|
|
Dědění ze závěti
Burešová, Veronika ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze způsobů dědění, a to děděním ze závěti. Závěť je dle zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, jedním z pořízení pro případ smrti. Mezi pořízení pro případ smrti dle citovaného zákona patří kromě závěti, dědická smlouva a dovětek. Zůstavitel jejich prostřednictvím uplatňuje svoji vůli. Cílem práce je popsat současnou podobu dědění ze závěti v účinné právní úpravě se zaměřením na fakultativní náležitosti závěti. Práce je rozdělena do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá dědickým právem, a to nejprve obecně, následně jsou vymezeny předpoklady vzniku dědického práva, a poté další dědické tituly v účinné právní úpravě. Ve druhé kapitole se nachází krátký exkurz do římského práva. V podkapitolách jsou uvedeny jednotlivé druhy testamentů v římském právu, testamentární způsobilost, posloupnost proti testamentu, a také zrušení a neplatnost testamentu. Třetí kapitola se týká samotného dědění ze závěti, je rozdělena do osmi podkapitol. V první podkapitole je vymezen pojem závěti. Další dvě podkapitoly se věnují pořizovací způsobilosti a účinkům omylu. Forma závěti je vymezena ve čtvrté podkapitole. V páté podkapitole se klade důraz na vedlejší doložky v závěti. Šestá podkapitola je věnována zrušení závěti, a to pořízením závěti nové nebo odvoláním závěti. V sedmé podkapitole je...
|
|
|
Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu
Belová, Petra ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
NABYTÍ OD NEVLASTNÍKA V ČESKÉM A NĚMECKÉM PRÁVU Účelem mé diplomové práce napsané na téma "Nabytí od nevlastníka v českém a německém právu" je analyzovat historický vývoj nabytí od nevlastníka a směry jeho budoucího vývoje. Tento pojem představuje výjimku ze zásady, že "nikdo nemůže převést více práv, než sám má". Tato práce porovnává současnou českou legislativu s německým právním systémem, a také s právní úpravou nabytí od nevlastníka v zákoně č. 89/2012 Sb., novém občanském zákoníku, který bude účinný od 1. 1. 2014. Jde o téma nadmíru zajímavé, jednak proto, že současná účinná právní úprava není v této oblasti zcela uspokojivá, jednak pro svou aktuálnost z důvodu přijetí nového občanského zákoníku, který tento institut navrátí do českého právního prostředí. Zajímavé je i z toho pohledu, že jde o oblast roztříštěnou, kde separátní monografie doposud chybí. Práce se skládá z šesti kapitol, každá z nich se zabývá různými aspekty spojenými s tímto institutem a s jeho výjimkami. První kapitola je úvodní a definuje základní terminologii použitou v diplomové práci. Zabývá se vlastnictvím obecně, jeho obsahem a způsoby nabývání. Kapitola Dvě popisuje základní principy institutu nabývání od nevlastníka, tedy spor mezi ochranou vlastnického práva a ochranou dobré víry nabyvatele. Nalezení kompromisu mezi těmito...
|
|
|
Právní úprava nadací a nadačních fondů
Sose, Aneta ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní úprava nadací a nadačních fondů Abstrakt Diplomová práce se věnuje tématu nadací a nadačních fondů s důrazem na současnou právní úpravu, která je po rekodifikaci soukromého práva znovu začleněna do obecného právního předpisu. Po krátkém úvodu do problematiky nadací a nadačních fondů následuje kapitola obsahující historický rozbor nadací na českém území od 9. století. Postupně poukazuje na podstatné změny, kterými nadace prošly a které zapříčinily jejich nynější podobu. Třetí kapitola je nejdůležitější a současně také nejobsáhlejší částí diplomové práce, jelikož se zaměřuje na současnou právní úpravu. Definuje institut nadace a nadačního fondu v dnešní společnosti a detailně se věnuje jednotlivým nadačním subjektům upraveným blíže ve dvou oddělených podkapitolách. Práce vymezuje nadační účel, majetek a orgány, které jsou elementárními znaky obou nadačních subjektů. Dále je blíže popsán proces založení a vzniku i opačný proces zrušení a zániku. Kapitola ještě formuluje status veřejné prospěšnosti a ve svém závěru se věnuje nové terminologii, kterou do nadačního práva přinesla rekodifikace. Následuje kapitola čtvrtá, která srovnává současnou právní úpravu s úpravou předešlou, obsaženou ve zvláštním zákoně. Jsou zde identifikovány jak konkrétní změny, tak také celková proměna teoretického postoje k...
