Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nové markery kardiovaskulárního rizika v diagnostice a monitoraci léčby.
Tůmová, Eva ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Freiberger, Tomáš (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou dlouhodobě jednou z vedoucích příčin morbidity a mortality v rozvinutých zemích s komplexním vlivem jak na zdraví jednotlivce, tak i významným socioekonomickým dopadem. Snahou lékařů z mnoha oborů je v posledních desetiletích najít co možná nejlépe vypovídající rizikový faktor (RF) (či kombinaci několika RF), který by napomohl stanovení individuálního rizika rozvoje KVO. Tato stratifikace rizika slouží k identifikaci rizikových pacientů a intenzifikaci léčby, případně nastolení včasných preventivních opatření. V současné době je známo několik rutinně vyšetřovaných RF aterosklerózy, potažmo KVO, díky nimž je možné individualizovat zdravotní péči. Nicméně stále dochází k rozvoji KVO a výskytu náhlých příhod i u jedinců, kteří nesplňovali kritéria pro vysoce rizikové pacienty. Proto stále přetrvává snaha o nalezení co možná nejvíce specifického RF, v posledních letech je vkládána velká naděje v tzv. zánětlivé parametry, které hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. V naší práci jsme se věnovali vyšetřování hladin zánětlivých parametrů u specifických skupin pacientů (obézní děti a pacienti s metabolickým syndromem) a sledovali efekt poklesu hmotnosti při úpravě životního stylu. Hlavním pilířem našeho zájmu byl enzym fosfolypáza A2 asociovaná s lipoproteiny...
Význam výživy v léčbě a prevenci kardiovaskulárního onemocnění a hodnocení stravovacích zvyklostí u pacientů s infarktem myokardu
Jakešová, Andrea ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Šišková, Ivana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou výživy vprevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. V teoretické části jsou popsány základní poznatky o kardiovaskulárních onemocněních, jejich výskytu, rizikových faktorech a významu výživy v jejich prevenci a léčbě. V teoretické části je podrobně popsán efekt příjmu sacharidů, vlákniny, glykemického indexu potravin, příjmu tuků a jejich složení, minerálních látek, alkoholu akávy. Dále je popsán význam výživy vpřípadě, kdy se kardiovaskulární onemocnění či jejich komplikace již rozvinou. Výzkumná část je věnována průzkumu stravovacích zvyklostí pacientů, kteří již prodělali akutní infarkt myokardu. Cílem výzkumné části je zjistit, zda pacienti dodržují aktuální doporučení pro prevenci a léčbu KVO, případně v jakých bodech se skutečné stravování těchto pacientů liší od doporučení. Sběr dat byl realizován pomocí dotazníku, který byl vyplňován během rozhovoru s vybranými pacienty. Získaná data byla zaznamenána formou grafů. Informace byly získány od 65 pacientů. Zjistila jsem, že pacienti hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu nemají dostatek znalostí pro sestavení vyváženého jídelníčku, nebo výživová doporučení porušují vědomě. Problematický je zejména výběr tuků, nevyvážené složení jídelníčku, častá konzumace příliš tučných a sladkých potravin a také...
Nové lehčené podlahy na bázi druhotných surovin
Tůmová, Eva ; Bydžovský, Jiří (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Kolář,, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá vývojem nových druhů lehčených podlah na bázi druhotných surovin. V úvodu jsou prezentovány současné poznatky z oblasti lehčených stavebních hmot, především potěrů a lehkých pórovitých betonů. V práci je popsána stručná historie výroby pórobetonu a její vývoj až do současnosti. Dále je v práci popsán postup návrhu a zkoušení nových lehčených hmot pro použití do podlah. Navržené receptury byly podrobně testovány a byly vybrány nejlepší kombinace složek pro použití v podlahovém potěru na bázi lehkého pórovitého betonu. V práci je také zkoumána mikrostruktura vyvíjeného materiálu. Hlavním výsledkem disertační práce je vyvinutá hmota, která se již využívá v praxi a je vyráběna a prodávána na trhu jako součást systému lehčených stavebních hmot pro dokončovací práce.
