudovíta Štúra. Často spomínaná je v tejto súvislosti jeho učiteľská kariéra. Známe sú aj jeho kontakty s Františkom Palackým. Jeho život sa odohrával na prahu národného obrodenia. Napriek tomu, že bol v kontakte s dvomi vedúcimi osobnosťami národných obrodení, upadla jeho osoba do zabudnutia. Predkladaná práca sa snaží na základe analýzy fragmentov popísať najdôležitejšie aspekty života Samuela Štúra a priblížiť tak jeho životnú realitu. Práca by rada prispela k priblíženiu rozdielu medzi osvietenskou a romantickou generáciou a ich vzájomnej úlohy pri formovaní národnej identity. Kľúčové slová: školstvo, Uhorsko, Ľudovít Štúr, František Palacký, národnosť
Osvícenství jako počátek národního obrození?
Fapšo, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Marek FAPŠO, Osvícenství jako počátek národního obrození?, disertační práce, Ústav českých dějin FF UK, Praha 2019 Disertace si klade za cíl zachytit dobu mezi lety 1760-1790, která bývá v českých zemích označována jako tzv. počátky národního obrození. Metodologicky vychází z tradice děl Michela Foucaulta v kombinaci s perspektivou environmentálních dějin. Za prvé se tedy zaměřuje na postižení synchronních souvislosti mezi sledovanými jevy, namísto hledání diachronních předchůdců a následovníků doby tzv. osvícenství. Za druhé pak omezuje pole bádání na fenomén reflexe přírody, krajiny a životního prostředí, které v druhé polovině 18. století získaly výrazné postavení v dobovém diskurzu. Jedním z leitmotivů je pak vztah obvykle oddělovaných větví humanitních a přírodní věd, které jsou nahlíženy v organické souvztažnosti. Práce je rozdělena na tři komplexní části. V první z nich se zaměřuje na dobovou reflexi jazyka jednak ve vztahu k debatám o zvířeckosti člověka (tzv. vlčí děti) a pak v souvislosti s rozvojem biologické taxonomie Carla Linného. V druhé části jsou tematizovány otázky koncepce dějin a dějinnosti na pozadí zapomenutého fenoménu Naturgeschichte spojujícího přírodovědnou a historickou perspektivu. Rovněž je tematizován vznik nových oborů archeologie a kritického dějepisectví, jenž...
Předcházet velké vodě. Administrativní opatření proti povodním v Čechách na konci 18. století.
Hudeček, Ondřej ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Během zimy 1783-1784 byly prakticky všechny evropské státy postiženy silnými povodněmi. Tato přírodní pohroma výrazně prověřila schopnosti státních orgánů reagovat na mimořádné situace. Právě v této době probíhaly v českých zemích mnohé zásadní správní reformy, které měly v duchu osvícenského absolutismu zefektivnit fungování úřadů a tím přispět k "obecnému blahu". Cílem všech těchto reforem bylo zlepšit životy lidí a jejich bezpečnost, a tím prospět státu jako takovému. Na základě dochovaných archivních pramenů a dobového tisku sleduje předkládaná disertace, jak se v Čechách konce 18. století utvářel systém státem řízené prevence před povodněmi. V nejobecnější rovině chce disertace přispět k poznání procesu modernizace v osvícenské době. Vychází mj. z poznatků francouzského filosofa Michela Foucaulta a jeho konceptu biopolitiky. Mezi konkrétní projevy biopolitiky, analyzované v předkládané disertaci, patří boj úřadů proti všem nepravidelnostem, nahodilostem a rizikům, ohrožujícím majetek lidí a státu, zdraví obyvatel i společenský řád, podpora "lidumilství" (Menschenliebe) při pomoci topícím se osobám a zásady veřejné hygieny. Na základě prozkoumaných pramenů a literatury jsem přesvědčen, že rozvoj státní povodňové prevence v Čechách právě na konci 18. století byl umožněn zaprvé osvícenskými...
Časopis Religion und Priester. Pokus o analýzu publicistického diskursu katolických teologů v době josefínských reforem.
Pěček, Vít ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
(česky) Bakalářská práce pojednává o časopise Religion und Priester, jenž vycházel v letech 1782- 1784 v Praze a poté ve Vídni. Toto periodikum bylo pravděpodobně prvním náboženským časopisem v českých zemích, nebylo ovšem ortodoxním katolickým časopisem. Práce se nejprve soustředí na vnější charakteristiku časopisu a následně se snaží rozřešit složitou otázku autorství časopisu v jeho první fázi. Prostor je věnován také hlavnímu redaktorovi časopisu Franzi Xaveru Huberovi, osobnosti s velmi zajímavými osudy. Jádrem práce je rozbor náboženského myšlení v Religion und Priester, které je mocně ovlivněno osvícenstvím a josefinismem. Cílem autorů je "očista" náboženství, především katolického, "osvícení" lidu a sjednocení křesťanských vyznání. Vedle toho kritizují například řeholní život, celibát, papežství a požadují jiné zásadní změny v katolické církvi. Další kapitola potom popisuje nepočetné ohlasy týkající se sledovaného periodika. Na závěr uvažuje autor o důležitých tendencích v časopise - "naturalismu", etatismu či "sekundárním křesťanství".
Společenský styk v 18. století z pohledu dobových příruček
Hubáčková, Pavla ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Smyčka, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje na základě vybraných německojazyčných příruček z 18. století, jaké prostředky se doporučovaly tehdejším čtenářům k dosažení úspěšného života, co bylo přípustné a co nikoliv, jakým jednotlivým aspektům lidského chování se věnovali, a jak se lišili pohledy jednotlivých autorů na danou problematiku. Jako ústřední bod jí slouží Klugheitslehre Karla Heinricha Seibta, které podrobně rozebírá za pomoci obsahové analýzy a komparuje je s další literaturou. Též vymezuje některé pojmy, s nimiž dobové příručky pracují, např. zdvořilost nebo chytrost.
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.