|
|
|
Závěť
Kotrnochová, Tereza ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem mé diplomové práce bylo provést podrobnou analýzu jednoho z nejvýznamnějších institutů dědického práva - závěti. Druhotným cílem bylo stručně porovnat českou právní úpravu závěti s právní úpravou ve Spolkové republice Německo, která byla při rekodifikačních pracích jedním z inspiračních zdrojů. Právní úprava tohoto institutu se po přijetí OZ velmi proměnila a byla posílena testovací svoboda zůstavitele. Závěť představuje jednu ze tří forem pořízení pro případ smrti, díky nimž může zůstavitel rozhodnout o tom, co se má s jeho majetkem stát po jeho smrti. První z celkem šesti kapitol pojednává obecně o dědickém právu, vysvětluje jeho klíčové pojmy, koncepci a nejdůležitější zásady, které ho ovládají. Dále tato kapitola uvádí jednotlivé předpoklady dědění a obecně charakterizuje a definuje institut závěti. Ve druhé kapitole se snažím nastínit historický vývoj závěti, jejíž kořeny sahají až k římskému právu. V následujících podkapitolách popisuji proměny právní úpravy tohoto institutu na našem území, zejména věnuji pozornost ABGB, který byl dalším významným inspiračním zdrojem, a také podobě institutu v období socialismu po přijetí OZ 1950. Těžištěm této práce je třetí kapitola, která se věnuje podrobnému rozboru závěti. V jednotlivých podkapitolách pojednává o způsobilosti...
|
|
| |
|
| |
|
|
Neoprávněná stavba a právní poměry z ní plynoucí ve srovnání s německou právní úpravou
Pumprlová, Martina ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato práce se věnuje právním poměrům plynoucím z neoprávněných staveb v rovině soukromého práva. S ohledem na zásadní změny, které do soukromého práva přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ObčZ), pak autorka podrobuje kritickému pohledu dosavadní judikaturu i současnou doktrínu a názory v literatuře a s přihlédnutím k německé soudní praxi a literatuře hledá vhodná výkladová vodítka, která jsou aplikovatelná na současnou právní úpravu. Autorka rovněž využívá závěrů vztahujícím se k ObčZ 1964 a především k obecnému zákoníku občanskému (ABGB), který na území České republiky rovněž platil a který je velkým inspiračním zdrojem současné zákonné úpravy. Na úvod v kapitole 1 navazuje hlavní stať. Ložiskem práce jsou její kapitoly 2 a 3, které obsahují zhodnocení aktuální právní úpravy ve světle dostupné literatury a judikatury. Kapitola 2 hodnotí českou právní úpravu po rekodifikaci, přičemž kriticky nazírá na starší judikaturu a doposud dostupnou literaturu a vyvozuje z ní závěry aplikovatelné na současnou legislativní situaci v České republice. Kapitola 3 se pak věnuje německé právní úpravě, poukazuje na její rozdílnosti oproti vnímání neoprávněné stavby v českém právním systému, přičemž na základě tohoto srovnání se autorka snaží vyvozovat další argumentaci vztahující se k české právní úpravě...