Prevence aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění
Hrdinová, Zuzana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Tůmová, Eva (oponent)
Předcházení nemocem srdce a cév je jednou z hlavních součástí preventivní medicíny. Tato diplomová práce se zabývá prevencí kardiovaskulárních chorob. V teoretické části je popsána patogeneze aterosklerózy, která stojí na pozadí 90 % KVO. Další kapitoly jsou věnovány nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním a jejich rizikovým faktorům. Popsáno je stanovení kardiovaskulárního rizika a v závěru teoretické části je zařazena nutriční prevence. Součástí této práce je výzkum, který byl proveden na 107 náhodně vybraných osobách. Hlavním cílem bylo zjistit míru informovanosti tohoto souboru o možnostech prevence kardiovaskulárních onemocnění. Průzkum byl veden dotazníkovým šetřením, a to jak v elektronické, tak tištěné podobě. Z průzkumu vyšlo najevo, že většina respondentů (87,9 %) si správně asociuje výskyt KVO s nevhodným životním stylem, jen 12, 1 % respondentů považuje za nejvlivnější faktor genetickou zátěž. V povědomí respondentů převažuje negativní vliv nevhodného stravování a nedostatku pohybu. Většina respondentů také správně uvedla, že KVO se podílí na téměř 50 % všech úmrtí v ČR. Aktivní zájem o životní styl, který je nedílnou součástí preventivních opatření, však jevila necelá polovina respondentů. V tomto případě tedy informovanost respondentů převládla nad iniciativou podílet se na...
Efekt edukace na hladinu krevních lipidů pacientů s dyslipidemií
Kuncířová, Veronika ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Tůmová, Eva (oponent)
Bakalářská práce zkoumá vliv edukace a diety u pacientů s dyslipidémií. Dalším cílem bylo zmapovat stravovací návyky pacientů a zjistit, jaký mají zájem o zdravý životní styl. Teoretická část je založena na poznatcích z odborné literatury. Vysvětluje pojem dyslipidémie, její dělení a příčiny vzniku nemoci a dále popisuje možné léčebné metody. Informace pro praktickou část jsou získány pomocí dotazníků od pacientů, kteří navštěvují Centrum preventivní kardiologie, 3. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze. Dalším zdrojem jsou laboratorní testy krve, které byly odebrány před edukací a opětovně po minimálním odstupu jednoho měsíce od edukace. Hodnoty byly dále zpracovány pomocí grafů a tabulek. Výsledky práce nám jasně ukázaly, že po edukaci a dodržování doporučené diety se hodnoty krevních lipidů zlepšily. Na tři ze čtyř sledovaných lipidových parametrů měla dieta kladný dopad. Dále se ukázalo, že většina pacientů s dyslipidémií má dobré stravovací návyky. Posledním bodem, který byl zkoumán, byl zájem pacientů o zdravý životní styl. Vyšlo zde najevo, že je u většiny dotázaných nedostatečný. Hlavním přínosem této práce bylo zjištění, že edukování a reedukování pacientů s dylipidémií má v jejich léčbě smysl a nemělo by být opomíjeno. Správné stravovací návyky mohou pomoci předejít závažnějším...
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže. Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení. V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
Zhodnocení masné užitkovosti krůt
Smolík, Martin ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Chodová, Darina (oponent)
Cílem práce bylo vytvořit literární přehled, který zhodnotí vliv genotypu, pohlaví a věku na růst, jatečnou hodnotu a složení masa krůt. Genotyp je jeden z nejdůležitějších faktorů pro růst, který se projevuje už v prenatálním stádiu a posléze pokračuje i v postnatálním stadiu. Na hmotnost krůt má největší vliv právě genotyp. Faktor pohlaví je důležitý, neboť krocani mají výrazně vyšší rychlost růstu a ve 20. týdnu je rozdíl v živé hmotnosti přibližně o 35 procent ve prospěch krocanů. Změna rychlosti růstu závisí také na věku. Jatečná výtěžnost se pohybuje u brojlerových krůt mezi 76 až 83 procentech, Genotyp ovlivňuje jatečnou výtěžnost velkou měrou a ovlivňuje také hmotnost prsou a stehen. Pohlaví rozhoduje především o hmotnosti cenných partií. Složení jatečného těla se mění v závislosti na věku. Krůtí maso je považováno za kvalitní s vysokým obsahem živin. Krůtí prsa obsahují 22,6 procent bílkovin a jen 1,7 tuku. Vliv genotypu na složení krůtího masa spočívá především v zastoupení bílkovin a tuku. Obsah bílkovin a tuku také závisí na pohlaví. Složení masa se mění v závislosti na věku.