|
|
|
Zástavní právo a jeho výkon
Cahlíková, Petra ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
ZÁSTAVNÍ PRÁVO A JEHO VÝKON Účelem mé rigorózní práce na téma "Zástavní právo a jeho výkon" je zanalyzovat problematiku smluvního zástavního práva jako takového, se zaměřením na oblast výkonu zástavního práva, a to v oblasti v i mimo insolvenci, neboť je to fáze, kdy zástavní právo plní svoji uhrazovací funkci, tedy fáze pro zástavní věřitele naprosto kritická. Větší pozornost věnuji i zástavě pohledávky jako nejčastějšímu předmětu zástavního práva. Zástavní právo doznalo s příchodem nového občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2014, zásadních změn. Ve své práci se proto zaměřuji na změny i zcela nové právní instituty, které NOZ oproti minulé právní úpravě přinesl a které oblast zástavního práva obohatily. Svou rigorózní práci jsem rozdělila do sedmi kapitol. V úvodní kapitole se zabývám obecnými otázkami, které bylo třeba uvést pro porozumění hlavnímu tématu této práce, tedy především vysvětlení základních pojmů a zásad. Zvolené téma je oblastí značně širokou, proto jsem se k němu v dalších kapitolách snažila přistupovat tak, aby byly zmíněny všechny informace důležité pro zástavní právo, všechny novinky a případné problematické oblasti související s příchodem NOZ, a zároveň aby se práce nestala nepřehlednou. Obecné změny, vyplývající z přijetí NOZ, a dotýkající se i oblasti...
|
|
|
Závěť
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Smrt, jakožto přirozená právní skutečnost, se týká každé fyzické osoby. Dědické právo, které je součástí práva obecného soukromého, zasahuje do života každého jednotlivce právě tím, že majetkové poměry těchto osob, myšleno ty, které smrtí nezanikají nebo nepřechází na právní nástupce zvláštní sukcesí, je třeba s použití norem dědického práva vypořádat. Cílem mé diplomové práce je zařadit dědické právo do systému práva, stručně pojednat o jednotlivých předpokladech nabytí dědictví, mezi něž řadíme i dědický titul, a poté se zaměřit na závěť, jakožto jeden z dědických titulů, a to v rámci komparace úprav v nyní účinném občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen: "OZ") a novém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., který nabývá účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen: "NOZ"). Práce se skládá ze sedmi kapitol. Kapitola první obsahuje krátký úvod k danému tématu, kapitola druhá a třetí obsahuje stručné pojednání o problematice dědického práva a vysvětluje základní pojmy jako pojem dědění, dědictví a pozůstalost. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na podmínky nabytí dědictví, přičemž je rozdělena na čtyři části, z nichž každá zevrubně popisuje onu jednotlivou podmínku, konkrétně tedy smrt fyzické osoby, existenci dědictví, způsobilého dědice a neodmítnutí dědictví. O páté podmínce nabytí dědictví, a to...
|
|
|
Právní postavení pozůstalého manžela
Sáblíková, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Právní postavení pozůstalého manžela Abstrakt Tématem rigorózní práce je právní postavení pozůstalého manžela. V úvodu této práce jsem se zaměřila na smrt manžela, kterou se stává druhý manžel manželem pozůstalým. V rámci této kapitoly jsem přihlédla jak k hmotně-právním, tak k procesně- právním aspektům právní úpravy, tedy k dokazování smrti, včetně řízení o určení data smrti, ale i k domněnce smrti, včetně nezvěstnosti. Pokusila jsem se pak poukázat na problematiku určování data smrti, spojenou s dědickým právem. V rámci druhé kapitoly věnující se postavení pozůstalého manžela z hlediska dědického práva jsem se zaměřila na dědické právo jako takové, včetně dědické nezpůsobilosti a svéprávnosti. V rámci tohoto tématu jsem se pokusila rozebrat postavení pozůstalého manžela jako zákonného dědice (jeho postavení v rámci první a druhé dědické třídy), na manžela jakožto nezpůsobilého dědice, též jako dědice závětního a nakonec jako dědice z dědické smlouvy. Snažila jsem se též zamyslet nad otázkou, proč není v právní úpravě České republiky považován pozůstalý manžel za dědice nepominutelného, ačkoli v jiných právních úpravách manžel nepominutelným dědicem je. Další kapitola se zabývala postavením pozůstalého manžela z hlediska společného jmění manželů. Zprvu bylo nutné vymezit pojem společného jmění manželů,...
|
host ::
RSS.