Vliv věku a pohlaví na masnou užitkovost nutrií
Bubeník, Tomáš ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Zdeněk, Zdeněk (oponent)
V práci jsme se zaměřili na data týkající se jatečného rozboru těla, jatečné výtěžnosti, konverze krmiva a obsahu chemických látek, včetně pH stehen a hřbetu. Pro pokus jsme použili nutrie standardního typu po odstavu ve věku 2 měsíců, celkem bylo zařazeno 90 kusů. Nutrie byly krmeny kompletní krmnou směsí - výrobce Kooperace Hrotovice, receptura ČZU v Praze užitný vzor UV 24096, ad libitum. V průběhu pokusu byly individuálně váženy ve 28 denním intervalu. Zvířata byla porážena ve věku 6, 7 a 8 měsíců, vždy bylo vybráno 6 samců a 6 samic. Výsledky byly zhodnoceny analýzou variace, metodou ANOVA s využitím interakcí věku a pohlaví. Za statisticky výrazné rozdíly byla považována hodnota P <= 0,05. Výsledky ukázaly, že samci rostli průkazně (P <= 0,05) rychleji než samice. K výraznému zvýšení konverze krmiva došlo 4. měsíc pokusu. Vliv věku zvýšil hmotnost JOT bez hlavy a orgánů (P <= 0,029), a průkazně se zvyšovala u samců (P <= 0,001). Podíl tuku byl ovlivněn pohlavím (P <= 0,002) a věkem (P <= 0,001). Podíl zadní části se s rostoucím věkem snižoval (P <= 0,001), méně však u samců (P <= 0,029). Pro podíl hřbetu byla zjištěna interakce věku a pohlaví (P <= 0,038) a jeho podíl se s věkem (P <= 0,007) a pohlavím (P <= 0,007) se u samic rychleji zmenšoval. Hodnoty pH hřbetu a stehen se průkazně zvyšovaly s věkem (P <= 0,001) a byly také ovlivněny pohlavím u hřbetu (P <= 0,013) a u stehen (P <= 0,016). U bílkovin byla signifikantní interakce pohlaví a věku (P <= 0,009) a obsah tuku se výrazně zvyšoval u samic (P <= 0,009). Z výsledků práce se dá říct, že nutrie by mohly být poráženy z hlediska kvality masa již ve věku 6 měsíců. Výhodnější je výkrm samců z hlediska vyšší jatečné výtěžnosti vyššího obsahu bílkovin a nižšímu podílu tuku než je u samic stejného věku.
Vliv doby snesení na kvalitu vajec na začátku a konci snáškového cyklu
Greglová, Ellen ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Kvalita vajec je ovlivněna řadou faktorů, mezi kterými může docházet k interakcím. Cílem práce bylo posoudit změny v kvalitě vajec snesených ráno, dopoledne a večer na začátku a konci snáškového cyklu u šesti hybridů nosného typu: Bovans hnědý, Bovans žíhaný, Isa sussex, Moravia žíhaná, Moravia BSL a Dekalb bílý, ustájených individuálně v klecích. Pokus byl realizován na začátku snášky mezi 19. a 26. týdnem věku a na konci snášky mezi 64. a 70. týdnem věku. V průběhu pokusu se denně zaznamenávala snáška v 6,00, 9,00, 12,00 a 17,00 hodin. Celkem bylo hodnoceno 300 vajec od každého genotypu a v každém období. Na začátku snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,03) u hmotnosti a (P 0,004) barvy žloutku. Nejvyšší hmotnost měla vejce snesená bělovaječným hybridem Dekalb bílý brzy ráno (13,79 g v 6,00 h) a během dne se hmotnost žloutku snížila, zatímco hmotnost žloutku hnědovajčných nosnic Bovans hnědý se do 9,00 h zvyšovala a posléze opět snížila. Nejtmavší žloutek snesl genotyp Bovans hnědý ve 12,00 h (8,00 h), zatímco nejsvětlejší žloutek byl u nosnic Dekalb bílý ve 12,00 h (3,00). Na konci snáškového cyklu byly zjištěny interakce doby snesení a genotypu (P 0,028) u podílu bílku. Nejvyšší hodnoty měl hybrid Moravia BSL u vajec snesených ve 12,00 h a 17,00 h (64,23 %, 63,33 %), nejnižší procentuální podíl bílku byl u nosnic Bovans žíhaný (58,19). Doba snesení průkazně (P 0,003) ovlivnila pouze pevnost skořápky, na začátku snáškového cyklu jsme zaznamenali vyšší pevnost v 9,00 h (54,89 g.cm-2) oproti vejcím sebraným v 6,00 h a později (41,39 a 24,58 g.cm-2). Genotyp prokazatelně (P 0,005) ovlivnil většinu sledovaných parametrů kvality.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 TŮMOVÁ, Eva
3 Tůmová, Eliška
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.